EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.1.2026

COM(2026) 16 final

2026/0013(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o digitálních sítích, kterým se mění nařízení (EU) 2015/2120, směrnice 2002/58/ES a rozhodnutí č. 676/2002/ES a zrušuje nařízení (EU) 2018/1971, směrnice (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU (akt o digitálních sítích)

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2026) 14 final} - {SWD(2026) 13 final} - {SWD(2026) 14 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Ačkoli se akt o digitálních sítích nesnaží regulovat cloudové služby, narůstající sbližování mezi sítěmi elektronických komunikací a cloud/edge computingem vyžaduje sladění s aktem pro rozvoj cloudu a umělé inteligence ( 16 ), jehož cílem je posílit kapacity EU v oblasti cloud a edge computingu prostřednictvím lepších investičních podmínek a zjednodušených povolovacích postupů. Související opatření EU v rámci akčního plánu pro kontinent umělé inteligence ( 17 ) týkající se přístupu k datům a infrastruktuře umělé inteligence a podpory odvětvových aplikací umělé inteligence odrážejí širší přechod na síťové infrastruktury založené na cloudu a umělé inteligenci. Iniciativa je rovněž v souladu se Strategií datové unie ( 18 ), která zlepšuje přístup k vysoce kvalitním datům a dále rozvíjí infrastrukturu související s daty. Zlepšením bezpečné a spolehlivé konektivity podpoří akt o digitálních sítích dosažení těchto širších cílů.

Navzdory výsledkům používání souboru nástrojů pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G ( 19 ) rizika týkající se odolnosti v odvětví elektronických komunikací přetrvávají. Závislosti nadále ovlivňují sítě 4G/5G a pevné sítě, podmořské kabely, cloudové služby a kritická odvětví. Revize aktu o kybernetické bezpečnosti ( 20 ) nabízí příležitost k systematičtějšímu řešení rizik v dodavatelském řetězci IKT. Tato opatření úzce souvisejí se zaměřením tohoto návrhu na zvýšení bezpečnosti a odolnosti sítí a navzájem se s ním posilují. Povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a odolnosti jsou sice stanoveny ve směrnici NIS 2 ( 21 ) a ve směrnici o odolnosti kritických subjektů ( 22 ), stále je však zapotřebí větší koordinace na úrovni EU. Tuto potřebu dále zdůrazňuje neexistence odvětvového operativního orgánu a centralizovaného unijního přehledu připravenosti, mechanismů krizového řízení a včasného varování a mapování odolnosti v oblasti elektronických komunikací.

Návrh je v souladu s cíli Strategie hospodářské bezpečnosti EU a Strategie unie připravenosti, neboť posiluje odolnost, redundanci a schopnosti sítí a služeb elektronických komunikací, aby byl zajištěn spolehlivý přenos komunikací během přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo případů zásahu vyšší moci. Podpoří zejména výrazné zvýšení kapacit sítí a služeb, včetně opatření k zajištění kontinuity a nepřetržité dostupnosti tísňové komunikace a účinného fungování služeb veřejných výstrah.

Akt o digitálních sítích doplňuje opatření navržená v rámci unijního aktu o kosmu ( 23 ). Strategická vize evropské kosmické ekonomiky EU uznává, že investice v oblasti kosmu jsou úzce spjaty s odstraněním regulačních překážek. Akt o digitálních sítích je proto považován za klíčový stavební prvek jednotného trhu EU pro vesmír. Odstraněním regulačních překážek toto nařízení zlepší celoevropský přístup ke spektru pro družicové služby a posílí jednotný trh družicových komunikačních služeb, což umožní větší škálovatelnost a inovace. Investicemi do družicové infrastruktury a širšího hodnotového řetězce se zabývají další nástroje EU, včetně finanční podpory multiorbitální infrastruktury pro odolnost, propojení a bezpečnost prostřednictvím družic, jako je konstelace IRIS² (družicová soustava EU pro bezpečné připojení), a programy EU, jako je iniciativa EU pro podnikání v oblasti vesmíru, CASSINI, a program InvestEU, které poskytují mechanismy financování pro kosmické činnosti.

Akt doplňuje podporu EU družicové konstelace IRIS2, jejímž cílem je posílit suverenitu EU v oblasti družicové konektivity a usnadnit integraci pozemních a jiných než pozemních sítí.

Komise v roce 2026 přijme návrh na vytvoření evropského kritického komunikačního systému (EUCCS), který má zahájit provoz do roku 2030 a bude poskytovat širokopásmové bezpečné komunikační služby veřejným orgánům v celé EU a schengenském prostoru. Návrh aktu o digitálních sítích doplňuje toto úsilí tím, že přispívá k celkové schopnosti EU reagovat na bezpečnostní hrozby a krize.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Spektrum, stejně jako jiné zdroje, například čísla a do jisté míry i pozemky, je vzácný zdroj, jehož správa a přidělování musí zohledňovat specifika a potřeby jednotlivých členských států, ale také zájmy EU. Proto je zapotřebí více konvergentní a jednotné regulace vstupu na trh v EU, aby se odstranily překážky, které vznikají v důsledku rozdílných podmínek pro přidělování individuálních práv na užívání spektra, čísel nebo pozemků. Aby mohla EU ve světě zaujmout vedoucí postavení v oblasti nových a zdokonalených služeb, jako jsou sítě 5G, potřebují výrobci zařízení a poskytovatelé komunikačních služeb dostatečný rozsah. To znamená nejen technickou harmonizaci, ale především jednotný trh, který se vyvíjí v obecném souladu, aby služby a zařízení mohly využívat stabilních a harmonizovaných pravidel.

•Proporcionalita

Na podporu většího sbližování správy spektra budou významná přidělení spektra podléhat povinnému unijnímu mechanismu jednotného trhu s rádiovým spektrem, který umožní Komisi, BEREC a RSPB vyjádřit se k návrhům opatření. Komise by mohla v případě potřeby zasáhnout v situacích, které by mohly mít dopad na jednotný trh. Vzhledem k přeshraniční povaze družicových služeb by Komise s podporou poradních struktur řídila povolování družic v EU, včetně výběru držitelů licencí k družicím, pokud by byly zdroje spektra omezené.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZNÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Několik pilířů evropského kodexu pro elektronické komunikace stále vyhovuje svému účelu.

Režim významné tržní síly zůstává klíčovým nástrojem regulace ex-ante a zajišťuje dobré fungování trhů. Vnitrostátní regulační orgány však stále častěji definovaly regionální nebo místní trhy a celkové využití ex ante regulace se snížilo.

Rádiové spektrum má mimořádný strategický a geopolitický význam. Je naprosto nezbytné pro umožnění komunikace, hospodářského růstu a sociální prosperity a podporu kritických služeb napříč odvětvími.

Povinnosti univerzální služby v evropském kodexu pro elektronické komunikace představují záchrannou síť, která má zajistit, aby všichni spotřebitelé v EU měli přístup k cenově dostupným přiměřeným internetovým a hlasovým komunikačním službám.

Ustanovení o právech koncových uživatelů většinou stále odpovídají svému účelu, některé jejich aspekty však by mohly být zjednodušeny.

Regulace přístupu je založena na zásadách práva hospodářské soutěže a na transparentních mechanismech konzultací s Komisí jako strážkyní Smluv, které zajišťují, aby navrhovaná nařízení nevytvářela překážky pro jednotný trh a byla slučitelná s právem EU. Takový systém podporuje předvídatelnost regulace tím, že zajišťuje jednotný regulační přístup.

Stávající rámec je v zásadě dobře přizpůsoben řešení případů významné tržní síly, včetně místních monopolů. To je důležité v prostředí, kde se plně využívají optická vlákna, která nahradila kovové sítě. Počet případů týkajících se oligopolních trhů, oznámených podle článku 32 evropského kodexu pro elektronické komunikace, je velmi omezený. Možné problémy na oligopolních trzích byly řešeny v rámci režimu udělování oprávnění k využívání spektra nebo v rámci práva hospodářské soutěže.

Existuje také prostor pro zjednodušení některých klíčových ustanovení evropského kodexu pro elektronické komunikace, která regulační orgány neuplatňovaly (článek 76 týkající se společných investic, článek 77 týkající se o uložení povinnosti funkčního oddělení) nebo je sice některé regulační orgány uplatňovaly, ale ustanovení by měla být dále zjednodušena, aby se umožnilo jejich širší uplatňování (čl. 61 odst. 3 týkající se symetrické regulace, článek 79 týkající se regulačních závazků, článek 80 týkající se sítí výhradně na velkoobchodním trhu).

Pokud jde o odpojení kovových sítí, měl článek 81 evropského kodexu pro elektronické komunikace omezený praktický význam, především kvůli tomu, že neexistovaly plány oznámené zavedenými operátory, a tento článek nijak výrazně k urychlení přechodu z kovových na optické sítě nepřispěl. Jeho hlavním účelem bylo poskytnout vnitrostátním regulačním orgánům rámec pro transparentní a konkurenceschopné řízení procesu odpojování, zajistit, aby migrace nepoškozovala hospodářskou soutěž ani práva koncových uživatelů a aby byly k dispozici alternativní přístupové produkty srovnatelné kvality.

Pokud jde o bezdrátové připojení, ačkoli rámec politiky EU v oblasti spektra položil základ pro koordinované zavádění sítí 5G díky včasné harmonizaci a závazným lhůtám pro přidělování spektra a zajistil konkurenceschopné ceny pro koncové uživatele, jakkoli s různou úrovní a určitými výjimkami, ve srovnání s předními světovými ekonomikami EU zaostává v zavádění vysoce kvalitních sítí 5G. To má negativní důsledky nejen pro spotřebitele, ale také pro konkurenceschopnost průmyslu a inovace v EU. Důvodů je mnoho. Podmínky přidělování spektra jsou stále příliš roztříštěné a nezajišťují konzistentní výsledky investic. Špatně koncipované aukce, nedostatečně dlouhá doba platnosti licencí, nedostatečná flexibilita a chybějící pobídky ke sdílení spektra a jeho efektivnější využívání zvýšily náklady na spektrum, což v kombinaci s omezenými příjmy z mobilních služeb a nedostatečnou poptávkou negativně ovlivnilo zavádění.

Procesní nástroje evropského kodexu pro elektronické komunikace, které mají pomoci vytvořit jednotný trh se spektrem, a zejména dobrovolné vzájemné hodnocení postupů přidělování spektra nebo dobrovolný společný autorizační postup, který umožňuje několika členským státům spolupracovat při udělování práv na užívání spektra prostřednictvím společných podmínek a postupů, byly při podpoře předvídatelnosti regulace a investic využívány jen zřídka nebo byly neúčinné. Pokud jde o přeshraniční škodlivé rušení mezi členskými státy, podle účastníků přineslo zapojení systému poradenství RSPG významnou přidanou hodnotu, při řešení otázek přeshraniční koordinace se třetími zeměmi nebo v neharmonizovaných pásmech však nebylo zcela účinné.

Celkově lze říci, že nedostatečná předvídatelnost regulace a neefektivní využívání spektra ovlivnily finanční atraktivitu investičních projektů v oblasti sítí 5G.

Ještě zjevnější je neúspěch při vytváření jednotného trhu u družicových služeb, které mají jednoznačně přeshraniční charakter. Neexistují žádné minimální společné podmínky oprávnění nebo požadavky na spektrum pro družicové služby ani společná výběrová řízení (s výjimkou pásma 2 GHz pro družicové pohyblivé služby) a existují velké rozdíly ve lhůtách pro vydání licence, různé přístupy k vnitrostátní koordinaci se stávajícími službami, různé poplatky a různé podmínky spojené s licencemi. Tato roztříštěnost nepřispívá k využití síly jednotného trhu k zajištění rovných podmínek v oblasti vesmíru, nenapomáhá rozšiřování rozsahu poskytování družicových služeb v celé EU a umožňuje taktizování při volbě nejvhodnějšího regulačního rámce. Tyto překážky ovlivňují připravenost EU na problém připojení přímo k zařízení v situaci, kdy hrozí strategická závislost EU na zahraničních subjektech, pokud jde o služby, které mají zásadní význam pro její bezpečnost a obranu.

Závěry hodnocení ustanovení o všeobecném oprávnění zjistily nutnost dále harmonizovat, aktualizovat a zjednodušit režim všeobecného oprávnění a připravit cestu ke snadnějšímu zavádění více virtualizovaných autorizací, centrálně spravovaných sítí a sítí a služeb elektronických komunikací založených na softwaru a cloudu v EU.

Ustanovení o právech koncových uživatelů většinou stále splňují svůj účel a je třeba se nadále zaměřovat na jejich prosazování a provádění. Současně by pro spotřebitele i pro poskytovatele služeb mohly být přínosem některé aktualizace a zjednodušení, například zjednodušení smluvních informací (článek 102 evropského kodexu pro elektronické komunikace) a harmonizace určitých aspektů na úrovni EU, například parametrů kvality služeb (článek 104 evropského kodexu pro elektronické komunikace). Některá ustanovení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích týkající se technického zařízení pro identifikaci volající linky a souvisejících práv na soukromí jsou aktualizována s ohledem na vývoj sítí elektronických komunikací a přechod na sítě založené na protokolu IP, a zahrnují tedy i identifikaci původce volání. K dispozici jsou také aktualizace týkající se automatického směrování volání a automatizovaných volacích systémů a vyúčtování bez podrobného rozpisu položek. Ostatní zastaralá ustanovení o veřejných seznamech se zrušují.

Pokud jde o správu, hodnocení sdružení BEREC a Úřadu BEREC a jejich přínosu k harmonizovanému provádění evropského kodexu pro elektronické komunikace bylo celkově kladné, zejména pokud jde o kvalitu pokynů a zpráv BEREC, a pomohlo vnitrostátním regulačním orgánům dosahovat společných přístupů. Pokyny BEREC a výměna osvědčených postupů však stále nevedly k vytvoření jednotného trhu. Vzhledem k rychlému vývoji trhů, technologií a širšího digitálního ekosystému by se mandát BEREC měl rovněž vyvíjet tak, aby obsáhl nové úkoly v oblastech, jako je odolnost, spektrum a družice. Měla by se rovněž zvýšit kapacita Úřadu BEREC, aby mohl podporovat sdružení BEREC, a to i pokud jde o věcnou podstatu, a zajistit tak lepší soulad s politikami EU.

Přínos RSPG k politice týkající se spektra je rovněž hodnocen kladně. Její výsledky týkající se spektra pro budoucí bezdrátové připojení, včetně sítí 6G, sdílení spektra, budoucího využití pásma UHF, světových radiokomunikačních konferencí a jejich výsledků, družicové konektivity a změny klimatu poskytly cenné podklady pro další úvahy Komise. Jelikož však RSPG přijímá své výstupy obecně na základě konsensu, musí přinejmenším v některých citlivých otázkách najít rovnováhu mezi různými národními zájmy a zájmy EU, někdy i na úkor EU. Stanoviska RSPG jsou někdy příliš technická a nikoli natolik politická/strategická, jak by vyžadovala úloha poradní skupiny Komise na vysoké úrovni. Dopad činnosti skupiny významně snižuje také několik omezení, jako je dobrovolnost vzájemného hodnocení nebo právní omezení týkající se použití mechanismu vzájemného poradenství k řešení otázky rušení ze třetích zemí. Nebyly využity synergie mezi prací RSPG a BEREC v oblasti technické, hospodářské a obecné politiky.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V roce 2023 Komise zahájila širokou konzultaci se zúčastněnými stranami na téma budoucnosti odvětví elektronických komunikací a jeho infrastruktury. V únoru 2024 zahájila Komise konzultaci k bílé knize nazvané „Jak zvládnout potřeby digitální infrastruktury v Evropě?“. Bílá kniha byla zveřejněna na internetových stránkách Komise „Podělte se o svůj názor“ po dobu 18 týdnů a bylo k ní zasláno 357 reakcí. V červnu 2025 byla rovněž zveřejněna výzva k předložení faktických podkladů v oblasti cílů a možností politiky pro návrh aktu o digitálních sítích. K výzvě k předložení faktických podkladů byla obdržena významná zpětná vazba.

Kromě této výzvy proběhla v rámci tří studií zadaných Komisí dvě kola konzultací se 134 vybranými zúčastněnými stranami. Zúčastněné strany z cílového odvětví představovaly různé poskytovatele sítí elektronických komunikací a služeb elektronických komunikací a další poskytovatele služeb. Většinou se jednalo o operátory pevných sítí, zapojil se ale i značný počet poskytovatelů obsahu a aplikací a vysílacích společností.

Bílá kniha analyzovala výzvy, kterým Evropa v současné době při zavádění budoucích sítí připojení čelí. Představila možné scénáře budoucích opatření veřejné politiky, včetně možného budoucího aktu o digitálních sítích, rozdělené do tří okruhů. Zúčastněné strany se shodly na důležitosti moderních, bezpečných a odolných digitálních infrastruktur pro konkurenceschopnost EU.

Zavedené telekomunikační společnosti se k myšlence rovných regulačních podmínek stavěly kladně, nastolily však otázky ohledně regulačního řešení. Poskytovatelé cloudových služeb se obávali, že budou zahrnuti do oblasti působnosti regulace specifické pro telekomunikace. Většina zúčastněných stran obecně podpořila snížení povinností v oblasti podávání zpráv a odstranění zbytečné regulační zátěže. Zpětná vazba k bílé knize měla zásadní význam pro závěr, že k dokončení jednotného digitálního trhu v Evropě je zapotřebí nový předpisový rámec.

Ve výzvě k předložení faktických podkladů většina zúčastněných stran obecně podpořila snížení povinností v oblasti podávání zpráv a odstranění zbytečné regulační zátěže.

Členské státy a vnitrostátní regulační orgány nevidí prostor pro zavedení plnohodnotného režimu země původu pro služby elektronických komunikací, protože by zůstal zachován významný soubor vnitrostátních pravidel. Pokud jde o ochranu koncových uživatelů, členské státy, vnitrostátní regulační orgány a spotřebitelské organizace zdůraznily, že je třeba zachovat důkladnou ochranu spotřebitelů. Většina telekomunikačních operátorů a poskytovatelů služeb požadovala zjednodušení a odstranění odvětvových pravidel.

Tradiční telekomunikační operátoři požadovali nové nastavení předpisového rámce, který je v současné době znevýhodňuje oproti poskytovatelům obsahu a aplikací. Internetová komunita a skupiny spotřebitelů se postavily proti změnám pravidel otevřeného internetu, které by podle jejich názoru mohly vést ke vzniku dvourychlostního internetu.

V oblasti přístupové politiky lze pozorovat tradiční rozdíl mezi zavedenými operátory a zájemci o přístup, kdy první skupina požaduje omezování regulace a druhá zachování stávajícího režimu přístupu. Někteří menší poskytovatelé sítí elektronických komunikací (tzv. „AltNets“) se zasazovali o stanovení konkrétního termínu platného v celé EU, který by podpořil zavádění optických sítí a přinesl environmentální přínosy. Byly vyjádřeny obavy z možného digitálního vyloučení a narušení trhu v případě předčasného odpojení kovových sítí.

Pokud jde o spektrum, členské státy a BEREC považují současný model správy spektra za vhodný a obecně se zdráhají zavádět změny. Jsou také proti centralizaci oprávnění k využívání spektra. Podporují sice harmonizované využívání spektra z důvodu jeho ekonomických přínosů, zároveň však zdůrazňují, že je důležité zachovat flexibilitu, která by zohledňovala rozdíly na vnitrostátních trzích. Společný evropský přístup v oblasti přístupu na trh s družicovými službami je považován za zásadní pro uvolnění plného potenciálu družicové konektivity v celé EU.

Komunita elektronických komunikací podporuje politiku v oblasti spektra, která je příznivější pro investice a zvyšuje jistotu a flexibilitu. Upřednostňuje delší nebo časově neomezené trvání licencí, konkludentní prodlužování smluv, nižší náklady na spektrum a pružná pravidla pro jeho využívání. Odvětví rovněž podporuje snížení roztříštěnosti trhu, posílení vzájemného hodnocení a zavedení společných autorizačních postupů spolu s jasným plánem EU pro dostupnost spektra. Zdůrazňuje, že je třeba se vyhnout opatřením k formování trhu, která by narušovala investice a diferenciaci sítí. Komunita elektronických komunikací rovněž podporuje spolupráci v oblasti nových technologií, například družicových služeb přímého propojení se zařízením (D2D), pod vedením EU.

Zúčastněné strany z oblasti alternativních telekomunikačních služeb podporují větší koordinaci a harmonizaci přidělování spektra v členských státech. Za přínosný považují také vyvíjející se plán EU pro dostupnost spektra. Podporují jasné a včas definované podmínky obnovování licencí, jakož i politiky napomáhající obchodování se spektrem a povinnosti ukládající ztrátu spektra v případě nevyužití nebo nesdílení, aby se zajistilo efektivnější využívání spektra. Vyjadřují však vážné pochybnosti ohledně stanovení zákonných lhůt pro přidělení spektra.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

příspěvky obdržené v rámci průzkumné konzultace o budoucnosti odvětví elektronických komunikací a jeho infrastruktury, která byla zahájena v únoru 2023;

zpětnou vazbu zúčastněných stran k bílé knize „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“ z února 2024;

zpětnou vazbu zúčastněných stran k výzvě k předložení faktických podkladů pro akt o digitálních sítích, která byla zveřejněna v roce 2025.

Pro účely tohoto návrhu byly provedeny tři přehledové studie:

studie 2024-025 „Completing the Digital Single Market (DSM): Regulatory enablers for cross-border networks (Dokončení jednotného digitálního trhu: Regulační nástroje pro přeshraniční sítě), rámcová smlouva č. FW-00141705;

studie 2024-026 „Review of Access Regulation under the European Electronic Communications Code and analysis of future Access policy in full fibre environment“ (Přezkum předpisů pro přístup podle evropského kodexu pro elektronické komunikace a analýza budoucí politiky přístupu v prostředí plně optického připojení) – rámcová smlouva č. FW-00141705;

studie 2024-028 „Financial conditions, demand and investment needs and their regulatory and policy implications including on the universal service“ (Finanční podmínky, poptávka a investiční potřeby a jejich regulační a politické důsledky, včetně dopadů na univerzální službu) – rámcová smlouva č. FW-00141705.

Současně Komise v období od března do září 2025 uspořádala strategické workshopy s BEREC a RSPG, aby shromáždila názory vysokých představitelů příslušných orgánů všech členských států. Kromě toho byl v červenci 2025 uspořádán workshop s Evropskou organizací spotřebitelů (BEUC) a příslušnými národními organizacemi spotřebitelů, na kterém se jednalo o obavách a výzvách pro spotřebitele a koncové uživatele elektronických komunikací. Dále se uskutečnil vysoký počet setkání se zúčastněnými stranami z průmyslu, které působí v celém digitálním hodnotovém řetězci, a s jejich obchodními sdruženími.

•Posouzení dopadů

Odpojení kovových sítí a regulace přístupu

Upřednostňovaná možnost spočívající v urychlení zavádění a využívání sítě „optických vláken až do domu“ (dále jen „FTTH“) bude vycházet z vnitrostátních plánů, které budou oznámeny Komisi. Plány budou vysvětlovat, i) ve kterých oblastech a dokdy dojde k odpojení kovových sítí a ii) opatření na podporu přechodu na optická vlákna. Do 31. prosince 2035 se zahájí odpojování kovových sítí, pokud budou kumulativně splněny tyto dvě podmínky: i) alespoň 95% pokrytí optickými vlákny a ii) existence cenově dostupných maloobchodních služeb připojení. Po tomto datu již podmínky nebudou hrát roli a členské státy budou muset s určitými výjimkami nařídit odpojení ve všech zbývajících oblastech odpojení kovových sítí. Pokud jde o regulaci přístupu, tato možnost vychází ze stávajícího předpisového rámce a zahrnuje symetrická i asymetrická opatření (na základě významné tržní síly). Zaměří se na regionální a místní trhy.

Pokud jde o hospodářské a environmentální dopady, tato možnost by měla pozitivní dopady z hlediska i) kumulativního zvýšení HDP v rozmezí 157–327 miliard EUR oproti základnímu scénáři; ii) celkového snížení emisí CO2 oproti základnímu scénáři (0,7 milionu tun) a iii) průměrné rychlosti stahování (314 Mb/s v roce 2030 a 743 Mb/s v roce 2035). Pokud jde o sociální dopad, vliv jednotlivých možností nelze kvantifikovat. Je však velmi pravděpodobné, že tato možnost bude mít nejvyšší pozitivní sociální dopad, protože dosahuje dobrých výsledků, pokud jde o pokrytí FTTH a míru využívání FTTH. Pokud jde o dopad na základní práva, je tato možnost hodnocena jako možnost se středním dopadem.

Spektrum

Upřednostňovaná možnost zahrnuje především neomezenou standardní dobu platnosti licence s možností ustanovení o přezkumu a zrušení práv na užívání, téměř automatické obnovování a uplatnění aukčních koncepcí podporujících investice. Stanovuje možnost harmonizace podmínek oprávnění k využívání spektra a zahrnuje povinný postup pro jednotný trh se spektrem na úrovni EU. Zajišťuje větší transparentnost a předvídatelnost načasování dostupnosti spektra prostřednictvím strategie a plánů. Tato možnost je nejúčinnější, protože celkové přínosy výrazně převyšují náklady. Zajistila by včasné nasazení vysoce kvalitních sítí 5G a budoucích sítí 6G. Měla by pozitivní dopad na HDP, vedlejší účinky na vertikální odvětví a byla by soudržná a doplňovala by proces odpojování kovových sítí.

Všeobecné oprávnění a oprávnění pro družicové služby

Upřednostňovaná možnost zahrnuje „jednotný pas“ pro jiné než družicové sítě a služby a oprávnění EU týkající se spektra pro družicové služby, včetně výběru držitelů licence v případě nedostatku a prosazování podmínek oprávnění. Tato možnost by snížila administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů, jakož i náklady na podávání zpráv. V kombinaci s harmonizovanými podmínkami oprávnění a dalšími použitelnými pravidly (včetně pravidel pro koncové uživatele) a měkkými opatřeními pro usnadnění spolupráce v rámci ekosystému by upřednostňovaná možnost usnadnila poskytovatelům virtualizaci provozu sítí a poskytování soudržnějších přeshraničních služeb. Upřednostňovaná možnost by proto umožnila rovnocennou spolupráci se subjekty v rozšířeném ekosystému konektivity. Oprávnění EU pro družicový provoz by operátorům umožnilo zaručený přístup ke spektru ve všech členských státech za stejných podmínek oprávnění. To by jim poskytlo prostředky k rozšíření a poskytování služeb v celé EU a zároveň by se řešily aspekty svrchovanosti.

Správa

Upřednostňovaná možnost vychází ze stávajícího uspořádání BEREC a Úřadu BEREC a povyšuje RSPG z odborné skupiny Komise na subjekt se sekretariátem, který zajišťuje Úřad BEREC. Úřad, jehož název se změní na „Úřad pro digitální sítě“ (Office for Digital Networks, ODN), bude mít nový koordinační úkol, který zvýší účinnost správy spektra. Poskytováním administrativních a podpůrných služeb BEREC i Orgánu pro politiku rádiového spektra (RSPB) posílí Úřad pro digitální sítě stávající vazbu mezi oběma subjekty, což umožní lepší koordinaci a soudržnější výsledky.

Správní náklady

Správní náklady pro podniky se týkají povinností a výhod spojených s odpojením kovových sítí a přístupem, jakož i oblastí zjednodušení. Dodatečné administrativní povinnosti související s podmíněným odpojením kovových sítí vedou ve srovnání se stávajícím stavem ke zvýšení přímých opakujících se správních nákladů o 7 % (v plných pracovních úvazcích za rok) a k jednorázovým nákladům ve výši 73 milionů EUR. Harmonizace podmínek oprávnění i povolování družic v EU bude mít za následek určité jednorázové náklady na přizpůsobení se společným podmínkám. Opakující se náklady na oprávnění a provádění však celkově klesnou.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Navrhovaná možnost navíc zjednoduší, posílí a zvýší dohled, což povede k důslednějšímu uplatňování nápravných opatření, jež bude přínosem i pro jednotný trh EU. Harmonizace specifikací klíčových velkoobchodních produktů, jakož i pozornost věnovaná zárukám kvality služeb pro podniky by měla zjednodušit používání přístupových produktů a také přispět k rozvoji hospodářské soutěže v oblasti služeb pro podniky působící ve více lokalitách a nadnárodní podniky.

Pokud jde o spektrum, konsolidace příslušných ustanovení programu politiky rádiového spektra a evropského kodexu pro elektronické komunikace je z hlediska programu REFIT velkým přínosem, neboť zajistí jednotnost odstraněním duplicitních a zastaralých ustanovení, která brání konkurenceschopnosti EU při zavádění inovativních služeb.

Unijní oprávnění pro poskytování družicových sítí a služeb a využívání spektra pro družicové služby představuje potenciál pro výrazné zvýšení efektivity, neboť by snížilo náklady provozovatelů družic a vnitrostátních orgánů na oprávnění týkající se družic. Provozovatel družic, který by chtěl poskytovat služby v celé EU, by nemusel absolvovat 27 autorizačních postupů, plnit 27 souborů podmínek oprávnění, které zahrnují různorodé a nákladné oznamovací povinnosti a neúčinná vymáhací opatření, a získat práva ke spektru ve všech členských státech.

Namísto toho by Komise za pomoci ODN přijímala žádosti a vydávala oprávnění k poskytování družicových služeb, jakož i oprávnění k užívání spektra, včetně individuálních práv na užívání spektra, a to buď pro některé členské státy, v nichž hodlá poskytovatel poskytovat služby, nebo pro celou EU. Podmínky oprávnění, včetně prvků v oblasti podávání zpráv, by byly společné pro celou EU a byly by vypracovány za pomoci ODN a RSPB. Komise by rovněž zajistila výběr na úrovni EU v případě nedostatku spektra. Kromě toho by existoval závazný rámec pro dodržování a prosazování předpisů na úrovni EU, který by zajistil, že přístup konstelací družic na trh EU bude dodržovat společné podmínky v souladu s mezinárodním právem.

Prosazování na úrovni EU (včetně zrušení oprávnění pro celý jednotný trh EU) by mělo účinně řešit problémy s rušením a zároveň motivovat k dodržování požadavků oprávnění.

Další klíčovou oblastí, kde bude dosaženo vyšší efektivity, jsou oprávnění pro pozemní sítě a služby. Hlavní příčinou problémů s režimem všeobecného oprávnění v odvětví elektronických komunikací v EU je regulační flexibilita evropského kodexu pro elektronické komunikace. Tato flexibilita vedla k roztříštěnosti a nejednotnému uplatňování podmínek všeobecného oprávnění. Evropský kodex pro elektronické komunikace stanovil harmonizované podmínky všeobecného oprávnění, nadále však představoval maximální seznam, a proto byla ponechána volnost při stanovování podmínek na vnitrostátní úrovni. V důsledku toho členské státy nepřijaly společný přístup k režimu všeobecného oprávnění, pokud jde o druhy poskytovatelů sítí a služeb, a zavedly rozdílné sekundární právní předpisy a/nebo správní (regulační) rozhodnutí s cílem dále upřesnit podmínky. Tato situace, kdy je ve 26 členských státech (s výjimkou Dánska, které nezavedlo žádný systém všeobecného oprávnění) stanoven maximální seznam 39 podmínek, může vést k tomu, že na vnitrostátní úrovni bude stanoveno až 1 014 podmínek, které by například přeshraniční operátor (současný nebo s regulační stopou ve 27 členských státech) mohl být povinen plnit.

Návrh snižuje tuto roztříštěnost a omezuje povinnosti podávání zpráv a dodržování předpisů tím, že na poskytovatele se vztahují pouze zjednodušené a dále harmonizované podmínky a povinnosti, které jsou stanoveny v nařízení, včetně souladu s dalšími právními předpisy a politickými iniciativami EU, jako je Strategie hospodářské bezpečnosti EU, v zájmu posílení důvěryhodného a bezpečného zajišťování sítí a poskytování služeb. Pro společnosti, které chtějí poskytovat sítě a služby na jednotném trhu, zachovává návrh v podobě jednotného pasu zjednodušený systém založený na oznamování, umožňuje však poskytovatelům působit v jednom, několika nebo všech členských státech na základě potvrzení jednoho vnitrostátního regulačního orgánu. Za tímto účelem stanoví podmínky všeobecného oprávnění, postup jednotného pasu a mechanismy koordinace, vzájemné pomoci a jednotného prosazování mezi vnitrostátními regulačními orgány, kterým jsou nápomocny BEREC a ODN.

Pokud jde o dopad na malé a střední podniky, očekává se, že zjednodušené postupy, včetně společné šablony oznámení a jednotného mechanismu oznamování, sníží administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů pro poskytovatele, zejména malé a střední podniky. Tyto úspory umožní malým a středním podnikům nově směrovat zdroje spíše k inovacím a růstu než k regulačním procesům. Větší právní jistota a předvídatelnost právních předpisů dále posilují konkurenceschopnost malých a středních podniků a usnadňují vstup na trh. Malé a střední podniky rovněž nepřímo těží ze společných pružnějších režimů přístupu, včetně zjednodušeného přístupu ke spektru a sdílení spektra, které snižují překážky vstupu na trh a podporují rozvoj a rozšiřování inovativních služeb. To platí zejména pro odvětví, jako je zpracovatelský průmysl, zdravotnictví, zemědělství a doprava. Neočekávají se žádné nepřiměřené negativní dopady na malé a střední podniky. Naopak se očekává, že opatření přinesou čisté přínosy, včetně úspor nákladů a lepších příležitostí pro inovace.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky návrhu jsou podrobně popsány v legislativním finančním a digitálním výkazu, který je k návrhu přiložen. Celkově je pro práci na této iniciativě zapotřebí 47 plných pracovních úvazků, které tvoří 32 pracovních míst podle plánu pracovních míst a 15 externích pracovníků (smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci), aby bylo zajištěno úplné a účinné provádění iniciativy. Tuto potřebu uspokojí zaměstnanci GŘ, kteří jsou již přiděleni k řízení akce a/nebo byli přeřazeni v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise. Kromě těchto stávajících zdrojů vyžaduje iniciativa 5 plných pracovních úvazků výjimečně požadovaných dodatečných zaměstnanců, kteří jsou požadováni nad rámec současného počtu zaměstnanců, aby bylo zajištěno úplné a účinné provádění iniciativy. Stávající výdajová položka rozpočtu Úřadu BEREC bude nadále financovat nezměněnou část ODN, zatímco dodatečné výdaje vyplývající z nových úkolů vyhrazených ODN, které jsou popsány v návrhu, budou financovány z poplatků za oprávnění k využívání spektra pro družicové služby, a pokud budou k dispozici, z poplatků EU za oprávnění pro číslování a z dobrovolných a věcných příspěvků členských států.

Návrh rovněž zahrnuje úkoly, které vyžadují další zaměstnance pro Úřad BEREC (který se změní na Úřad pro digitální sítě (ODN)), což povede k celkovému navýšení počtu zaměstnanců o 25 plných pracovních úvazků, které budou plně financovány z poplatků.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise by měla sledovat uplatňování tohoto nařízení a v průběhu času vyhodnocovat jeho účinnost. Pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let by Komise měla přezkoumat fungování tohoto nařízení a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V těchto přezkumech by se měly vyhodnotit zejména dopady článků 69 a 83 na trh a otázka, zda pravomoc k zásahu ex ante a jiné pravomoci k zásahu podle tohoto nařízení postačují k tomu, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožňovaly zajistit, aby i nadále na trzích elektronických komunikací probíhala hospodářská soutěž ku prospěchu koncových uživatelů.

Vnitrostátní regulační orgány by rovněž měly Komisi oznámit názvy podniků označených jako podniky s významnou tržní silou pro účely tohoto nařízení a povinnosti uložené těmto podnikům podle tohoto nařízení. Jakékoli změny ovlivňující povinnosti uložené podnikům nebo týkající se dotčených podniků by měly být neprodleně oznámeny Komisi.

Do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení by Komise měla přezkoumat fungování spolupráce v rámci ekosystému, přičemž by měla v co největší míře zohlednit zprávu BEREC o účincích uplatňování pokynů na účinnou spolupráci v ekosystému, jakož i o fungování nástroje pro dobrovolné smírné urovnání sporů.

Kromě toho by Komise měla do 30. června 2034 přezkoumat rozsah cenově dostupné univerzální služby a dostupnost univerzální služby s ohledem na sociální, ekonomický a technologický vývoj, včetně přechodu na optická vlákna. Přezkum by měl zohlednit převládající technologie používané většinou spotřebitelů. Zprávu o výsledcích přezkumu by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě.

Do dvou let od data použitelnosti tohoto nařízení by měl Úřad pro digitální sítě vypracovat zprávu o jednotném trhu sítí a služeb elektronických komunikací. Tato zpráva by měla poskytnout přehled o vývoji trhu a prozkoumat, jak opatření zavedená podle tohoto nařízení ovlivňují fungování jednotného trhu, jakož i dopad fúzí na trh. Návrh zprávy by měl být před zveřejněním předložen ke schválení BEREC a RSPB. Následně by měly být každoročně zveřejňovány aktualizované zprávy, aby bylo možné sledovat pokrok a nové trendy.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Část V stanoví pravidla, která zajišťují řádné fungování trhů elektronických komunikací a účinnost hospodářské soutěže v celé EU.

Za prvé zavádí zvláštní rámec pro řádný přechod ze starších kovových sítí na sítě FTTH. Rámec se použije v případě, že kovová síť zůstane v provozu po uplynutí stanoveného data. Proces přechodu na optická vlákna bude vycházet z národních plánů, které budou oznámeny Komisi. V těchto národních plánech bude vysvětleno i) ve kterých oblastech a do kdy bude kovová síť vypnuta a ii) jaká opatření podpoří přechod na optická vlákna.

V počáteční fázi budou členské státy povinny nařídit odpojení kovových sítí v oblastech, kde budou kumulativně splněny tyto dvě podmínky: i) alespoň 95% pokrytí optickými vlákny a ii) existence cenově dostupných maloobchodních služeb připojení. V poslední fázi již tyto podmínky nebudou hrát roli a členské státy budou muset nařídit odpojení ve všech zbývajících oblastech odpojení kovových sítí, s výjimkou oblastí, kde zavedení optických vláken není ekonomicky proveditelné a kde není k dispozici žádné vhodné řešení připojení schopné nahradit služby založené na kovovém vedení. Během celého procesu se uplatňují ochranná opatření, aby byla zachována kontinuita a zajištěna ochrana spotřebitelů.

Část V se rovněž zabývá rámcem týkajícím se přístupu k pozemkům a omezení vlastnických práv třetích osob, propojení a přístupu a uplatňováním symetrických regulačních opatření a regulačních opatření založených na významné tržní síle. Objasňuje práva a povinnosti podniků při sjednávání přístupu a propojení a zmocňuje vnitrostátní regulační orgány, aby v odůvodněných případech ukládaly přiměřená opatření k zajištění konektivity a interoperability mezi koncovými zařízeními.

Tato část zachovává hlavní prvky současného systému regulace symetrického přístupu a přístupu na základě významné tržní síly. Pokud jde o významnou tržní sílu, pravidla upřednostňují „pro investice příznivou“ regulaci přístupu k pasivním sítím (kabelovody a stožáry v oblastech, kde operátoři zavádějí vlastní optické sítě) a podporují harmonizaci přístupových produktů. Pokud jde o symetrický přístup, cílem pravidel je podpořit zavádění optických vláken tím, že se na požádání zachová přístup k rozvodům v budovách. Kromě toho mohou vnitrostátní regulační orgány použít symetrická opatření k řešení místních úzkých míst tím, že nařídí přístup k místním optickým sítím. Kromě toho by symetrická pravidla měla umožnit připojení koncových uživatelů, jejichž prostory nejsou připojeny, a to prostřednictvím povinnosti operátorů optických sítí, kteří v jejich blízkosti zavádějí síť, tyto uživatele připojit.

Část V posiluje postupy jednotného trhu pro návrhy vnitrostátních opatření ovlivňujících obchod mezi členskými státy a zajišťuje jejich jednotné uplatňování v celé EU prostřednictvím koordinovaných mechanismů oznamování, posuzování a zásahů.

Část VI stanoví povinnosti týkající se služeb, jejichž cílem je zajistit, aby koncoví uživatelé v EU mohli využívat základní konektivitu a společnou úroveň ochrany. Modernizuje povinnosti univerzální služby tím, že v souladu se zásadou 20 evropského pilíře sociálních práv obnovuje právo všech spotřebitelů, zejména těch s nízkými příjmy, na přístup k cenově dostupné službě přiměřeného přístupu k internetu a hlasovým komunikačním službám v pevném místě. Stanoví společné postupy, kterými členské státy definují „přiměřenou“ konektivitu s ohledem na minimální šířku pásma, kterou využívá většina spotřebitelů. Tyto společné postupy jsou podporovány pokyny BEREC a zajišťují šířku pásma potřebnou pro sociální a hospodářskou účast ve společnosti. Stanoví rovněž strukturovaný přístup k cenové dostupnosti, včetně sledování vývoje maloobchodních cen, opatření pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami a zvláštní podpory pro zajištění rovnocenného přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením, a zároveň umožňuje Komisi přijímat prováděcí akty týkající se služby přiměřeného přístupu k internetu s ohledem na vnitrostátní podmínky a kritéria a metodiku, které je třeba zohlednit při posuzování cenové dostupnosti. Navrhuje se nový a pružnější přístup k financování bez určení konkrétního odvětví nebo souvisejícího mechanismu financování.

Část VI dále chrání práva koncových uživatelů v digitálním prostředí. Chrání přístup k otevřenému internetu tím, že kodifikuje práva koncových uživatelů na přístup k obsahu a jeho šíření a na používání aplikací a koncových zařízení podle jejich volby. To je spojeno s přísnými povinnostmi týkajícími se neutrality sítě, které podléhají pouze úzce vymezeným a přiměřeným výjimkám, a s důkladným dohledem ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, který je doplněn zprávami a pokyny BEREC. Tato část konsoliduje a aktualizuje pravidla ochrany koncových uživatelů, která jsou uvedena ve třech kapitolách.

Kapitola „Práva spotřebitelů“ se vztahuje na spotřebitele a rozšiřuje se na mikropodniky a neziskové organizace (některá ustanovení se vztahují i na malé a střední podniky) a obsahuje odvětvová pravidla týkající se transparentnosti a smluvních informací (včetně šablony shrnutí smlouvy), doby trvání a ukončení smlouvy a balíčkových nabídek.

Kapitola „Práva koncových uživatelů“ zahrnuje změnu a přenositelnost čísla a zajišťuje nediskriminaci.

Kapitola „Nástroje a funkce pro koncové uživatele“ zahrnuje opatření proti podvodnému jednání a zajišťuje kritické služby, jako jsou tísňové linky pro pohřešované děti, systémy tísňové komunikace a veřejné výstrahy a používání evropské peněženky digitální identity. Vzhledem k vývoji technologií a novým výzvám v oblasti ochrany koncových uživatelů jsou v této kapitole rovněž obsažena aktualizovaná pravidla pro identifikaci volající linky, identifikaci původce volání, automatické směrování volání a automatizované volací systémy. Obsahuje ustanovení týkající se rovnocenného přístupu a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

Část VI rovněž zachovává cílená ustanovení o interoperabilitě a „povinnostech ve veřejném zájmu“ a zmocňuje Komisi ke změně technických příloh prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem aktualizovat přílohy tak, aby odrážely technologický a společenský vývoj.

Část VII stanoví rámec správy, který má zajistit soudržné, nezávislé a účinné fungování jednotného trhu elektronických komunikací. Vymezuje úlohy, pravomoci a záruky platné pro vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, svěřuje jim jasně stanovené úkoly, zachovává jejich právní a funkční nezávislost na účastnících trhu a zajišťuje jim odpovídající zdroje a rozpočtovou autonomii. Stanoví také společné zásady jmenování, propouštění, odpovědnosti a transparentnosti, jakož i povinnosti spolupráce a koordinace na vnitrostátní a přeshraniční úrovni, což zvýší jednotnost právních předpisů a vzájemnou důvěru v EU.

Část VII dále konsoliduje správu na úrovni EU tím, že integruje a posiluje úlohu BEREC, RSPB a ODN. Vyjasňuje cíle, úkoly a vnitřní organizaci BEREC a posiluje jeho schopnost podporovat jednotné provádění předpisového rámce prostřednictvím stanovisek, pokynů, zpráv a osvědčených postupů, které jsou podporovány strukturovaným shromažďováním údajů a sledováním trhu. A vzhledem ke geopolitickému kontextu posiluje kompetence BEREC související s oblastí odolnosti a připravenosti, například na základě přijetí plánu připravenosti EU pro digitální infrastruktury. Současně zavádí důkladnější rámec pro strategickou správu rádiového spektra prostřednictvím RSPB, vymezuje jeho poradní a koordinační úlohu v politice EU v oblasti spektra, přeshraniční koordinaci a mezinárodní angažovanosti a zároveň zajišťuje úzkou spolupráci s BEREC v oblastech, v nichž se protínají otázky regulace a spektra.

Část VII stanoví komplexní organizační a finanční rámec a rámec odpovědnosti ODN jako subjektu EU, který je nápomocen BEREC i RSPB. Stanoví úkoly, strukturu řízení, programování, rozpočtová a personální pravidla ODN a zajišťuje transparentnost, řádné finanční řízení a účinný dohled, včetně mechanismů pro boj proti podvodům, audit a hodnocení.

Část VIII obsahuje obecná, procesní a závěrečná ustanovení, která zajišťují účinné, transparentní a společné uplatňování tohoto nařízení v celé EU. Zavádí komplexní rámec pro harmonizované poskytování, výměnu a zveřejňování informací, který umožňuje vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům, BEREC a RSPB požadovat od podniků přiměřené, odůvodněné a včasné informace, včetně informací o udržitelnosti, a zároveň zachovává důvěrnost, ochranu údajů a obchodní tajemství. Dále zajišťuje pravidelné zeměpisné průzkumy zavádění sítí a prognózy, což umožňuje přijímat regulační opatření založená na důkazech, případně přispívá k informovaným rozhodnutím o veřejném financování a koordinovaném plánování, a to i během přechodu ze starších sítí na optické.

Část VIII rovněž posiluje otevřenost, účast a jednotnost regulace prostřednictvím strukturovaných mechanismů konzultací a transparentnosti. Vyžaduje veřejnou konzultaci u návrhů opatření s významným dopadem na trh, přístupné konzultační postupy a systematické zapojení koncových uživatelů, včetně spotřebitelů a koncových uživatelů se zdravotním postižením, a dalších zúčastněných stran. Na úrovni EU zavádí postupy harmonizace a normalizace, které Komisi s podporou BEREC nebo RSPB umožňují řešit rozdíly, jež by mohly vést k tříštění jednotného trhu, a zároveň technologicky neutrálním způsobem podporovat interoperabilní technické normy, které jsou připraveny na budoucnost.

Část VIII stanoví jasná pravidla pro řešení sporů, soulad s předpisy, vymáhání a právní jistotu. Zavádí mechanismy mimosoudního a regulačního řešení sporů na vnitrostátní a přeshraniční úrovni, doplněné o poradenství a dobrovolné smírné urovnání sporů, které podporují kooperativní, inovativní a udržitelné ekosystémové postupy. Stanoví přiměřené vymáhací pravomoci, sankce a ochranná opatření, včetně práv na podání opravného prostředku, a definuje použití přenesených a prováděcích pravomocí, postupy ve výborech, monitorování, přezkum a přechodná opatření.

2026/0013 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o digitálních sítích, kterým se mění nařízení (EU) 2015/2120, směrnice 2002/58/ES a rozhodnutí č. 676/2002/ES a zrušuje nařízení (EU) 2018/1971, směrnice (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU (akt o digitálních sítích)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 24 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 25 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Technologie se rychle vyvíjejí, datový provoz výrazně narůstá a poptávka po gigabitovém připojení se zvyšuje. Moderní a udržitelné digitální infrastruktury pro konektivitu a výpočetní techniku jsou rozhodujícími faktory pro digitalizaci, a tedy pro konkurenceschopnost průmyslu i možnost společnosti plně využívat přínosy digitálních služeb. Z tohoto důvodu je zapotřebí vysoce kvalitní, bezpečné a odolné připojení pro všechny a všude v Unii, včetně cenově dostupného přístupu pro osoby s nízkými příjmy, a to na všech územích, včetně venkovských a odlehlých oblastí, ostrovů a horských, řídce osídlených nebo nejvzdálenějších regionů.

(2)Vnitřní trh v oblasti elektronických komunikací zůstává roztříštěn na 27 vnitrostátních trhů a evropští operátoři se nadále potýkají s překážkami přeshraničního působení a rozšiřování, což omezuje jejich schopnost investovat, inovovat a konkurovat v rozšířeném ekosystému konektivity za rovných podmínek. Ostatní aktéři vstupující do širšího ekosystému konektivity, jako jsou poskytovatelé obsahu a aplikací, do značné míry využívají režimu země usazení, a proto působí v Unii na jednom jednotném trhu. Tyto nerovné podmínky pro různé účastníky ekosystému uznala bílá kniha Komise „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“ 26 i Lettova zpráva 27 . V této souvislosti Evropská rada ve svých závěrech z října 2025 zdůraznila, že je třeba vyvinout zvláštní úsilí s cílem „prohloubit jednotný trh elektronických komunikací“.

(3)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 28 stanovilo digitální cíle „politického programu Digitální dekáda“ do roku 2030. Tento program reaguje na očekávané cíle v oblasti konektivity, kde jsou všichni koncoví uživatelé v pevném místě pokryti gigabitovou sítí až do koncového bodu sítě a všechny osídlené oblasti jsou pokryty bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G. Aby bylo těchto cílů dosaženo, měly by politiky zjednodušit a urychlit zavádění gigabitových pevných a bezdrátových sítí v celé Unii a snížit náklady tohoto zavádění, a to i snížením administrativní zátěže pro operátory i vnitrostátní správní orgány.

(4)Směrnice (EU) 2018/1972 stanovila evropský kodex pro elektronické komunikace. Evropský kodex pro elektronické komunikace pomohl prostřednictvím svých cílů, kterými jsou podpora připojení a přístupu k vyspělým sítím a jejich využívání, dosáhnout účinné hospodářské soutěže na trzích sítí a služeb elektronických komunikací nebo tuto soutěž udržet. Členské státy byly povinny do 21. prosince 2020 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné k provedení evropského kodexu pro elektronické komunikace v jejich vnitrostátním právu. Úplné provedení ve vnitrostátním právu ve všech 27 členských státech bylo dokončeno až v roce 2024. Takto dlouhé prodlevy od přijetí směrnice do jejího provedení v právních řádech členských států již nejsou žádoucí s ohledem na rychlé proměny technologie v současném geopolitickém a hospodářském kontextu, které vyžadují pravidla, jež mohou mít rychlý dopad na trh. Některá vnitrostátní ustanovení, která se týkají ustanovení evropského kodexu pro elektronické komunikace, navíc překračují rámec toho, co by bylo nezbytně nutné pro úplnost a soulad provedení ve vnitrostátním právu. Evropský kodex pro elektronické komunikace v podobě směrnice tak vedl k roztříštěnosti mezi jednotlivými státy, a nezajistil tudíž skutečně jednotný trh. Je proto nezbytné transformovat evropský kodex pro elektronické komunikace do podoby nařízení a sloučit jeho ustanovení s ustanoveními, která souvisejí s cíli, ale jsou stanovena v jiných směrnicích, nařízeních nebo rozhodnutích, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 29 . Směrnice (EU) 2018/1972, nařízení (EU) 2018/1971, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU 30 , části nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 31 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 32 by tudíž měly být sloučeny do jediného nařízení, aktu o digitálních sítích.

(5)Ve své bílé knize „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“ z roku 2024 33 Komise uvedla, že odvětví konektivity prochází významnými technologickými změnami, základem digitálních infrastruktur se stává cloud a umělá inteligence a ekosystém konektivity se rozšiřuje, aby poskytoval nové inovativní služby. Je proto nutné zohlednit vývoj od sítí elektronických komunikací směrem k „digitálním sítím“.

(6)Toto nařízení se nezabývá obsahem, který je poskytován po sítích elektronických komunikací prostřednictvím služeb elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finanční služby a některé služby informační společnosti, a nejsou jím dotčena opatření týkající se takových služeb přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, s cílem podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost a zajistit ochranu mediální plurality. Obsahem televizních programů se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 34 .. Záměrem regulace audiovizuální politiky a obsahu je dosažení cílů obecného zájmu, jako jsou svoboda projevu, mediální pluralita, nestrannost, kulturní a jazyková rozmanitost, sociální začleňování, ochrana spotřebitele a ochrana nezletilých osob. Oddělením regulace elektronických komunikací od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. V mezích svých pravomocí by příslušné orgány měly přispívat k provádění politik zaměřených na podporu těchto cílů.

(7)Toto nařízení se nedotýká uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU 35 na rádiová zařízení, vztahuje se však na automobilové rádiové přijímače, na rádiové přijímače určené pro spotřebitele a na zařízení digitální televize určená pro spotřebitele. V zájmu zajištění záruk pro interoperabilitu mezi koncovými zařízeními je nezbytné regulovat některé aspekty rádiových zařízení definovaných ve směrnici 2014/53/EU a zařízení určených pro spotřebitele používaných pro digitální televizi, aby se usnadnil přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Je důležité, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány vyzývaly operátory sítí a výrobce zařízení k tomu, aby spolupracovali s cílem usnadnit přístup koncových uživatelů se zdravotním postižením ke službám elektronických komunikací. Aby byl zajištěn koordinovaný přístup k režimu udělování oprávnění pro rádiová koncová zařízení, mělo by být rovněž upraveno nevýlučné užívání rádiového spektra pro vlastní potřebu těchto rádiových koncových zařízení.

(8)Požadavky na kapacity sítí elektronických komunikací se neustále zvyšují. Zatímco v minulosti se pozornost soustředila především na zvětšování šířky pásma dostupné jak celkově, tak jednotlivým uživatelům, nyní roste význam dalších parametrů, jako jsou rychlosti přenosu dat pro downlink a uplink, latence, dostupnost a spolehlivost. Současnou odpovědí na tuto poptávku je přibližování optických vláken koncovému uživateli a budoucí „gigabitové sítě“ budou vyžadovat výkonnostní parametry rovnocenné tomu, co je schopna poskytnout síť založená na optických prvcích přinejmenším do koncového bodu sítě. V případě bezdrátového připojení to odpovídá výkonnosti sítě podobné tomu, čeho lze dosáhnout přivedením optického vlákna až k základnové stanici, jež se považuje za koncový bod sítě. Takové gigabitové sítě, pevné i mobilní, jsou schopny poskytovat rychlosti přenosu dat v řádu nejméně jednoho gigabitu za sekundu pro uplink i downlink a další pokročilé výkonnostní parametry, jako je nízká latence a vysoká stabilita. Pojem „gigabitová síť“ nahrazuje pojem „síť s velmi vysokou kapacitou“ s aktualizovanými výkonnostními charakteristikami odpovídajícími technologickému vývoji a vývoji trhu. V důsledku toho se na základě tohoto nařízení veškeré odkazy na „síť s velmi vysokou kapacitou“ podle definice v čl. 2 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972 vykládají jako odkazy na „gigabitovou síť“ ve smyslu tohoto nařízení.

(9)Některé služby elektronických komunikací podle tohoto nařízení by mohly rovněž spadat pod definici „služby informační společnosti“ stanovenou v článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 36 . Ustanovení uvedené směrnice upravující služby informační společnosti se na takové služby elektronických komunikací použijí, pokud toto nařízení nebo jiné právní akty Unie neobsahují zvláštní ustanovení použitelná na služby elektronických komunikací. Toto nařízení se nicméně vztahuje na služby elektronických komunikací, jako jsou hlasové telefonní služby, služby zasílání zpráv a služby elektronické pošty. Týž podnik, například poskytovatel služby internetu, může nabízet jak služby elektronických komunikací, jako je například přístup k internetu, tak služby, na které se toto nařízení nevztahuje, jako je poskytování webového obsahu nesouvisejícího s komunikacemi.

(10)Týž podnik, například operátor kabelové sítě, může nabízet jak službu elektronických komunikací, jako je přenos televizních signálů, tak služby, na které se toto nařízení nevztahuje, jako je komercializace nabídky služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání, a tudíž lze tomuto podniku ukládat další povinnosti v souvislosti s jeho činností poskytovatele nebo distributora obsahu v souladu s ustanoveními jiných právních předpisů než tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v příloze tohoto nařízení.

(11)Aby se na určitou službu vztahovala definice služby elektronických komunikací, musí být dotčená služba poskytována zpravidla za úplatu. Jakkoli se plně uznává, že ochrana osobních údajů je základním právem, a proto nelze osobní údaje považovat za komoditu, mělo by se s přístupem k osobním údajům, jejich používáním nebo jiným zpracováním v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací zacházet stejně jako s úplatou, pokud poskytovatel služby požaduje a koncový uživatel vědomě přímo nebo nepřímo sděluje poskytovateli osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 37 . To by mělo zahrnovat situace, kdy koncový uživatel umožní přístup k informacím, například k osobním údajům, včetně IP adresy, nebo jiným automaticky generovaným informacím, jako jsou informace shromažďované a přenášené prostřednictvím souborů cookie nebo obdobných technologií, aniž by je aktivně poskytl. Zpracování osobních údajů by mělo být v každém případě v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (Soudní dvůr) k článku 57 Smlouvy o fungování EU 38 úplata ve smyslu Smlouvy existuje i v případě, že je poskytovatel služby placen třetí stranou, a nikoli příjemcem služby. Pojem úplaty by proto měl zahrnovat i situace, kdy je koncový uživatel vystaven reklamě.

(12)Interpersonální komunikační služby jsou služby, které umožňují interaktivní výměnu informací mezi osobami, a patří mezi ně služby, jako jsou tradiční hlasová volání mezi dvěma jednotlivci, ale také všechny druhy elektronické pošty, služby zasílání zpráv nebo skupinové diskuse. Interpersonální komunikační služby zahrnují pouze komunikaci mezi konečným, tedy nikoli potenciálně neomezeným počtem fyzických osob, který je určen odesílatelem komunikace. Komunikace, jíž se účastní právnické osoby, by do této definice měla spadat, jestliže jménem těchto právnických osob jednají nebo se této komunikace alespoň na jedné straně účastní fyzické osoby. Interaktivní komunikace znamená, že služba umožňuje příjemci informace odpovídat. Služby, jež tyto požadavky nesplňují, například lineární rozhlasové a televizní vysílání, video na vyžádání, internetové stránky, sociální sítě, blogy nebo výměna informací mezi stroji, by se za interpersonální komunikační služby považovat neměly. Za výjimečných okolností by se služba neměla považovat za interpersonální komunikační službu, pokud je nástroj pro interpersonální a interaktivní komunikaci nepodstatnou a pouze pomocnou funkcí jiné služby, z objektivních technických důvodů jej nelze používat bez této hlavní služby a jeho integrace není prostředkem k obcházení použitelnosti pravidel upravujících služby elektronických komunikací. Jako prvky výjimky z definice je třeba pojmy „nepodstatná“ a „pouze pomocná“ vykládat úzce a z objektivní perspektivy koncového uživatele. Funkci interpersonální komunikace by bylo možné považovat za nepodstatnou, pokud je její objektivní užitečnost pro koncového uživatele velice omezená a pokud ji ve skutečnosti koncoví uživatelé téměř vůbec nevyužívají. Příkladem funkce, která by mohla být považována za spadající mimo definici interpersonálních komunikačních služeb, by v zásadě mohl být komunikační kanál v on-line hrách, a to v závislosti na funkcích komunikačního nástroje dané služby.

(13)Interpersonální komunikační služby založené na číslech z národního a mezinárodního číslovacího plánu jsou propojeny s veřejně přidělenými číslovacími zdroji. Tyto interpersonální komunikační služby založené na číslech zahrnují jak služby, v rámci nichž jsou čísla koncových uživatelů přidělována pro účely zajištění spojení mezi koncovými body, tak služby, které umožňují koncovým uživatelům spojit se s osobami, jimž byla taková čísla přidělena. Pouhé použití čísla jako identifikátoru by se nemělo považovat za rovnocenné s použitím čísla pro spojení s veřejně přidělenými čísly, a proto by samo o sobě nemělo být považováno za postačující ke kvalifikaci služby jako interpersonální komunikační služby založené na číslech. Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech by měly podléhat povinnostem, pouze pokud veřejný zájem vyžaduje uplatňování zvláštních regulačních povinností na všechny typy interpersonálních komunikačních služeb bez ohledu na to, zda k poskytování svých služeb využívají čísla. Je odůvodněné zacházet s interpersonálními komunikačními službami založenými na číslech odlišně, neboť se účastní veřejně zajišťovaného interoperabilního ekosystému, a tudíž z něj také mají prospěch.

(14)Koncový bod sítě představuje pro účely regulace hranici mezi předpisovým rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací a mezi předpisy pro telekomunikační koncová zařízení. Za vymezení polohy koncového bodu sítě je odpovědný vnitrostátní regulační orgán.

(15)Pojem propojení by měl být chápán jako výraz, který znamená především technické propojení mezi sítěmi bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné sítě elektronických komunikací nebo soukromé sítě, včetně sítí vlastněných nebo provozovaných poskytovateli obsahu a aplikací, včetně infrastruktur pro poskytování obsahu. Technologický a obchodní vývoj vedl k většímu zavádění mezipamětí, uzlů pro doručování obsahu a dalších technik, které zlepšují výměnu dat a optimalizují výkonnost mezi koncovými zařízeními, což vede k užší technické spolupráci a častějšímu propojování veřejných a soukromých sítí.

(16)Je třeba rovněž aktualizovat cíle nového předpisového rámce tak, aby řešily výzvy, před nimiž odvětví stojí, a zajistily, aby bylo odvětví schopno přizpůsobit se budoucímu vývoji. S technologickou transformací sítí elektronických komunikací směrem k digitálním sítím integrujícím řešení založená na cloudu a umělé inteligenci se ekosystém konektivity rozšiřuje. Toto nařízení by proto mělo podpořit konkurenceschopnost odvětví a schopnost zvládnout tuto transformaci. Mělo by podporovat inovace a účinnou spolupráci mezi širokou škálou aktérů v rozšířeném ekosystému konektivity.

(17)Aby zvýšilo konkurenceschopnost a odolnost odvětví, mělo by toto nařízení usnadnit rozvoj jednotného trhu elektronických komunikací zavedením zjednodušených a dále harmonizovaných opatření, usnadněním rozšiřování činnosti v Unii, podporou a pobídkami pro inovace a investice do moderních, odolných a udržitelných sítí a služeb. To by mělo zahrnovat usnadnění přeshraničního zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, včetně celoevropských služeb družicové komunikace, jakož i rozvoj transevropských digitálních sítí.

(18)Posílení odolnosti digitální infrastruktury a služeb Unie má zcela zásadní význam z hlediska zvýšení připravenosti na přírodní katastrofy, člověkem způsobené hrozby a krize, jakož i rušení sítí a rádiových signálů. Za tím účelem by toto nařízení mělo posílit strategickou autonomii Unie, zajistit odolnou digitální infrastrukturu a služby a připravenost na nepředvídané události, jako jsou fyzické, kybernetické a hybridní útoky a přírodní katastrofy, zpřístupnit zmírňující opatření, zlepšit odolnost, zejména redundanci kritických segmentů sítí na základě soudržné integrace pozemních a jiných než pozemních sítí, a zajistit potřebné síťové kapacity, aby mohla společnost reagovat na krize.

(19)Vzhledem k tomu, že na úrovni infrastruktury přetrvávají úzká místa a překážky vstupu na trh, mimo jiné v důsledku přechodu na optická vlákna, je nutné zajistit udržitelnou hospodářskou soutěž zavedením zjednodušeného předpisového rámce pro přístup, který bude řešit selhání trhu, aby koncoví uživatelé mohli i mít nadále k dispozici větší výběr pokročilých cenově dostupných a vysoce kvalitních služeb.

(20)Je nezbytné v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trzích omezit v budoucnosti pro odvětví specifická pravidla ex ante a nakonec dosáhnout toho, aby se elektronické komunikace řídily pouze právem hospodářské soutěže. To bylo cílem od přijetí prvního předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací v roce 2009. Stávající rámec však vedl k roztříštěnosti mezi jednotlivými státy a nedosáhl dokončení jednotného trhu. Z toho důvodu je zapotřebí větší jednotnosti v regulačních povinnostech ex ante. Vzhledem k tomu, že trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech výraznou dynamiku v oblasti hospodářské soutěže, je důležité, aby regulační povinnosti ex ante byly ukládány pouze v případech, kdy na dotčených trzích dojde k selhání trhu, a to aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže.

(21)Je rovněž nutné poskytovat přiměřené pobídky pro investice do gigabitových sítí (včetně pokročilých sítí 5G, 6G, optických sítí, podmořských komunikačních kabelů, páteřních sítí), které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat celkovou konkurenceschopnost Unie. Je proto nezbytné prosazovat účinné investice do rozvoje těchto sítí a řešení a podporovat širokou dostupnost a využívání gigabitových sítí a služeb elektronických komunikací, a to i včasným přechodem na prostředí plně optického připojení v celé Unii.

(22)Pro členské státy, vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány a zúčastněné strany znamená cíl týkající se připojení na jedné straně usilovat o sítě a služby s nejvyšší kapacitou, jaká je v dané oblasti ekonomicky udržitelná, a na druhé straně usilovat o územní soudržnost ve smyslu sbližování kapacity dostupné v různých oblastech.

(23)Aby byl rámec elektronických komunikací v úzkém souladu s cíli Unie v oblasti přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, je nutné prosazovat udržitelné sítě a služby podporou atraktivních investičních podmínek pro energeticky účinné a nízkouhlíkové sítě a řešení. Tento cíl by měl být zejména sladěn s podporou konektivity umožňující energetickou účinnost a uhlíkovou neutralitu v jiných průmyslových odvětvích a s investicemi do energeticky účinné infrastruktury pro připojení v souladu s aktualizovaným rámcem taxonomie a souvisejícím unijním kodexem chování pro udržitelnost telekomunikačních sítí. Je rovněž nutné podporovat spolupráci mezi aktéry zapojenými do poskytování služeb mezi koncovými zařízeními (end-to-end), pokud jde o účinné řízení datového provozu.

(24)K dosažení těchto cílů by vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány měly v případě potřeby koordinovat svou činnost s orgány ostatních členských států a se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“), Orgánem pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPB“) a Úřadem pro digitální sítě (dále jen „ODN“).

(25)V návaznosti na výzvu z Nevers přijatou dne 9. března 2022 provedly členské státy posouzení rizik evropských komunikačních infrastruktur a sítí. Pro zmírnění zjištěných rizik navrhlo toto posouzení řadu strategických a technických doporučení pro členské státy, Komisi a Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „ENISA“), která mají být provedena s podporou BEREC. Posouzení rizik vedle jiných strategických doporučení navrhuje i) posoudit odolnost mezinárodních propojení; ii) posoudit kritičnost, odolnost a redundanci základní infrastruktury internetu, jako jsou podmořské komunikační kabely, a iii) posílit schopnosti Unie a koordinované kroky k posílení odolnosti komunikačních infrastruktur. Pro dosažení účinné připravenosti a zvýšení odolnosti je třeba posílit spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a orgány na úrovni Unie, a to i prostřednictvím společných pokynů a včasného sdílení informací.

(26)Sítě a služby elektronických komunikací tvoří kriticky důležitou páteř společnosti a hospodářství Unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 39 se sice zabývá kybernetickou bezpečností a odolností základních a důležitých, jakož i kritických subjektů, je však třeba dále posilovat celkovou odolnost, připravenost a kontinuitu elektronických komunikací na úrovni Unie, a to i v situacích zahrnujících přeshraniční nebo rozsáhlá přírodní nebo člověkem způsobená narušení, krize nebo zásahy vyšší moci, které mohou mít nepříznivý vliv na obyvatelstvo. Úřad pro digitální sítě by měl hrát ústřední koordinační úlohu, pokud jde o odolnost v odvětví elektronických komunikací, a využívat k tomu své odborné znalosti, dohled nad trhem a přístup z hlediska celé Unie. Měl by si proto s vnitrostátními regulačními orgány, Komisí a dalšími relevantními subjekty a agenturami Unie, včetně agentury ENISA, případně i s mezinárodními organizacemi, jako je NATO, vyměňovat informace a koordinovat činnost, pokud jde o otázky týkající se na úrovni Unie prováděného posuzování a monitorování, analýz a připravenosti sítí a služeb elektronických komunikací a jejich schopnosti přispívat k celkové odolnosti společnosti a hospodářství Unie, přičemž by měl plně respektovat úlohy agentury ENISA, skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací (dále jen „skupina pro spolupráci“) a Evropské sítě styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (dále jen „EU-CyCLONe“) v unijních rámcích kybernetické bezpečnosti a civilní ochrany.

(27)V této souvislosti by měl být ODN pověřen zajišťováním soudržného přeshraničního přístupu k sítím a službám elektronických komunikací. Úloha ODN by měla doplňovat směrnici (EU) 2022/2555, aniž by jí byla uvedená směrnice dotčena, přičemž by se měl úřad zaměřit na připravenost celého systému, vyměnitelné infrastruktury, kontinuitu transevropských sítí a služeb a koordinovanou reakci na krize.

(28)Pokud v Unii dojde k přírodním nebo člověkem způsobeným narušením, krizím nebo zásahům vyšší moci, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo, mají dostupnost a konkrétní schopnosti sítí a služeb elektronických komunikací zásadní význam, neboť umožňují obyvatelstvu včas obdržet informace, udržovat sociální a hospodářské vztahy a mít přístup k veřejným službám a službám souvisejícím s mimořádnými událostmi a vnitrostátním orgánům umožňují komunikovat s obyvatelstvem a organizovat záchranné a tísňové činnosti. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2022/2555, měli by proto všichni poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací, veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a další poskytovatelé v režimu všeobecného oprávnění přijmout opatření, která přispějí k zajištění dostupnosti interpersonálních komunikačních služeb a služeb přístupu k internetu v případě, že takové události nastanou. Poskytovatelé sítí elektronických komunikací, které jsou zcela nebo převážně využívány k poskytování služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti dostupných veřejnosti, například podmořských komunikačních kabelů, by mohli v takových kritických situacích zajistit redundanci. Pokud je to technicky možné a je to ve veřejném zájmu, měli by spolupracovat a přispívat k dostupnosti interpersonálních komunikačních služeb a služeb přístupu k internetu, pokud jsou veřejně dostupné sítě a služby elektronických komunikací kriticky narušeny výše uvedenými událostmi velkého rozsahu.

(29)Koncoví uživatelé by měli mít možnost požádat příslušné orgány o pomoc nebo asistenci prostřednictvím tísňové komunikace a získávat informace od příslušných orgánů způsobem, který budou schopni vnímat a budou schopni mu rozumět, a to prostřednictvím veřejných výstrah v případě rozsáhlých událostí, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo, jako jsou katastrofické poruchy sítě nebo zásahy vyšší moci. Stejně tak by měla být plně dostupná kritická komunikace, která umožňuje tísňovým službám a veřejným orgánům odpovědným za bezpečnost a ochranu plnit jejich úkoly. Poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací by tudíž měli přijmout zvláštní opatření k zajištění nepřerušené elektronické komunikace, včetně internetového datového provozu, v rozsahu nezbytném pro účinné předávání tísňové komunikace a veřejných výstrah směrem od všech dotčených koncových uživatelů nebo obyvatel i směrem k nim. Kritická komunikace, která je běžně poskytována v rámci vyhrazené sítě vnitrostátních orgánů, může být zavedena jako specializovaná služba podporovaná novými technologiemi, například segmentací sítě, které by měly využívat dostatečnou kapacitu sítě pro zajištění kvality služeb v krizových situacích. Pokud je to nutné pro zajištění kvality těchto služeb, měl by být související datový provoz upřednostněn a měla by být zajištěna redundance pro nepřetržitou dostupnost kritických komunikací. Vnitrostátní systémy center tísňové komunikace a systémy veřejné výstrahy by měly být navrženy tak, aby byly redundantní a odolné v případě událostí velkého rozsahu, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo.

(30)Před zavedením významných změn v sítích používaných k poskytování přístupu k tísňovým službám by poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb a centra tísňové komunikace (dále jen „PSAP“) měli přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně testování a ověřování řešení, aby zajistili trvalou dostupnost a přístupnost tísňové komunikace a informací o místě, kde se volající nachází, pro koncové uživatele a trvalou možnost zasílání veřejných výstrah koncovým uživatelům. Poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací by měli příslušným orgánům členského státu předložit plán, který bude uvádět proces přechodu a obsahovat dostatečné informace pro posouzení rizika z hlediska dostupnosti služeb tísňové komunikace a potenciálně dotčených koncových uživatelů. Takový plán je třeba předložit, aby byli uživatelé služeb elektronických komunikací, kteří využívají stávající technologie, včas informováni a mohli se na nové technologie připravit nebo se jim přizpůsobit a vyhnout se ukončení poskytování služeb elektronických komunikací na zařízeních, která používají.

(31)V rámci dlouhodobých opatření ke zvýšení odolnosti by se rozvoj odolného integrovaného připojení měl mimo jiné zabývat připraveností na přijetí nejmodernějších technologií, jako jsou nové kvantové komunikační technologie, aby byla zajištěna příští generace bezpečné komunikace zejména v kritických segmentech sítí. V tomto ohledu je nutný přechod na postkvantovou kryptografii. Kromě toho by mohla hrát důležitou roli kvantová komunikace podporovaná komunikačními sítěmi na základě optických vláken. Evropská kvantová komunikační infrastruktura (EuroQCI), která se má stát nedílnou součástí nového kosmického systému bezpečné komunikace Unie (Družicové infrastruktury EU pro odolnost, propojení a bezpečnost – IRIS2), by mohla být hnací silou nové generace bezpečné komunikace ve prospěch vlád a podniků v celé Unii. Bezpečnost citlivých údajů a kritické infrastruktury by proto měla být posílena zajištěním včasného přechodu na postkvantovou kryptografii, postupnou integrací kvantových systémů do stávající komunikační infrastruktury a rozvojem odolného ekosystému a průmyslu kvantové komunikace v Unii.

(32)V zájmu zajištění účinné připravenosti sítí elektronických komunikací a digitální infrastruktury, jakož i nepřetržitého poskytování služeb elektronických komunikací, a to i v situacích přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, krizí nebo zásahů vyšší moci, a spolehlivého využívání odolných vnitrostátních a přeshraničních propojení by měla být posílena úloha BEREC na úrovni Unie v oblasti připravenosti a krizového řízení. V tomto ohledu by BEREC mělo doplnit úsilí na úrovni Unie o zajištění vysoké úrovně připravenosti a odolnosti přijetím zprávy nazvané „Plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury“ (dále jen „plán“), kterou vypracuje ODN. Plán by měl obsahovat komplexní posouzení, operativní doporučení a postupy řešení krizí. Ty by měly zajistit jednotný přístup k odolnosti v celé Unii, včetně mechanismů financování zajišťujících redundanci a zvyšujících připravenost na krize na úrovni Unie.

(33)Šablona BEREC pro shromažďování údajů o odolnosti sítí a služeb elektronických komunikací, která by měla podpořit přípravu plánu, by měla obsahovat informace o kapacitě, architektuře, schopnostech a využívání segmentů sítě, které jsou považovány za klíčové pro zajištění celkové odolnosti a kontinuity služeb v unijním měřítku. Měly by zahrnovat zejména zvláštní segmenty sítí, jako jsou mezinárodní propojení, agregační sítě, hlavní a páteřní sítě, podmořské komunikační kabely včetně jejich kabelových pozemních stanic, družicové sítě integrované s pozemními sítěmi, které jsou schopny poskytovat záložní služby v případě nedostupnosti některé z těchto sítí, sítě pro poskytování obsahu nebo sítě propojující velká datová centra. Pokud musí být podle tohoto nařízení vyměňovány, oznamovány nebo jinak sdíleny informace, které jsou v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem v utajovaném režimu, měla by se použít pravidla o nakládání s utajovanými informacemi. V případě potřeby by mělo být umožněno souběžné sdílení neutajovaných souhrnů umožňujících operativní koordinaci.

(34)Kromě toho by ODN měl na úrovni Unie přispívat ke sledování, analýze a syntéze informací o architektuře, kapacitě, technických schopnostech a odolnosti sítí elektronických komunikací a podporovat koordinační úsilí zaměřené na zajištění dostupnosti a zvýšených schopností sítí a služeb elektronických komunikací při přírodních nebo člověkem způsobených narušeních, krizích nebo zásahu vyšší moci, a to při plném respektování vnitrostátních rámců pro koordinaci reakce na krize. Tato činnost by mohly zahrnovat například identifikaci oblastí, kde je zapotřebí redundance, zajišťování výchozích informací pro strategická politická a investiční rozhodnutí na podporu redundance, zejména pro transevropské digitální sítě a související budoucí programy financování, například navrhované jako součást tzv. digitálního okna Evropského fondu pro konkurenceschopnost ve víceletém finančním rámci. Komplexní posouzení, které pro BEREC vypracuje ODN, by mělo rovněž poskytnout přehled rezervních kapacit sítě a přehled stávajících a nově vznikajících mechanismů pro upřednostňování provozu, včetně segmentace sítě a dalších řešení pro správu a optimalizaci sítě, která chrání a zabezpečují komunikaci. Tyto mechanismy hrají důležitou roli při zajišťování kontinuity základních komunikačních sítí a služeb v situacích zvýšené poptávky, přetížení sítě nebo jiných narušení komunikace, k nimž může docházet během krizí.

(35)Zejména specializované služby umožněné pokročilými schopnostmi sítí, například segmentace sítě, hrají stále důležitější roli při podpoře případů použití se zvýšenými požadavky na bezpečnost, spolehlivost a nízkou latenci. To zahrnuje aplikace, jako je provoz bezpilotních systémů včetně dronů, které vyžadují zaručenou úroveň výkonu, odolnosti a izolace od ostatního provozu, aby bylo zajištěno bezpečné a zabezpečené fungování. Dostupnost těchto specializovaných služeb může veřejným orgánům a soukromým operátorům umožnit efektivnější zavádění aplikací souvisejících s bezpečností a kritických pro bezpečnost a zároveň podpořit inovace a efektivní využívání síťových zdrojů v souladu s cíli Unie v oblasti bezpečnosti, vedoucího postavení v oblasti technologií a rozvoje pokročilých digitálních služeb. Sítě elektronických komunikací by měly být využity ke zlepšení detekce dronů a jiných vzdušných prostředků, ať už jsou, nebo nejsou připojeny k síti. Zejména by se mělo postupně rozvíjet a ve velkém měřítku zavádět celulární snímání jako překryvný a doplňkový detekční systém pro civilní a vojenské aplikace, včetně detekce, sledování a trasování vzdušných hrozeb a detekce rušení. 

(36)Odolnost Unie stále větší měrou závisí na konektivitě, která obstojí i v budoucnu, a na snížení počtu strategických závislostí. To vyžaduje prozíravý přístup, který posílí schopnost pozemních a jiných než pozemních (družicových) sítí vzájemně se propojit a bezproblémově fungovat, a to i v krizových situacích. Odolnost lze zvýšit pomocí integrovaných a vrstvených síťových architektur kombinujících pozemní sítě a jiné než pozemní sítě, které jsou podporovány virtualizací, redundancí a automatizovanou správou sítí. Taková integrace může zachovat základní komunikaci v případě poškození nebo přetížení pozemní infrastruktury a posílit celkovou kontinuitu služeb. V této souvislosti by se ODN měl podílet na sledování trhu a technologického vývoje, zjišťovat překážky interoperability a zavádění (včetně interoperability systémů pozemních a jiných než pozemních sítí a nových technologií) a poskytovat doporučení na podporu soudržného přístupu k odolné konektivitě na úrovni Unie.

(37)Úřad ODN by měl být schopen v případě potřeby a ve spolupráci s relevantními subjekty a příslušnými orgány analyzovat prostředí hrozeb, kterým jsou sítě a služby elektronických komunikací Unie ve stále větší míře vystaveny. To zahrnuje mimo jiné případy škodlivého rušení rádiového spektra. Takových incidentů v posledních letech v souvislosti se zvýšeným geopolitickým napětím přibývá a mohou ovlivnit dostupnost a kvalitu služeb, často s přeshraničními důsledky. V této souvislosti by ODN měl tyto trendy analyzovat a podporovat příslušné orgány vydáváním operativních doporučení. Tato úloha by měla doplňovat povinnosti států a přispívat ke koordinované reakci na úrovni Unie.

(38)S cílem doplnit konzistentní a koordinovanou regulační reakci na úrovni Unie a posílit tak připravenost na krize by BEREC mělo přijmout postupy řešení krizí, které stanoví společné postupy a koordinační opatření pro vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, a to i v oblasti krizového řízení a civilní ochrany v případě přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahů vyšší moci. Tyto postupy by měly být v souladu se stávajícími unijními a vnitrostátními rámci pro řešení krizí a měly by podporovat soudržnou činnost, mimo jiné na základě sdílení informací s příslušnými systémy koordinace reakce na krize a civilní ochrany na úrovni Unie a prostřednictvím mechanismů kybernetické reakce, pokud se jedná o kybernetické bezpečnostní incidenty. Plán by měl rovněž zahrnovat aspekty týkající se situačního povědomí o významných narušeních, která ovlivňují tísňové komunikace a kritické komunikace a předávání veřejných výstrah v souladu s povinnostmi vyplývajícími z příslušných právních předpisů Unie.

(39)Podle směrnice (EU) 2018/1972 mohou členské státy podřídit právo poskytovatelů veřejných sítí a služeb elektronických komunikací pouze poměrně flexibilnímu režimu všeobecného oprávnění. Cílem je podněcovat rozvoj nových sítí a služeb a zároveň umožnit poskytovatelům služeb a spotřebitelům využívat úspory z rozsahu dosahované na vnitřním trhu. Toto nařízení podporuje uvedený cíl a zachovává volnost zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací v Unii na základě všeobecného oprávnění.

(40)V současnosti platný systém všeobecného oprávnění je založen na harmonizovaném, avšak maximálním seznamu podmínek, který zachovával flexibilitu členských států rozhodovat o tom, které podmínky všeobecného oprávnění připojí k všeobecnému oprávnění na svém území a jak je dále upřesní na vnitrostátní úrovni, a možnost požadovat, aby poskytovatelé předložili vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo jiným příslušným orgánům oznámení o svém záměru začít poskytovat služby. Oznámení mělo mít deklaratorní povahu a nevyžadovalo se žádné výslovné rozhodnutí nebo správní akt vnitrostátního regulačního orgánu.

(41)Hodnocení směrnice (EU) 2018/1972 však ukázalo, že neexistence jednotného a koordinovaného všeobecného oprávnění, které bylo z velké části rozvíjeno a prováděno na vnitrostátní úrovni, a neexistence jednotného a soudržného přístupu k použitelným podmínkám i postupům oznamování, navzdory harmonizované nepovinné šabloně BEREC, vedla k roztříštěnosti právních předpisů a ke zvýšení překážek pro operátory při rozšiřování činnosti a přeshraničním působení.

(42)Aby byly překonány problémy vyplývající ze směrnice (EU) 2018/1972 a aby mohli poskytovatelé plně využívat výhod vnitřního trhu elektronických komunikací, je nezbytné zavést moderní režim všeobecného oprávnění, který se bude vztahovat na všechny druhy sítí elektronických komunikací zapojené do poskytování veřejně dostupných digitálních služeb a až na některé výjimky i na veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(43)Pokud jde o poskytovatele sítí elektronických komunikací, systém všeobecného oprávnění by se neměl vztahovat na určité druhy sítí, jejichž hlavním účelem není podpora zajišťování veřejně dostupných elektronických komunikací nebo digitálních služeb. Příkladem jsou sítě používané převážně pro soukromou, interní nebo uzavřenou komunikaci předem vymezených skupin uživatelů, včetně sítí používaných pouze pro vnitřní spojení mezi zařízeními komunikační infrastruktury, které nejsou převážně určeny pro veřejně dostupné digitální služby. Pokud jde o poskytování služeb elektronických komunikací, měly by být z oblasti působnosti všeobecného oprávnění i nadále vyloučeny interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech. Interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech oproti jiným kategoriím sítí a služeb elektronických komunikací nemají prospěch z využívání veřejných číslovacích zdrojů a nejsou účastníky veřejně zajišťovaného interoperabilního ekosystému. Je proto vhodné nezařazovat tyto druhy služeb do oblasti působnosti režimu všeobecného oprávnění. Na poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se však mohou vztahovat určité povinnosti podle tohoto nařízení.

(44)Režim všeobecného oprávnění by měl být podmíněn dodržováním kratšího a aktualizovaného seznamu plně harmonizovaných podmínek platných ve všech členských státech, jakož i některých dalších podmínek, které vyplývají z jiných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, ale dosud nejsou plně harmonizovány, jako jsou pravidla pro přístup donucovacích a soudních orgánů k údajům, včetně zákonného odposlechu a uchovávání údajů, a požadavky na bezpečnost dodavatelského řetězce IKT v souladu s pravidly kybernetické bezpečnosti, včetně aktu o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 40 .

(45)Poskytovatelé, pro které platí povinnost všeobecného oprávnění, by navíc měli předložit oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu členského státu, v němž hodlají zahájit zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo v němž jsou takové sítě nebo služby již zajišťovány či poskytovány. Mělo by jim být rovněž umožněno podat pouze jedno oznámení jednomu členskému státu v případě, že hodlají zajišťovat sítě nebo poskytovat služby v jednom nebo více členských státech v režimu jednotného pasu. Družicové soustavy by neměly podléhat režimu jednotného pasu, ale zvláštnímu postupu na úrovni Unie.

(46)Oznámení by mělo používat povinnou šablonu, kterou zpřístupní BEREC. Mělo by se skládat z prohlášení fyzické nebo právnické osoby vnitrostátnímu regulačnímu orgánu o záměru zahájit zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a z předložení omezených informací, které jsou dále upřesněny v související šabloně BEREC, včetně identifikačních, kontaktních a obchodních údajů, informací o sítích nebo službách, které mají být zajišťovány či poskytovány, a jejich zeměpisné oblasti dostupnosti, jakož i odhadovaného data zahájení činnosti.

(47)Vnitrostátní regulační orgány by neměly ukládat žádné další nebo samostatné požadavky na oznamování. V tomto ohledu by vnitrostátní regulační orgány neměly v rámci všeobecného oprávnění vyžadovat žádné další dokumenty, které nejsou uvedeny v šabloně BEREC. Požadavky na oznamování a aktualizace těchto požadavků by měly být omezeny na minimum.

(48)Aby se podpořilo zajišťování přeshraničních sítí a poskytování přeshraničních služeb, měli by mít poskytovatelé možnost podat oznámení v kterémkoli úředním jazyce Unie, nebo alespoň v angličtině.

(49)Aby přispěly k cílům Unie v oblasti digitalizace, měly by všechny vnitrostátní regulační orgány přijímat oznámení prostřednictvím internetu, například prostřednictvím kontaktního místa na internetových stránkách příslušného orgánu, a pokud jsou vyžadována, prostřednictvím harmonizovaných digitálních řešení, jako jsou podnikatelské peněženky, a neměly by vyžadovat, aby poskytovatelé používali digitální certifikáty omezené na vnitrostátní území, které nejsou vzájemně uznávány v jiných členských státech a nejsou v souladu s minimálními požadavky stanovenými v rozhodnutí Komise 2011/130/EU 41 pro přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány. Ze stejného důvodu by poskytovatelé neměli mít povinnost mít vnitrostátní zástupce pro styk s vnitrostátními orgány. Při výměně informací nebo dokumentů elektronickými prostředky by veřejné orgány měly splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 42 .

(50)Příslušné orgány by neměly žádným způsobem bránit zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací, a to ani z důvodu neúplnosti oznámení. Oznámení o zahájení činnosti pro poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací nemělo být spojeno s administrativními náklady.

(51)V zájmu podpory účinné přeshraniční koordinace by ODN měl vést centrální databázi všech oznámení. Příslušné orgány by měly ODN předávat pouze úplná oznámení.

(52)V návaznosti na oznámení by měly vnitrostátní regulační orgány poskytovateli elektronicky potvrdit začátek zajišťování sítí nebo poskytování služeb a uvést popis podmínek, práv a povinností platných v členském státě nebo členských státech, kde poskytovatel hodlá zajišťovat sítě nebo poskytovat služby. Pokud poskytovatel oznámil svůj záměr zajišťovat sítě nebo poskytovat služby pouze na území jednoho členského státu, měl by dodržovat harmonizované podmínky všeobecného oprávnění a v případě jakýchkoli zvláštních ustanovení i podmínky použitelné v jurisdikci tohoto členského státu.

(53)Potvrzení, že poskytovatelé mohou zahájit svou činnost, by mělo obsahovat informace o právech a povinnostech podniků v rámci všeobecného oprávnění. Poskytovatelé mohou takové potvrzení potřebovat, aby mohli požádat o práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, získat přístup nebo propojení a práva na instalování zařízení, včetně omezení vlastnických práv třetích osob, zejména k usnadnění jednání s jinými, regionálními nebo místními úrovněmi státní správy nebo s poskytovateli služeb v jiných členských státech. Pokud o to poskytovatel požádá, mělo by být možné poskytnout potvrzení také formou prohlášení. Taková prohlášení by sama o sobě neměla zakládat nároky na práva a na prohlášení by neměla být vázána ani žádná práva podle všeobecného oprávnění, práva na užívání ani výkon takových práv. Prohlášení by mělo sloužit jako potvrzení nebo důkaz pro ostatní vnitrostátní nebo regionální orgány, že poskytovatel je držitelem oprávnění podle tohoto nařízení.

(54)Při udělování práv na užívání rádiového spektra, číslovacích zdrojů nebo práv na instalování zařízení by měly vnitrostátní regulační orgány informovat podniky, kterým tato práva udělují, o příslušných podmínkách užívání rádiového spektra v rámci individuálních práv na užívání nebo v rámci potvrzení u činností prováděných podle všeobecného oprávnění.

(55)Zvláštní povinnosti ukládané podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie na základě jejich označení jako podniků s významnou tržní sílou by se měly ukládat odděleně od obecných práv a povinností podle všeobecného oprávnění.

(56)U sítí a služeb elektronických komunikací, které nejsou poskytovány veřejnosti, je potřebné podmínek ukládat méně, pokud vůbec nějaké, a snížit jejich přísnost oproti podmínkám, které jsou odůvodněné u sítí a služeb elektronických komunikací, které jsou poskytovány veřejnosti. Tyto sítě a služby jsou však i nadále vázány mimo jiné povinnostmi souvisejícími s veřejným zájmem, jako je odolnost sítě, připravenost, kybernetická bezpečnost, zákonný odposlech a uchovávání údajů v souladu s tímto nařízením nebo jinými použitelnými předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s právem Unie. Takové povinnosti mohou být uloženy i poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jakkoli nepodléhají všeobecnému oprávnění podle tohoto nařízení.

(57)Postup jednotného pasu by měl usnadnit zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací napříč členskými státy. Postup by měl končit potvrzením poskytovateli pro účely zahájení zajišťování sítí a poskytování služeb. Mělo by být možné vydávat dodatečná prohlášení, pouze však na žádost poskytovatele a v souladu s pokyny BEREC k všeobecnému oprávnění. V případě potřeby, například na základě potvrzení v režimu jednotného pasu, může poskytovatel prostřednictvím ODN požádat o prohlášení, které podrobně uvede, za jakých okolností má poskytovatel sítí nebo služeb elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění právo požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup k propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv, například u jiných veřejných orgánů nebo vůči jiným podnikům. Tato prohlášení by mohla popisovat kritéria a postup týkající se konkrétních povinností jednotlivých podniků a měl by je prostřednictvím ODN vydávat vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž budou zajišťovány sítě nebo poskytovány služby, a to na žádost poskytovatele. Pokyny BEREC by měly upřesnit podrobnosti týkající se možnosti požádat o takové prohlášení.

(58)Je důležité zajistit účinnost režimu jednotného pasu. Proto by měly být vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány členských států povinny vzájemně spolupracovat a podporovat BEREC a ODN při vypracovávání a aktualizaci pokynů a informačních zdrojů týkajících se harmonizovaného uplatňování podmínek všeobecného oprávnění v členských státech. Za tímto účelem by členské státy měly určit vnitrostátní jednotná kontaktní místa.

(59)Plného přínosu režimu jednotného pasu lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se vnitrostátní specifika související s podmínkami všeobecného oprávnění omezí na minimum. To platí i pro pravidla, která nejsou součástí aktu o digitálních sítích, například v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo prosazování práva. Pokyny BEREC by proto měly určit oblasti, kde je nutné další sladění vnitrostátních předpisů nebo jejich provádění. Tyto prvky by měly sloužit jako základ pro následná opatření Komise, příslušných subjektů Unie nebo jiných odborných skupin při řešení těchto pravidel. Na podporu těchto činností by měla určená vnitrostátní jednotná kontaktní místa úzce spolupracovat s ODN a mezi sebou navzájem, pokud jde o podmínky všeobecného oprávnění související s vnitrostátními právními předpisy a postupy, které jsou použitelné v oblasti zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, zejména v souvislosti s kybernetickou bezpečností nebo prosazováním práva, a to v souladu s právem Unie.

(60)Určená vnitrostátní jednotná kontaktní místa by měla zejména sdělit ODN veškerá specifika týkající se vnitrostátního provádění harmonizovaných podmínek všeobecného oprávnění v jejich příslušných členských státech, jakož i veškeré vnitrostátní postupy zavedené za účelem zajištění účinnosti podmínek všeobecného oprávnění. Pokud v členském státě existují různé orgány odpovědné za prosazování podmínek všeobecného oprávnění, měly by tyto vnitrostátní orgány úzce spolupracovat s určenými jednotnými kontaktními místy.

(61)Určená vnitrostátní jednotná kontaktní místa by měla rovněž poskytovat vzájemnou pomoc při prosazování podmínek všeobecného oprávnění v souladu s pokyny BEREC.

(62)Vnitrostátní regulační orgán členského státu oznámení by měl mít pravomoc ukládat sankce za porušení podmínek všeobecného oprávnění, pokud již sankce za porušení stejných podmínek neuložil vnitrostátní regulační orgán v místě, kde jsou sítě nebo služby poskytovány. Sankce by měly být ukládány v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v případě závažného porušení by mohly zahrnovat, v případě potřeby po konzultaci s regulačními orgány dotčených členských států, odnětí práva zajišťovat sítě a poskytovat služby ve všech členských státech, na které se vztahuje jednotný pas. Závažné porušení by mohlo být shledáno například tehdy, pokud nedodržení jedné nebo více podmínek všeobecného oprávnění přetrvává navzdory nápravným opatřením, která přijal vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán. Pouze ve výjimečných případech, kdy vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž jsou sítě nebo služby poskytovány, došel k závěru, že porušení podmínek oprávnění může mít na jeho území negativní dopad z důvodu národní bezpečnosti nebo veřejného zájmu, má právo uložit sankce v rámci své jurisdikce. Takové výjimečné donucovací opatření by mělo být přijato v koordinaci s příslušnými orgány členského státu oznámení.

(63)Výjimečně by se v případě služeb mezi stroji s extrateritoriálním využíváním číslovacích zdrojů měla použít příslušná pravidla členského státu oznámení.

(64)Požadavky týkající se jednotného pasu by neměla být dotčena pravomoc členských států zablokovat v individuálních případech přístup k číslům nebo službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním.

(65)Podnikům poskytujícím služby elektronických komunikací by mělo být možné uložit správní poplatky, z nichž jsou financovány činnosti vnitrostátního regulačního orgánu nebo jiných příslušných orgánů spojené s řízením systému všeobecného oprávnění a udělováním práv na užívání. Takové poplatky by se měly omezovat jen na pokrytí skutečných správních nákladů na tyto činnosti a neměly by být ukládány malým poskytovatelům. Za tímto účelem by měla být zajištěna průhlednost příjmů a výdajů vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů prostřednictvím každoročního zveřejnění celkové částky vybraných poplatků a vzniklých správních nákladů, aby si podniky mohly ověřit, zda jsou v rovnováze.

(66)Systémy správních poplatků by neměly narušovat hospodářskou soutěž ani vytvářet překážky vstupu na trh. V systému všeobecného oprávnění již není možné ukládat úhradu správních nákladů, a tedy ani poplatků, jednotlivým podnikům, s výjimkou udělování práv na užívání číslovacích zdrojů, rádiového spektra a práv na instalování zařízení. Příkladem spravedlivé, jednoduché a transparentní alternativy k těmto kritériím ukládání poplatků může být rozdělovací klíč založený na obratu. Pokud jsou správní poplatky velmi nízké, mohly by být rovněž vhodné paušální poplatky nebo poplatky skládající se z paušálu a složky závisející na obratu. Pokud se systém všeobecného oprávnění vztahuje i na podniky s velmi malým podílem na trhu, jako jsou komunitní poskytovatelé sítí, nebo na poskytovatele služeb, jejichž obchodní model generuje velmi omezené výnosy i v případě významného proniknutí na trh co do objemu, měly by členské státy stanovit pro ukládání správních poplatků vhodnou prahovou hodnotu de minimis.

(67)Změny by se měly považovat za menší změny, přičemž pro menší změny práv, jako jsou omezení, zrušení nebo změna, je třeba před jejich přijetím vyžadovat předchozí konzultaci týkající se příslušného práva. Stávající předpisový rámec týkající se rádiového spektra, zejména evropský kodex pro elektronické komunikace, rozhodnutí o rádiovém spektru (rozhodnutí č. 676/2002/ES) a program politiky rádiového spektra (rozhodnutí č. 243/2012/EU), byly vytvořeny v odlišných geopolitických podmínkách. V tomto rámci nebyl dostatečně zohledněn strategický rozměr rádiového spektra. Rádiové spektrum podporuje životně důležité služby, jako je kritická komunikace, tísňová komunikace, řízení letového provozu, námořní navigace, veřejná bezpečnost a bezpečnostní sítě. Stejně jako všechny základní komodity by se i rádiové spektrum a přístup k němu mohly stát zranitelným místem. Kromě toho by mohly být využity jako zbraň v rámci ozbrojených a hospodářských konfliktů, například k rušení a falšování signálů a narušování klíčových vojenských a civilních činností od dopravy po bankovnictví.

(68)Rádiové spektrum má pro Unii a její členské státy mimořádný strategický a geopolitický význam. Je naprosto nezbytné pro umožnění komunikace, hospodářského růstu a sociální prosperity a podporu bezpečnosti a poskytování kritických služeb napříč různými odvětvími. Rádiové spektrum nabylo pro strategickou autonomii a bezpečnost Unie klíčového významu a jeho koordinovaná správa je nepostradatelná pro zajištění bezpečnosti, odolnosti a digitální suverenity Unie. Zároveň na vhodném přístupu ke spektru a jeho správě závisí řada politik Unie, například politiky v oblasti vesmíru, konektivity nebo dopravy. Účinná a koordinovaná správa rádiového spektra je navíc klíčová pro zavádění vysoce kvalitních bezdrátových sítí, které jsou podmínkou hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti Unie a dokončení jednotného trhu elektronických komunikací. Díky technologickému pokroku, zejména možnosti družic komunikovat s nemodifikovanými mobilními zařízeními uživatelů a konvergenci mezi pozemními a jinými než pozemními sítěmi a mezi telekomunikačními sítěmi, edge a cloud computingem má správa rádiového spektra jako společného evropského zdroje potenciál maximalizovat jeho hodnotu pro členské státy a Unii. Je tudíž nutné strategickým způsobem účinně spravovat a efektivně využívat rádiové spektrum jakožto společný zdroj.

(69)Vzhledem k rozvoji nových bezdrátových technologií a aplikací poptávka po rádiovém spektru roste, a to nejen v oblasti elektronických komunikací, například pro poskytování všudypřítomného gigabitového mobilního připojení občanům a podnikům, ale také v dalších odvětvích, která jsou na rádiovém spektru závislá, jako je doprava, výroba, kosmický průmysl a energetika. Pro uspokojení rostoucí poptávky je nezbytný odpovídající meziodvětvový přístup ke správě rádiového spektra, který zajistí jeho efektivní využívání.

(70)Správa rádiového spektra by měla být prováděna způsobem zajišťujícím předcházení škodlivému rušení. Základní pojem škodlivého rušení je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se takovému rušení předešlo. Měly by být použity pokročilé metody ochrany proti škodlivému rušení a další metody správy rádiového spektra, aby se v co největší míře zabránilo uplatňování zásady neinterference a nechránění, tj. povinnosti stanovené v Radiokomunikačním řádu ITU pro podružně provozované stanice, které nesmí způsobovat škodlivé rušení primárním službám, a zásady, že se tyto stanice nemohou domáhat ochrany před rušením způsobeným primárními službami, které jsou držiteli oprávnění.

(71)Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí pro uživatele rádiového spektra a zpomaluje inovace na úkor řádného fungování vnitřního trhu, jakož i spotřebitelů a celého hospodářství. Strategické plánování, koordinace a případná harmonizace na úrovni Unie může pomoci zajistit, aby uživatelé rádiového spektra plně využívali výhod vnitřního trhu a aby bylo možno na celosvětové úrovni účinně hájit zájmy Unie.

(72)Činnostmi v oblasti politiky rádiového spektra v Unii by neměla být dotčena opatření přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Unie se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, zejména s ohledem na sítě pro účely veřejné správy a obrany, které se týkají zejména regulace obsahu a audiovizuální a mediální politiky, a právo členských států spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany.

(73)Pravidla pro správu rádiového spektra by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací zabývajících se správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby tak byla zajištěna účinná správa a harmonizace využití rádiového spektra v celé Unii a mezi členskými státy a ostatními členy ITU.

(74)Je nezbytně nutné, aby občané nebyli vystaveni působení elektromagnetických polí v míře škodlivé pro veřejné zdraví. Příslušné vnitrostátní orgány by měly v celé Unii usilovat o konzistentní způsob řešení této otázky, se zvláštním ohledem na zásadu předběžné opatrnosti, z níž se vychází v doporučení 1999/519/ES 43 , a vyvíjet tak v oblasti zavádění sítí činnost směřující k zajištění jednotnějších podmínek. Příslušné vnitrostátní orgány by měly v relevantních případech uplatňovat postup stanovený ve směrnici (EU) 2015/1535, aby byla zajištěna transparentnost pro zúčastněné strany a aby ostatní členské státy a Komise měly možnost reagovat.

(75)Rádiové spektrum je nedostatkovým veřejným zdrojem s významnou veřejnou a tržní hodnotou. Je základním vstupem pro všechny druhy bezdrátových sítí a služeb, včetně rádiových sítí a služeb elektronických komunikací. Z toho důvodu by mělo být účinně přidělováno vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány v souladu s harmonizovanými cíli a zásadami, jimiž se řídí jejich činnost, jakož i podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií, která zohledňují demokratické, sociální, jazykové a kulturní zájmy týkající se využití rádiového spektra. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES 44 stanoví rámec pro harmonizaci rádiového spektra.

(76)Nedostatečná koordinace mezi členskými státy a jejich příslušnými orgány při organizaci využívání rádiového spektra na jejich území může v případě, že není vyřešena prostřednictvím dvoustranných jednání mezi členskými státy, vést k rozsáhlým problémům s rušením se závažným dopadem na rozvoj jednotného digitálního trhu. Členské státy a jejich příslušné orgány by měly přijmout všechna potřebná opatření, aby zamezily přeshraničnímu a škodlivému rušení, k němuž by mezi nimi mohlo dojít. Skupina pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPG“), která byla zřízena rozhodnutím Komise 2002/622/ES 45 , podporuje nezbytnou přeshraniční koordinaci a je fórem pro řešení přeshraničních problémů mezi členskými státy. Pomoc RSPG však byla nedostatečná v otázkách přeshraniční koordinace se třetími zeměmi obecně nebo mezi členskými státy, které se týkaly neharmonizovaného rádiového spektra (např. kmitočtů FM), protože pro činnost RSPG neexistoval dostatečný právní základ a nástroje. Proces přeshraniční koordinace by měl pokračovat, měl by však být rozšířen i na neharmonizované rádiové spektrum, například na kmitočty FM používané pro rozhlasové vysílání, protože takové rádiové spektrum může mít pro občany Unie rovněž vysokou hospodářskou, kulturní a sociální hodnotu. Kromě toho by měl mít každý držitel práva na užívání rádiového spektra možnost zahájit postup pomoci při řešení rušení, pokud je při zákonném užívání svého rádiového spektra přímo ovlivněn škodlivým rušením.

(77)Obtížné případy škodlivého rušení mezi členskými státy, které nelze vyřešit přímým jednáním, mohou i přes podporu RSPB vyžadovat uložení závazných řešení, která přijme Komise na základě řešení navrženého RSPB, aby se věc s konečnou platností vyřešila nebo aby se prosadilo koordinované řešení podle práva Unie. Tento mechanismus by měl být uplatňován v konkrétních lhůtách, které zajistí, aby nedocházelo k neodůvodněným prodlevám, a měl by navrhovat vhodná řešení, včetně odnětí jakéhokoli práva, které je u zdroje situace zahrnující škodlivé rušení, a práva na náhradu škody.

(78)Přeshraniční rušení ze třetích zemí se stává na hranicích Unie stále více znepokojujícím problémem a hrozbou nejen pro samotné sítě, ale také pro bezpečnost Unie. Například rušení globálního družicového navigačního systému (GNSS) v blízkosti oblastí ozbrojených konfliktů, jako jsou východní hranice Unie, má vážné důsledky pro dopravu, kritické infrastruktury, elektronické komunikace a odvětví financí, protože moderní infrastruktura je na tomto systému do značné míry závislá, pokud jde o přesné údaje týkající se určování polohy, navigace a určování času (PNT). V takových případech nestačí spoléhat se na činnost v rámci Mezinárodní telekomunikační unie. V právu Unie je třeba stanovit mechanismus solidarity, který by účinněji podporoval dotčené členské státy. V rámci tohoto mechanismu solidarity by měly být všechny členské státy vyzvány, aby postupovaly společně a v souladu s konkrétními opatřeními, která stanoví Unie společně s RSPB, a aby spolu s Komisí zasahovaly v rámci podpory dotčených členských států. V případě přetrvávajících a závažných případů škodlivého rušení porušujících mezinárodní právo může Rada zvážit přijetí omezujícího opatření podle článku 29 SFEU v souladu s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(79)Technologický vývoj, zejména rádiové technologie nové generace (např. 6G) a umělá inteligence, zlepšují životaschopnost a spolehlivost sdílení rádiového spektra napříč širokým rozsahem kmitočtových pásem, čímž umožňují přístup k omezenému zdroji více uživatelům a zároveň zabraňují škodlivému rušení a zajišťují odpovídající ochranu zavedených služeb. Efektivní, účinné a inovativní využívání rádiového spektra je nezbytné pro dosažení cílů Unie v oblasti konektivity a pro podporu konkurenceschopnosti Unie. Dosažení těchto cílů vyžaduje regulační přístup, který systematicky považuje sdílené využívání rádiového spektra za normu pro oprávnění k užívání rádiového spektra na základě zásady „užívat nebo sdílet“, zatímco výhradní práva na užívání rádiového spektra se uplatňují pouze v nezbytných a odůvodněných případech. Zároveň by tato politika měla zajistit, aby sdílení rádiového spektra neomezovalo hospodářskou soutěž, a naopak ji podporovalo.

(80)Příslušné vnitrostátní orgány by měly považovat rádiové spektrum, které se na určitém území nebo po určitou dobu nevyužívá, za spektrum, které lze sdílet, pokud držitel práva na užívání neprokáže, že sdílení není technicky proveditelné nebo že by sdílení rušilo, zhoršovalo nebo jinak omezovalo využívání rádiového spektra původním držitelem, nebo že tento držitel hodlá využívat rádiové spektrum způsobem, který neumožňuje sdílení. Aby bylo možné určit, zda je rádiové spektrum využíváno, měly by příslušné vnitrostátní orgány zohlednit několik prvků, včetně plánů držitele práva na zavádění v dohledné budoucnosti a právních povinností podle práva Unie. Podmínky sdílení podle zásady „užívat nebo sdílet“, včetně úplaty, způsobu stanovení doby trvání povinnosti sdílení a technických podmínek, by měly být stanoveny předem při udělení práva na užívání.

(81)Příslušné vnitrostátní orgány by měly podporovat sdílené využívání rádiového spektra v souladu s právem hospodářské soutěže stanovením nejvhodnějších režimů udělování oprávnění pro jednotlivé scénáře a stanovením vhodných a transparentních pravidel a podmínek pro jejich uplatňování. Sdílené využívání rádiového spektra může probíhat na základě všeobecných oprávnění nebo bezlicenčního využívání a může umožňovat, za specifických podmínek sdílení, přístup a využívání téhož rádiového spektra vícero uživatelům v různých zeměpisných oblastech nebo v různých časových okamžicích. Rovněž může probíhat na základě individuálních práv na užívání a vycházet z ujednání, jako je licencovaný sdílený přístup, kdy se všichni uživatelé (stávající uživatelé a noví uživatelé) dohodnou na podmínkách sdíleného přístupu pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů tak, aby byla zajištěna minimální zaručená kvalita přenosu rádiového signálu a soulad s právem hospodářské soutěže. Při povolování sdíleného využívání rádiového spektra v rámci různých režimů oprávnění by příslušné orgány neměly stanovovat značně odlišné doby trvání sdíleného využívání, aby bylo zajištěno, že bude možné u spektra provést změnu využívání nebo je znovu nabídnout k přidělení v konkurenčním řízení.

(82)Jakkoli sdílené využívání spektra podporuje jeho efektivní využívání, nemusí být vhodné za všech okolností. Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost omezit nebo nenavrhnout sdílené využívání spektra z důvodů souvisejících s hospodářskou soutěží a nediskriminačním přístupem na trh, technickou nebo ekonomickou proveditelností, potřebou výlučného využívání spektra pro zajištění veřejné bezpečnosti, národní bezpečnosti, obrany nebo ochrany základních služeb ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 46 . To zahrnuje případné zavádění klíčových bezpečných a kritických komunikačních systémů pro Evropu, které mohou vyžadovat předvídatelný přístup ke spektru, zvýšenou odolnost a zajištěný výkon, který nelze zaručit při sdíleném využívání. Jakékoli rozhodnutí o omezení nebo vyloučení sdíleného využívání by mělo být řádně odůvodněné, přiměřené a založené na objektivních kritériích.

(83)Pružnost správy rádiového spektra a přístupu k rádiovému spektru je v současné době zajišťována prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu služeb, která jeho uživatelům umožní vybírat nejlepší technologie a služby, které budou používány a poskytovány v pásmech rádiového spektra prohlášených za dostupná pro služby elektronických komunikací v příslušných národních plánech pro přidělování kmitočtových pásem v souladu s právem Unie (dále jen „zásada technologické neutrality a neutrality služeb“). Jakékoli správní určení technologií a služeb, které se mají v daném pásmu používat, by mělo být založeno na přiměřených a nediskriminačních kritériích a mělo by být jasně odůvodněno, v případě služeb cíli obecného zájmu, a mělo by podléhat pravidelnému přezkumu. Vzhledem k tomu, že takové určení by zavedlo výjimku z pravidla technologické neutrality a neutrality služeb a omezilo by svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoli návrh na takovéto určení transparentní a měla by k němu proběhnout veřejná konzultace.

(84)Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou předejít škodlivému rušení, například stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, potřebou zajistit řádné fungování služeb prostřednictvím odpovídající úrovně technické kvality služeb, aniž se nutně vyloučí možnost užívání více než jedné služby v témže pásmu rádiového spektra, řádné sdílení rádiového spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze všeobecnému oprávnění, nebo potřebou zajistit účinné využití rádiového spektra nebo plnit cíl obecného zájmu v souladu s právními předpisy Unie.

(85)Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost požadovat, aby poskytování konkrétní služby v určitém pásmu rádiového spektra naplňovalo jasně vymezené cíle, jako je bezpečnost života, veřejná bezpečnost a bezpečnost obecně, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost nebo zamezení neefektivnímu využívání rádiového spektra. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená členskými státy v souladu s právními předpisy Unie. Vyjma případů, kdy je to nezbytné k ochraně života a zdraví, veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti obecně, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu rádiového spektra mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie. Je v kompetenci členských států vymezit rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(86)Pokud se příslušné vnitrostátní orgány výjimečně rozhodnou omezit volnost v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací na základě důvodů souvisejících s veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou veřejného zdraví, měly by vysvětlit důvody pro takové omezení.

(87)Na rádiovém spektru závisí různé oblasti politiky Unie, například elektronické komunikace, výzkum, technologický rozvoj a vesmír, doprava, energetika, společná bezpečnost a obrana, audiovizuální a kulturní politika. Mělo by být možné stanovit politické směry a cíle týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, pokud je to zapotřebí k dokončení vnitřního trhu v uvedených oblastech politiky Unie. Příslušné vnitrostátní orgány a Komise by měly zejména přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že bude k dispozici dostatečné rádiové spektrum pro poskytování všudypřítomného a vysoce kvalitního připojení všem občanům a podnikům Unie, a to i na cestách nebo ve venkovských, odlehlých či pobřežních oblastech. Měly by zajistit dostupnost rádiového spektra a chránit rádiové spektrum pro provádění programů Unie souvisejících s vesmírem, zejména pro pozorování Země a vesmíru, družicovou navigaci a určování polohy a bezpečnou a odolnou družicovou komunikaci pro uživatele z řad státní správy, jakož i pro systémy přepravy a řízení dopravy a činnosti společné bezpečnostní a obranné politiky. Vzhledem ke svému významu pro hospodářství a společnost EU by se tyto politiky měly zaměřit také na zajištění dostatečného rádiového spektra pro audiovizuální služby a služby tvorby obsahu, jakož i pro výzkumné a vědecké činnosti.

(88)Tyto politické směry a cíle stanovené víceletým programem politiky rádiového spektra, který byl vytvořen rozhodnutím č. 243/2012/EU 47 , jsou sice stále platné, jeho opatření však byla z velké části dokončena nebo zastarala. Aby se předešlo duplicitám a zajistila se jednotnost, měly by být cíle z víceletého programu politiky rádiového spektra (dále jen „program politiky rádiového spektra“) zohledněny v tomto nařízení a rozhodnutí č. 243/2012/EU by mělo být zrušeno.

(89)S ohledem na provádění konkrétních současných a budoucích politik Unie, které se opírají o rádiové spektrum, je nezbytné včas určit jejich potřeby v oblasti rádiového spektra. Vzhledem k tomu, že v zájmu zvýšení předvídatelnosti regulace by měly být přesné potřeby a časové rozvržení dostupnosti rádiového spektra známy již při vytváření nebo přijímání těchto politik, měla by Komise ve strategickém dokumentu přijatém po konzultaci s RSPB pro jednotlivé případy stanovit harmonizované podrobnosti týkající se konkrétních pásem a koordinovaná pravidla pro jejich dostupnost a využívání. Po každé Světové radiokomunikační konferenci ITU by měla být přijata strategie Unie pro rádiové spektrum, která by mimo jiné zajistila transparentnost, pokud jde o způsob, jakým budou jednotlivá rozhodnutí této konference začleněna do právního řádu Unie. Cílem strategie pro rádiové spektrum je zvýšit transparentnost činností souvisejících s rádiovým spektrem na úrovni Unie a zvýšit předvídatelnost pro jednotlivé příslušné orgány a účastníky trhu.

(90)Unijní strategie pro rádiové spektrum by mohla zahrnovat operační plány pro rádiové spektrum, které vymezí konkrétní milníky a lhůty pro dostupnost a oprávnění k využívání rádiového spektra, jež by měly být stanoveny prostřednictvím prováděcích aktů Komise, jakmile budou známy konkrétní okolnosti a potřeby v oblasti rádiového spektra. Při přijímání unijní strategie a plánů pro rádiové spektrum by Komise měla zohlednit cíle politiky Unie, jako je potřeba zajistit strategickou autonomii Unie, včetně společných potřeb v oblasti bezpečnosti a obrany, cíle programu Digitální dekáda v oblasti konektivity, zejména pro 5G a pokročilé bezdrátové sítě, dokončení jednotného trhu a potřeba naplnit konkrétní technologické požadavky nebo požadavky týkající se kvality u přeshraničních služeb. Tato strategie Unie v oblasti spektra by měla zejména určit spektrum (části spektra/pásma), které by členské státy měly zpřístupnit na základě harmonizovaných postupů a podmínek pro účely společné bezpečnostní a obranné politiky Unie. Komise by rovněž měla vzít v úvahu, že rádiové spektrum je veřejným statkem s významnou sociální, kulturní a ekonomickou hodnotou, který by měl být využíván účinně a efektivně. Unijní strategie a plány pro rádiové spektrum by měly respektovat příslušné mezinárodní dohody týkající se rádiového spektra, včetně zamezení škodlivému rušení, a měly by prosazovat zásady technologické neutrality a neutrality služeb a sdíleného využívání rádiového spektra v souladu s právem hospodářské soutěže. Aby unijní strategie a plány pro rádiové spektrum přinesly skutečnou změnu, měl by být v rámci RSPB zaveden postup, který příslušným vnitrostátním orgánům spolu s Komisí umožní sledovat pokrok v provádění v členských státech a vyměňovat si zkušenosti, osvědčené postupy a informace. Kromě toho je třeba prozkoumat synergie s monitorovacím mechanismem programu Digitální dekáda a evropského semestru.

(91)Vzhledem k významu včasného zavedení bezdrátových širokopásmových komunikací nové generace (6G), včetně jejich jiných než pozemních prvků, pro konkurenceschopnost EU by se první strategie a plán Unie pro rádiové spektrum měly na tuto otázku zaměřit. Strategie by nicméně měla zahrnovat i průběžně vznikající potřeby jiných politik Unie týkající se rádiového spektra a měla by uceleně zohledňovat nejen využívání licencí, ale i bezlicenční využívání, například pro rádiové místní sítě (RLAN).

(92)Aby bylo možné plně využít výhod harmonizace podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, mělo by být používání pásem harmonizovaného rádiového spektra umožněno včas a synchronizovaně v celé Unii. Povolení užívání pásma rádiového spektra zahrnuje přidělení rádiového spektra na základě režimu všeobecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání s cílem povolit užívání rádiového spektra, jakmile je dokončen postup přidělování. Pro přidělení pásem rádiového spektra může být nezbytné uvolnit pásmo obsazené jinými uživateli a kompenzovat těmto uživatelům přímé náklady na migraci nebo nové přidělení spektra podle vnitrostátních právních předpisů. Provádění společné lhůty však může být v konkrétním členském státě ovlivněno otázkami souvisejícími s nevyřešenou přeshraniční koordinací, složitou technickou migrací stávajících uživatelů pásma, cílem obecného zájmu, zajištěním národní bezpečnosti a obrany nebo zásahem vyšší moci. V každém případě by měly příslušné orgány přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem minimalizovat jakékoli prodlevy z hlediska zeměpisného pokrytí, načasování a rozsahu rádiového spektra. Příslušné vnitrostátní orgány by měly v závislosti na příslušných okolnostech požádat Unii o poskytnutí právní, politické a technické podpory při řešení otázek koordinace rádiového spektra se sousedními zeměmi, včetně kandidátských a přistupujících zemí.

(93)S rychlým vývojem nových bezdrátových technologií a služeb, včetně využívání moderních schopností, jako je umělá inteligence, by správa rádiového spektra v Unii měla být pružnější a aktivnější. V tomto ohledu je důležité dát inovátorům a dalším potenciálním uživatelům možnost zahájit proces harmonizace na úrovni Unie, pokud se například prokáže potřeba zavedení nových technologií nebo vyřazení starých technologií, které způsobují neefektivní využívání rádiového spektra nebo poškozují spotřebitele. Proto by měl být vytvořen otevřený, transparentní a nediskriminační proces pro formální podávání a přezkum žádostí o harmonizaci spektra ze strany Komise. Tento proces by měl zahrnovat veřejnou konzultaci, která Komisi pomůže rozhodnout, zda zahájit nový postup, a pokud ano, tak v jakém rozsahu. V důsledku toho by Komise měla být schopna rozhodnout, zda s podporou RSPB zahájí aktualizaci nebo rozvoj politiky v oblasti rádiového spektra, nebo zda dá společně s Výborem pro rádiové spektrum podle rozhodnutí č. 676/2002/ES podnět k vypracování harmonizovaných technických a provozních podmínek pro využívání určitého pásma rádiového spektra. V pokynech by měla být uvedena forma, obsah a úroveň podrobnosti, které mají být v žádostech uvedeny, podrobnosti o postupu vyřizování žádostí a případné lhůty.

(94)Všeobecná oprávnění k využívání rádiového spektra mohou umožňovat nejúčinnější využívání rádiového spektra a v některých případech podporovat inovace, přičemž též přispívají k hospodářské soutěži, zatímco za určitých specifických okolností mohou být nejvhodnějším režimem oprávnění individuální práva na užívání rádiového spektra. Udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra by se mělo zvážit například v případě, kdy vzhledem k příznivým vlastnostem šíření rádiového spektra nebo plánované hladině výkonu přenosu nemohou s ohledem na požadovanou kvalitu služeb všeobecná oprávnění řešit problémy s rušením. Technická opatření, jako jsou řešení ke zlepšení odolnosti přijímače, mohou umožnit použití všeobecných oprávnění nebo sdílení rádiového spektra a jejich prostřednictvím by mohlo být možné se vyhnout systematickému uplatňování zásady neinterference a nechránění. Všeobecná oprávnění lze kombinovat s individuálními právy na užívání. To by mohlo být užitečné zejména pro pásma, která nevykazují dobré vlastnosti šíření, jako jsou pásma milimetrových vln. Například v městských oblastech může být pásmo přiděleno na základě individuálních práv na užívání, zatímco ve venkovských oblastech je zpřístupněno na základě všeobecného oprávnění. Za účelem podpory jednotného přístupu v Unii může Komise přijmout doporučení, kterým určí nejvhodnější režim udělování oprávnění k využívání rádiového spektra v určitém pásmu harmonizovaného rádiového spektra nebo jeho částech.

(95)Obecně platí, že o nejvhodnějším režimu udělování oprávnění pro konkrétní pásmo rádiového spektra nebo jeho části rozhodují příslušné orgány. V případě, že existuje riziko rozdílných řešení, která by mohla vést k tříštění vnitřního trhu, zejména v případech, kdy jsou pro pásmo rádiového spektra stanoveny harmonizované podmínky podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, a tím by mohla zpozdit zavádění bezdrátových systémů, by Komisi měla být svěřena pravomoc rozhodnout, s ohledem na stanovisko RSPB, o společných řešeních, která by uznávala technická harmonizační opatření, která jsou v platnosti. Cílem těchto rozhodnutí je poskytnout příslušným orgánům společný soubor nástrojů, k němuž by měly přihlížet při určování vhodných konzistentních režimů udělování oprávnění, jež mají být uplatňovány ve vztahu k pásmu nebo jeho části, a to v závislosti na faktorech, jako je hustota osídlení, vlastnosti pásem z hlediska šíření, rozdíly ve způsobech využití mezi městskými a venkovskými oblastmi, možná potřeba chránit stávající služby a výsledné důsledky pro úspory z rozsahu ve výrobním odvětví.

(96)V zájmu usnadnění rozvoje pokročilých služeb ve větším měřítku, umožnění efektivnějšího využívání rádiového spektra a snížení nákladů na zavádění bezdrátových sítí by potenciální uživatelé rádiového spektra pro veřejné nebo neveřejné sítě měli mít možnost požadovat, aby se v členských státech, v nichž pro své sítě využívají rádiové spektrum, uplatňovaly pokud možno stejné podmínky oprávnění. Komise a příslušné orgány by měly spolupracovat mezi sebou a s RSPB na vypracování společných podmínek oprávnění. Komise by rovněž měla mít pravomoc stanovit použití těchto podmínek jako závazné. Cílem harmonizace podmínek oprávnění je usnadnit přeshraniční poskytování služeb a úspory z rozsahu.

(97)Za účelem podpory zajišťování a poskytování celoevropských vysoce kvalitních sítí a služeb nebo využití úspor z rozsahu by měla být Komisi svěřena pravomoc udělovat oprávnění pro část rádiového spektra na úrovni Unie. Každá nová generace mobilních sítí je nákladnější než ta předchozí. Pro všechny operátory mobilních sítí, kteří v současné době působí na trhu Unie, proto není ekonomicky proveditelné modernizovat své sítě na technologii 6G. Na žádost Komise by tedy RSPB měl ve svém stanovisku ke společným podmínkám oprávnění posoudit možnost přidělení rádiového spektra na úrovni Unie a navrhnout vhodný autorizační postup a podmínky oprávnění, například provoz na základě velkoobchodního modelu. Stejná potřeba by mohla vyvstat i při zvyšování objemu rádiového spektra využívaného pro družicové pohyblivé služby na základě změny účelu využití pozemního rádiového spektra. Aby bylo zajištěno poskytování celoevropských služeb, mělo by být takové rádiové spektrum se změnou využití rovněž přidělováno na úrovni Unie a na této úrovni by k němu mělo být udělováno oprávnění. Stanovení stejných podmínek oprávnění na úrovni Unie, a na požádání i unijního oprávnění a harmonizovaných podmínek pro udělení oprávnění na úrovni Unie by mohlo usnadnit zavádění a rozvoj vysoce kvalitních sítí a služeb, jako jsou služby družicové komunikace poskytované s využitím rádiového spektra přiděleného pro pozemní služby nebo sítě 6G.

(98)V zájmu snížení byrokracie a urychlení přístupu k rádiovému spektru, pro které byly podmínky oprávnění harmonizovány ve více než jednom členském státě, by mělo být možné zavést postup, který by usnadnil udělování individuálních práv na užívání více než jedním vnitrostátním regulačním orgánem, a to koordinovaně a na jednom místě v podobě „řízení u jednoho správního místa“. Komise by měla mít možnost doporučit příslušným orgánům metody, jak tyto žádosti vyřizovat prostřednictvím jednoho správního místa.

(99)Pokud bylo na úrovni Unie dohodnuto harmonizované přidělování rádiového spektra jednotlivým podnikům, měly by členské státy takové dohody důsledně provádět při udělování práv na užívání rádiového spektra z národního plánu pro přidělování kmitočtových pásem.

(100)Dostatečně dlouhá doba platnosti práv na užívání rádiového spektra zvýší předvídatelnost pro investice a přispěje k rychlejšímu zavádění sítí a lepším službám i ke stabilitě, která podpoří obchodování s rádiovým spektrem a jeho pronájem. Ukázalo se, že minimální doba platnosti práv na užívání bezdrátového širokopásmového připojení stanovená směrnicí (EU) 2018/1972 není dostatečná k tomu, aby přilákala dostatečné investice, umožnila kontinuitu podnikání a amortizaci podniků zabývajících se mobilními technologiemi ve srovnání s jinými komunikačními technologiemi a podpořila ambicióznější zavádění sítí a pokročilých a přeshraničních služeb.

(101)Předvídatelnosti investic lze tedy lépe dosáhnout stanovením práv s platností na dobu neurčitou, přičemž příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost podrobovat tato práva pravidelným přezkumům a příslušné orgány, včetně vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, by měly mít věrohodné možnosti pro jejich zrušení. Platnost na dobu neurčitou zároveň usnadňuje rozvoj fungujícího sekundárního trhu pro obchodování s rádiovým spektrem a jeho pronájem. Je však třeba řešit riziko, že časově neomezená doba platnosti práv na užívání bude bránit vstupu na trh a omezí hospodářskou soutěž, dostupnost, kvalitu služeb a investiční pobídky, a to prostřednictvím silných a důvěryhodných regulačních záruk, které budou chránit hospodářskou soutěž a bránit hromadění rádiového spektra, například povinností poskytovat velkoobchodní přístup nebo umožnit sdílení rádiového spektra s výhradou dodržení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Zvolením vhodných podmínek oprávnění (například doložek o sdílení nebo ztrátě v případě nevyužívání a povinností zavádění) a jejich vymáháním mohou příslušné vnitrostátní orgány zajistit, aby rádiové spektrum nezůstalo nevyužito nebo zablokováno a bylo zpřístupněno efektivnějším nebo inovativnějším konkurentům. Vzhledem k významu technických inovací by příslušné vnitrostátní orgány měly mít možnost stanovit práva na užívání rádiového spektra pro experimentální účely, včetně projektů vědeckého výzkumu a experimentů prováděných během životního cyklu projektů financovaných v rámci programů EU, s výhradou zvláštních omezení a podmínek, včetně doby platnosti, přísně odůvodněných experimentální povahou těchto práv.

(102)Vzhledem k tomu, že dlouhodobé investiční plánování závisí na zárukách obnovení práv na užívání stejně jako na době platnosti užívacích práv, mělo by být obnovení v zásadě automatické, pokud mu nebrání závažné důvody. Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít pravomoc neobnovit práva na užívání nebo je obnovit na kratší dobu nebo za změněných podmínek. Mělo by se tak stát v případě, že jsou splněny určité podmínky pro odmítnutí nebo změnu na základě kritérií, která by měla být vykládána restriktivně, aby poskytovala dostatečné záruky a předvídatelnost. Odmítnutí obnovení by mohlo být založeno na cílech veřejné politiky podle práva Unie, jakož i na obecných cílech tohoto nařízení, včetně potřeb týkajících se obrany a bezpečnosti. Jakékoli rozhodnutí o neobnovení by mělo podléhat otevřenému, nediskriminačnímu a transparentnímu postupu a mělo by být oznámeno v rámci postupu pro jednotný trh se spektrem. V zájmu zajištění právní jistoty a respektování legitimního očekávání držitelů práv by měla být možnost odmítnout obnovení zvážena v přiměřené lhůtě před uplynutím platnosti dotčených práv, a to v délce nejméně pět let.

(103)Obnovení by měla být doprovázena přezkumem ročních a jednorázových poplatků za využívání rádiového spektra, aby se zajistilo, že tyto poplatky budou i nadále podporovat optimální využívání, mimo jiné s ohledem na vývoj trhu a technologický vývoj. Tento přezkum by měl být založen na hodnotě práv na užívání, která vyplynula z posledního výběrového nebo srovnávacího řízení o přidělení, upravené tak, aby odrážela náklady na dodatečné související podmínky, jako jsou požadavky na pokrytí nebo kvalitu služeb. Měly by být rovněž zohledněny příjmy za jednotlivé připojení a celková zátěž, která pro držitele práv vyplývá z veškeré jejich držby rádiového spektra, aby se zabránilo tomu, že velmi vysoké ceny zaplacené v minulých aukcích budou držitele práv nadále nadměrně zatěžovat a bránit jim v investicích do sítí. Z důvodů právní jistoty by měly jakékoli úpravy stávajících poplatků vycházet ze stejných zásad, jaké platí pro poplatky stanovené v rámci přidělování nových práv na užívání.

(104)Účinným prostředkem pro zvyšování účinnosti využívání spektra může být převod práv na užívání rádiového spektra. V zájmu pružnosti a účinnosti a s cílem umožnit oceňování rádiového spektra trhem by příslušné vnitrostátní orgány měly standardně povolovat, aby uživatelé rádiového spektra svá práva na užívání převáděli nebo je pronajímali třetím stranám na základě jednoduchého postupu a s výhradou podmínek spojených s těmito právy a pravidel hospodářské soutěže, pod dozorem odpovědných vnitrostátních regulačních orgánů. Podmínky, za kterých může být jednotlivé právo držitelem práva převedeno nebo pronajato, by měly být stanoveny v okamžiku udělení tohoto práva. Za účelem usnadnění takových převodů nebo pronajímání, při dodržení technických prováděcích opatření přijatých podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, by členské státy měly také posoudit žádosti o oddělení nebo rozdělení práv na užívání rádiového spektra a o přezkoumání podmínek jeho využívání. Současně by měl mít příslušný vnitrostátní orgán možnost odmítnout převod nebo pronájem rádiového spektra z důvodu bezpečnosti nebo suverenity nebo jiných cílů veřejné politiky, včetně podpory nebo zachování účinné hospodářské soutěže, nebo v případě, že neexistují dostatečné záruky, že rádiové spektrum bude využíváno v souladu s podmínkami oprávnění nebo k zamýšlenému použití.

(105)Nové koncepce sdílení rádiového spektra vyžadují přesné údaje o obsazenosti kmitočtů v reálném čase, aby bylo zajištěno efektivní využívání rádiového spektra a zamezilo se rušení. Dynamická databáze zaměřená na konkrétní pásma kmitočtů by měla pomoci určit nedostatečně využívané rádiové spektrum a podpořit efektivnější postupy využívání a sdílení rádiového spektra v souladu s právem hospodářské soutěže. Tento dynamický soupis by také mohl přispět k vývoji a provádění jakéhokoli operačního plánu pro rádiové spektrum.

(106)Podle judikatury Soudního dvora nemohou příslušné vnitrostátní orgány v souvislosti se zajišťováním sítí a poskytováním služeb elektronických komunikací vybírat jiné poplatky než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Pokud zajišťování elektronických komunikací závisí na veřejných zdrojích, jejichž využívání podléhá zvláštnímu oprávnění, měly by mít příslušné vnitrostátní orgány možnost ukládat poplatky, aby zajistily optimální využívání těchto zdrojů. Poplatky by měly odrážet hodnotu práv na užívání, mimo jiné s ohledem na hospodářskou a technickou situaci na dotčeném trhu, a měly by být stanoveny tak, aby bylo zajištěno účinné přidělování a využívání rádiového spektra. Takové poplatky by mělo být například možné použít k financování činností vnitrostátních regulačních a jiných vnitrostátních příslušných orgánů, které nelze pokrýt správními poplatky. Pokud se v případě konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení jedná u poplatků za práva na užívání rádiového spektra zcela nebo zčásti o jednorázovou částku, měly by platební podmínky zajišťovat, aby takové poplatky v praxi nevedly k výběru na základě kritérií, která nesouvisejí s cílem zajistit optimální využití rádiového spektra.

(107)Metodika výpočtu výše poplatků za rádiové spektrum v Unii se v jednotlivých členských státech značně liší. Tyto rozdíly by mohly ztížit zajišťování sítí založených na rádiovém spektru ve více členských státech. Komise by proto měla pravidelně zveřejňovat srovnávací studie a případně vypracovat další pokyny týkající se metodiky výpočtu ročních poplatků za rádiové spektrum, které mají ukládat příslušné vnitrostátní orgány za pozemní spektrum. Tato metodika by měla být založena na zásadách účinného a efektivního využívání rádiového spektra, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality ve vztahu k zamýšlenému účelu poplatků a měla by umožnit příslušným vnitrostátním orgánům vypočítat přesnou výši poplatku, který by se mohl skládat z pevné roční části (za KHz a kategorii pásma) a procentního podílu z ročního obratu dosaženého využíváním kmitočtů. Při stanovování metodiky budou pro Komisi neocenitelné zkušenosti BEREC a vnitrostátních regulačních orgánů s vytvářením vhodných nákladových modelů, které by měly být zohledněny. Příslušné vnitrostátní orgány by měly zajistit, aby výše poplatků v každém případě pokrývala náklady na správu rádiového spektra.

(108)Jakákoli zátěž vzniklá podnikům v souvislosti s právy na užívání rádiového spektra může ovlivnit rozhodnutí o tom, zda o zdroje rádiového spektra usilovat a využívat je. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly stanovit vyvolávací ceny způsobem, který povede k efektivnímu přidělování práv, bez ohledu na použitý typ výběrového řízení. Komise může vydat doporučení týkající se společné metodiky pro vymezení vyvolávacích cen, přičemž zohlední kritéria, jako jsou náklady příležitosti týkající se rádiového spektra, vlastnosti pásma a náklady spojené s plněním podmínek oprávnění uložených k dosažení politických cílů. Přitom by se měla rovněž zohlednit situace v oblasti hospodářské soutěže na dotčeném trhu, včetně možných alternativních způsobů využití zdrojů. Příslušné vnitrostátní orgány by v zásadě neměly stanovovat vyvolávací ceny v případech, kdy ukládají povinnosti týkající se pokrytí nebo kvality služeb, ledaže hrozí riziko dohody o ovlivnění nabídek a/nebo neseriózní účasti, která by nepřiměřeně prodlužovala řízení atd. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud doporučení úspěšně nezajistí jednotné výsledky v Unii a bude tím ohroženo všudypřítomné zavádění vysoce kvalitních bezdrátových sítí v Unii.

(109)Vzhledem k vysoké úrovni nákladů na rádiové spektrum, které vznikly v důsledku využívání výběru v aukcích na základě srovnatelných plateb poplatků, by měly být upřednostněny závazky před poplatky. Proto by mělo být možné nahradit poplatky závazky, které žadatelé nabídnou k provedení opatření, jež by přinesly přímý prospěch z hlediska zavádění sítí a kvality bezdrátových komunikací. V praxi by se mohlo jednat o zálohové platby, které by byly vráceny, nebo bankovní záruky, které by byly uvolněny, jakmile budou tyto závazky splněny.

(110)Požadavek dodržování zásad technologické neutrality a neutrality služeb při udělování práv na užívání spolu s možností převádění práv mezi podniky podporují svobodu a způsoby poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, a usnadňují tak rovněž plnění cílů obecného zájmu. Toto nařízení nijak nepředjímá, zda je rádiové spektrum přidělováno přímo podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací, nebo subjektům, které tyto sítě nebo služby využívají. Takovými subjekty mohou být poskytovatelé obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání. Odpovědnost za dodržování podmínek spojených s právem na užívání rádiového spektra a příslušných podmínek spojených s všeobecným oprávněním by vždy měl nést podnik, kterému bylo uděleno právo na užívání rádiového spektra. Určité povinnosti uložené provozovatelům rádiového a televizního vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií a postupů pro udělování práv na užívání rádiového spektra za účelem splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s právem Unie. Postup udělení takového práva by však měl být za všech okolností objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený.

(111)Judikatura Soudního dvora vyžaduje, aby jakákoli vnitrostátní omezení práv, která zaručuje článek 56 Smlouvy o fungování EU, byla objektivně odůvodněná a přiměřená a aby nepřekračovala to, co je nezbytné k dosažení jejich cílů. Rádiové spektrum přidělené bez otevřeného řízení by navíc nemělo být využíváno pro jiné účely, než je cíl obecného zájmu, pro který bylo uděleno. V takovém případě by zainteresované strany měly dostat příležitost vznést v přiměřené lhůtě připomínky.

(112)V rámci postupu pro předkládání žádostí o udělení práv by příslušné vnitrostátní orgány měly ověřit, zda bude žadatel schopen plnit podmínky, jež budou spojené s takovými právy. Tyto podmínky by se měly odrážet v kritériích způsobilosti stanovených na objektivním, transparentním, přiměřeném a nediskriminačním základě před zahájením jakéhokoli výběrového řízení na základě soutěže. Za účelem uplatnění těchto kritérií by mělo být možné od žadatelů požadovat, aby předložili nezbytné informace, kterými prokáží, že jsou schopni tyto podmínky splnit. Pokud takové informace nejsou předloženy, měl by mít příslušný vnitrostátní orgán možnost žádost o právo na užívání rádiového spektra zamítnout.

(113)Příslušné vnitrostátní orgány by měly před udělením práva ověřovat pouze ty prvky, které může žadatel vykonávající běžnou péči rozumně prokázat, s náležitým ohledem na význam veřejné a tržní hodnoty rádiového spektra jakožto omezeného veřejného zdroje. To by nemělo příslušným vnitrostátním orgánům bránit v provádění následných ověření plnění kritérií způsobilosti, například prostřednictvím průběžných dílčích cílů v případech, kdy kritéria nemohla být rozumně splněna již na počátku. V zájmu zachování účinného a efektivního využívání rádiového spektra by příslušné vnitrostátní orgány neměly práva udělit, pokud se na základě jejich přezkoumání ukáže, že uchazeč není schopen podmínky splnit, aniž je dotčena možnost usnadnit experimentální využívání na omezenou dobu.

(114)Pokud poptávka po pásmu rádiového spektra převyšuje jeho dostupnost a příslušný vnitrostátní orgán následně dospěje k závěru, že práva na užívání rádiového spektra mají být omezena, měly by být uplatněny vhodné a transparentní postupy pro udělování takových práv s cílem zabránit jakékoli diskriminaci a optimalizovat využití tohoto omezeného zdroje. Takové omezení by mělo být odůvodněné a přiměřené a mělo by mu předcházet důkladné posouzení tržních podmínek, při němž budou náležitě zohledněny celkové přínosy pro uživatele a cíle vnitrostátního a vnitřního trhu. Cíle, jimiž se řídí jakýkoli omezovací postup, by měly být předem jasně stanoveny a pokud možno kvantifikovány s náležitým přihlédnutím k potřebě splnit vnitrostátní cíle a cíle vnitřního trhu. Při zvažování nejvhodnějšího výběrového řízení by měly příslušné vnitrostátní orgány v souladu s koordinačními opatřeními přijatými na úrovni Unie včas a transparentně konzultovat všechny zúčastněné strany ohledně odůvodnění, cílů a podmínek řízení, mimo jiné s uvedením výsledku souvisejícího posouzení soutěžní, technické a hospodářské situace na trhu. Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost používat pro přidělování rádiového spektra mimo jiné konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení, též s přihlédnutím k soutěžní, technické a hospodářské situaci na trhu. Při správě takových systémů by měly příslušné vnitrostátní orgány zohledňovat cíle tohoto nařízení. Pokud členský stát zjistí, že by v pásmu mohla být zpřístupněna další práva, měl by zahájit příslušný postup.

(115)Aukce jako druh výběrového řízení založeného na soutěžních cenových nabídkách sice podporují transparentní a nediskriminační přidělování a účinné využívání rádiového spektra, ale pokud nejsou správně koncipovány nebo pokud podmínky přidělení neodrážejí situaci na trhu, mohly by pro operátory znamenat významnou finanční zátěž. Proto by měly být upřednostňovány aukce cílené na investice a zaměřené spíše na dosažení určitých závazků týkajících se kvality a pokrytí než na placení poplatků.

(116)Dobrovolnému fóru pro vzájemné hodnocení, které bylo zřízeno směrnicí (EU) 2018/1972 jako nástroj vzájemného učení, se nepodařilo dosáhnout větší konvergence, pokud jde o využívání a vymezení prvků výběrových řízení a podmínky spojené s právy na užívání rádiového spektra, neboť vzájemnému hodnocení byla podrobena jen přibližně třetina vnitrostátních opatření. Vzhledem k tomu, že tyto prvky a podmínky mají významný dopad na podmínky na trhu a na hospodářskou soutěž, včetně podmínek pro vstup na trh a expanzi, měl by být zaveden nový mechanismus koordinace ex ante – postup pro jednotný trh s rádiovým spektrem. Tento postup by se měl vztahovat na každé opatření navrhované příslušnými vnitrostátními orgány s cílem provést výběrové řízení nebo změnit či obnovit práva na užívání týkající se harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby elektronických komunikací. Takový mechanismus ex ante je efektivnější než zásah ex post, protože může předem odhalit opatření, která jsou špatně odůvodněná nebo nepřiměřená. Oznamující orgán by měl na základě analýzy trhu zejména vysvětlit, z jakého důvodu je navrhované opatření k formování trhu nezbytné pro zachování nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, a nastínit jeho pravděpodobné účinky na stávající a budoucí investice účastníků trhu. Pokud oznamující orgán zamýšlí stanovit platnost práva na užívání na dobu určitou, měl by předložit argumenty, proč považuje navrhovanou dobu platnosti za dostatečnou s ohledem na investice, které jsou potřebné k dosažení cílů postupu přidělení a tohoto nařízení. Komise by měla mít možnost oznámit veškeré své případné výhrady týkající se návrhů opatření k formování trhu, tj. opatření, která ovlivňují strukturu nebo úroveň hospodářské soutěže na trhu, jako jsou limity pro využívání rádiového spektra, výhrady nebo povinnosti velkoobchodního přístupu, a v takovém případě by měla uvést důvody dané výhrady. Komise by mohla dospět k závěru, že opatření by vytvořilo překážku vnitřního trhu, nebo mít vážné pochybnosti o slučitelnosti opatření s právem Unie, zejména s cíli tohoto nařízení. Komise by rovněž mohla oznámit případné výhrady v případě omezené doby platnosti, pokud se domnívá, že tato doba platnosti není dostatečná. Komise bude muset při svém hodnocení zvážit případný dopad platnosti práv na užívání na hospodářskou soutěž. Aby byla zajištěna jeho účinnost, měl by tento postup poskytnout Komisi právo veta, pokud jde o dobu platnosti práv na užívání a opatření k formování trhu, pokud to bude považovat za nezbytné. Tento nový postup pro jednotný trh s rádiovým spektrem by měl nahradit fórum pro vzájemné hodnocení.

(117)Opatření k formování trhu a omezená doba platnosti licencí mohou hrát důležitou roli při ochraně účinné hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, pokud jsou podložena spolehlivými ekonomickými důkazy a jsou dobře navržena. O opatřeních přijímaných specificky na podporu hospodářské soutěže při udělování nebo obnovování práv na užívání rádiového spektra by měly rozhodovat vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné vnitrostátní orgány, které mají potřebné hospodářské a technické znalosti a znalosti o trhu. Podmínky přidělování rádiového spektra mohou ovlivnit situaci v oblasti hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací a podmínky pro vstup na trh. Omezený přístup k rádiovému spektru, zejména v případě nedostatkovosti rádiového spektra, může vytvořit překážku pro vstup na trh nebo bránit investicím, zavádění sítí, poskytování nových služeb nebo aplikací, inovacím a hospodářské soutěži. Stávající hospodářskou soutěž mohou ovlivnit rovněž nová práva na užívání, včetně práv získaných prostřednictvím převodu nebo pronajmutí, a zavedení nových pružných kritérií pro užívání rádiového spektra. Jsou-li uplatňovány nepřiměřeně, mohou mít některé podmínky používané na podporu hospodářské soutěže jiné účinky. Například limity pro využívání rádiového spektra a rezervace rádiového spektra mohou vytvořit umělý nedostatek, povinnosti velkoobchodního přístupu mohou při absenci tržní síly nepřiměřeně omezovat obchodní modely a omezení pro převody mohou znemožnit rozvoj sekundárních trhů. Proto je nezbytné konzistentní a objektivní testování uložení takových podmínek z hlediska hospodářské soutěže, které by se mělo provádět koordinovaným způsobem. Užití takových opatření by se proto mělo zakládat na důkladném a objektivním posouzení trhu a podmínek hospodářské soutěže na trhu, které provádějí vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány podle analýzy trhu. Příslušné vnitrostátní orgány by však měly vždy zajistit účinné a účelné využívání rádiového spektra a zabránit narušování hospodářské soutěže na základě hromadění představujícího protisoutěžní chování.

(118)Opatření, která zasahují do struktury trhu, jako jsou limity pro využívání rádiového spektra nebo rezervace rádiového spektra, mohou být uložena pouze v případě, že k zajištění účinné hospodářské soutěže na maloobchodní úrovni nepostačují méně rušivá opatření, například povinnosti velkoobchodního přístupu. Před uložením povinnosti velkoobchodního přístupu by měly příslušné vnitrostátní orgány posoudit, zda by maloobchodní trhy byly účinně konkurenční i bez zásahu na velkoobchodní úrovni. Posouzení by mělo být komplexní a mělo by zohledňovat řadu parametrů, jako jsou mimo jiné kótované ceny produktů pro širokou spotřebu spotřebitelů a podniků, slevy, včetně cílených slev, a také investice a kvalita služeb. Při určování práv na užívání, na něž se tyto povinnosti vztahují, by měl příslušný vnitrostátní orgán zvážit dostupnou kapacitu pro podporu velkoobchodních nabídek.

(119)Masivní růst poptávky po rádiovém spektru a poptávky koncových uživatelů po kapacitě bezdrátového širokopásmového připojení vyžaduje alternativní, doplňková řešení pro přístup zajišťující účinné využívání spektra, včetně bezdrátových přístupových systémů s nízkým výkonem a malým dosahem, jako jsou rádiové místní sítě a sítě buňkových přístupových bodů malého rozměru s malým výkonem. Takové doplňkové systémy bezdrátového přístupu, zejména veřejně přístupné přístupové body rádiových místních sítí, zvyšují přístup k internetu pro koncové uživatele a snižují zátěž mobilního provozu pro mobilní operátory. Sítě RLAN používají harmonizované rádiové spektrum bez nutnosti individuálního oprávnění nebo práva na užívání rádiového spektra. Většinu přístupových bodů sítí RLAN zatím využívají soukromí uživatelé jako místní bezdrátové prodloužení svého pevného širokopásmového připojení. Koncovým uživatelům by nemělo být bráněno v tom, aby v rámci svého internetového předplatného sdíleli přístup ke své síti RLAN s jinými uživateli, s cílem zvýšit počet dostupných přístupových míst, zejména v hustě osídlených oblastech, maximalizovat bezdrátovou datovou kapacitu prostřednictvím opětovného využívání rádiového spektra a vytvořit nákladově efektivní doplňkovou bezdrátovou širokopásmovou infrastrukturu přístupnou dalším koncovým uživatelům. Proto by měla být odstraněna zbytečná omezení pro zavádění a propojování přístupových bodů sítí RLAN.

(120)Veřejné orgány nebo poskytovatelé veřejných služeb, kteří používají sítě RLAN ve svých prostorách pro svůj personál, návštěvníky nebo klienty, aby jim například umožnili přístup ke službám elektronické veřejné správy nebo k informacím o veřejné dopravě nebo řízení silniční dopravy, by měli poskytovat přístup k těmto přístupovým bodům rovněž široké veřejnosti jako doplňkovou službu ke službám, které veřejnosti ve svých prostorách nabízejí, v rozsahu, který umožňují pravidla hospodářské soutěže a veřejných nabídkových řízení. Poskytování takového lokálního přístupu k sítím elektronických komunikací v rámci soukromého majetku nebo v omezeném veřejném prostoru nebo v jejich okolí na nekomerčním základě nebo jako doplňkové služby k jiné aktivitě, která na tomto přístupu nezávisí (například přístupové body k sítím RLAN zpřístupněné zákazníkům jiných obchodních aktivit nebo široké veřejnosti v daném prostoru), navíc může být podmíněno dodržováním podmínek a požadavků všeobecných oprávnění pro práva na užívání rádiového spektra, avšak na jeho poskytovatele by se neměly vztahovat žádné podmínky ani požadavky všeobecných oprávnění vztahující se na poskytovatele veřejných sítí nebo služeb elektronických komunikací ani povinnosti související s koncovými uživateli nebo s propojením. Pro tyto poskytovatele by však měla nadále platit pravidla týkající se odpovědnosti stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 48 . Objevují se další technologie, například komunikace ve viditelném světle (VLC), které doplní stávající možnosti sítí RLAN a bezdrátových přístupových bodů v oblasti rádiového spektra o optické viditelné světelné přístupové body a povedou ke vzniku hybridních místních sítí umožňujících optickou bezdrátovou komunikaci.

(121)Jelikož bezdrátové přístupové body s nízkým výkonem a s malým dosahem, jako jsou femtobuňky, pikobuňky, metrobuňky či mikrobuňky, mohou být velmi malé a využívají nenápadná zařízení podobná směrovačům pro domácí sítě RLAN, které nevyžadují žádná povolení nad rámec toho, co je pro užívání rádiového spektra nezbytné, a jelikož mají tyto přístupové body příznivý dopad na užívání rádiového spektra a na rozvoj bezdrátových komunikací, jakékoli omezení týkající se jejich zavádění by mělo být v maximální možné míře omezeno. Aby se usnadnilo zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem a aniž je tím dotčen jakýkoli použitelný požadavek týkající se správy rádiového spektra, příslušné vnitrostátní orgány by v důsledku výše uvedeného zásadně neměly zavádění těchto zařízení na budovách, které nejsou úředně chráněny jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, podmiňovat udělením individuálních povolení, s výjimkou případů, kdy je to odůvodněno veřejnou bezpečností. Za tímto účelem by jejich vlastnosti – například maximální velikost, hmotnost a emisní vlastnosti – měly být specifikovány na úrovni Unie tak, aby byly přiměřené pro zavádění v daném místě a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví. V případě provozu bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem by se měl používat článek 7 směrnice 2014/53/EU. Tím nejsou dotčena práva soukromého vlastnictví stanovená v unijním nebo vnitrostátním právu. Postup pro zvažování žádostí o oprávnění by měl být zjednodušen a neměly by jím být dotčeny žádné obchodní dohody a veškeré související správní poplatky by měly být omezeny na správní náklady spojené se zpracováním žádosti. Postup posuzování žádosti o oprávnění by měl trvat co nejkratší dobu a v zásadě nejvýše čtyři měsíce.

(122)Veřejné budovy a další veřejnou infrastrukturu denně navštěvuje a využívá značný počet koncových uživatelů, kteří potřebují připojení za účelem využívání digitálních veřejných služeb, digitální dopravy a dalších služeb. Další veřejná infrastruktura, jako například pouliční osvětlení či světelná dopravní signalizace, představuje mimo jiné i díky svému hustému výskytu cenná místa pro zavedení buňkových přístupových bodů malého rozměru. Aniž je dotčena možnost, aby příslušné vnitrostátní orgány podmínily zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem udělením individuálních oprávnění vydaných předem, operátoři by měli mít právo na přístup k těmto veřejným místům, aby mohli odpovídajícím způsobem pokrýt poptávku. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly zajistit, aby tyto veřejné budovy a další veřejná infrastruktura byly zpřístupňovány za přiměřených podmínek pro zavádění buňkových přístupových bodů malého rozměru, a to s cílem doplnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 49 , a aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedeném nařízení. Nařízení (EU) 2024/1309 uplatňuje funkční přístup a ukládá povinnosti přístupu k fyzické infrastruktuře pouze v případě, že se jedná o součást sítě nebo pokud ji vlastní nebo používá některý operátor sítě, takže řada budov vlastněných nebo používaných orgány veřejné správy je ponechána mimo oblast její působnosti. Naproti tomu stanovení specifické povinnosti není nutné v případě fyzické infrastruktury, jako jsou kabelovody nebo stožáry, používané pro inteligentní dopravní systémy, které jsou ve vlastnictví operátorů sítě (poskytovatelů dopravních služeb nebo poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací), a částí sloužících k uložení prvků sítě, které tak spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1309.

(123)Článek 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES týkající se funkce Výboru pro rádiové spektrum by měl být změněn. V zájmu zajištění bezpečnosti a technologické suverenity Unie a jejích členských států by měl být vytvořen mechanismus, který Komisi a členským státům umožní projednávat otázky a rozhodovat o společném postoji bez účasti třetích zemí a zúčastněných stran. Komisi by měla být svěřena pravomoc požadovat, aby před jednáním Evropské konference správ pošt a telekomunikací členské státy ve Výboru pro rádiové spektrum vypracovaly společné postoje k vývoji určitých technických prováděcích opatření, která by mohla mít vliv na bezpečnost nebo technologickou suverenitu Unie nebo jejích členských států.

(124)Družicové komunikace hrají zásadní roli při zajišťování bezpečnosti, odolnosti a strategické autonomie Unie. Nedávný technologický pokrok, vyvíjející se dynamika trhu, geopolitické výzvy a obavy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s družicovými sítěmi vyžadují posílení opatření na úrovni Unie. Provozovatelé družic stále větší měrou usilují o přístup na celoevropský trh a regulační orgány jsou pod rostoucím tlakem, aby vytvořily náležité předpisové rámce, které budou v souladu s politikami a cíli Unie. Je třeba zjednodušit a konsolidovat pravidla pro zajišťování sítí a poskytování služeb družicové komunikace a využívání spektra pro družicové služby, usnadnit vznik přeshraničních služeb a sítí a zabránit mezerám v právních předpisech v oblasti přístupu na trhy družicových služeb v Unii.

(125)Ve svém stanovisku ze dne 16. června 2021 k programu politiky rádiového spektra RSPG zdůraznila, že politika rádiového spektra by měla podporovat rozvoj inovativních družicových systémů, které zajistí propojení řízené EU a poskytování spolehlivých, odolných a nákladově efektivních družicových služeb státní správy. Posílený rámec Unie je proto nezbytný k tomu, aby se Unie stala významným aktérem v celosvětovém kosmickém průmyslu, poskytne pevný základ pro rozvoj a provoz celoevropských družicových infrastruktur a zajistí účinné prosazování záruk bezpečnosti a hospodářské soutěže. Dále by tento rámec měl mít zásadní význam pro provádění evropské Strategie unie připravenosti, přijaté dne 26. března 2025, která mimo jiné zdůrazňuje potřebu vypracovat minimální kritéria připravenosti pro základní služby, jako jsou služby elektronických komunikací, aby byla zajištěna odolnost základních společenských funkcí, a podporovat dvojí užití již od návrhu při rozvoji bezpečné komunikace a konektivity v celé Unii.

(126)V souladu s čl. 216 odst. 1 SFEU má Unie vnější pravomoc a může uzavírat dohody s mezinárodními organizacemi, pokud tak stanoví Smlouvy nebo pokud je to nezbytné k dosažení cílů politik Unie. Správa rádiového spektra a využívání rádiových kmitočtů, a to i pro družicovou komunikaci, jsou oblasti, které jsou z velké části upraveny právními předpisy Unie přijatými na základě článku 114 SFEU, zejména směrnicí (EU) 2019/1872 a rozhodnutím č. 676/2002/ES. Využívání rádiového spektra družicemi má ze své podstaty mezinárodní povahu, protože se řídí celosvětovými koordinačními mechanismy v rámci ITU a umožňuje přeshraniční poskytování služeb ve více zemích. Rádiové spektrum pro družicové služby je zároveň zásadním aktivem globálních komunikačních trhů, ovlivňuje konkurenceschopnost, investice a dostupnost poskytování inovativních služeb v celé Unii. S ohledem na tento dvojí mezinárodní a tržní rozměr je pro zajištění efektivního využívání rádiového spektra pro družicové služby, účinné koordinace a řádného fungování jednotného vnitřního trhu nezbytný soudržný a do budoucnosti zaměřený přístup Unie. 

(127)Jedním ze základních postupů pro zajištění provozu bez rušení je koordinace družicových sítí před jejich vypuštěním. V souladu s Radiokomunikačním řádem ITU by správa, která podává žádost o nový družicový systém, měla koordinovat své kroky se všemi již spuštěnými systémy nebo evidovanými systémy, které by nový družicový systém mohl ovlivnit, a upravit jeho parametry tak, aby nezpůsoboval škodlivé rušení těchto systémů. V zájmu zvýšení transparentnosti v rámci Unie, pokud jde o evidenci a registry ITU, by měly příslušné vnitrostátní orgány o těchto činnostech informovat Komisi a ostatní příslušné vnitrostátní orgány v rámci RSPB. Kromě toho by měl být vytvořen mechanismus, který zajistí, aby správní orgán mohl požádat o podporu jiné příslušné vnitrostátní orgány a Unii při provádění koordinace ve vztahu k ITU, zejména pokud existuje riziko, že budou dotčeny zájmy a politiky Unie.

(128)Harmonizace a správa rádiového spektra pro využití družic na mezinárodní úrovni prostřednictvím ITU nemá za následek harmonizaci vnitrostátních autorizačních postupů pro poskytování služeb družicové komunikace a využívání souvisejícího spektra. Platná pravidla a podmínky, jimiž se řídí družicové sítě a služby družicové komunikace, zůstávají v členských státech roztříštěné, což provozovatelům družic v Unii brání dosáhnout rozsahu nezbytného pro poskytování přeshraničních nebo celoevropských služeb připojení. Tyto služby jsou stále důležitější pro připojení oblastí, kde služby nejsou poskytovány v dostatečné míře, a odlehlých oblastí, pro posílení odolnosti a podporu zavádění nových technologií. V zájmu překonání těchto problémů by mělo zajišťování družicových sítí a poskytování družicových služeb podléhat všeobecnému oprávnění na úrovni Unie za podmínek, které vypracuje Komise společně s členskými státy. Vzhledem k rozmanitosti družicových sítí a služeb by podmínky takového oprávnění měly být vypracovány spíše prostřednictvím prováděcích aktů a v úzké spolupráci s RSPB, a to s ohledem na rozsáhlé zkušenosti vnitrostátních orgánů pro spektrum s udělováním oprávnění pro družice. Oznámení Komisi na základě takového všeobecného oprávnění by podniku udělilo stejná práva v celé Unii, aniž by bylo nutné podávat oznámení samostatně v jednotlivých členských státech.

(129)Měl by být vytvořen harmonizovaný a centralizovaný rámec Unie pro oprávnění k využívání spektra pro družicové služby, jehož provádění by podporovaly příslušné vnitrostátní orgány členských států. Takový rámec, který by uděloval práva na užívání na úrovni Unie za společných podmínek, by zvýšil právní jistotu, omezil roztříštěnost a posílil strategickou autonomii, bezpečnost a suverenitu Unie v oblasti družicové komunikace a zároveň by doplnil cíle aktu Unie o kosmu a vize pro kosmickou ekonomiku Unie. Vydávání oprávnění pro družice na úrovni Unie prostřednictvím postupu, do něhož by byla zapojena Komise a RSPB s podporou ODN ve všech krocích od přidělování, přes udělování licencí až po vymáhání, by snížilo administrativní zátěž, zvýšilo transparentnost přístupu na trh a zajistilo důsledné řešení otázky nedostatku rádiového spektra a rušení. Zajistilo by integritu vnitřního trhu, podpořilo bezpečné a konkurenceschopné služby a sladilo politiky v oblasti rádiového spektra se strategickými cíli Unie, čímž by podpořilo bezpečnou, škálovatelnou a strategicky autonomní družicovou komunikaci.

(130)Spektrum využívané pro družicové sítě a služby by mělo podléhat unijnímu oprávnění udělovanému Komisí, které je nápomocen RSPB. Měla by být přijata evropská tabulka přidělení družicových kmitočtů, která by provozovatelům družic zajistila transparentnost z hlediska toho, které spektrum lze využívat pro konkrétní družicové služby. Zatímco u některých pásem spektra pro družicové služby může Komise rozhodnout, že přístup k nim bude možný na základě všeobecného oprávnění, například pro internet věcí, u jiných by měla být upřednostněna individuální práva na užívání s ohledem na potřebu zabránit škodlivému rušení, zajistit kvalitu služeb, odolnost sítí a bezpečnost komunikací.

(131)Aby bylo možné zajišťovat celoevropské družicové sítě a poskytovat celoevropské družicové služby, měly by být podmínky oprávnění k využívání spektra pro družicové služby v celé Unii stejné. Tyto podmínky oprávnění by měly zejména zaručit dodržování platných pravidel ITU pro koordinaci družic a zamezení škodlivému rušení, jakož i koordinaci s jinými družicovými systémy, současnými i budoucími, což má zvláštní význam pro stávající a plánované družicové systémy v rámci programů Unie. Podmínky oprávnění k zajišťování družicových sítí nebo poskytování družicových služeb by měly rovněž usilovat o soulad se aktem o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881.

(132)Vzhledem k tomu, že většinu spektra pro družicové služby by bylo možné efektivně sdílet mezi různými poskytovateli, většina unijních oprávnění by byla udělována podle zásady „kdo dříve přijde, je dříve na řadě“. Dosud byli na základě výběrového řízení Unie podle rozhodnutí 626/2008/ES vybíráni pouze držitelé práva na užívání pásma 2 GHz pro celoevropské poskytování družicových pohyblivých služeb (MSS). Vzhledem k tomu, že další spektrum pro družicové služby by v budoucnu mohlo být vzácné, mělo by být v nařízení stanoveno vhodné výběrové řízení pro výběr držitelů práv na užívání pásem za takových okolností. Tento postup by měl vycházet z postupu podle rozhodnutí 626/2008/ES, které stanoví srovnávací výběrové řízení. Srovnávací výběrová řízení by se měla zaměřit na zavádění inovativní družicové komunikace a na podporu integrace evropských technologií do nového kosmického ekosystému. To má zásadní význam pro zlepšení průmyslových a vědeckých schopností Unie a pro posílení strategické autonomie Evropy a jejích dodavatelských řetězců v kosmickém odvětví. V některých případech mohou být vhodnější soutěžní řízení, jako jsou aukce, které zajistí, aby bylo spektrum přiděleno těm podnikům, které ho mohou nejlépe využít. V takových případech je třeba dbát na to, aby byly náležitě zohledněny další politické cíle, například potřeba zajistit široké pokrytí území Unie.

(133)Ve svém stanovisku ze dne 17. června 2025 k přístupu politiky na úrovni EU k družicovému připojení přímo k zařízení a souvisejícím otázkám jednotného trhu RSPG identifikovala potřebu ochranného mechanismu, který by členským státům umožnil kolektivně reagovat ve prospěch zájmů EU na případy nedodržování společných požadavků na služby družicové komunikace. Přestože v rámci ITU existuje dobře zavedený postup pro dvoustranné řešení případů přeshraničního rušení mezi správními orgány, je tento postup zdlouhavý a není doprovázen dostatečnými zárukami pro účinné a včasné řešení rušení. Toto nařízení by proto mělo stanovit nástroje k zajištění dodržování podmínek oprávnění stanovených v nařízení, zejména povinnosti koordinovat a předcházet škodlivému rušení na území Unie. Ačkoli by udělování oprávnění pro družicové sítě a služby a využívání souvisejícího spektra mělo probíhat na úrovni Unie, při sledování dodržování podmínek oprávnění by měla být využívána spolupráce mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány, které mají pravomoc, kapacitu a odborné znalosti pro kontrolu dodržování podmínek a odhalování problémů spojených se škodlivým rušením.

(134)S cílem zajistit koordinované sledování a vymáhání unijních oprávnění by Komise měla s přihlédnutím ke stanovisku RSPB přijmout podrobná opatření, která stanoví způsoby vymáhání. Komise může rovněž ukládat pokuty nebo penále za porušení podmínek oprávnění nebo jiných ustanovení hlavy týkající se využívání rádiového spektra pro družicové služby. Tyto pokuty by měly zohledňovat závažnost a délku trvání porušení a v případě, že dané porušení spočívá v nedodržování vnitrostátních pravidel, i případné sankce, které již vnitrostátní orgány uložily. Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost upozornit Komisi na jakékoli porušení podmínek oprávnění nebo ustanovení hlavy týkající se využívání rádiového spektra pro družicové služby. Za účelem zajištění souladu by členské státy měly na svém území plně uplatnit rozhodnutí o uložení nápravných opatření nebo sankcí, včetně konečného zabránění podniku v poskytování družicových sítí nebo služeb v Unii. V takových případech by však mělo být možné, aby členský stát, jehož konektivita by byla pozastavením nebo ukončením činnosti provozovatele družic vážně narušena, požádal Komisi o odklad uplatňování takového koordinovaného opatření na svém území na dobu až šesti měsíců, kterou by bylo možné prodloužit.

(135)Technologický vývoj vede k postupné integraci pozemních a jiných než pozemních sítí do jednotné komunikační architektury, která kombinuje pozemní infrastrukturu s jinými než pozemními prvky, zejména družicovými konstelacemi na nízké oběžné dráze Země, čímž je zajištěna všudypřítomná, odolná a vysoce výkonná konektivita v celosvětovém měřítku. Celosvětová soutěž v oblasti normalizace a přístupu ke spektru pro družicové služby pro mobilní technologie nové generace ukazuje strategický význam spektra jako kritického zdroje. Účinná reakce na tento vývoj vyžaduje zvláštní právní ustanovení v této oblasti, a to posílením pravidel upravujících správu spektra pro družicové služby, aby Unie mohla zajistit svou strategickou autonomii při zavádění bezpečných a odolných pozemních a jiných než pozemních sítí 5G a 6G. Vzhledem k nedostatku spektra pro družicové pohyblivé služby zároveň roste potřeba sdílet spektrum mezi pozemními a jinými než pozemními uživateli. Toto sdílení by mělo probíhat způsobem, který neohrozí poskytování pozemních služeb. Aby byla zajištěna neomezená kontinuita současných využití a aplikací, mělo by toto nařízení zaručit, že sdílené využívání spektra mezi pozemními a družicovými systémy může probíhat pouze se souhlasem primárního držitele práva na pozemní využívání a na jeho odpovědnost. V kontextu integrovaných služeb družicové a mobilní komunikace, které jsou možné díky technologiím 6G, se stírají tradiční hranice mezi pozemními a družicovými sítěmi. Proto je zapotřebí koordinovaný a do budoucnosti zaměřený předpisový rámec, který zabrání tříštění trhu a rušení spektra, zejména v kmitočtových pásmech, která budou společně využívat pozemní a mobilní operátoři i provozovatelé družic.

(136)S ohledem na provádění konkrétních současných a budoucích politik Unie, které se opírají o číslovací zdroje, je nezbytné včas určit potřeby současných i inovativních služeb. Rozvoj vnitřního trhu Unie vede k rostoucímu zavádění přeshraničních služeb, které jsou často závislé na číslovacích zdrojích. Aby se tyto služby mohly úspěšně rozvíjet a přinášet očekávané společenské výhody a hospodářský růst, je třeba zajistit soudržnost a předvídatelnost právních předpisů, pokud jde o plánování, přidělování a správu číslovacích zdrojů v Unii. Komise by na základě příspěvků všech zúčastněných stran a s řádným přihlédnutím ke stanovisku BEREC měla předložit výhledovou číslovací strategii, která bude základem unijního číslovacího plánu.

(137)Dostupnost celoevropských číslovacích zdrojů by umožnila jednotné a zjednodušené využívání číslovacích zdrojů poskytovateli přeshraničních nebo celoevropských služeb. Komise by měla mít možnost s podporou ze strany členských států přijmout opatření, a to i prostřednictvím přijetí prováděcích aktů, přijmout unijní číslovací plán, umožnit podávání žádostí o skupiny čísel u ITU a stanovit podmínky, které mohou být spojeny s právem na užívání číslovacích zdrojů z unijního číslovacího plánu, včetně poplatků za práva na užívání těchto zdrojů a možnosti převést tyto poplatky na ODN. Zatímco celoevropské číslovací zdroje by měly přidělovat vnitrostátní regulační orgány, neboť jsou nejlépe schopny zajistit vymáhání podmínek spojených s jednotlivými právy na užívání, ODN by ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a pod dohledem BEREC měl vést aktuální databázi celoevropských číslovacích zdrojů, aby měl centralizovaný přehled o jejich dostupnosti.

(138)Rozvoji celoevropských služeb, zejména služeb mezi stroji, by dále napomohla dostupnost harmonizovaných čísel v celé Unii, zatímco správa těchto číslovacích zdrojů vnitrostátními regulačními orgány ve spolupráci s ODN by zajistila jednotný soubor podmínek, které by tito poskytovatelé služeb byli povinni splnit. Za tímto účelem by členské státy měly podporovat Komisi při získávání skupin číslovacích zdrojů od ITU, a to i tím, že budou o tyto konkrétní skupiny čísel žádat svým jménem. V případech, kdy je zapotřebí harmonizovat číslovací zdroje v Unii, aby se podpořil rozvoj celoevropských služeb nebo přeshraničních služeb, zejména nových služeb mezi stroji, jako jsou propojené automobily, a kdy by centralizovaná správa těchto zdrojů vnitrostátními regulačními orgány ve spolupráci s ODN umožnila pro poskytovatele služeb jednodušší a transparentnější postupy přidělování, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty.

(139)Za účelem účinné podpory volného pohybu zboží, služeb a osob v Unii by mělo být možné využívat některé vnitrostátní číslovací zdroje, zejména některá nezeměpisná čísla, exteritoriálním způsobem, tedy mimo území členského státu, kterým bylo číslo přiděleno. S ohledem na značné riziko podvodů v souvislosti s interpersonální komunikací by toto exteritoriální využívání mělo být povoleno pouze pro účely poskytování jiných služeb elektronických komunikací, než jsou interpersonální komunikační služby. Členské státy by měly zajistit prosazování příslušných vnitrostátních právních předpisů, zejména pravidel ochrany spotřebitelů a dalších pravidel týkajících se užívání číslovacích zdrojů, bez ohledu na to, kde byla práva na užívání udělena a kde jsou v rámci Unie číslovací zdroje užívány.

(140)Vnitrostátní regulační orgány členských států, v nichž jsou užívány číslovací zdroje z jiného členského státu, nemají nad těmito číslovacími zdroji kontrolu. Z tohoto důvodu je vrcholně důležité, aby vnitrostátní regulační orgány členského státu, které udělují práva na exteritoriální užívání, rovněž zajistily účinnou ochranu koncových uživatelů v členských státech, kde jsou daná čísla využívána. V zájmu zajištění účinné ochrany by vnitrostátní regulační orgány, které udělují práva na exteritoriální užívání, měly připojit podmínky ohledně dodržování pravidel ochrany spotřebitele a dalších pravidel týkajících se používání číslovacích zdrojů v členských státech, kde budou číslovací zdroje užívány, ze strany poskytovatele.

(141)Vnitrostátní regulační orgány členských států, v nichž jsou číslovací zdroje užívány, by měly mít možnost požádat vnitrostátní regulační orgány, které práva na užívání číslovacích zdrojů udělily, o pomoc při vymáhání svých vnitrostátních pravidel. Opatření k vymáhání pravidel přijatá vnitrostátními regulačními orgány, které udělily práva na užívání, by měla zahrnovat odrazující sankce, v případě závažného porušení konkrétně pak v podobě odnětí práva na exteritoriální užívání číslovacích zdrojů, jež byla dotčenému podniku udělena. Požadavky na exteritoriální užívání by neměla být dotčena pravomoc vnitrostátního regulačního orgánu zablokovat přístup k číslům nebo službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním. Exteritoriálním užíváním číslovacích zdrojů by neměla být dotčena pravidla Unie spojená s poskytováním roamingových služeb, včetně těch, která souvisejí s předcházením nezvyklému využívání nebo zneužívání roamingových služeb, jež podléhají regulaci maloobchodních cen a jež využívají regulovaných velkoobchodních roamingových sazeb. Členské státy by měly mít možnost uzavírat zvláštní dohody o exteritoriálním využívání číslovacích zdrojů se třetími zeměmi.

(142)Pro podniky je nezbytný přístup k číslovacím zdrojům na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, aby si mohly konkurovat v odvětví elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost udělovat práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací s ohledem na rostoucí význam čísel pro různé služby internetu věcí. Všechny prvky národních číslovacích plánů by měly být spravovány vnitrostátními regulačními orgány, včetně kódů uzlů používaných při síťovém adresování.

(143)Aby se zúčastněné strany mohly informovat, měla by být rozhodnutí o udělení práv na užívání číslovacích zdrojů zveřejněna. Požadavek na zveřejnění by mělo být možné splnit tím, že se tato rozhodnutí zveřejní na internetových stránkách.

(144)Původce volání by měl mít přístup ke všem číslům uvedeným v národních číslovacích plánech jiných členských států a přístup ke službám pomocí nezeměpisných čísel včetně služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou a k celoevropským číslovacím zdrojům v rámci Unie, pokud se přijímající účastník z ekonomických důvodů nerozhodl omezit přístup z určitých zeměpisných oblastí. Původci volání by rovněž měli mít přístup k univerzálním mezinárodním bezplatným telefonním číslům.

(145)Kromě objektivně odůvodněných případů, například při potírání podvodů nebo zneužití (například v souvislosti s některými službami se zvýšenou sazbou), kdy je číslo definováno pouze jako národní (například zkrácený národní kód), nebo kdy je to ekonomicky neproveditelné, by přeshraniční přístup k číslovacím zdrojům a přiřazeným službám neměl být znemožněn. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc zablokovat přístup k číslům nebo službám, a to i preventivně, na základě individuální analýzy rizik spojených s určitým způsobem používání, pokud je důvodem podvod nebo zneužití. Sazby účtované stranám volajícím z oblasti mimo tyto členské státy nemusí být stejné jako u těch stran, které volají z takového členského státu. Uživatelé by měli být předem úplně a jasně informováni o všech poplatcích spojených se službou bezplatného volání, například o poplatcích za mezinárodní volání u čísel dostupných přes standardní mezinárodní předvolby. Pokud poskytovatelé služeb elektronických komunikací zadržují výnosy z propojení či dalších služeb z důvodu podvodu nebo zneužívání, měly by členské státy zajistit, aby byly zadržené výnosy ze služeb pokud možno vráceny koncovým uživatelům, kteří byli příslušným podvodem nebo zneužíváním dotčeni.

(146)Vysokorychlostní a vysoce kvalitní připojení je nezbytné pro soudržnost společnosti v Unii a konkurenceschopnost hospodářství Unie. Sítě FTTH (Fibre-to-the-Home, optické vlákno do domácnosti) představují na budoucnost nejlépe připravený způsob zajištění bezpečného, spolehlivého a energeticky účinného pevného připojení, který je schopen naplnit cíle Unie v oblasti digitální transformace a klimatu a zároveň snížit náklady na údržbu a provoz pro operátory.

(147)Pro urychlení přechodu na optická vlákna, zejména zavádění sítí FTTH, a zvýšení využití služeb poskytovaných prostřednictvím těchto sítí je nutné řádně a včas plánovat a provádět odpojování starších kovových sítí. Za tímto účelem by měl být vytvořen strukturovaný rámec pro postupný a přiměřený přechod ze sítí založených na kovovém vedení na optické sítě. Využívání kovových sítí v obecném zájmu by mělo být regulováno, aniž by bylo dotčeno vlastnictví síťových aktiv, které by se mělo i nadále řídit vnitrostátními právními předpisy.

(148)Odpojení kovových sítí by mělo dodržovat zásady předvídatelnosti, transparentnosti a proporcionality. Je proto nezbytné stanovit objektivní podmínky, procesní kroky a záruky, jimiž se bude řídit odpojení kovových sítí, a zároveň stanovit přiměřené výjimky. Spolu s dostatečně dlouhým přechodným obdobím tato opatření chrání zájmy koncových uživatelů, zvyšují právní jistotu podniků a předcházejí narušení hospodářské soutěže. Toto přechodné období je dostatečné k tomu, aby operátoři kovových sítí mohli zorganizovat, připravit a dokončit odpojení kovových sítí. Uvedené období by mělo rovněž operátorům kovových sítí umožnit, aby v případech, kdy to považují za ekonomicky a obchodně odůvodněné, modernizovali své stávající sítě na sítě FTTH nebo zavedli sítě FTTH. Kromě toho lhůta jednoho roku od závazného právního aktu, který nařizuje odpojení kovových sítí, ponechává operátorům těchto sítí dostatek času, aby začátek odpojování kovových sítí naplánovali a provedli před ním všechny nezbytné kroky.

(149)Pro podporu soudržné a účinné přípravy na odpojení kovových sítí je třeba koordinovat činnost na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v těch členských státech, v nichž budou služby založené na kovovém vedení v provozu i po 30. červnu 2029. Tyto členské státy hrají v dosažení rychlého a řádného přechodu na optická vlákna ve prospěch koncových uživatelů klíčovou roli. Každý takový členský stát by měl vypracovat národní plán přechodu na optická vlákna, který stanoví strategii pro přechod na optické sítě. Tento plán by měl popisovat síťové pokrytí pro příslušné technologie, určovat iniciativy týkající se zavádění a specifikovat opatření na podporu včasného a řádného přechodu z kovových sítí na optické sítě.

(150)Plány přechodu na optická vlákna by měly podpořit dosažení cílů programu Digitální dekáda v oblasti konektivity, zejména pokud jde o gigabitové připojení. Aby bylo zajištěno, že bude možné dostatečně podrobně určit investiční potřeby pro přechod na optické sítě již v rané fázi, měly by členské státy při přípravě plánů národního a regionálního partnerství v příštím víceletém finančním rámci zohlednit jim určená doporučení ze zpráv o stavu digitální dekády a odpovídajícím způsobem upravit své národní strategické plány pro digitální dekádu. Členské státy by rovněž měly při revizi svých plánů národních programů reforem v rámci přezkumu v polovině období zohlednit své vyvíjející se potřeby, zejména s ohledem na pokrok při přechodu na optická vlákna a odpojení kovových sítí 50 .

(151)Aby bylo možné strukturovaně a transparentně plánovat a řídit odpojení kovových sítí, měly by vnitrostátní regulační orgány určit konkrétní zeměpisné oblasti pro odpojení kovových sítí (dále jen „oblasti odpojení kovových sítí“), a to na základě harmonizovaných kritérií založených na pokynech přijatých Komisí. Vnitrostátní regulační orgány by měly tyto oblasti sledovat s ohledem na zavádění sítí a vývoj trhu.

(152)Podmínka udržitelnosti týkající se pokrytí optickými sítěmi může být splněna bez ohledu na to, zda tyto sítě zavádějí zavedení nebo alternativní operátoři. Pro účely posouzení, zda jsou koncovým uživatelům, kteří využívají služby založené na kovovém vedení, k dispozici cenově dostupné maloobchodní služby připojení srovnatelné kvality, by měly vnitrostátní regulační orgány uplatňovat objektivní a transparentní kritéria s ohledem na vnitrostátní podmínky, místní podmínky zavádění a příslušné údaje o trhu.

(153)Členské státy by se měly snažit zahájit odpojování kovových sítí ve značné části oblastí odpojení kovových sítí v dostatečném předstihu před 31. prosincem 2035. Za tímto účelem by měly přijmout vhodná opatření v souladu se svým národním plánem přechodu na optická vlákna, aby maximalizovaly počet oblastí odpojení kovových sítí, kde jsou podmínky udržitelnosti splněny již v rané fázi.

(154)Pokud budou splněny podmínky udržitelnosti, měly by členské státy nařídit odpojení kovových sítí ve stanovených lhůtách po zveřejnění příslušných posouzení vnitrostátními regulačními orgány. Tento postupný přístup usnadňuje řádnou migraci, snižuje nejistotu a poskytuje operátorům a koncovým uživatelům dostatek času na přizpůsobení.

(155)Pokud v oblasti odpojení kovových sítí nejsou splněny podmínky udržitelnosti, členské státy nejsou povinny nařídit odpojení kovových sítí v těchto oblastech do 31. prosince 2035 a kovová síť může být nadále v provozu. Do 31. prosince 2035 by však mělo být odpojení kovových sítí zpravidla nařízeno ve všech oblastech odpojení kovových sítí. Tento dlouhodobý cíl poskytuje jasný investiční signál a zároveň umožňuje dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné zohlednit rozdíly v pokroku zavádění v jednotlivých členských státech a regionech.

(156)Ve výjimečných případech, kdy zavedení optických sítí není ekonomicky životaschopné a není k dispozici žádné přiměřené řešení konektivity, které by mohlo nahradit služby založené na kovovém vedení, by členské státy měly mít možnost odpojení kovových sítí nenařídit. Tyto výjimky jsou nezbytné, aby se zabránilo nepřiměřeným dopadům na koncové uživatele a zajistila se kontinuita základních služeb. V této souvislosti se přiměřenými řešeními konektivity rozumí řešení schopná zajistit kontinuitu služeb elektronických komunikací v kvalitě srovnatelné s kvalitou poskytovanou kovovou sítí v téže oblasti. Dostupnost těchto přiměřených řešení konektivity by měly určovat vnitrostátní regulační orgány na základě objektivních kritérií, včetně kvality a cenové dostupnosti, s přihlédnutím k podmínkám na trhu.

(157)V zájmu zajištění hladkého přechodu a ochrany koncových uživatelů by členské státy měly před odpojením kovových sítí stanovit vhodná ochranná opatření. Tato ochranná opatření by měla zahrnovat jasné a včasné informace, jakož i opatření k zajištění kontinuity nebo migrace kritických služeb na funkčně rovnocenné alternativy.

(158)Vnitrostátní regulační orgány by měly dohlížet na provádění odpojení kovových sítí a zajistit, aby operátoři dodržovali schválené plány odpojení, časové harmonogramy a povinnosti v oblasti komunikace. V případě nedodržení povinností by měly být uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce.

(159)Je nutné poskytovat přiměřené pobídky pro investice do gigabitových sítí, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat celkovou konkurenceschopnost Unie. Je proto nezbytné podporovat efektivní investice do rozvoje těchto sítí a současně prostřednictvím předvídatelné a jednotné regulace zajišťovat hospodářskou soutěž, protože na úrovni infrastruktury existují i nadále místa s nedostatečnou kapacitou a překážky bránící přístupu k ní, a zvyšovat možnost výběru pro spotřebitele.

(160)Hospodářskou soutěž lze nejlépe podporovat prostřednictvím hospodářsky účinné míry investic do nové a stávající infrastruktury, doplněných v případě potřeby regulací, jejímž cílem je zajistit spotřebitelům a podnikům možnost volby služeb. Účinná úroveň hospodářské soutěže založené na infrastruktuře je rozsah zdvojení infrastruktury, při němž investoři mohou oprávněně očekávat spravedlivou návratnost.

(161)Je třeba zajistit, aby byly přístupné včasné, nediskriminační a transparentní postupy pro udělování práv na instalování zařízení, aby byly zaručeny podmínky pro korektní a účinnou hospodářskou soutěž. Povolení vydaná poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou základním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů při omezování vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Omezování vlastnických práv třetích osob ve prospěch oprávněných podniků by proto mělo být zjednodušeno. Příslušné orgány by měly mít možnost omezování vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(162)Je třeba posílit pravomoci členských států vůči osobám, v jejichž prospěch bylo vlastnické právo třetí osoby omezeno, s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoli povinnosti podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Lepší způsob sdílení zařízení může snížit náklady na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska životního prostředí a sloužit cílům v oblasti veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a územního plánování. Příslušné orgány by proto po uplynutí příslušného období pro veřejné konzultace, během něhož by měly všechny zainteresované strany příležitost vyjádřit své stanovisko, měly mít pravomoc požadovat, aby podniky, které měly prospěch z práv na instalaci zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, taková zařízení nebo majetek sdílely (včetně fyzického společného umístění), a to v konkrétních oblastech, kde je z uvedených důvodů obecného zájmu takové sdílení nutné. Například může jít o situace, kdy je značně přetíženo podloží nebo je třeba překonat přírodní překážku. Příslušné orgány by zejména měly mít možnost požadovat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, budovy nebo vstupy do budov, a lepší koordinaci stavebních prací, je-li to odůvodněno environmentální udržitelností sítí elektronických komunikací nebo jinými důvody veřejné politiky. Naopak by mělo být na vnitrostátních regulačních orgánech, aby stanovily pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a zajistily, aby existovala vhodná náhrada za rizika pro dotčené podniky. Například v symetrickém kontextu by měly být podle potřeby zohledněny veškeré pokyny vydané Komisí nebo BEREC podle článku 3, čl. 5 odst. 6 a čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2024/1309. S ohledem na povinnosti stanovené nařízením (EU) 2024/1309 by příslušné orgány, zejména místní orgány, rovněž měly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vypracovat odpovídající koordinační postupy týkající se veřejných staveb a jiných odpovídajících veřejných zařízení nebo majetku, včetně postupů, jež zajistí, aby zainteresované strany měly informace týkající se vhodných veřejných zařízení nebo majetku a stávajících nebo plánovaných veřejných staveb, aby byly oznámeny včas a aby bylo v největší možné míře usnadněno sdílení.

(163)Pokud se od mobilních operátorů požaduje, aby sdíleli věže nebo stožáry z důvodů ochrany životního prostředí, mohlo by takové nařízené sdílení vést ke snížení maximálních úrovní vysílacího výkonu povoleného pro jednotlivé operátory z důvodů veřejného zdraví, což by na druhé straně mohlo nutit operátory, aby instalovali více vysílacích míst s cílem zajistit celoplošné pokrytí. Příslušné orgány by měly usilovat o sladění příslušných hledisek životního prostředí a veřejného zdraví a přitom řádně zohlednit přístup předběžné opatrnosti.

(164)Povinnosti týkající se přístupu a propojení by se měly vztahovat pouze na veřejné sítě elektronických komunikací. Na poskytovatele jiných než veřejných sítí elektronických komunikací by se tyto povinnosti vztahovat neměly. Tito poskytovatelé však mohou využívat přístup k veřejným sítím za podmínek stanovených členskými státy. Poskytovatelé jiných než veřejných sítí elektronických komunikací však stále častěji předávají provoz poskytovatelům veřejných sítí elektronických komunikací formou peeringu nebo tranzitu jako prostředku zajištění provozu mezi koncovými zařízeními. V některých případech může takový provoz vyvolat nepřiměřené nebo neudržitelné investiční potřeby přijímajících poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací. Tyto situace by měly být řešeny v souladu s pokyny pro usnadnění spolupráce v rámci ekosystému přijatými BEREC a případně prostřednictvím předpokládaného nástroje pro dobrovolné smírné urovnání sporů.

(165)Na otevřeném a konkurenčním trhu by neměla existovat žádná omezení bránící podnikům ve sjednávání dohod o přístupu a propojování, zejména přeshraničních dohod, s výhradou pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o fungování EU. V rámci úsilí o dosažení účinnějšího, skutečně celoevropského trhu s účinnou hospodářskou soutěží, s větším výběrem a konkurenčními službami pro koncové uživatele by měly podniky, které přijímají žádosti o přístup nebo propojení od jiných podniků, které musí dodržovat požadavky všeobecného oprávnění, aby mohly poskytovat sítě nebo služby elektronických komunikací pro veřejnost, v zásadě uzavírat takové dohody na komerčním základě a vyjednávat v dobré víře.

(166)Na trzích, na nichž přetrvávají velké rozdíly ve vyjednávacích pozicích mezi podniky a kde některé podniky jsou odkázány při dodávce svých služeb na infrastrukturu provozovanou jinými subjekty, je vhodné vytvořit předpisový rámec pro zajištění účinného fungování trhu. Pokud nejsou obchodní jednání úspěšná, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc zajistit přístup, propojení a interoperabilitu služeb v zájmu koncových uživatelů za přiměřených podmínek. Měly by zejména zajistit spojení mezi koncovými body tím, že uloží přiměřené povinnosti podnikům, na které se vztahují požadavky všeobecného oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům. Kontrola přístupových prostředků může zahrnovat vlastnictví nebo kontrolu fyzického připojení (pevného nebo mobilního) ke koncovému uživateli nebo možnost změnit nebo zrušit státní číslo nebo čísla potřebná pro přístup ke koncovému bodu sítě koncového uživatele. O takový případ by šlo například tehdy, pokud by operátoři sítí nepřiměřeně omezovali koncovým uživatelům volbu přístupu k internetovým portálům a službám.

(167)S ohledem na zásadu nediskriminace by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost a obchodní model, a ať již jsou vertikálně integrované, nebo oddělené, mohly využívat propojení za rozumných podmínek, s cílem poskytovat spojení mezi koncovými body a přístup k internetu.

(168)Vnitrostátní právní nebo správní opatření, která vážou podmínky pro přístup nebo propojení na činnosti strany, která žádá o propojení, zejména na rozsah jejích investic do infrastruktury sítě, a nikoli na vzájemné propojení nebo na poskytované služby přístupu, mohou způsobit narušení trhu, a mohou proto být neslučitelná s pravidly hospodářské soutěže.

(169)Operátoři sítí, kteří kontrolují přístup ke svým vlastním zákazníkům, tak činí na základě jednoznačně vyčleněných čísel nebo adres ze zveřejněného rozsahu čísel nebo adres. Ostatní operátoři sítí mají mít možnost zajišťovat provoz pro tyto zákazníky, a stejně tak mají mít možnost se přímo či nepřímo vzájemně propojovat. Je proto vhodné stanovit práva a povinnosti pro sjednávání propojení.

(170)Interoperabilita je přínosem pro koncové uživatele a je důležitým cílem předpisového rámce EU. Podpora interoperability je jedním z cílů vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, jak je stanoví uvedený rámec. Zmíněný rámec by měl rovněž ukládat Komisi, aby zveřejňovala seznam norem nebo specifikací týkajících se poskytování služeb, technických rozhraní nebo síťových funkcí jako základ pro podporu harmonizace elektronických komunikací. Členské státy by měly podporovat používání zveřejněných norem nebo specifikací v míře, která je bezpodmínečně nezbytná k zajištění interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

(171)V současné době jak spojení mezi koncovými body, tak přístup k tísňovým službám závisí na tom, zda koncoví uživatelé používají interpersonální komunikační služby založené na číslech. Zvýšené výlučné využívání interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech rostoucím počtem koncových uživatelů by mohlo vést k nedostatečné interoperabilitě mezi komunikačními službami. Důsledkem může být vznik závažných překážek pro vstup na trh a pro další inovace, což může vážně ohrozit účinné spojení mezi koncovými body koncových uživatelů.

(172)V případě výskytu takových problémů s interoperabilitou by Komise měla mít možnost požádat BEREC o zprávu s faktickým hodnocením situace na trhu na úrovni Unie i na úrovni členských států. Při zohlednění zprávy BEREC a dalších zjištěných skutečností a s přihlédnutím k dopadům na vnitřní trh by Komise měla rozhodnout, zda je nutný regulační zásah, a to i ze strany vnitrostátních regulačních orgánů nebo jiných příslušných orgánů. Pokud se Komise domnívá, že je takový regulační zásah nutný na úrovni Unie nebo že by vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány měly takový regulační zásah zvážit, měla by jí být svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty, které upřesní povahu a rozsah případných regulačních zásahů, a to i ze strany vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů, zejména včetně povinností zveřejnit relevantní informace a umožnit jejich používání, změny a další šíření danými orgány a poskytovateli, a opatření s cílem uložit povinné používání norem nebo specifikací všem nebo určitým poskytovatelům.

(173)Vnitrostátní regulační orgány by měly s ohledem na specifické vnitrostátní okolnosti posoudit, zda je případný zásah nutný a odůvodněný za účelem zajištění spojení mezi koncovými body, a pokud ano, uložit v souladu s prováděcími akty Komise přiměřené povinnosti poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se značnou mírou pokrytí a využívání ze strany uživatelů. Na poskytovatele s omezeným počtem koncových uživatelů nebo omezeným zeměpisným pokrytím, kteří by k dosažení tohoto cíle přispěli pouze nepatrně, by se obvykle tyto povinnosti týkající se interoperability vztahovat neměly.

(174)V situacích, kdy podniky nemají přístup ke schůdným alternativám k nereplikovatelnému elektrickému vedení, kabelům a přiřazeným zařízením uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, a za účelem podpory dosahování konkurenceschopných výsledků v zájmu koncových uživatelů by vnitrostátní regulační orgány měly mít pravomoc uložit povinnosti přístupu všem podnikům bez ohledu na to, zda jsou označeny jako podniky s významnou tržní silou. V této souvislosti by vnitrostátní regulační orgány měly zohlednit veškeré technické a ekonomické překážky pro budoucí replikaci sítí. Avšak vzhledem k tomu, že takové povinnosti mohou v některých případech působit rušivě, oslabovat investiční pobídky a mít za následek posílení postavení aktérů s významnou tržní silou, měly by být ukládány pouze v případě, že jsou oprávněné a přiměřené jako prostředek k dosažení udržitelné hospodářské soutěže na relevantních trzích. Pouhý fakt, že již existuje více než jedna taková infrastruktura, by neměl být nutně vykládán tak, jako doklad toho, že její aktiva jsou replikovatelná. V nezbytných případech by podniky měly mít možnost opřít se v kombinaci s těmito povinnostmi přístupu rovněž o povinnosti poskytnout přístup k fyzické infrastruktuře podle nařízení (EU) 2024/1309. Veškeré povinnosti uložené vnitrostátním regulačním orgánem a rozhodnutí přijatá jinými příslušnými orgány podle nařízení (EU) 2024/1309 k zajištění přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k fyzické infrastruktuře až po přístupový bod by měly být v souladu.

(175)Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost v nezbytném rozsahu uložit podnikům povinnost zajistit přístup k určitým zařízením, konkrétně k rozhraním pro aplikační programy (API) a elektronickým programovým průvodcům (EPG), aby koncovým uživatelům zajistily přístupnost nejen digitálního rozhlasového a televizního vysílání, ale také souvisejících doplňkových služeb, včetně služeb týkajících se programu, specificky navržených tak, aby zlepšily přístupnost pro koncové uživatele se zdravotním postižením, a televizních služeb s internetem týkajících se programu.

(176) Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány při posuzování soustřeďovacího nebo rozvodného bodu, po který hodlají uložit povinnosti přístupu, zvolily bod v souladu s pokyny BEREC. Výběr bodu pokud možno blíže koncovým uživatelům bude prospěšnější pro hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a zavádění gigabitových sítí. Může být rovněž odůvodněné uložit povinnosti přístupu k elektrickému vedení a kabelům i za první soustřeďovací nebo rozvodný bod, je-li prokázáno, že replikace čelí značným a nikoli dočasným fyzickým nebo ekonomickým překážkám, což vede k problémům v oblasti hospodářské soutěže nebo k tržním selháním na maloobchodní úrovni na úkor koncových uživatelů. Posouzení replikovatelnosti síťových prvků vyžaduje analýzu trhu, vnitrostátní regulační orgán by však neměl být povinen tyto povinnosti ukládat. Na druhou stranu taková analýza trhu vyžaduje dostatečné ekonomické posouzení tržních podmínek s cílem zjistit, zda jsou splněna kritéria nezbytná pro uložení povinností za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem. Je pravděpodobnější, že takové povinnosti přístupu budou nezbytné v zeměpisných oblastech, kde je ekonomického hlediska zavedení alternativní infrastruktury není životaschopné nebo je riskantnější, například z důvodu nízké hustoty osídlení. Vysoká koncentrace domácností může být obvykle naopak známkou toho, že uložení těchto povinností je zbytečné.

(177)Vnitrostátní regulační orgány by měly zvážit, zda tyto symetrické povinnosti mohou posílit postavení podniků označených jako podniky s významnou tržní silou. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost uložit povinnosti přístupu k aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům využívaným k poskytování služeb v rámci této infrastruktury za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem, pokud by přístup k pasivním prvkům byl ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelný a pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že při absenci takového zásahu by byl účel povinnosti přístupu obcházen. V zájmu posílení jednotné regulační praxe v celé Unii by měla být Komisi svěřena pravomoc požadovat, aby vnitrostátní regulační orgán stáhl své návrhy opatření, kterými se rozšiřují povinnosti přístupu za první soustřeďovací nebo rozvodný bod.

(178)Za účelem dodržení zásady proporcionality může být vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány osvobodily od povinností přístupu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem, který by měly tyto orgány určit, některé kategorie podniků s odůvodněním, že povinnost přístupu, která není podložena označením podniku jako podniku s významnou tržní silou, by mohla ohrozit jejich ekonomickou opodstatněnost, pokud jde o nedávno zavedené síťové prvky, a to zejména u malých místních projektů. Na podniky působící výhradně na velkoobchodním trhu by se takové povinnosti přístupu vztahovat neměly, pokud nabízejí účinný alternativní přístup ke gigabitové síti na komerčním základě za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek, a to i pokud jde o cenu. Tuto výjimku by mělo být možné za stejných podmínek rozšířit i na další poskytovatele. Výjimka by se neměla použít v případě poskytovatelů, kteří jsou příjemci veřejného financování.

(179)Sdílení pasivní infrastruktury využívané při poskytování služeb bezdrátových elektronických komunikací v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže může být obzvláště užitečné pro maximalizaci gigabitového připojení v celé Unii, zejména v řidčeji osídlených oblastech, kde nelze provést replikaci a existuje riziko, že koncoví uživatelé nebudou mít k takovému připojení přístup. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít výjimečně možnost v souladu s právními předpisy Unie uložit takové sdílení nebo zajištění lokalizovaného přístupu k roamingu, pokud je tato možnost jasně uvedena v původních podmínkách pro udělení práva na užívání spektra a pokud prokáží přínosy takového sdílení z hlediska překonání velmi závažných ekonomických nebo fyzických překážek, což se odráží ve velmi nedostatečném nebo neexistujícím přístupu k sítím nebo službám, a pokud přitom zohlední určité aspekty, zejména nutnost zajistit pokrytí podél hlavních dopravních komunikací, možnost výběru a vyšší kvalitu služeb pro koncové uživatele a také nutnost zachovat pobídky pro zavádění infrastruktury. V situaci, kdy koncoví uživatelé nemají příslušný přístup a sdílení pasivní infrastruktury samo o sobě k vyřešení této situace nepostačuje, by měly mít vnitrostátní regulační orgány možnost uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury. Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány by si při tom měly zachovávat flexibilitu zvolit nejvhodnější povinnost sdílení nebo přístupu, která by měla být přiměřená a odůvodněná s ohledem na povahu zjištěného problému.

(180)Přestože je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení mezi koncovými body sítě a interoperabilita služeb, povinnosti podnikům bez ohledu na jejich označení ve vztahu k významné tržní síle, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem, a zejména s použitelnými oznamovacími postupy. Takové povinnosti by měly být ukládány pouze v případech, kdy je to odůvodněné z hlediska zajištění cílů a kdy jsou povinnosti objektivně odůvodněné, transparentní, přiměřené a nediskriminační v souladu s příslušnými oznamovacími postupy.

(181)V souvislosti s přechodem na optická vlákna je zásadní zajistit, aby koncoví uživatelé byli v přiměřené době připojeni k dostupným optickým sítím v místě svých prostor.

(182)Aby bylo zajištěno připojení koncových uživatelů, měly by vnitrostátní regulační orgány uložit každému poskytovateli sítí elektronických komunikací povinnost zavést s přiměřenými dodatečnými technickými pracemi propojovací linku mezi domácností žádajícího koncového uživatele a nejbližším rozvodným distribučním nebo připojovacím bodem určeným pro obsluhu jeho prostor.

(183)Ceny účtované za toto připojení by v zásadě neměly překročit obvyklé poplatky za připojení v dotčeném členském státě. Vnitrostátní regulační orgány však mohou povolit dodatečný poplatek s ohledem na zeměpisné podmínky a další relevantní podmínky, pokud jsou náklady hrazené koncovými uživateli spravedlivé a přiměřené, a v případě potřeby mohou zasáhnout a stanovit maximální ceny. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost používat stávající smlouvy a obchodní podmínky dohodnuté mezi poskytovateli maloobchodních služeb a koncovými uživateli jako referenční úroveň pro určení, zda jsou ceny a podmínky spravedlivé a přiměřené.

(184)Přechod na optická vlákna, potřeba zajistit, aby koncoví uživatelé byli připojeni k optickým vláknům ve svých domácnostech, a uváděné obtíže, s nimiž se operátoři setkávají při zavádění optických vláken ve vícebytových budovách, aby uspokojili poptávku koncových uživatelů, odůvodňují výjimku z čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1309. Za těchto okolností, kdy připojení žádajícího koncového uživatele vyžaduje zavedení rozvodů v budově a přiřazených zařízení v rámci vícebytové jednotky, by vlastníci nebo správci jednotky neměli mít možnost takové zavedení odmítnout. Aby však nedocházelo k nadměrným zásahům do soukromých nemovitostí a zbytečnému zdvojování infrastruktury v rámci jejich budov, měli by mít právo odmítnout zavedení druhého rozvodu v budově a přiřazených zařízení. Vnitrostátní regulační orgány by pak měly zajistit, aby byl přístup do sítě poskytován na symetrickém základě.

(185)V zájmu překonání velmi závažných ekonomických nebo fyzických překážek bránících tomu, aby byly koncovým uživatelům poskytovány služby nebo sítě využívající rádiové spektrum, a tam, kde přetrvávají mezery v pokrytí mobilními službami, může být zapotřebí přístup k pasivní infrastruktuře a její sdílení nebo v případech, kdy je to nedostačující, i sdílení aktivní infrastruktury nebo mohou být zapotřebí dohody o lokalizovaném přístupu k roamingu. Aniž jsou dotčeny povinnosti sdílení spojené s právy na užívání na základě jiných ustanovení o udělení oprávnění a přidělení práv na užívání, a zejména opatření na podporu hospodářské soutěže, pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány hodlají přijmout opatření s cílem uložit povinnosti sdílení pasivní infrastruktury nebo v případě, že pasivní přístup a sdílení nejsou dostačující, i povinnosti sdílení aktivní infrastruktury nebo uzavření dohod o lokalizovaném přístupu k roamingu, mohou však být rovněž vyzvány, aby zvážily možné riziko pro účastníky trhu v oblastech, kde služby nejsou poskytovány v dostatečné míře.

(186)Pravidla hospodářské soutěže nemusí sama o sobě vždy stačit k zajištění kulturní rozmanitosti a mediální plurality v oblasti digitální televize. Vývoj technologií a trhu si vynucuje pravidelné přezkoumávání povinností poskytovat podmíněný přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek členským státem na jeho vnitrostátním trhu, zejména s cílem určit, zda je odůvodněné rozšířit povinnosti na elektronické programové průvodce (EPG) nebo rozhraní pro aplikační programy (API), v rozsahu, který je nezbytný pro zabezpečení přístupnosti koncovým uživatelům k určitým službám digitálního vysílání. Členské státy by proto měly mít možnost stanovit služby digitálního vysílání, ke kterým má být zajištěn koncovému uživateli přístup, tím, že přijmou veškerá právní nebo správní opatření, která považují za nezbytná.

(187)Členské státy by rovněž měly mít možnost povolit svým vnitrostátním regulačním orgánům, aby přezkoumaly povinnosti týkající se podmíněného přístupu ke službám digitálního vysílání s cílem vyhodnotit na základě analýzy trhu, zda zrušit nebo změnit podmínky pro podniky, které nemají významnou tržní sílu na relevantním trhu. Takové zrušení nebo změna by neměly mít nepříznivý vliv na přístup koncových uživatelů k takovým službám nebo na perspektivy účinné hospodářské soutěže.

(188)Za jistých okolností jsou zapotřebí povinnosti ex ante, aby byl zajištěn rozvoj konkurenčního trhu, na němž panují podmínky podporující zavádění a využívání gigabitových sítí a služeb a maximalizaci výhod pro koncové uživatele. Při posuzování potřeby regulačního zásahu ex ante by měly vnitrostátní regulační orgány vzít v úvahu, zda je velkoobchodní přístup dostupný všem zájemcům z řad podniků, a to buď na základě již existujících právních předpisů (zejména na základě nařízení (EU) 2024/1309), nebo na základě obchodních podmínek umožňujících konkurenceschopné výsledky pro koncové uživatele na maloobchodním trhu. Pokud tyto možnosti přístupu nejsou dostatečně významné, měl by vnitrostátní regulační orgán neprodleně posoudit, zda je nutné uložit povinnosti podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou. V zájmu zajištění udržitelné hospodářské soutěže je nezbytné, aby byly regulační povinnosti ex ante ukládány pouze na velkoobchodním trhu, na němž se nachází jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde unijní či vnitrostátní právo hospodářské soutěže nepostačuje k řešení daného problému. Pojem významné tržní síly by měl být v souladu s pojmem dominantního postavení, jak je definován v judikatuře Soudního dvora.

(189)Komise vypracovala v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže pokyny na úrovni Unie, kterými se budou řídit vnitrostátní regulační orgány při hodnocení účinnosti hospodářské soutěže na daném trhu a při posuzování významné tržní síly. Vnitrostátní regulační orgány by měly analyzovat, zda je trh určitého produktu nebo služby účinně konkurenční v dané zeměpisné oblasti, která může zahrnovat celé území dotyčného členského státu nebo jeho část nebo přilehlé části území členských států posuzovaných jako celek. Analýza účinné hospodářské soutěže by měla obsahovat analýzu toho, zda je trh perspektivně konkurenční, a tedy zda je případný nedostatek účinné hospodářské soutěže trvalým jevem. Komise by měla pokyny pravidelně přezkoumávat, zejména při příležitosti revize stávajících právních předpisů, s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora, ekonomické literatuře a aktuálním zkušenostem s trhem, aby zajistila, že zůstanou na rychle se rozvíjejícím trhu aktuální. Vnitrostátní regulační orgány by měly vzájemně spolupracovat, pokud se zjistí, že relevantní trh je nadnárodní.

(190)Při pravidelném hodnocení tržních trendů v Unii by Komise měla zohlednit zpětnou vazbu od zúčastněných stran. Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami by měly být zveřejněny ve zprávě. Při posuzování, zda je nutné přijmout doporučení Komise o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení o trzích“), Komise posoudí, zda relevantní trh produktů a služeb splňuje test tří kritérií. Komise může přijmout doporučení o trzích po veřejné konzultaci, včetně konzultace s vnitrostátními regulačními orgány, a s přihlédnutím ke stanovisku BEREC.

(191)Vnitrostátní regulační orgány by měly vymezit relevantní zeměpisné trhy na svém území a měly by při tom v maximální míře zohlednit doporučení Komise o trzích, pokud je toto doporučení přijato na základě tohoto nařízení, a rovněž přihlédnout k vnitrostátním a místním podmínkám. Proto by vnitrostátní regulační orgány měly provést alespoň analýzu trhů, které jsou uvedeny ve zmíněném doporučení o trzích, včetně těch, které již v daném národním nebo místním prostředí nejsou regulovány. Vnitrostátní regulační orgány by měly provést také analýzu trhů, které v tomto doporučení uvedeny nejsou, ale jsou regulovány v rámci území spadajícího do jejich pravomoci na základě dřívějších analýz, nebo analýzu dalších trhů, mají-li dostatečný důvod se domnívat, že jsou splněna stanovená tři kritéria. Vnitrostátní regulační orgány by měly rovněž rozhodnout, zda je třeba provést přezkum trhu na základě výsledků informací shromážděných v rámci zeměpisného mapování.

(192)V některých případech jsou zeměpisné trhy vymezeny na národním nebo nižším než národním základě, například z důvodu národní nebo místní povahy zavádění sítí, která určuje hranice potenciální tržní síly podniků z hlediska velkoobchodní nabídky, avšak přesto existuje významná nadnárodní poptávka ze strany jedné nebo více kategorií koncových uživatelů. To může být zejména případ poptávky ze strany koncových uživatelů, jimiž jsou podniky s provozovnami na vícero místech v různých členských státech. Pokud není taková nadnárodní poptávka dostatečně pokryta ze strany dodavatelů, například pokud jsou rozptýleni podél národní hranice nebo místně, znamená to potenciální překážku pro vnitřní trh. Proto by BEREC mělo udílet vnitrostátním regulačním orgánům pokyny ohledně společných regulačních přístupů, aby se zajistilo uspokojivé pokrytí nadnárodní poptávky, aby byl vytvořen základ pro interoperabilitu velkoobchodních přístupových produktů v celé Unii a aby byla umožněna větší účelnost a úspory z rozsahu navzdory roztříštěné nabídce. Pokyny BEREC by měly působit na rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů při sledování cíle vnitřního trhu, když tyto orgány ukládají regulační povinnosti podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou na vnitrostátní úrovni, a poskytovat pokyny pro harmonizaci technických specifikací velkoobchodních přístupových produktů schopných uspokojit uvedenou určenou nadnárodní poptávku v zájmu vnitřního trhu.

(193)Při určování toho, zda má podnik významnou tržní sílu na určitém trhu, by měly vnitrostátní regulační orgány postupovat v souladu s právem Unie a zohledňovat pokyny Komise pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly.

(194)Pro vnitrostátní regulační orgány by výchozím bodem pro vymezení velkoobchodních trhů, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante, měla být analýza odpovídajících maloobchodních trhů. Analýza účinné hospodářské soutěže na maloobchodní a velkoobchodní úrovni by se měla provádět se zaměřením do budoucna v určitém časovém horizontu a na základě práva hospodářské soutěže, případně včetně příslušné judikatury Soudního dvora. Dojde-li se k závěru, že by určitý maloobchodní trh byl účinně konkurenční i při neuplatnění velkoobchodní regulace ex ante na odpovídajícím relevantním trhu nebo trzích, měl by vnitrostátní regulační orgán vyvodit závěr, že regulace na relevantní velkoobchodní úrovni již není potřebná.

(195)Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby trhy byly analyzovány jednotně a pokud možno současně. Oznámení by navíc mělo být komplexní, včetně vymezení trhu, určení významné tržní síly a souvisejících nápravných opatření, aby bylo zajištěno, že uložená nápravná opatření jsou přiměřená a odrážejí skutečnou situaci na trhu a v co největší míře zajišťují transparentnost pro účastníky trhu.

(196)Regulace na velkoobchodní úrovni by měla řešit problémy na maloobchodní úrovni. Vnitrostátní regulační orgány by své posouzení měly provádět zvlášť pro každý z velkoobchodních trhů, u nichž se zvažuje regulace, a začít s nápravnými opatřeními pro přístup k civilní infrastruktuře, neboť taková nápravná opatření obvykle vedou k udržitelnější hospodářské soutěži, včetně hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a poté provést analýzu všech velkoobchodních trhů, u nichž připadá v úvahu regulace ex ante, za účelem posouzení, zda je pravděpodobné, že opatření bude vhodné k řešení problémů zjištěných v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodní úrovni. Při rozhodování o konkrétním nápravném opatření, které má být uloženo, by vnitrostátní regulační orgány měly posoudit dopady uložení takových nápravných opatření, která, jsou-li proveditelná pouze u některých síťových topologií, by mohla odrazovat od zavádění gigabitových sítí v zájmu koncových uživatelů.

(197)Aniž je dotčena zásada technologické neutrality, vnitrostátní regulační orgány by měly prostřednictvím uložených nápravných opatření poskytovat, pokud možno ještě před zavedením infrastruktury, pobídky motivující k budování flexibilní a otevřené síťové struktury, která by postupem času umožnila v pozdější fázi zmenšit zátěž, již uložená nápravná opatření představují, a omezit jejich složitost. V každém stadiu posuzování by vnitrostátní regulační orgán předtím, než určí, zda by mělo být uloženo další, více zatěžující nápravné opatření, měl určit, zda dotčený maloobchodní trh bude účinně konkurenční, a to rovněž se zohledněním jakýchkoli relevantních obchodních dohod nebo jiných okolností na velkoobchodním trhu, včetně dalších typů již platné regulace, a regulačních opatření, která vnitrostátní regulační orgán již pokládá pro podnik označený jako podnik s významnou tržní silou za vhodné. Toto posuzování, jehož cílem je zajistit uložení pouze těch nejvhodnějších nápravných opatření, která jsou nezbytná k účinnému řešení případných problémů zjištěných v rámci analýzy trhu, nevylučuje možnost, že vnitrostátní regulační orgány zjistí, že nejméně rušivým způsobem řešení problémů je kombinace nápravných opatření, byť s různou intenzitou, a to v souladu se zásadou proporcionality. I když takové rozdíly nevedou k vymezení odlišných zeměpisných trhů, mohly by ospravedlnit diferenciaci vhodných nápravných opatření ukládaných s ohledem na odlišnou míru omezení hospodářské soutěže.

(198)Pokud vnitrostátní regulační orgán zruší velkoobchodní regulaci, měl by stanovit přiměřenou oznamovací lhůtu, aby zajistil udržitelný přechod na deregulovaný trh. Při stanovování takového období by měl vnitrostátní regulační orgán přihlédnout ke stávajícím dohodám mezi poskytovateli přístupu a zájemci o přístup, které byly uzavřeny na základě uložených regulačních povinností. Tyto dohody konkrétně mohou poskytovat po stanovenou dobu smluvní právní ochranu pro zájemce o přístup. Vnitrostátní regulační orgán rovněž zohlední faktickou možnost účastníků trhu využívat jakékoli nabídky týkající se komerčního velkoobchodního přístupu nebo společného investování, které mohou být na trhu k dispozici, a potřebu vyhnout se delšímu období případné regulatorní arbitráže. Přechodná opatření stanovená vnitrostátním regulačním orgánem by měla brát v potaz rozsah a načasování regulačního dohledu stávajících dohod po začátku oznamovací lhůty.

(199)Aby měli účastníci trhu jistotu, pokud jde o podmínky regulace, je nezbytné stanovit lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci této lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh.

(200)Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací je třeba na úrovni Unie rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku na vnitřním trhu.

(201)V zájmu větší stability a předvídatelnosti regulačních opatření by maximální období povolené mezi jednotlivými analýzami trhu mělo nadále trvat pět let, a to za předpokladu, že změny na trhu v mezidobí nevyžadují novou analýzu, a aniž je dotčena možnost uložit předběžná opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly splnit svou povinnost analyzovat trhy a oznámit odpovídající návrh opatření nejméně každých pět let, aby se zajistilo, že platná regulace odráží stav hospodářské soutěže na trhu. Proto by se za zahájení nového pětiletého tržního cyklu mělo považovat pouze oznámení obsahující nové posouzení vymezení trhu a významné tržní síly.

(202)Uložení zvláštní povinnosti podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou nevyžaduje další analýzu trhu, vyžaduje však odůvodnění, že daná povinnost je vhodná a přiměřená s ohledem na povahu zjištěného problému na daném trhu a na souvisejícím maloobchodním trhu.

(203)Při posuzování přiměřenosti ukládaných povinností a podmínek by vnitrostátní regulační orgány členského státu měly zohlednit rozdílnou situaci hospodářské soutěže v různých částech tohoto členského státu, přičemž přihlédnou zejména k výsledkům provedeného zeměpisného mapování.

(204)Přezkumy povinností uložených podnikům označeným za podniky s významnou tržní silou v časovém rámci analýzy trhu by měly vnitrostátním regulačním orgánům umožnit zohlednit dopad nového vývoje na trhu na podmínky hospodářské soutěže. Transparentnost, nediskriminace, oddělené účetnictví, kontrola cen a nákladové účetnictví by mohly být považovány za doplňky k zavedení unijních harmonizovaných přístupových produktů. Pokud jsou podnikům uloženy povinnosti, které od nich vyžadují, aby vyhověly přiměřeným žádostem o poskytnutí přístupu k prvkům sítě a přiřazeným zařízením a umožnily jejich využívání, mohou být takové žádosti zamítnuty pouze na základě objektivních kritérií, jako je technická proveditelnost nebo nutnost zachovat integritu sítě. Pokud je přístup zamítnut, měla by mít poškozená strana možnost zahájit v dané věci postup řešení sporu podle tohoto nařízení. Od podniku, kterému byl uložen nařízený přístup, nelze požadovat, aby poskytoval druhy přístupu, jejichž poskytování není v jeho možnostech. Uložení nařízeného přístupu vnitrostátními regulačními orgány, které posiluje hospodářskou soutěž krátkodobě, by nemělo oslabit motivaci konkurentů investovat do alternativních zařízení, která dlouhodobě zajistí udržitelnější hospodářskou soutěž nebo vyšší výkonnost a větší přínos pro koncové uživatele. Například při výběru nejméně rušivého regulačního zásahu a v souladu se zásadou proporcionality by se mohly vnitrostátní regulační orgány rozhodnout, že povinnosti uložené podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou přezkoumají a že jakékoli předchozí rozhodnutí pozmění, mimo jiné tím, že zruší povinnosti nebo uloží či neuloží nové povinnosti přístupu, je-li to v zájmu uživatelů a udržitelné hospodářské soutěže v oblasti služeb. Vzhledem k tomu, že technické podrobnosti povinnosti přístupu mohou hrát klíčovou roli ve schopnosti účinně replikovat služby poskytovatelů přístupu a konkurovat na maloobchodní úrovni, měly by mít vnitrostátní regulační orgány možnost uložit poskytovateli nebo příjemcům povinného přístupu technické a provozní podmínky v souladu s právem Unie. Zejména ukládání povinnosti plnit technické normy by mělo být v souladu se směrnicí (EU) 2015/1535. Při stanovování povinností souvisejících s přístupem do nových a rozvinutějších infrastruktur by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby podmínky přístupu odrážely okolnosti přijímání odpovídajících investičních rozhodnutí a zohledňovaly mimo jiné zaváděcí náklady, očekávanou míru využívání nových produktů a služeb i předpokládané maloobchodní ceny. Vnitrostátní regulační orgány by navíc pro zajištění jistoty plánování pro investory měly být schopny případně stanovit podmínky pro přístup, pokud nebudou mít diskriminační účinek. Jakékoli stanovené podmínky přístupu by měly zohledňovat potřebu zachování účinné hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb spotřebitelům a podnikům.

(205)Povinnost poskytnout přístup k infrastruktuře sítě lze odůvodnit jako prostředek k posilování hospodářské soutěže, ale vnitrostátní regulační orgány musí nalézt rovnováhu mezi právy vlastníka infrastruktury využívat svou infrastrukturu ve svůj vlastní prospěch a právy ostatních poskytovatelů služeb na přístup k zařízením nezbytným pro poskytování služeb. Povinnost poskytnout přístup k infrastruktuře sítě lze odůvodnit jako prostředek k posilování hospodářské soutěže, ale vnitrostátní regulační orgány musí nalézt rovnováhu mezi právy vlastníka infrastruktury využívat svou infrastrukturu ve svůj vlastní prospěch a právy ostatních poskytovatelů služeb na přístup k zařízením nezbytným pro poskytování konkurenčních služeb. Regulace cen může být nezbytná, jestliže analýza trhu ukáže, že hospodářská soutěž na určitém trhu je neúčinná. Zejména podniky označené jako podniky s významnou tržní silou by se měly vyvarovat stlačování cen, v jehož důsledku rozdíl mezi jejich cenami pro koncové uživatele a cenami za propojení nebo přístup účtovanými konkurentům poskytujícím podobné služby pro koncové uživatele není odpovídající pro zajištění udržitelnosti hospodářské soutěže. Když vnitrostátní regulační orgán provádí kalkulaci nákladů na zavedení služby nařízené podle tohoto nařízení, je žádoucí umožnit přiměřenou návratnost kapitálu vloženého operátory s významnou tržní silou, včetně přiměřených nákladů na pracovní sílu a nákladů na výstavbu, přičemž se upraví hodnota kapitálu tam, kde je to nezbytné pro zohlednění průběžného ocenění aktiv a účinnost provozu. Způsob návratnosti nákladů by měl být přiměřený okolnostem s ohledem na potřebu podporovat efektivnost, udržitelnou hospodářskou soutěž a zavádění gigabitových sítí a měl by zohledňovat gigabitové připojení. Jsou-li zavedena dostatečná opatření na ochranu hospodářské soutěže, měly by mít vnitrostátní regulační orgány možnost se rozhodnout nezachovat nebo neuložit regulované velkoobchodní ceny za přístup k sítím příští generace. Konkrétněji, s cílem předejít neúměrně vysokým cenám na trzích, kde působí podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, by cenovou flexibilitu měla doprovázet další opatření na ochranu hospodářské soutěže a zájmů koncových uživatelů, například striktní povinnosti nediskriminace, opatření pro zajištění technické a ekonomické replikovatelnosti navazujících produktů a prokazatelné omezení maloobchodních cen jako výsledek hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, nebo ukotvení cen vyplývající z jiných regulovaných přístupových produktů, nebo obojí. Těmito opatřeními na ochranu hospodářské soutěže není dotčeno určení dalších okolností ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, za nichž by bylo vhodné neukládat regulované přístupové ceny za některé velkoobchodní vstupy, například pokud by kvůli vysoké cenové elasticitě poptávky koncových uživatelů nebylo pro podniky označené jako podniky s významnou tržní silou ziskové účtovat ceny výrazně převyšující konkurenční úroveň, nebo pokud nižší hustota osídlení snižuje pobídky pro rozvoj gigabitových sítí a vnitrostátní regulační orgán zjistí, že účinný a nediskriminační přístup je zajištěn prostřednictvím uložených povinností.

(206)Inženýrské sítě, které mohou být hostitelem sítě elektronických komunikací, jsou klíčové pro úspěšné zavádění nových sítí kvůli vysokým nákladům na jejich zdvojování a významným úsporám, kterých je možno dosáhnout při opakovaném využití těchto sítí. Proto je kromě pravidel pro fyzickou infrastrukturu stanovených v nařízení (EU) 2024/1309 v situacích, kdy inženýrské sítě vlastní podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, zapotřebí stanovit zvláštní nápravné opatření. Pokud inženýrské sítě existují a je možné je opakovaně využít, má dosažení účinného přístupu k těmto sítím vysoce pozitivní účinky na zavádění konkurenční infrastruktury, a proto je nutné zajistit, aby přístup k těmto aktivům bylo možné použít jako samostatné nápravné opatření pro zlepšení dynamiky hospodářské soutěže a dynamiky zavádění na jakémkoli navazujícím trhu, které je třeba vzít v úvahu před tím, než se začne posuzovat potřeba uložit jakákoli jiná potenciální nápravná opatření, a ne pouze jako doplňkové nápravné opatření pro jiné velkoobchodní produkty nebo služby nebo jako nápravné opatření omezené na podniky, které samy tyto jiné velkoobchodní produkty nebo služby využívají. Vnitrostátní regulační orgány by měly oceňovat starší opakovaně využitelné inženýrské sítě na základě regulační účetní hodnoty snížené o kumulované odpisy v okamžiku výpočtu, indexované vhodným cenovým indexem, například indexem maloobchodních cen, a s vyloučením aktiv, které byly zcela odepsány, za dobu nejméně 40 let, avšak stále se užívá. Pokud se na základě shromážděných informací o zavádění gigabitových infrastruktur zjistí, že přístup k fyzické infrastruktuře je zásadním předpokladem pro zaváděné sítě, a tedy i pro navazující trh, lze uvažovat o vymezení samostatného trhu s fyzickou infrastrukturou, který by zajistil dlouhodobou předvídatelnost regulace.

(207)Aby bylo možné podpořit dosažení vnitřního trhu v oblasti digitálních sítí a služeb, je nezbytné dále harmonizovat přístupové produkty, kdykoli je to možné. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky, podle nichž by mohl být velkoobchodní přístupový produkt považován za evropský harmonizovaný velkoobchodní přístupový produkt, který by mohly ukládat vnitrostátní regulační orgány všech členských států. Harmonizované přístupové produkty mohou zahrnovat zpřístupnění sítí FTTH, virtuální zpřístupnění účastnického vedení jako produktů obvykle ukládaných na velkoobchodních trzích sloužících zákazníkům v rámci široké spotřeby. Kromě toho by tyto harmonizované produkty mohly v případě potřeby zahrnovat pronajaté ethernetové linky a parametry kvality služeb na trzích sloužících podnikovým zákazníkům.

(208)Vnitrostátní regulační orgány by proto měly posoudit, zda by bylo vhodné a přiměřené nahradit povinnosti poskytovat velkoobchodní přístup ke gigabitovým sítím, dříve uložené podnikům s významnou tržní silou, povinností poskytovat evropský harmonizovaný přístupový produkt.

(209)S ohledem na neustále se vyvíjející trh a technologický vývoj by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které by podle potřeby vymezovaly technické požadavky na evropské přístupové produkty.

(210)Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že evropský harmonizovaný přístupový produkt by byl vhodný a přiměřený, měl by jej uložit dotčenému podniku s významnou tržní silou. Uložení evropských harmonizovaných přístupových produktů by mělo mít přednost před uložením jakýchkoli jiných nápravných opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly ukládat povinnosti přístupu k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a jejich využívání pouze v případech, kdy by evropský harmonizovaný přístupový produkt nepostačoval k řešení problémů hospodářské soutěže na konkrétním trhu.

(211)Stanovení ceny za přístup k nově vybudované infrastruktuře inženýrských sítí podniků označených za podniky s významnou tržní silou pro zavedení gigabitových sítí alternativními operátory by mohlo mít dopad na motivaci operátora s významnou tržní silou vybudovat novou infrastrukturu inženýrských sítí s dostatečnou kapacitou pro hostování alternativních sítí. Cena za přístup k nově vybudované infrastruktuře inženýrských sítí by měla odrážet aktuální tržní podmínky a měla by vycházet z veškerých skutečných nákladů, které operátor s významnou tržní silou vynaložil, pokud je v podmínkách přístupu k této infrastruktuře zajištěna přísná nediskriminace. Takový přístup by poskytl správné pobídky pro investice do nové infrastruktury inženýrských sítí. V závislosti na okolnostech na trhu může navíc budování nové významné infrastruktury inženýrských sítí představovat pro operátora s významnou tržní silou rizikovější investiční profil než rizikový profil spojený s opětovným využitím starší infrastruktury inženýrských sítí. Tento rizikový profil by zahrnoval rizika z hlediska vzniklých nákladů a z hlediska očekávaných příjmů, která by měly posoudit vnitrostátní regulační orgány. Pokud je však povinnost rovnocennosti přístupu (rovnocennosti vstupů nebo výstupů) účinně uplatňována a existuje prokázané omezení maloobchodních cen na trhu doplněné o ekonomickou replikovatelnost navazujících produktů, měly by vnitrostátní regulační orgány v zásadě upustit od uložení regulovaných cen. Tyto povinnosti by měly spočívat například v testech technické a ekonomické replikovatelnosti v kombinaci s monitorovacími mechanismy. Cenové omezení na maloobchodním trhu by mohlo vyplývat z hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, z jasných závazků alternativních poskytovatelů zavádět gigabitové sítě v oblastech, kde podle výsledků zeměpisného mapování nejsou služby poskytovány v dostatečné míře, a z regulovaných záchytných produktů, které podléhají povinnosti nákladově orientovat cenu. V případě, že vnitrostátní regulační orgán uloží povinnost zavést systém nákladového účetnictví s cílem podpořit regulaci cen, měl by mít možnost za předpokladu, že k tomu má nezbytné kvalifikované pracovníky, provést roční audit k zajištění dodržování systému nákladového účetnictví, nebo požádat o provedení takového auditu jiným kvalifikovaným subjektem, nezávislým na dotyčném podniku. Systém velkoobchodního účtování ukončení hlasových volání v Unii je založen na tom, že úhradu provádí síť volající strany. Z analýzy nahraditelnosti na straně poptávky a nabídky vyplývá, že v současnosti zatím nejsou, ani v blízké budoucnosti nebudou na velkoobchodní úrovni existovat žádné alternativy, které by mohly omezit stanovování poplatků za ukončení volání v dané síti. Vzhledem k obousměrnosti přístupu, která existuje na trzích s ukončením volání, patří mezi další případné problémy v oblasti hospodářské soutěže křížové subvencování mezi operátory. Tyto případné problémy v oblasti hospodářské soutěže jsou společné jak pro trhy s ukončením volání v pevných sítích, tak pro trhy s ukončením volání v mobilních sítích. Proto tedy s ohledem na možnosti a pobídky k výraznému zvýšení cen nad úroveň nákladů, jež operátoři provádějící ukončení mají, se za nejvhodnější zásah při řešení této záležitosti ve střednědobém horizontu považuje nákladová orientace. Dynamiku těchto trhů může budoucí tržní vývoj ovlivnit do takové míry, že regulace již nebude zapotřebí.

(212)S cílem snížit regulační zátěž při řešení problémů hospodářské soutěže v souvislosti s velkoobchodními službami ukončení hlasových volání jednotně v celé Unii by Komise měla nadále prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci stanovovat jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilních sítích a jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevných sítích, jež budou platné pro celou Unii. Je třeba stanovit podrobná kritéria a parametry, na jejichž základě by měly být stanovovány hodnoty sazeb za ukončení hlasových volání. V celé Unii dochází k neustálému poklesu sazeb za ukončení volání, přičemž se očekává, že sazby budou klesat i nadále.

(213)V zájmu zohlednění vývoje trhu a sociálního a technologického vývoje včetně vývoje technických norem, v zájmu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb a za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasových volání na trzích pevných a mobilních sítí; opatření předcházející podvodům; opatření související s přijetím opatření spojených s tísňovými komunikacemi v Unii a změny příloh tohoto nařízení s cílem zohlednit technologický a společenský vývoj nebo změny v poptávce na trhu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 51 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(214)Na některých trzích je již dnes možné, že podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou v rámci analýzy trhu nabídnout závazky, jejichž cílem bude řešit problémy v oblasti hospodářské soutěže identifikované vnitrostátním regulačním orgánem a jež vnitrostátní regulační orgán následně zohlední při rozhodování o vhodných regulačních povinnostech. Tato nápravná opatření mohou rovněž spočívat v převodu aktiv místní přístupové sítě nebo jejich podstatné části na samostatný právní subjekt s jiným vlastníkem nebo ve zřízení samostatného podnikatelského subjektu. Při rozhodování o nejvhodnějších nápravných opatřeních schopných zajistit dlouhodobou účinnost by měl být brán zřetel na jakýkoli nový vývoj na trhu. Povahou nabízených závazků jako takovou však, aniž jsou dotčena ustanovení o regulační úpravě podniků působících výhradně na velkoobchodním trhu, není omezena rozhodovací pravomoc udělená vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, pokud jde o ukládání nápravných prostředků podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou. V zájmu zvýšení transparentnosti a zabezpečení právní jistoty v Unii by měl být v tomto nařízení stanoven postup, podle něhož by podniky nabízely závazky a vnitrostátní regulační orgány by je hodnotily, přičemž by braly zřetel na názory účastníků trhu získané prostřednictvím tržního testu a ve vhodných případech by je pro podnik nabízející závazky učinily závaznými, jakož i vymahatelnými vnitrostátním regulačním orgánem. Pokud vnitrostátní regulační orgán závazky neučinil závaznými a nerozhodl se neuložit povinnosti, není uvedeným postupem dotčeno uplatňování postupu pro analýzu trhu a povinnost zavést vhodná a přiměřená nápravná opatření pro řešení identifikovaných selhání trhu.

(215)Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost učinit závazky zcela nebo částečně závaznými na určité období, jež by nemělo být delší než období, pro něž jsou nabídnuty, a to po provedení tržního testu prostřednictvím veřejné konzultace zainteresovaných stran. Byly-li závazky učiněny závaznými, měl by vnitrostátní regulační orgán ve své analýze trhu zvážit důsledky tohoto rozhodnutí a zohlednit je při volbě jednoho či více nejvhodnějších regulačních opatření. Vnitrostátní regulační orgány by měly učiněné závazky posoudit z hlediska udržitelnosti do budoucna, zejména při určování délky období, po něž je učiní závaznými, a měly by brát v potaz potřebu zajistit stabilní a předvídatelné podmínky na trhu. Závazné závazky související s dobrovolným rozdělením ze strany vertikálně integrovaného podniku, který byl označen jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích, mohou zvýšit předvídatelnost a transparentnost tím, že stanoví postup provedení plánovaného rozdělení podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou. S cílem pomáhat vnitrostátním regulačním orgánům při dohledu nad dodržováním závazků stran může být součástí závazků jmenování správce provádějícího dohled, jehož totožnost a mandát by měl schválit vnitrostátní regulační orgán, a povinnost podniku, který tyto závazky nabízí, předkládat pravidelné zprávy o provádění.

(216)Vlastníci sítí, jejichž obchodní model je omezen na poskytování velkoobchodních služeb jiným subjektům, mohou přispívat k formování prosperujícího velkoobchodního trhu s příznivými dopady na hospodářskou soutěž na navazujícím maloobchodním trhu. Kromě toho může být jejich obchodní model, ačkoli je pro krátkodobé investory méně atraktivní, přitažlivý pro potenciální finanční investory investující do stabilnějších aktiv infrastruktury s dlouhodobější vizí rozvoje gigabitových sítí. Přítomnost podniku působícího pouze na velkoobchodním trhu však nutně nemusí vést k efektivní hospodářské soutěži na maloobchodních trzích a podniky působící pouze na velkoobchodním trhu mohou být označeny jako podniky s významnou tržní silou na trzích určitých produktů a na určitých zeměpisných trzích. Některá rizika pro hospodářskou soutěž vyplývající z chování podniků využívajících pouze velkoobchodní obchodní modely mohou být nižší než u vertikálně integrovaných podniků, jedná-li se o skutečný velkoobchodní model a neexistují-li žádné pobídky k rozlišování mezi navazujícími poskytovateli. Regulační reakce by tudíž měla být s ohledem na tuto skutečnost méně intervenční, avšak měla by zachovávat zejména možnost zavést povinnosti týkající se spravedlivého a přiměřeného stanovení cen. Na druhou stranu by vnitrostátní regulační orgány měly být schopny zasáhnout, pokud vznikly problémy týkající se hospodářské soutěže, které poškozují koncové uživatele. To by bylo důležité zejména v těch oblastech, kde po dokončení postupu odpojení kovových sítí může zůstat jediným poskytovatelem gigabitové sítě podnik působící pouze na velkoobchodním trhu. Podnik působící na velkoobchodním trhu, jenž poskytuje maloobchodní služby pouze uživatelům z řad podniků větším, než jsou malé a střední podniky, by měl být považován za podnik působící výhradně na velkoobchodním trhu.

(217)Mechanismus Unie umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány vzaly zpět plánovaná opatření týkající se vymezení trhu a označení podniků za podniky s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex ante a za nichž podniky této regulaci podléhají. Zkušenosti s postupy podle článků 32 a 33 směrnice (EU) 2018/1972 ukazují, že nejednotnost při uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány v případě obdobných podmínek na trhu oslabuje vnitřní trh elektronických komunikací. Je proto nadále zapotřebí zmocnit Komisi a BEREC, aby v rámci svých příslušných odpovědností zajišťovaly větší jednotu při používání nápravných opatření týkajících se návrhů opatření předložených vnitrostátními regulačními orgány. Pokud jde o návrhy opatření týkajících se rozšíření povinností za první soustřeďovací nebo rozvodný bod, je-li to nezbytné k řešení značných a nikoli dočasných ekonomických či fyzických překážek replikace, pro podniky bez ohledu na to, zda jsou označeny jako podniky s významnou tržní silou, nebo týkajících se nových prvků gigabitových sítí, je nadále nezbytné, aby Komise měla možnost požadovat od vnitrostátního regulačního orgánu, aby návrh opatření vzal zpět. Aby mohly být využity odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů týkající se analýzy trhu, měla by Komise před přijetím rozhodnutí nebo doporučení konzultovat BEREC.

(218)Při posuzování návrhů opatření by Komise měla být i nadále vázána jasnou lhůtou, aby bylo zajištěno důkladné a zároveň rychlé posouzení. Není však již opodstatněné stanovovat různé lhůty pro posouzení mapování trhů na jedné straně a nápravných opatření na straně druhé. Jednotná lhůta pro obě posouzení by zlepšila konzistentnost a přispěla k vytvoření zjednodušeného a efektivnějšího předpisového rámce.

(219)V zájmu občanů a zúčastněných stran a s cílem umožnit dotčeným stranám vyjádřit svá stanoviska je nutné zvýšit transparentnost při uplatňování unijního mechanismu na upevnění vnitřního trhu s elektronickými komunikacemi, mimo jiné tím, že by vnitrostátní regulační orgány musely zveřejnit každý návrh opatření ve stejnou dobu, kdy je o něm informována Komise, BEREC a vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech. Každý takový návrh opatření by měl být odůvodněný a měl by obsahovat podrobnou analýzu trhu.

(220)Vnitrostátní konzultace se zainteresovanými stranami by měla proběhnout před konzultací na úrovni Unie za účelem upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací a v rámci postupu jednotného uplatňování nápravných opatření tak, aby bylo možné v rámci konzultací na úrovni Unie zohlednit stanoviska zainteresovaných stran. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Unie, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(221)Vnitrostátní regulační orgány by měly transparentním způsobem spolupracovat mezi sebou, s BEREC a s Komisí, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení ve všech členských státech.

(222)Volnost, kterou mají při rozhodování vnitrostátní regulační orgány, je třeba uvést v soulad s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat příslušné aktivity Komise a BEREC týkající se vnitřního trhu.

(223)Opatřeními, která by mohla nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy, se rozumějí opatření, která by mohla přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně ovlivnit charakter obchodování mezi členskými státy způsobem, který by mohl vytvářet překážky pro jednotný trh. Jedná se o opatření, která mají výrazný dopad na podniky nebo uživatele v jiných členských státech, která zahrnují: opatření ovlivňující ceny pro uživatele v jiných členských státech; opatření ovlivňující schopnost podniku usazeného v jiném členském státě poskytovat služby elektronických komunikací, a zejména opatření ovlivňující schopnost nabízet služby v nadnárodním měřítku; opatření ovlivňující strukturu trhu nebo přístup na něj a dopadající na podniky v jiných členských státech. Řešení těchto opatření je nanejvýš důležité, protože toto nařízení usiluje o postupné vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací a digitálních sítí.

(224)Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět navržené opatření, by měl tento orgán předložit Komisi opatření v revidované podobě. Měla by být stanovena lhůta, v níž musí vnitrostátní regulační orgán oznámit revidované opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku doby, po kterou bude trh analyzován, a zvýšila se právní jistota.

(225)Je sice nezbytné, aby vnitrostátní regulační orgány měly dostatek času na provedení důkladných analýz/přezkumů trhu, ale zároveň by měly mít možnost rychle řešit situace, které vyžadují naléhavá opatření.

(226)Proto by měla být stanovena výjimka z obecné lhůty stanovené pro přezkumy trhu, aby mohly vnitrostátní regulační orgány přijmout předběžná opatření. Tato předběžná opatření by měla platit po omezenou dobu a neměla by být použita více než jednou k řešení stejného problému.

(227)Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací na úrovni Unie by měla být Komise zmocněna k přijímání doporučení nebo pokynů za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, například v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření. Komise by rovněž měla být zmocněna ke schvalování udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech. Komise by měla mít možnost podle potřeby a při zohlednění stanoviska BEREC přijímat doporučení týkající se vymezení příslušných trhů produktů a služeb, oznámení v rámci postupu upevňování vnitřního trhu a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce.

(228)Zvýšená konkurence a možnost výběru komunikačních služeb postupně vedly ke snížení rozsahu univerzální služby. Prvky, jako jsou účastnické seznamy nebo zajišťování veřejných telefonních automatů, byly z rozsahu univerzální služby vyřazeny. Koncepce univerzální služby by se proto nadále měla postupně vyvíjet tak, aby se v ní promítal technologický pokrok, vývoj trhu a změny v uživatelské poptávce.

(229)Univerzální služba by měla zůstat „záchrannou sítí“, která má zajišťovat, aby přinejmenším určité minimální služby byly dostupné všem a za cenu dostupnou pro spotřebitele, pokud absence takové dostupnosti znamená riziko sociálního vyloučení a neumožňuje občanům plné sociální a ekonomické zapojení do společnosti.

(230)Základním požadavkem univerzální služby je zajistit, aby všichni spotřebitelé měli za dostupnou cenu přístup ke službám přiměřeného přístupu k internetu a k hlasovým komunikačním službám v pevném místě. V případě, že existují omezení přístupu, mohou členské státy rovněž zvážit zajištění cenové dostupnosti služeb přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb poskytovaných jiným způsobem než v pevném místě, pokud to považují za nutné pro plné zapojení spotřebitelů do společnosti a ekonomiky. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění rovnocenného přístupu spotřebitelů se zdravotním postižením v pevném místě. Neměla by existovat žádná omezení týkající se technických prostředků, čímž by se umožnilo technologicky neutrální využití drátových nebo bezdrátových technologií, jimiž se zajišťují služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasové komunikační služby v pevném místě, ani žádná další omezení týkající se části povinností nebo všech povinností univerzální služby ukládaných podnikům.

(231)Rychlost přístupu k internetu, kterou má daný uživatel, závisí na řadě faktorů, mimo jiné na poskytovateli (poskytovatelích) internetového připojení i na dané aplikaci, pro kterou se přípojka využívá. Je na členských státech, aby se zohledněním pokynů BEREC vymezily přiměřený přístup k internetu s ohledem na minimální šířku pásma využívanou většinou spotřebitelů v rámci území daného členského státu, a to s cílem umožnit na svém území odpovídající míru sociálního začlenění a zapojení do digitální ekonomiky a společnosti. Služba přiměřeného přístupu k internetu by měla vykazovat dostatečnou šířku pásma na podporu přístupu alespoň k základním službám, jež zohledňují služby využívané většinou spotřebitelů, a na podporu jejich využívání. Za tímto účelem a aby přispěly jednotnému uplatňování v členských státech, by měly pokyny BEREC zohlednit vývoj v používání internetu a určit tak online služby, které využívá většina spotřebitelů v celé Unii a které jsou nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti. BEREC by mělo zohlednit údaje, které vnitrostátní regulační orgány každoročně shromažďují o vývoji a úrovni maloobchodních cen služeb přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v kvalitě stanovené na příslušných vnitrostátních územích. Před vydáním pokynů by BEREC mělo konzultovat zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti zastupujících zranitelné spotřebitele. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví služby přiměřeného přístupu k internetu a šířky pásma nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti. Práva koncových uživatelů použitelná pro služby elektronických komunikací by se měla vztahovat i na všechny služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasové komunikační služby.

(232)Vnitrostátní regulační orgány by měly v koordinaci s dalšími příslušnými orgány sledovat vývoj a podrobnosti týkající se maloobchodních cen za přiměřený přístup k internetu a hlasové komunikační služby, které spotřebitelé využívají, aby mohly posoudit potřebu opatření k zajištění cenové dostupnosti. Toto sledování mělo být prováděno nejvýše jednou ročně, aby bylo zajištěno, že nebude znamenat přílišnou administrativní zátěž ani pro vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány, ani pro poskytovatele uvedených služeb. Sledování by mohlo zahrnovat podrobnosti o nabídkách možností sazeb nebo balíčků pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami, včetně spotřebitelů se zdravotním postižením, a mělo by být základem pro stanovení opatření k zajištění cenové dostupnosti.

(233)Potřeba opatření k zajištění cenové dostupnosti se v jednotlivých členských státech liší a harmonizovaný přístup ke kritériím a metodice, které je třeba zvážit pro posouzení cenové dostupnosti přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb, by měl zajistit jednotnost přístupů a zároveň zohlednit odlišné situace v jednotlivých členských státech. Za účelem harmonizace kritérií a metodiky, které je třeba zohlednit při posuzování cenové dostupnosti, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty. Kritéria by měla zahrnovat mimo jiné nejdostupnější cenu na trhu a její procentní podíl na příjmu spotřebitele s přihlédnutím ke spotřebitelům s nízkými příjmy nebo zvláštními sociálními potřebami. Kromě toho je třeba zohlednit i ekonomické a sociální aspekty, jako je kupní síla a vnitrostátní režimy podpory, zejména pro zranitelné spotřebitele.

(234)Dostupnou cenou se rozumí cena stanovená členskými státy na vnitrostátní úrovni s ohledem na společná kritéria a metodiku stanovenou v prováděcím aktu Komise. Zjistí-li členské státy, že maloobchodní ceny za služby přiměřeného přístupu k internetu a za hlasové komunikační služby nejsou dostupné pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami včetně starších osob, spotřebitelů se zdravotním postižením a spotřebitelů žijících ve venkovských či zeměpisně izolovaných oblastech, měly by přijmout patřičná opatření. Za tímto účelem by členské státy mohly dotčeným spotřebitelům poskytnout pro účely komunikace přímou podporu, jež by mohla být zahrnuta do dávek sociálního zabezpečení, poukázek či přímých plateb určených uvedeným spotřebitelům. Místo toho nebo navíc by členské státy mohly požadovat od poskytovatelů těchto služeb, aby uvedeným spotřebitelům poskytli základní sazby nebo balíčky včetně měsíčního předplatného.

(235)Tyto zvláštní sazby nebo balíčky pro potřeby spotřebitelů s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami by měly zajišťovat přiměřený přístup k internetu a hlasové komunikační služby bez dalších služeb v balíčku, aby se snížil dopad na fungování trhu.

(236)Pokud členský stát požaduje, aby poskytovatelé nabízeli spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami jiné sazby nebo balíčky než ty, které jsou poskytovány za běžných obchodních podmínek, měli by tyto sazby nebo balíčky poskytovat všichni poskytovatelé přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb. Požadavek, aby všichni poskytovatelé přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb nabízeli zvláštní sazby nebo balíčky, by neměl vést k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži pro tyto poskytovatele nebo členské státy.

(237)Vzhledem k omezenému rozsahu povinností univerzální služby je potřeba používat odvětvová určení jen omezená. Může se ukázat, že k pokrytí některých nebo všech specifických čistých nákladů vzniklých při plnění povinností univerzální služby, včetně přiměřeného zisku, je nezbytná veřejná finanční podpora, přičemž je třeba zabránit nadměrnému vyrovnání. V tomto případě by vzhledem k existenci pravidel státní podpory pro veřejné financování, zejména pro služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „balíček předpisů pro služby obecného hospodářského zájmu“) 52 měla být zrušena odvětvová pravidla pro určení podniků a výpočet možné vyrovnávací platby za poskytování univerzální služby elektronických komunikací. Pokud je za plnění povinností univerzální služby poskytnuta jakákoli vyrovnávací platba z veřejných prostředků, musí být v souladu s platnými pravidly státní podpory, zejména s čl. 106 odst. 2, články 107 a 108 SFEU a balíčkem předpisů pro služby obecného hospodářského zájmu. Zjednodušení týkající se odstranění odvětvového určení povinnosti univerzální služby a související metody výpočtu čistých nákladů by mohlo zvýšit flexibilitu členských států při volbě způsobu financování povinnosti univerzální služby, což by mohlo snížit administrativní zátěž poskytovatelů a zároveň zajistit slučitelnost s vnitřním trhem.

(238)Cenová dostupnost by neměla být faktorem bránícím spotřebitelům v přístupu k minimálnímu souboru služeb v oblasti připojení. Právo na uzavření smlouvy s poskytovatelem by mělo znamenat, že spotřebitelé s nízkými příjmy nebo zvláštními sociálními potřebami, kteří mají nárok na sociální sazby nebo balíčky, by měli mít možnost uzavřít smlouvu o poskytování cenově dostupného přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb alespoň v pevném místě. Aby se minimalizovala finanční rizika, jako je neplacení účtů, měli by mít poskytovatelé možnost poskytovat tyto služby formou předplatného, na základě cenově dostupných individuálních předplacených jednotek.

(239)Cenová dostupnost pro jednotlivé spotřebitele by měla být založena na jejich právu uzavřít smlouvu s poskytovatelem. Další práva, například právo na podrobný rozpis účtů, právo na dostupnost čísla po přiměřenou dobu a možnost sledovat a kontrolovat výdaje, jsou v tomto nařízení právy koncových uživatelů pro všechny spotřebitele a měla by se vztahovat i na spotřebitele, kteří využívají opatření k zajištění cenové dostupnosti univerzální služby.

(240)Spotřebitelé by neměli být nuceni mít přístup ke službám, které nechtějí, a způsobilí spotřebitelé by proto měli mít možnost cenově dostupnou univerzální službu na základě žádosti omezit pouze na hlasové komunikační služby.

(241)Členské státy by měly zavést opatření, kterými podpoří vznik trhu pro cenově dostupné produkty a služby upravené pro spotřebitele se zdravotním postižením včetně zařízení vybavených pomocnými technologiemi. Toho lze dosáhnout mimo jiné odkazem na evropské normy nebo podporou plnění požadavků podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 53 . Členské státy by měly zavést vhodná opatření a přijmout zvláštní opatření, například pokud trh nenabízí cenově dostupné produkty a služby upravené pro spotřebitele se zdravotním postižením za běžných hospodářských podmínek. Mezi tato opatření by mohla patřit přímá finanční podpora určená spotřebitelům. Náklady pro spotřebitele se zdravotním postižením v případě přenosových služeb by měly být rovnocenné průměrné ceně hlasových komunikačních služeb.

(242)Přenosovými službami se rozumí služby, které umožňují obousměrnou komunikaci mezi vzdálenými koncovými uživateli různých způsobů komunikace (např. text, znaky, řeč) zajištěním konverze mezi těmito způsoby komunikace, obvykle prostřednictvím lidského operátora. Text v reálném čase je definován v souladu se směrnicí (EU) 2019/882. Pokud se členský stát rozhodne udělit vyrovnávací platbu podnikům, které nabízejí základní sazby nebo balíčky, například pokud poskytování vede k nespravedlivé finanční zátěži, měl by zajistit slučitelnost takového opatření s vnitřním trhem, včetně pravidel hospodářské soutěže.

(243)V případě datových komunikačních služeb s dostatečnou rychlostí přenosu dat umožňující přiměřený přístup k internetu jsou pevná připojení dostupná téměř všude a používá je většina občanů Unie, přičemž služby na základě bezdrátových technologií mají ještě větší dosah. Mezi jednotlivými členskými státy však existují rozdíly v přístupnosti a cenové dostupnosti služeb přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě v městských a venkovských oblastech.

(244)Vedoucí úlohu při zajišťování dostupnosti přístupu k internetu se stále větší kapacitou musí hrát trh. V oblastech, kde by jej trh nezajistil, budou zřejmě jiné nástroje veřejné politiky na podporu dostupnosti přiměřeného přístupu k internetovému připojení v zásadě nákladově efektivnější a budou narušovat trh méně než povinnosti univerzální služby, například využívání finančních nástrojů, jako jsou nástroje dostupné v rámci programu InvestEU a Fond pro širokopásmové připojení podporovaný Nástrojem pro propojení Evropy, využívání veřejného financování z prostředků Unie, jehož řízení zajišťují členské státy, vnitrostátní financování a udělování práv na užívání rádiového spektra podmíněné povinností zajistit pokrytí s cílem podpořit zavádění širokopásmových sítí v méně obydlených oblastech. Jedním z cílů opatření veřejné politiky může být také umožnit koncovým uživatelům, aby si pořídili služby přiměřeného přístupu k internetu, které by si jinak nekoupili, například prostřednictvím přímé podpory nebo poukázek na připojení k financování měsíčních poplatků, standardních nákladů na zřízení připojení, nezbytného koncového zařízení nebo omezených rozvodů v budově, např. pokud je to pro poskytování služby nezbytné a doplňkové. Pokud má členský stát v úmyslu poskytnout za tímto účelem finanční podporu, měl by zajistit slučitelnost takového opatření s vnitřním trhem, včetně pravidel hospodářské soutěže.

(245)Pokud po řádném posouzení a zohlednění výsledků zeměpisného mapování stavu budování sítí, které provede příslušný orgán, vyjde najevo, že v některých oblastech ani trh ani mechanismy veřejného zásahu pravděpodobně nezajistí pro spotřebitele, mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace připojení umožňující poskytování služby přiměřeného přístupu k internetu, jak je vymezena členskými státy, a hlasových komunikačních služeb v pevném místě, měly by mít členské státy možnost výjimečně pověřit různé poskytovatele nebo skupiny poskytovatelů těchto služeb v jednotlivých relevantních částech svého území. Kromě zeměpisného mapování by členské státy měly mít možnost použít v nezbytných případech jakékoli další podklady, aby zjistily, v jaké míře jsou v určitém pevném místě dostupné služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasové komunikační služby. Tyto další podklady by mohly zahrnovat údaje dostupné vnitrostátním regulačním orgánům na základě analýzy trhu a údaje shromážděné od uživatelů. Členské státy by měly mít možnost povinnosti univerzální služby na podporu dostupnosti služby přiměřeného přístupu k internetu omezit na hlavní sídlo nebo bydliště koncového uživatele.

(246)Pokud se členský stát v zájmu zajištění dostupnosti přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb, kdy takovou službu nelze zajistit za běžných obchodních podmínek nebo jinými nástroji veřejné politiky, rozhodne pověřit jeden nebo více podniků, aby tuto dostupnost zaručily na celém území státu nebo v jeho částech, a poskytne za tímto účelem finanční podporu, měl by zajistit slučitelnost takového opatření s vnitřním trhem, včetně pravidel hospodářské soutěže.

(247)Požadavky na zajištění celostátního územního pokrytí uložené v rámci postupu pověřování některým podnikům v podávání žádostí o udělení statusu poskytovatele univerzální služby spíše zabrání nebo je od něj odradí. Pověřování poskytovatelů povinnostmi univerzální služby na příliš dlouhé nebo neomezené období by mohlo rovněž vést k tomu, že někteří poskytovatelé budou vyloučeni. Pokud se členský stát rozhodne pověřit všechny poskytovatele nabízením zvláštních sazeb nebo balíčků pro účely cenové dostupnosti, může zajišťováním dostupnosti univerzální služby pověřit pouze jednoho nebo některé z nich.

(248)V návaznosti na postupné omezování rozsahu univerzální služby pokračovalo postupné ukončování povinnosti poskytovat veřejné telefonní automaty, účastnické seznamy účastníků a informační služby o účastnických číslech v rámci režimu univerzální služby. V důsledku toho jsou ustanovení směrnice (EU) 2018/1972 týkající se statusu stávajících univerzálních služeb mimo oblast působnosti směrnice (EU) 2018/1972 zastaralá.

(249)Cenová dostupnost služeb přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb souvisí s informacemi, které obdrží uživatelé ohledně výdajů za používání, jakož i relativních nákladů na používání v porovnání s jinými službami, a rovněž souvisí s jejich schopností kontrolovat výdaje. Tyto nástroje poskytovatelů cenově dostupné univerzální služby způsobilým spotřebitelům zahrnují mimo jiné možnost, aby spotřebitelé selektivně blokovali určitá volání (jako jsou volání s vysokou cenou za služby se zvýšenou sazbou), aby kontrolovali výdaje formou předplatného a aby započetli počáteční poplatky za připojení.

(250)S výjimkou případů soustavného opožděného placení nebo neplacení účtů by měli být spotřebitelé, kteří mají nárok na cenově dostupné sazby, chráněni před okamžitým odpojením od sítě z důvodů nezaplacení účtu, a zejména v případě sporů o výši účtů za služby se zvýšenou sazbou by měli mít až do vyřešení sporu nadále přístup k základním hlasovým komunikačním službám a k minimální úrovni služby přístupu k internetu.

(251)V zájmu zajištění stability a podpory postupného přechodu od odvětvových pravidel pro organizaci a financování univerzální služby k právnímu rámci platnému pro služby obecného hospodářského zájmu by neměla být dotčena stávající určení podniků pro poskytování univerzální služby v členských státech na základě směrnice (EU) 2018/1972, pokud byla v platnosti šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Jejich status by měl být zachován až do uplynutí doby platnosti těchto označení, pokud tyto služby nebo srovnatelné služby nejsou dostupné za běžných obchodních podmínek.

(252)Budoucí sociální, ekonomický a technologický vývoj, včetně přechodu na optická vlákna, může změnit potřebu přístupnosti nebo cenové dostupnosti univerzální služby. BEREC by proto mělo sledovat přístupnost a cenovou dostupnost přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikací v členských státech a zveřejnit stanovisko obsahující posouzení dopadu takového vývoje na uplatňování ustanovení tohoto nařízení v praxi. Stanovisko BEREC by mohlo zohlednit případná ochranná opatření přijatá členskými státy pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami v souvislosti s odpojením kovových sítí. Komise by měla s ohledem na stanovisko BEREC předložit zprávu, a to zejména s cílem navrhnout změnu nebo nové vymezení oblasti působnosti pravidel týkajících se přístupnosti nebo cenové dostupnosti univerzální služby.

(253)Nařízení (EU) 2015/2120 stanovilo společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů, přičemž jeho cílem je chránit koncové uživatele a současně zaručit neustálé fungování internetového ekosystému jako motoru inovací.

(254)Toto přepracování evropského předpisového rámce pro elektronické sítě a služby v tomto nařízení nabízí příležitost vložit ustanovení o opatřeních týkajících se otevřeného internetu obsažená v nařízení (EU) 2015/2120 do tohoto nařízení, aniž by byly dotčeny základní zásady rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu, jakož i právo koncových uživatelů na přístup k informacím a obsahu a jejich šíření, používání a poskytování aplikací a služeb a používání koncových zařízení podle vlastního výběru.

(255)Druhá zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (EU) 2015/2120 potvrdila, že zásady, jimiž se řídí přístup k otevřenému internetu, nadále odpovídají svému účelu a zajišťují vhodnou rovnováhu mezi ochranou koncových uživatelů a umožněním technologického pokroku. Vzhledem k významnému vývoji síťových technologií od roku 2015 je však třeba vymezit podmínky, za kterých by měly být nabízeny specializované podnikatelské služby. Tyto specializované podnikatelské služby se stávají nedílnou součástí síťové nabídky pro propojení datových center, poskytování edge computingu a pro služby umělé inteligence. Zajištění nízké latence a zaručené kvality služeb jsou základními vlastnostmi specializovaných podnikatelských služeb. Za prioritní služby by měly být považovány také kritické služby státní správy, aby bylo zajištěno, že sítě elektronických komunikací uspokojí zvýšenou poptávku v oblasti bezpečnostních a obranných potřeb, jako je reakce na odhalení a mobilita. BEREC sice má pravomoc vydávat pokyny na podporu jednotného provádění vnitrostátními regulačními orgány, ale k zajištění harmonizovaného přístupu k novým službám a technologiím, včetně segmentace sítě, experimentálních služeb a diferencovaných případů průmyslového využití, mohou být nezbytné další pokyny na úrovni Unie. Zmocnění Komise k přijetí prováděcího aktu týkajícího se provádění specializovaných služeb by proto mělo přispět k právní jistotě a soudržnosti právních předpisů v celé Unii tím, že stanoví jasná kritéria pro dodržování předpisů, mimo jiné včetně parametrů kvality služeb nebo minimálních úrovní, které je třeba zajistit pro služby obecného přístupu k internetu. Tento prováděcí akt by měl doplňovat pokyny BEREC, podporovat jednotné uplatňování rámce a povzbuzovat investice a inovace v oblasti služeb pokročilého připojení, zejména v segmentu služeb mezi podniky, a tím posilovat konkurenceschopnost digitální ekonomiky Unie a zajišťovat upřednostňování kritických služeb státní správy.

(256)Pro lepší srovnatelnost v celé Unii a snížení nákladů na dodržování povinností by BEREC mělo přijmout pokyny k příslušným parametrům kvality služeb pro služby přístupu k internetu, které by vnitrostátní regulační orgány měly v koordinaci s jinými příslušnými orgány v nejvyšší možné míře zohlednit při vymáhání povinností zajistit kvalitu služeb relevantních pro práva koncových uživatelů. BEREC by mělo ve svých pokynech pro služby přístupu k internetu stanovit parametry kvality služeb, které budou měřeny pro účely požadavků na informace pro smlouvy a informace, které mají být zveřejněny pro účely transparentnosti, s ohledem na normy a technické specifikace vydané evropskými a mezinárodními normalizačními orgány. Parametry by měly zahrnovat alespoň parametry mechanismu monitorování služeb přístupu k internetu, příslušné parametry pro koncové uživatele se zdravotním postižením, rychlost stahování a odesílání dat podle požadovaných informací týkajících se rychlosti u informací pro smlouvy se službami přístupu k internetu a pro informace, které mají být zveřejněny, latenci, rozptyl zpoždění paketů (jitter) a ztrátovost paketů. Příslušné parametry pro koncové uživatele se zdravotním postižením by měly zahrnovat také parametry pro interpersonální komunikační služby.

(257)Rozdílné provádění pravidel ochrany koncových uživatelů vytvořilo značné překážky pro vnitřní trh, které mají dopad jak na poskytovatele služeb elektronických komunikací, tak na konečné uživatele. Tyto překážky by měly být omezeny tím, že bude možné používat stejná pravidla zajišťující jednotnou úroveň ochrany v celé Unii. Přesná a úplná harmonizace práv koncových uživatelů zahrnutých do působnosti tohoto nařízení by měla výrazně zvýšit právní jistotu koncových uživatelů i poskytovatelů služeb elektronických komunikací a měla by značně snížit překážky pro vstup na trh a zbytečné zatížení související s dodržováním pravidel v důsledku jejich roztříštěnosti. Úplná harmonizace napomůže překonání překážek fungování vnitřního trhu, které jsou důsledkem takových vnitrostátních ustanovení týkajících se práv koncových uživatelů, jež zároveň chrání vnitrostátní poskytovatele služeb před konkurencí z jiných členských států. Úplná harmonizace práv koncových uživatelů zvýší jejich důvěru ve vnitřní trh, jelikož budou při užívání služeb elektronických komunikací využívat výhod plynoucích ze stejně vysoké míry ochrany nejen ve svém členském státě, ale rovněž během pobytu, zaměstnání či cestování v jiných členských státech.

(258)Smlouvy jsou pro koncové uživatele důležitým nástrojem k zajištění transparentnosti informací a právní jistoty. Většina poskytovatelů služeb v konkurenčním prostředí bude uzavírat smlouvy se svými zákazníky z důvodů obchodní potřebnosti. Povinnosti týkající se požadavků na informace u smluv se vztahují na služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby. Na služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, jako jsou přenosové služby používané pro služby mezi stroji, se požadavky na dodatečné informace u smluv nevztahují. Požadavky na informace, které mohou být požadovány také podle směrnice 2011/83/EU 54 , by neměly vést k duplicitnímu uvádění informací v rámci předsmluvních a smluvních dokumentů. Poskytování příslušných informací podle tohoto nařízení, včetně případných preskriptivnějších či podrobnějších požadavků na informace, by mělo být považováno rovněž za splnění odpovídajících požadavků podle směrnice 2011/83/EU. Kromě toho se na transakce se spotřebitelem, které se týkají sítí a služeb elektronických komunikací, použijí požadavky stávajících právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele vztahující se na smlouvy, zejména směrnice Rady 93/13/EHS 55 a směrnice 2011/83/EU. Na zpracování osobních údajů se vztahuje nařízení 2016/679 o ochraně osobních údajů.

(259)Některá z ustanovení o ochraně konečného uživatele, která se vztahují pouze na spotřebitele, tedy ustanovení o smluvních informacích, o maximální délce trvání smlouvy a o balíčcích, by měla být prospěšná nejen pro spotřebitele, nýbrž i pro mikropodniky a neziskové organizace, jak jsou vymezeny v právu Unie nebo vnitrostátním právu. Vyjednávací pozice těchto kategorií podniků a organizací je srovnatelná s pozicí spotřebitelů, a tyto podniky by proto měly požívat stejné úrovně ochrany, ledaže se těchto práv výslovně zřeknou. Povinnosti týkající se smluvních informací stanovené tímto nařízením, včetně povinností stanovených směrnicí 2011/83/EU, na něž se v tomto nařízení odkazuje, by měly platit bez ohledu na to, zda je provedena jakákoli platba, a bez ohledu na výši platby, kterou má zákazník provést. Povinnosti týkající se smluvních informací, včetně povinností stanovených ve směrnici 2011/83/EU, by se měly automaticky vztahovat na mikropodniky a neziskové organizace, ledaže tyto podniky a organizace upřednostňují vyjednání individuálních smluvních podmínek s poskytovateli služeb elektronických komunikací. Na rozdíl od mikropodniků a neziskových organizací mají větší podniky obvykle větší vyjednávací sílu, a proto nejsou odkázány na stejné požadavky na smluvní informace jako spotřebitelé. Ustanovení o změně poskytovatele a přenositelnosti čísla, která jsou důležitá rovněž pro větší podniky, by měla i nadále platit pro všechny koncové uživatele. Neziskové organizace jsou právnické osoby, které pro své vlastníky či členy nevytvářejí zisk. Neziskovými organizacemi jsou obvykle charitativní organizace nebo jiné typy organizací veřejného zájmu. Vzhledem ke srovnatelné situaci je tudíž legitimní přistupovat k těmto organizacím v rámci tohoto nařízení stejným způsobem jako k mikropodnikům, pokud jde o práva koncových uživatelů. Spotřebitelé, kteří mají nárok na cenově dostupné sazby na základě univerzální služby, mají navíc nárok na stejnou úroveň ochrany jako všichni ostatní spotřebitelé.

(260)Specifika odvětví elektronických komunikací vyžadují kromě horizontálních smluvních pravidel i omezený počet dodatečných ustanovení na ochranu koncových uživatelů. Koncoví uživatelé by měli být informováni mimo jiné o nabízených úrovních kvality služeb, podmínkách propagačních akcí a ukončení smlouvy, platných plánech sazeb a sazbách za služby, na které se vztahují zvláštní cenové podmínky. Tyto informace jsou relevantní pro poskytovatele služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací by neměli podléhat povinnostem týkajícím se požadavků na informace v případě smluv, pokud daný poskytovatel a přidružené společnosti nebo osoby nedostávají žádnou odměnu přímo nebo nepřímo spojenou s poskytováním služeb elektronických komunikací, jako je tomu v případě vysoké školy poskytující návštěvníkům bezplatný přístup ke své síti Wi-Fi ve svých prostorách bez nároku na odměnu, a to ani ve formě platby od uživatelů, ani prostřednictvím zisků z reklamy. Tím by neměly být dotčeny požadavky na informace v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů.

(261)Je zásadně důležité, aby požadované příslušné informace byly poskytnuty před uzavřením smlouvy, aby byly jasně a srozumitelně formulovány a aby byly obsaženy na trvalém nosiči, nebo není-li to možné a aniž je dotčena definice trvalého nosiče nebo požadavky týkající se trvalého nosiče stanovené ve směrnici 2011/83/EU, v dokumentu, jejž poskytovatel zpřístupní a informuje o něm uživatele a jejž lze snadno stáhnout, otevřít a přečíst na zařízeních, která spotřebitelé běžně používají. Poskytovatelé by také měli předkládat shrnutí základních smluvních podmínek. Předsmluvně poskytované informace i shrnutí smlouvy by měly být nedílnou součástí konečné smlouvy. Shrnutí smlouvy by mělo být stručné a snadno čitelné a rozsahem by v ideálním případě nemělo přesahovat délku jedné strany formátu A4 nebo v případě, že součástí balíčku v rámci jedné smlouvy je více různých služeb, délku nejvýše tří stran formátu A4. S cílem reagovat na technologický, společenský a tržní vývoj a snížit náklady na dodržování předpisů může Komise přijmout prováděcí akty pro tato shrnutí smluv, které budou poskytovatelé používat v souladu s hlavními prvky požadavků na informace stanovenými v tomto nařízení.

(262)Aniž by byla dotčena základní povinnost poskytovatele týkající se bezpečnosti, ve smlouvě by mělo být uvedeno, jaký typ opatření by poskytovatel učinil v případě bezpečnostního incidentu nebo při zjištění hrozby nebo zranitelnosti. Kromě toho by ve smlouvě měla být upřesněna veškerá ujednání o odškodnění a úhradě, která jsou k dispozici v případě, že poskytovatel na bezpečnostní incident nereaguje odpovídajícím způsobem, což zahrnuje i případ bezpečnostního incidentu oznámeného poskytovali, ke kterému dojde v důsledku známých bezpečnostních slabin softwaru či hardwaru, pro něž výrobce či vývojář vydal bezpečnostní opravu, kterou však poskytovatel služeb nepoužil, ani pro ně nepřijal žádné jiné vhodné protiopatření.

(263)Ustanovení o zajištění přístupu k otevřenému internetu by měla být doplněna účinnými ustanoveními týkajícími se koncových uživatelů, která se týkají otázek souvisejících zejména se službami přístupu k internetu a dají spotřebitelům možnost informovaného výběru. Poskytovatelé služeb přístupu k internetu by měli spotřebitele jasně informovat o možném dopadu zavedení postupů řízení provozu na kvalitu služeb přístupu k internetu, soukromí spotřebitelů a ochranu osobních údajů, jakož i o možném dopadu služeb jiných než služeb přístupu k internetu, jež si objednají, na kvalitu a dostupnost služeb přístupu k internetu každého z nich. Za účelem posílení postavení spotřebitelů v takovýchto situacích by tedy poskytovatelé služeb přístupu k internetu měli spotřebitele informovat ve smlouvě o rychlosti, kterou mohou skutečně poskytovat. Za běžně dostupnou rychlost se považuje rychlost, kterou by mohl koncový uživatel očekávat většinu času využívání služby. Poskytovatelé služeb přístupu k internetu by rovněž měli spotřebitele informovat o prostředcích nápravy, které má podle vnitrostátního práva k dispozici pro případ nesplnění požadavků na výkon. Za účelem stanovení prostředků nápravy, které má koncový uživatel k dispozici podle vnitrostátního práva, by se za nesplnění požadavků na výkon měla považovat jakákoli velká a trvající či pravidelně se opakující odchylka skutečného výkonu služby od výkonu uvedeného ve smlouvě, pokud byla zjištěna za pomoci mechanismu sledování ověřeného vnitrostátním regulačním orgánem. Metodika by měla být stanovena v pokynech BEREC.

(264)Koncoví uživatelé si často nejsou vědomi nákladů svého spotřebitelského chování nebo mají problémy s odhadem spotřebovaného objemu času nebo dat při využívání služeb elektronických komunikací. Je důležité poskytnout koncovým uživatelům možnost včas sledovat svou spotřebu, aby se zvýšila transparentnost a aby koncoví uživatelé měli nad svým rozpočtem v oblasti komunikací lepší kontrolu. Kromě toho by poskytovatelé měli v zájmu ochrany před „nepříjemným překvapením z výše účtu“ poskytovat bezplatná upozornění v případě netypických nebo nadměrných vzorců spotřeby, a to i v souvislosti se službami se zvýšenou sazbou a dalšími službami, na které se vztahují zvláštní cenové podmínky. Podrobné rozpisy účtů týkajících se využívání přístupu k internetu by měly obsahovat pouze údaje o čase, trvání a objemu spotřeby během připojení, avšak nikoli o internetových stránkách nebo internetových koncových bodech, s nimiž bylo během připojení navázáno spojení. Podle směrnice (EU) 2018/1972 byly členské státy schopné zajistit, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohly požadovat od poskytovatelů služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, aby zpřístupnili všechny nebo některé doplňkové služby uvedené ve směrnici (EU) 2018/1972. Členské státy také mohly jít nad rámec těchto služeb s cílem zajistit vyšší míru ochrany spotřebitele. Tyto doplňkové služby by měly být poskytovány spotřebitelům univerzální služby, kteří využívají opatření k zajištění cenové dostupnosti. Kromě toho jsou povinnými službami, které musí být bezplatně poskytovány všem spotřebitelům, případný podrobný rozpis účtů a určitá opatření ke kontrole nákladů. Členské státy by neměly ve svém vnitrostátním právu zavádět další odchylné požadavky na další služby. Členské státy by však měly mít možnost zachovat ustanovení o těchto službách, která byla uvedena ve směrnici (EU) 2018/1972, včetně služeb, které vyžadují, aby poskytovatelé poskytovali dodatečné informace o úrovni spotřeby a dočasně zabránili dalšímu využívání příslušné služby nad finanční nebo objemový limit.

(265)Klíčovým prvkem na konkurenčních trzích s několika poskytovateli nabízejícími služby je pro spotřebitele dostupnost transparentních, aktuálních a srovnatelných informací o nabídkách a službách. Spotřebitelé by měli mít možnost snadného porovnání cen různých služeb nabízených na trhu na základě informací o cenách zveřejňovaných ve snadno dostupné formě. Aby mohli spotřebitelé ceny a služby snadno porovnávat, měli by poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb zveřejňovat pro větší transparentnost informace včetně sazeb, kvality služeb, podmínek týkajících se dodaných koncových nařízení a dalších vhodných údajů. Podniky se obvykle spoléhají na sjednané smluvní podmínky a nejsou závislé na stejných požadavcích na zveřejňování nabídek jako spotřebitelé.

(266)Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb, kteří mají povinnost poskytovat přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, nemusí být za výjimečných okolností, zejména z důvodu nedostatečné technické proveditelnosti, schopni poskytovat přístup k tísňovým službám nebo informacím o místě, kde se volající nachází, nebo ani jednu z těchto služeb. V takových případech by své zákazníky měli náležitě informovat ve smlouvě. Tito poskytovatelé by svým zákazníkům měli v první smlouvě a při jakýchkoli změnách v poskytování přístupu k tísňovým službám poskytnout srozumitelné a transparentní informace, například na fakturách, a aktualizovat je. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o jakýchkoli omezeních týkajících se územního pokrytí, vyplývající z plánovaných technických parametrů provozu komunikační služby a dostupné infrastruktury. Pokud služba není poskytována prostřednictvím připojení, které je spravováno tak, aby zaručilo určitou kvalitu služeb, měly by být sdělovány rovněž údaje o míře spolehlivosti přístupu a spolehlivosti informací o místě, kde se volající nachází, v porovnání se službou, která je poskytována prostřednictvím takového připojení, s ohledem na současné technické normy a normy kvality a na parametry kvality služby stanovené podle tohoto nařízení.

(267)Vzhledem k tomu, že koncoví uživatelé mají stále více možností vyhledávat a porovnávat širokou škálu nabídek pomocí pokročilých digitálních nástrojů vyhledávání, ať už soukromých nebo veřejných, ztrácí povinné poskytování srovnávacích nástrojů příslušnými orgány na významu. Srovnávací nástroje, jako jsou internetové stránky, jsou pro koncové uživatele účinným prostředkem k posouzení výhod různých poskytovatelů služeb přístupu k internetu a interpersonálních komunikačních služeb v případech, kdy jsou tyto služby poskytovány za přímou peněžní platbu, ať již opakovanou, nebo založenou na spotřebě, a k získání nestranných informací, zejména srovnáním cen, sazeb a parametrů kvality na jednom místě. Příslušné orgány by mohly tyto nástroje na žádost poskytovatele nástroje certifikovat, aby bylo zajištěno, že jsou provozně nezávislé na poskytovatelích služeb a že žádný poskytovatel služeb není ve výsledcích vyhledávání zvýhodňován.

(268)Aby bylo možno plně využívat výhod konkurenčního prostředí, měli by spotřebitelé mít při výběru k dispozici všechny informace a možnost měnit poskytovatele, pokud je to v jejich nejlepším zájmu. Je nezbytné zajistit, aby tak mohli činit bez právních, technických či praktických překážek, jež mohou zahrnovat smluvní podmínky, postupy a poplatky. To nevylučuje možnost, aby poskytovatelé ve spotřebitelských smlouvách stanovili přiměřenou minimální dobu platnosti smlouvy v délce až 24 měsíců. Členské státy by nicméně měly mít možnost zachovat ustanovení stanovující kratší maximální dobu platnosti smlouvy a umožnit spotřebitelům změnit své plány sazeb nebo ukončit smlouvu v průběhu smluvního období, aniž by jim vznikly dodatečné náklady, a to s ohledem na vnitrostátní podmínky, jako je například úroveň hospodářské soutěže a stabilita investic do sítí. Nezávisle na smlouvě o službách elektronických komunikací mohou spotřebitelé upřednostnit prodloužení lhůty pro úhradu fyzického připojení a využívat ji. Tyto závazky spotřebitelů mohou být důležitým faktorem pro usnadnění zavádění gigabitových sítí až do prostor koncových uživatelů nebo v jejich blízkosti, a to i prostřednictvím systémů agregace poptávky, které umožní investorům snížit počáteční rizika při jejich zavádění. Práva spotřebitelů měnit poskytovatele služeb elektronických komunikací by však neměla být omezena lhůtami pro úhradu obsaženými ve smlouvách o fyzickém připojení a tyto smlouvy by neměly zahrnovat koncová zařízení nebo zařízení pro přístup k internetu, jako jsou telefony, routery a modemy. Je třeba zajistit rovné zacházení se subjekty, včetně operátorů, které financují zavedení gigabitového fyzického připojení do prostor koncového uživatele, a to i v případech, kdy je toto financování realizováno prostřednictvím splátkové smlouvy. Povinnosti týkající se doby platnosti smlouvy by se měly vztahovat na mikropodniky a neziskové organizace, ledaže tyto podniky a organizace upřednostňují vyjednání individuálních smluvních podmínek s poskytovateli služeb elektronických komunikací. Na rozdíl od mikropodniků mají větší podniky obvykle větší vyjednávací sílu, a proto nejsou odkázány na stejné požadavky týkající se doby platnosti smlouvy jako spotřebitelé. Povinnosti týkající se ukončení smlouvy by se měly vztahovat na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a neziskové organizace, ledaže tyto podniky a organizace upřednostňují sjednání individuálních smluvních podmínek s poskytovatelem služeb elektronických komunikací.

(269)Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací mohou být automaticky prodlužovány. V takových případech by spotřebitelé měli mít možnost svou smlouvu ukončit po vypršení prvotní doby trvání smlouvy, aniž by jim vznikly jakékoli náklady.

(270)Jakékoli změny smluvních podmínek navržené poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, jež nejsou ve prospěch spotřebitele, například v souvislosti s poplatky, sazbami, omezením objemu dat, rychlostí přenosu dat, pokrytím nebo zpracováním osobních údajů ze zákonných důvodů podle práva Unie v oblasti ochrany osobních údajů jiných než souhlas, by měly být považovány za oprávněný důvod k ukončení smlouvy ze strany spotřebitele, aniž by mu vznikly jakékoli náklady, a to i v případě, že jsou tyto změny spojeny s určitými přínosy. Jakákoli změna smluvních podmínek ze strany poskytovatele by tudíž měla spotřebitele opravňovat k ukončení smlouvy, ledaže je každá taková změna pro spotřebitele sama o sobě přínosná nebo se jedná o změny čistě administrativní povahy (například změna adresy poskytovatele), které nemají na spotřebitele žádný negativní dopad, nebo jsou změny vyžadovány výlučně v důsledku legislativních či regulačních změn, jako jsou například nové požadavky na smluvní informace uložené právními předpisy Unie či vnitrostátními právními předpisy. O tom, zda je určitá změna pro spotřebitele pouze přínosná, by se mělo rozhodovat na základě objektivních kritérií. Právo na ukončení smlouvy by spotřebiteli nemělo být přiznáno pouze za předpokladu, že je poskytovatel s to prokázat, že veškeré změny smlouvy jsou pro spotřebitele pouze přínosné nebo že se jedná o změny čistě administrativní povahy, které nemají na spotřebitele žádný negativní dopad.

(271)Pokud je nedílnou součástí smlouvy zákonná doložka o indexaci cen, která je specifikována v souladu s požadavky na informace pro smlouvy, které vyžadují popis způsobu, jakým se může cena zákonně měnit, nezakládalo by její provádění změnu smluvních podmínek, ale použití stávajícího ustanovení smlouvy, pokud je doložka v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

(272)Jakékoli změny smluvních podmínek by měly být spotřebitelům oznámeny na trvalém nosiči. Ustanoveními o ukončení smlouvy by neměla být dotčena jiná ustanovení unijních či vnitrostátních právních předpisů týkající se důvodů, na jejichž základě může poskytovatel služby nebo spotřebitel smlouvu ukončit nebo změnit smluvní podmínky.

(273)Pokud jde o koncová zařízení, ve smlouvě se zákazníkem by měly být uvedeny informace o veškerých podmínkách, které poskytovatel klade na užívání těchto zařízení, jako je zablokování SIM karty u mobilních přístrojů, pokud takové podmínky nejsou vnitrostátním právem zakázány, a o veškerých poplatcích při ukončení smlouvy před nebo po uplynutí sjednané doby platnosti, včetně nákladů v případě, že si zákazník přeje zařízení ponechat. Pokud se spotřebitel rozhodne ponechat si koncové zařízení, které bylo v okamžiku uzavření smlouvy součástí balíčku, případná náhrada by neměla překročit hodnotu tohoto zařízení pro rata temporis vyčíslenou na základě jeho hodnoty v okamžiku uzavření smlouvy nebo části poplatků za služby, kterou zbývá do ukončení smlouvy uhradit, podle toho, která z těchto dvou částek je nižší. Poskytovatel by měl nejpozději v okamžiku vyplacení této náhrady bezplatně odstranit jakékoli omezení týkající se využívání koncového zařízení v jiných sítích.

(274)Stále rozšířenější jsou balíčky zahrnující alespoň službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech a další služby, jako jsou veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, lineární rozhlasové a televizní vysílání a služby komunikace mezi stroji nebo koncová zařízení, a staly se důležitým prvkem hospodářské soutěže. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že balíček existuje v situacích, kdy jsou jednotlivé prvky balíčku poskytovány či prodávány týmž poskytovatelem v rámci jedné smlouvy nebo na základě úzce související nebo spojené smlouvy. Ačkoli balíčky často poskytují spotřebitelům výhody, mohou přinášet komplikace či náklady při změně poskytovatele a zvyšují riziko smluvních závazků znemožňujících změnu poskytovatele. Pokud se na různé služby a koncová zařízení v rámci balíčku vztahují odlišná pravidla pro ukončení smlouvy a změnu poskytovatele nebo pro smluvní závazky ohledně získání koncových zařízení, jsou spotřebitelé prakticky omezováni ve svých právech vyplývajících z tohoto nařízení, pokud jde o přechod ke konkurenčním nabídkám týkajícím se celého balíčku nebo jeho částí. Některá základní ustanovení tohoto nařízení, která se týkají informací ve shrnutí smlouvy, transparentnosti, trvání a ukončení smlouvy a změny poskytovatele, by proto měla platit pro všechny prvky balíčku včetně koncových zařízení, dalších služeb, jako jsou digitální obsah nebo digitální služby, a služeb elektronických komunikací, které oblast působnosti uvedených ustanovení přímo nezahrnuje. Veškeré povinnosti koncových uživatelů vztahující se na určitou službu elektronických komunikací poskytovanou či prodávanou samostatně by se na tuto službu měly vztahovat rovněž v případě, že je součástí balíčku přinejmenším spolu se službou přístupu k internetu nebo s veřejně dostupnou interpersonální komunikační službou založenou na číslech. Další smluvní záležitosti, jako jsou nápravná opatření v případě nesouladu se smlouvou, by se měly řídit pravidly platnými pro příslušné prvky balíčku, například pravidly pro smlouvy na prodej zboží nebo poskytování digitálního obsahu. Z práva na ukončení jakéhokoli prvku balíčku, jenž obsahuje přinejmenším službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, před dohodnutou smluvní lhůtou z důvodu nesouladu nebo nedodání by však mělo pro spotřebitele vyplývat právo na ukončení všech prvků daného balíčku. V zájmu zachování jejich možnosti snadno změnit poskytovatele by spotřebitelé neměli být nuceni setrvat u jednoho poskytovatele tím, že se původní doba trvání smlouvy de facto smluvně prodlouží.

(275)Možnost měnit poskytovatele je klíčovým předpokladem účinné hospodářské soutěže v konkurenčním prostředí. Dostupnost transparentních, přesných a včasných informací týkajících se změny by měla zvýšit důvěru koncových uživatelů ve změnu a vybídnout je k tomu, aby se stali aktivními účastníky hospodářské soutěže. Poskytovatelé služeb by měli zajistit kontinuitu služeb tak, aby koncoví uživatelé měli možnost změnit poskytovatele, aniž by jim hrozilo přerušení služby, a je-li to z technického hlediska proveditelné, umožnit změnu k datu, o které koncoví uživatelé požádají. Za výjimečných okolností nemusí být změna možná z objektivních technických důvodů, například v situacích, kdy by jinak bylo ohroženo bezpečné fungování koncového zařízení nebo jeho integrita. Tato situace by mohla nastat v případě karet SIM nebo eSIM, které jsou zabudovány v koncových zařízeních a používají se pro přenos služeb mezi stroji i pro přístup k internetu. Příkladem může být automobil, kde se stejná eSIM používá pro aktualizaci jeho automobilového softwaru i pro přístup k internetu pro účely informačního a zábavního systému.

(276)Přenositelnost čísel je klíčovým faktorem usnadňujícím možnost výběru spotřebitelů a účinnou hospodářskou soutěž na konkurenčních trzích elektronických komunikací. Koncový uživatel, který o ni požádá, by měl mít možnost ponechat si svá čísla bez ohledu na poskytovatele služby a po omezenou dobu, kdy přechází od jednoho poskytovatele služby k druhému. Ustanovení o změně poskytovatele a přenositelnosti čísel se nevztahují na poskytování této přenositelnosti mezi přípojkami k veřejné telefonní síti v pevných nebo jiných než pevných místech.

(277)Dopad přenositelnosti čísel je značně posílen, pokud existují transparentní informace o sazbách, a to jak pro koncové uživatele, kteří přenášejí svá čísla, tak i pro koncové uživatele, kteří volají účastníky, kteří svá čísla přenesli. Vnitrostátní regulační orgány by, je-li to proveditelné, měly usnadnit odpovídající transparentnost sazeb jako součást zavádění přenositelnosti čísel.

(278)Při zabezpečení nákladově orientovaného stanovování cen za propojení související s přenositelností čísel by vnitrostátní regulační orgány měly mít také možnost brát v úvahu ceny na srovnatelných trzích.

(279)Přenositelnost čísla by měla být prováděna v nejkratší možné lhůtě tak, aby bylo telefonní číslo aktivováno a funkční do jednoho pracovního dne a koncový uživatel neztratil službu s číslem spojenou na déle než na jeden pracovní den od dohodnutého data. Právo na přenos čísla by mělo být přiznáno koncovému uživateli, který má s poskytovatelem příslušnou smlouvu (předplacenou nebo tarifní). V zájmu poskytování všech služeb na jednom místě, což by koncovému uživateli umožnilo zajištění hladkého přechodu od jednoho poskytovatele k jinému, by postup změny měl provést přejímající poskytovatel služeb elektronických komunikací pro veřejnost. S cílem přispět k jednotnému uplatňování pravidel pro změnu poskytovatele a přenositelnost čísel v členských státech by BEREC mělo vydat pokyny pro globální postup změny poskytovatele a přenosu čísel s ohledem na technologický vývoj. To by mělo zahrnovat požadavek, aby byl převod dokončen metodou OTA („over-the-air“), pokud je proveditelná, nepožádá-li koncový uživatel o jinou metodu, a také podrobnosti o postupu odškodnění v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla a změny poskytovatele, nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace ze strany poskytovatele za účelem splnění povinností souvisejících se změnou poskytovatele a přenositelností čísel.

(280)Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce pro případ nedodržení povinností poskytovatele souvisejících se změnou poskytovatele a přenositelností čísel stanovených tímto nařízením, včetně zpoždění nebo zneužití přenesení čísla ze strany poskytovatelů či jejich jménem. Zkušenost v některých členských státech prokázala, že existuje riziko, že koncoví uživatelé mohou být přepojeni, aniž by k tomu dali svůj souhlas. Ačkoli by tuto záležitost měly v prvé řadě řešit donucovací orgány, měly by být členské státy oprávněny zavést pro proces přepojení přiměřené sankce nezbytné k minimalizaci takových rizik a zajistit ochranu koncových uživatelů během celého procesu přepojení, aniž by byla snížena atraktivita tohoto procesu pro koncové uživatele. Smluvní podmínky by neměly právo na přenos čísel omezovat.

(281)Aby bylo zajištěno, že změna poskytovatele a přenos čísla proběhnou ve lhůtách stanovených tímto nařízením, měly by mít členské státy možnost stanovit, aby poskytovatelé koncovým uživatelům poskytovali odškodnění snadným a včasným způsobem v případě, že není dodržena dohoda mezi poskytovatelem a koncovým uživatelem. Tato opatření by měla být úměrná délce prodlení, s nímž byly podmínky dohody splněny. Tato opatření by mohla zahrnovat odškodnění za prodlení v aktivaci služby či přenosu čísla nebo za ztrátu služby, přesahuje-li takové prodlení či ztráta služby délku jednoho pracovního dne, a dále v případech, kdy poskytovatelé nedodrží dojednané termíny pro realizaci servisu či instalace. Doplňující odškodnění by mohlo probíhat rovněž ve formě automatického snížení úhrady v případě, kdy předávající poskytovatel musí nadále poskytovat své služby až do doby, kdy jsou aktivovány služby přijímajícího poskytovatele.

(282)V souladu se zásadou proporcionality by se řada ustanovení tohoto nařízení týkajících se práv koncových uživatelů neměla vztahovat na mikropodniky, které poskytují pouze interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech. Podle judikatury Soudního dvora 56 je definici malého a středního podniku, která zahrnuje i mikropodniky, nutno vykládat restriktivně. K tomu, aby byly zahrnuty pouze podniky, které jsou skutečně nezávislými mikropodniky, je nezbytné posoudit strukturu mikropodniků, které tvoří hospodářskou skupinu, jejíž tržní síla je větší než tržní síla mikropodniku, a zajistit, aby definice mikropodniků nebyla obcházena čistě formálními prostředky.

(283)K dokončení vnitřního trhu elektronických komunikací je rovněž potřeba odstranit překážky, které koncovým uživatelům brání v přeshraničním přístupu ke službám elektronických komunikací v celé Unii. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost by neměli odmítat nebo omezovat přístup nebo diskriminovat koncové uživatele. Na základě a v rámci mezí stanovených právem Unie by však měla být možná diferenciace, například opatření stanovená v nařízení (EU) č. 2022/612 s cílem zabránit zneužívání či nezvyklému využívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb.

(284)Koncoví uživatelé jsou stále zranitelnější vůči podvodnému jednání prováděnému prostřednictvím interpersonálních komunikačních služeb. Několik členských států zavedlo vnitrostátní opatření pro boj proti rozvíjejícím se systémům podvodů, jako jsou spoofing, phishing, smishing a vishing využívající manipulace s parametrem CLI (identifikace linky volajícího). Tato opatření však zůstávají nekoordinovaná a odrážejí především vnitrostátní stanoviska, což podvodníkům umožňuje přesunout své aktivity do jurisdikcí, kde se proti těmto praktikám účinně nezasahuje. ODN by měl umožnit shromažďování příslušných informací a osvědčených postupů, aby BEREC mohlo vydat technické a právní pokyny k opatřením, která by mohla účinně chránit koncové uživatele před podvodným jednáním v Unii. Pokyny BEREC by měly členským státům umožnit přijmout koordinovaná opatření, která zavedou interpersonální komunikační služby v plném souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými doplní účinnost opatření, jež interpersonální komunikační služby zavádějí na ochranu koncových uživatelů před podvodným jednáním.

(285)Vzhledem ke zvláštním aspektům podávání zpráv o pohřešovaných dětech by členské státy měly nadále dodržovat svůj závazek zajistit, aby dobře fungující služba pro podávání zpráv o pohřešovaných dětech byla na jejich území skutečně dostupná pod číslem „116000“. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit dosažení dostatečné úrovně kvality služeb provozovaných pod číslem „116000“.

(286)Souběžně s číslem tísňové linky pro pohřešované děti „116000“ zajišťuje řada členských států pro děti rovněž přístup ke službě provozující poradenskou linku uzpůsobenou dětem, která na čísle „116111“ poskytuje pomoc dětem, které potřebují péči a ochranu. Tyto členské státy a Komise by měly zajistit, aby byli občané o existenci linky „116111“ informováni, zejména pak děti a vnitrostátní systémy ochrany dětí.

(287)Aby bylo možné řešit otázky veřejného zájmu v souvislosti s používáním služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech a zároveň podporovat ochranu práv a svobod jiných osob, členské státy by měly mít možnost vypracovávat a šířit informace ve veřejném zájmu týkající se užívání takových služeb nebo šíření těchto informací zajišťovat s pomocí poskytovatelů uvedených služeb. Mělo by být možné zahrnout informace ve veřejném zájmu týkající se nejběžnějšího porušování práv a jeho právních důsledků, například porušování autorských práv, jiných nedovolených způsobů použití a šíření škodlivého obsahu, a informace o způsobech ochrany před ohrožením osobní bezpečnosti, například v důsledku zveřejnění osobních informací za určitých okolností, a před ohrožením soukromí a osobních údajů, a o dostupnosti uživatelsky přívětivého a konfigurovatelného softwaru nebo softwarových možností umožňujících ochranu dětí nebo zranitelných osob. Kromě toho by koncoví uživatelé měli být informováni o rizicích pro osobní bezpečnost, ochranu soukromí a osobních údajů při používání služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, včetně ochrany před podvodným jednáním páchaným prostřednictvím těchto služeb, a měli by být informováni o způsobech, jak se mohou proti těmto rizikům chránit. Poskytování těchto informací by bylo možné koordinovat postupem spolupráce. Tyto informace ve veřejném zájmu by měly být aktualizovány, kdykoli to bude nutné, a měly by být poskytovány snadno srozumitelnou formou, podle rozhodnutí jednotlivých členských států, a měly by být dostupné na internetových stránkách vnitrostátních orgánů. Členské státy by měly mít možnost poskytovatelům služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech uložit, aby tyto standardizované informace šířili mezi všemi svými zákazníky způsobem, jejž vnitrostátní veřejné orgány považují za vhodný. Šíření těchto informací ve veřejném zájmu by však nemělo pro poskytovatele představovat nadměrné zatížení. Pokud tomu tak je, členské státy by měly vyžadovat, aby se šíření těchto informací uskutečňovalo prostředky, které poskytovatelé využívají při komunikaci s koncovými uživateli v rámci běžného obchodního styku.

(288)Pokud v právních předpisech Unie chybí příslušná pravidla, posuzuje se zákonnost nebo škodlivost obsahu, aplikací a služeb podle vnitrostátního hmotného a procesního práva. Poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací by měli jednat v souladu s požadavky nařízení (EU) 2022/2065 bez ohledu na to, zda jsou obsah, aplikace nebo služby zákonné nebo škodlivé. Tímto nařízením a směrnicí 2002/58/ES není dotčeno nařízení (EU) 2022/2065, které mimo jiné obsahuje pravidlo „prostého přenosu“ vztahující se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb ve smyslu uvedeného nařízení.

(289)Koncoví uživatelé by měli mít přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace bezplatně a bez použití jakýchkoli platebních prostředků, z libovolného zařízení, které umožňuje interpersonální komunikační služby založené na číslech, a to i během cest v rámci Unie. Tísňové komunikace jsou prostředky komunikace, které zahrnují hlasové komunikační služby, přenos zpráv, videohovory a jiné typy komunikace, například text v reálném čase, služby úplné konverzace a přenosové služby. Členské státy by měly mít možnost s přihlédnutím ke kapacitám a technickému vybavení center tísňové komunikace (PSAP) rozhodnout, které interpersonální komunikační služby založené na číslech jsou vhodné pro tísňové služby, včetně možnosti zúžit tyto varianty na hlasové komunikační služby a jejich ekvivalent pro koncové uživatele se zdravotním postižením, nebo na základě dohody s vnitrostátními centry PSAP doplnit další varianty. Tísňová komunikace může být aktivována v zastoupení osoby prostřednictvím palubního systému formou volání eCall ve smyslu nařízení (EU) 2015/758. Evropská peněženka digitální identity vydaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 57 umožňuje koncovým uživatelům přístup k digitálnímu centru pro základní služby. Členské státy proto musí zajistit, aby koncoví uživatelé mohli prostřednictvím své digitální peněženky iniciovat i tísňovou komunikaci.

(290)Tísňová komunikace a informace o místě, kde se volající nachází, musí být bez prodlení směrovány na nejvhodnější centrum tísňové komunikace, aby bylo možné tísňovou komunikaci řádně přijmout a vyřídit. Účinné směrování tísňové komunikace by mělo být zajištěno i v souvislosti s technologickým přechodem z technologií s přepojováním okruhů na technologie s přepojováním paketů. Nejvhodnější centrum tísňové komunikace obvykle určuje členský stát na základě územní příslušnosti k tísňové komunikaci nebo příslušnosti k určitému typu komunikace, například centrum tísňového volání vybavené pro zpracování textové komunikace v reálném čase nebo komunikace ve znakovém jazyce. Interpersonální komunikační služby poskytované prostřednictvím technologií s přepojováním paketů, které poskytují hlas, text – včetně textu v reálném čase – a video, mohou být směrovány v doméně veřejné sítě nebo v doméně PSAP. V závislosti na vnitrostátní organizaci center tísňové komunikace může být nutné, aby se tísňová komunikace dostávající se do systému PSAP prostřednictvím veřejných sítí dále směrovala přes IP síť PSAP, aby se dostala k nejvhodnějšímu centru tísňové komunikace. Aby byla zaručena dostupnost účinné tísňové komunikace ve prospěch všech koncových uživatelů, měly by členské státy zajistit včasné směrování všech typů tísňové komunikace a informací o místě, kde se volající nachází, které jsou na jejich území povinné, na nejvhodnější centrum tísňové komunikace. Členské státy by měly mít možnost nařídit přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace z interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, pokud vnitrostátní systém PSAP umožňuje přijímat tuto komunikaci směrováním na nejvhodnější centrum tísňové komunikace a přijímat informace o místě, kde se volající nachází. Členský stát může pro přijímání tísňové komunikace určit jednu IP bránu. Tito poskytovatelé by měli nicméně koncové uživatele informovat, pokud není podporován přístup k jednotnému evropskému tísňovému číslu 112 nebo k informacím o místě, kde se volající nachází.

(291)Členské státy by měly zvážit schopnost center PSAP zajišťovat tísňovou komunikaci ve více než jednom jazyce.

(292)Členské státy by měly přijmout zvláštní opatření a zajistit, aby služby tísňového volání včetně jednotného evropského tísňového čísla 112 byly stejně dostupné i pro koncové uživatele se zdravotním postižením, zejména pro uživatele neslyšící, s poruchou sluchu, s poruchou řeči a hluchoslepé, a aby byly v souladu se směrnicí (EU) 2019/882. Zásada rovnocennosti znamená, že koncoví uživatelé se zdravotním postižením by měli mít možnost přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace nabízející funkci na stejné úrovni, jako mají ostatní koncoví uživatelé, zejména voláním na tísňové číslo 112 prostřednictvím hlasových služeb.

(293)Informace o místě, kde se volající nachází, vztahující se na všechny tísňové komunikace zvyšují úroveň ochrany a bezpečnosti koncových uživatelů a napomáhají tísňovým službám při plnění jejich povinností za předpokladu, že vnitrostátní systém center PSAP zaručí předání tísňové komunikace a s ní spojených údajů dotyčným tísňovým službám. Přijímání a používání informací o poloze volajícího, které zahrnují informace o místě, kde se volající nachází, získané ze sítě, pokud síť, která zajišťuje připojení, poskytuje tyto informace poskytovateli služeb nebo centru PSAP, i rozšířené informace o poloze volajícího získané z telefonního přístroje, pokud je k přenosu poskytuje rádiové zařízení, by mělo být v souladu se všemi ostatními požadavky práva Unie týkajícími se zpracování osobních údajů. Podniky, které poskytují lokalizaci na základě sítí, by měly tísňovým službám poskytovat informace o místě, kde se volající nachází, okamžitě po přepojení tohoto volání příslušné službě a bez ohledu na použitou technologii. Technologie lokalizace pomocí telefonu se však ukázaly být značně přesnější a nákladově efektivnější díky dostupnosti údajů poskytovaných evropskou službou pro pokrytí geostacionární navigací a družicovým systémem Galileo a dalšími globálními navigačními družicovými systémy, jakož i údajů o sítích Wi-Fi. Informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě telefonu by proto měly doplňovat informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě sítí i v případě, že je lokalizace pomocí telefonu dostupná až po zahájení tísňové komunikace. Členské státy by měly zajistit, aby informace o místě, kde se volající nachází, získané na základě telefonu byly v případě, že jsou dostupné, zpřístupněny nejvhodnějšímu centru tísňové komunikace. To nemusí být vždy proveditelné, například není-li místo, kde se volající nachází, dohledatelné pomocí telefonu nebo prostřednictvím použité interpersonální komunikační služby nebo nelze-li potřebné informace získat z technických důvodů. Členské státy by měly dále zajistit, aby v případě, že je to proveditelné, mohla centra PSAP informace o místě, kde se volající nachází, získat a spravovat. Zjištění a přenos informací o místě, kde se volající nachází, by mělo být bezplatné jak pro koncového uživatele, tak pro orgán vedoucí tísňovou komunikaci bez ohledu na způsob zjištění, například prostřednictvím telefonu nebo sítě, a bez ohledu na způsob přenosu například hlasovým kanálem, prostřednictvím textových zpráv nebo na základě internetového protokolu.

(294)Je důležité zvýšit informovanost o jednotném evropském tísňovém čísle 112, aby se zlepšila úroveň ochrany a bezpečnosti občanů cestujících po Unii. Občané, kteří cestují do jiného členského státu, by proto měli být zejména prostřednictvím upozornění na mezinárodních autobusových nádražích, vlakových nádražích, v přístavech a na letištích a dále v telefonních seznamech, v informačních materiálech a vyúčtování pro koncové uživatele informováni o tom, že jednotné evropské tísňové číslo 112 mohou používat jako jednotné číslo tísňového volání v celé Unii. Ačkoli je poskytování těchto informací v prvé řadě povinností členských států, Komise by měla nadále podporovat a doplňovat iniciativy členských států na zvýšení informovanosti veřejnosti o jednotném evropském tísňovém čísle 112 a pravidelně hodnotit míru informovanosti veřejnosti o tomto čísle a vývoj jeho využívání.

(295)S cílem reagovat na technologický vývoj týkající se přístupu k tísňovým službám prostřednictvím digitální peněženky, přesných informací o místě, kde se volající nachází, rovnocenného přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování volání na nejvhodnější centrum tísňové komunikace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci opatření nezbytná k zajištění účinné tísňové komunikace v Unii. Těmito opatřeními by neměla být dotčena organizace tísňových služeb členských států.

(296)Potřebuje-li občan nacházející se v určitém členském státě kontaktovat tísňové služby v jiném členském státě, nemůže tak učinit, protože je možné, že centrum PSAP domovského státu nemusí mít k dispozici kontaktní údaje systému center PSAP v jiných členských státech. Proto by měla být v celé Unii vedena zabezpečená databáze čísel, na která se lze dovolat do systémů center PSAP v každém členském státě. Za tímto účelem by měl ODN vést zabezpečenou databázi čísel E.164 pro kontaktování systémů center PSAP členských států, aby bylo zajištěno, že centrum PSAP v jednom členském státě může být kontaktováno centrem PSAP v jiném členském státě.

(297)Poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech hrají důležitou roli v národních strategiích připravenosti, a proto by tito poskytovatelé měli předávat veřejné výstrahy všem dotčeným koncovým uživatelům. Za dotčené koncové uživatele by měli být považováni koncoví uživatelé, kteří se nacházejí v zeměpisných oblastech, jež by během doby, na niž se výstraha vztahuje, mohly být bezprostředními nebo vyvíjejícími se závažnými mimořádnými situacemi a katastrofami dotčeny, podle určení příslušných orgánů.

(298)Je-li zajištěna účinná dosažitelnost všech dotčených koncových uživatelů bez ohledu na jejich místo či členský stát pobytu a je-li splněna nejvyšší úroveň zabezpečení údajů, měly by mít členské státy možnost stanovit předávání veřejných výstrah prostřednictvím evropských peněženek digitální identity vydaných podle nařízení (EU) 910/2014, přičemž zajistí, aby byli občané Unie účinně chráněni při cestách do jiného členského státu.

(299)Identifikací původce se rozumí identifikační údaje původce komunikace nebo koncového bodu služby elektronických komunikací, jako internetová telefonie („VoIP“) v sítích s přepojováním paketů, které mohou být přenášeny do koncového zařízení přijímajícího účastníka nebo koncového uživatele při přijetí komunikace. V sítích s přepojováním okruhů se zobrazení čísla volajícího účastníka volanému účastníkovi před přijetím volání označuje jako identifikace volající linky.

(300)Identifikace původce může používat identifikátory jako signalizační protokoly jiné než čísla E.164 nebo národní číslovací plány pro přenos identifikace původce nebo koncového bodu do koncového zařízení volaného nebo přijímajícího účastníka při přijetí volání nebo komunikace. Poskytovatelé propojení, včetně poskytovatelů tranzitních služeb, by měli zajistit přenos ověřených údajů o identifikaci původce volání nebo volající linky ve vnitrostátních a mezinárodních dohodách o propojení v souladu s vnitrostátními nebo mezinárodními předpisy nebo pravidly zúčastněných zemí.

(301)Je nutné chránit právo volajícího potlačit identifikaci linky / identifikaci původce, ze které / od kterého se volání uskutečňuje, (tzv. „CLIR“) a právo volaného odmítnout volání z neidentifikovaných linek. Někteří koncoví uživatelé, zejména linky pomoci a obdobné subjekty, mají zájem na zaručení anonymity volajících.

(302)Centrum tísňové komunikace, které při odpovědi na tísňovou komunikaci zobrazuje obecnou identifikaci linky, by nemělo být považováno za neidentifikovanou linku.

(303)S ohledem na identifikaci spojené linky je nezbytně nutné chránit právo a oprávněný zájem volaného potlačit identifikaci linky, se kterou je volající ve skutečnosti spojen (tzv. „COLR“).

(304)Použití specifického kódu nebo předčíslí by nemělo zbavit právnické nebo fyzické osoby, které odesílají volání přímého marketingu, povinnosti uvést svou volací linku nebo identifikaci původce volání.

(305)Ve zvláštních případech je oprávněné nepřihlížet k potlačení identifikace volající linky nebo původce volání. Práva koncových uživatelů na soukromí a ochranu osobních údajů, pokud jde o identifikaci volající linky / původce volání, by měla být omezena, pokud je to nezbytné k vysledování zlovolných a obtěžujících volání na základě stížnosti na takové použití příslušným orgánům nebo při zahájení tísňové komunikace a pokud jde o údaje týkající se identifikace původu volání a lokalizační údaje, pokud je to nezbytné k tomu, aby mohly tísňové služby a centra tísňového volání účinně přijímat a zpracovávat tísňovou komunikaci.

(306)Existují technologie, které poskytovatelům služeb elektronických komunikací umožňují různými způsoby omezit příjem zlovolných, obtěžujících nebo jiných podvodných volání koncovými uživateli, včetně blokování tichých volání, a pomáhat příslušným orgánům při vysledování takových volání. Tato volání mohou zahrnovat volání z neplatných čísel, tj. čísel, která neexistují v číslovacím plánu, nebo z platných čísel, která nejsou přidělena poskytovateli interpersonální komunikační služby založené na číslech nebo která nejsou přidělena koncovému uživateli. Poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb by měli chránit koncové uživatele tím, že jim bezplatně nabídnou možnost požádat o zablokování takových volání, je-li technicky proveditelné, nebo o zastavení automatického směrování volání třetí stranou na koncové zařízení koncového uživatele. Za tímto účelem by poskytovatelé měli nasadit nejmodernější technologie, například autentizační řešení. Poskytovatelé by měli koncové uživatele informovat o existenci těchto funkcí prostřednictvím informací přiložených ke smlouvě a případně i jinými prostředky, například zveřejněním na svých internetových stránkách. Možnost zablokovat nežádoucí volání by měla být považována za technicky proveditelnou, ledaže poskytovatel prokáže objektivní technické překážky, které mohou existovat například v sítích PSTN. Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech by měli být schopni přijmout autentizační opatření k ověření uživatelů v souladu se směrnicí (EU) 2022/2555.

(307)Veřejně dostupným účastnickým seznamem je jakýkoli seznam nebo služba obsahující informace o koncových uživatelích, jako jsou telefonní čísla (včetně čísel mobilních telefonů), e-mailové adresy a kontaktní údaje včetně informačních služeb o účastnických číslech. Hlavní funkcí informačních služeb o účastnických číslech je umožnit identifikaci těchto osob. Rostoucí dostupnost a využívání digitálních alternativ, jako jsou on-line vyhledávače, sociální média a online účastnické seznamy, které nabízejí aktuální vyhledávání kontaktních informací, neopodstatňují zachování povinnosti pro poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech. Kromě toho je nyní mnoho informačních služeb o účastnických číslech k dispozici v podobě aplikací nebo online, což uživatelům umožňuje vyhledávat informace digitálně. Dále je pro zajištění vysoké úrovně ochrany práva na soukromí a ochrany osobních údajů vhodné, aby koncoví uživatelé, kteří jsou fyzickými osobami, byli před zařazením svých osobních údajů do účastnického seznamu požádáni o souhlas. Na rozdíl od fyzických osob by měly být chráněny také oprávněné zájmy právnických osob související se zařazením jejich údajů do účastnického seznamu. Uplatňování směrnice 2002/58/ES ukázalo rozdílné postupy v jednotlivých členských státech, pokud jde o uplatnění volby koncových uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami, pro zařazení jejich osobních údajů do účastnického seznamu. V některých případech členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanoví, že koncoví uživatelé mají právo vznést námitku proti zařazení svých osobních údajů nebo že odvolání souhlasu fyzické osoby není sdíleno s třetími stranami, které zpracovávají osobní údaje z účastnických seznamů, což může nejen snížit úroveň ochrany v celé Unii, ale také vystavit koncové uživatele podvodným praktikám ze strany nekalých subjektů. Vyžádání souhlasu, včetně souhlasu se sdílením kontaktních údajů v elektronické nebo listinné podobě, bez ohledu na poskytovatele, by mělo být v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(308)V souladu s cíli Listiny a s povinnostmi zakotvenými v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit všem koncovým uživatelům, včetně koncových uživatelů se zdravotním postižením, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, snadný a rovnocenný přístup k vysoce kvalitním, cenově dostupným službám bez ohledu na to, kde v Unii mají místo pobytu. Prohlášení č. 22 připojené k Amsterodamské smlouvě 58 uvádí, že orgány Unie mají při vytváření opatření stanovených v článku 114 Smlouvy o fungování EU zohledňovat potřeby osob se zdravotním postižením.

(309)K zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením mohli podobně jako většina ostatních koncových uživatelů využívat výhod hospodářské soutěže a možnosti výběru poskytovatelů služeb, měly by příslušné orgány ve vhodných případech s ohledem na vnitrostátní podmínky a po konzultaci s koncovými uživateli se zdravotním postižením stanovit požadavky na ochranu spotřebitelů, pokud jde o koncové uživatele se zdravotním postižením, které musí poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací splnit. Může se mimo jiné jednat o požadavky ukládající poskytovatelům, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením mohli jejich služeb využívat za rovnocenných podmínek, včetně cen, sazeb a kvality, jaké jsou nabízeny ostatním koncovým uživatelům, bez ohledu na případné dodatečné náklady pro tyto poskytovatele. Při přijímání opatření týkajících se rovnocenného přístupu a výběru by příslušné orgány měly podporovat dodržování příslušných norem a specifikací stanovených v souladu s ustanoveními tohoto nařízení v oblasti normalizace. Požadavky na ochranu spotřebitele pro koncové uživatele se zdravotním postižením se mohou vztahovat i na velkoobchodní ujednání mezi poskytovateli. Aby se zabránilo nadměrnému zatížení pro poskytovatele služeb, měly by příslušné orgány ověřit, zda nelze cílů rovnocenného přístupu a možnosti volby dosáhnout bez takových opatření.

(310)Koncoví uživatelé by měli mít zaručenu interoperabilitu u všech zařízení, která se prodávají v Unii a která slouží k příjmu rozhlasového vysílání v nových vozidlech kategorie M a k příjmu digitální televize. Členské státy by měly být schopny stanovit minimum harmonizovaných norem pro taková zařízení. Takové normy by mohly být čas od času přizpůsobeny podle vývoje technologií a trhu.

(311)Rozhodnou-li se členské státy přijmout v souladu se směrnicí (EU) 2015/1535 opatření týkající se interoperability rádiových přijímačů určených pro spotřebitele, měl by být dopad na trh u rozhlasových přijímačů s nízkou cenou omezený a přijímače by v zájmu zachování interoperability měly být schopny přijímat a reprodukovat rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemního rozhlasového vysílání nebo sítí IP. Tímto způsobem může být rovněž zvýšena veřejná bezpečnost, neboť uživatelé budou moci využívat širší soubor technologií pro přístup k informacím o mimořádných událostech v členských státech a pro jejich získávání.

(312)Ustanovení týkající se interoperability rozhlasových a televizních zařízení určených pro spotřebitele nebrání tomu, aby automobilové rádiové přijímače v nových vozidlech kategorie M byly schopny přijímat a reprodukovat rovněž rozhlasové služby poskytované prostřednictvím analogového pozemního rozhlasového vysílání a uvedená ustanovení rovněž nebrání členským státům zavést povinnosti, kterými zajistí, aby digitální rádiové přijímače byly schopny přijímat a reprodukovat analogové pozemní rozhlasové vysílání.

(313)Aniž je dotčeno právo Unie, toto nařízení by nemělo bránit členským státům v přijímání technických předpisů týkajících se pozemních zařízení digitální televize s cílem připravit přechod spotřebitelů na nové normy pozemního vysílání a zabránit dodávkám zařízení, která nejsou v souladu s normami, jež mají být zavedeny.

(314)S ohledem na oprávněný veřejný zájem by měly být členské státy nadále schopny stanovit přiměřené povinnosti ve veřejném zájmu podnikům, které podléhají jejich příslušnosti, ale takové povinnosti se mají ukládat pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených členskými státy v souladu s právem Unie; musí být přiměřené a transparentní. Povinnosti ve veřejném zájmu by mělo být možné uplatnit na stanovené kanály rozhlasového a televizního vysílání a doplňkové služby, které poskytuje konkrétní poskytovatel mediálních služeb. Povinnosti uložené členskými státy by měly být přijatelné, tj. přiměřené a transparentní z hlediska jasně vymezených cílů obecného zájmu. Členské státy by měly povinnosti ve veřejném zájmu, které ve svých vnitrostátních právních předpisech ukládají, objektivně zdůvodnit tak, aby tyto povinnosti byly transparentní, přiměřené a jasně vymezené. Povinnosti by měly být formulovány tak, aby dostatečně motivovaly k účinným investicím do infrastruktury.

(315)Sítě a služby elektronických komunikací používané pro šíření rozhlasového nebo televizního vysílání pro veřejnost zahrnují kabelové, IPTV, družicové a pozemní vysílací sítě. Mohou zahrnovat i jiné sítě, pokud jsou používány v takovém rozsahu, že jsou hlavním prostředkem pro příjem rozhlasového a televizního vysílání pro početně významnou skupinu koncových uživatelů. Povinnosti ve veřejném zájmu týkající se analogového přenosu televizního vysílání by měly být brány v úvahu pouze v případě, že by neexistencí těchto povinností vznikala závažná narušení pro značný počet koncových uživatelů, nebo pokud pro určité televizní vysílací kanály neexistují žádné jiné možnosti přenosu. Povinnosti ve veřejném zájmu mohou zahrnovat přenos služeb určených zejména k tomu, aby umožnily rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Doplňkové služby tudíž zahrnují služby určené na zlepšení dostupnosti pro koncové uživatele se zdravotním postižením, například videotext, titulkování pro neslyšící či nedoslýchavé koncové uživatele, zvukový popis, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, a mohly by v nezbytných případech zahrnovat přístup k souvisejícím nezpracovaným datům. Vzhledem k tomu, že jsou ve stále větší míře poskytovány a využívány televizní služby s internetem a že elektronické programové průvodce pro volbu přenosu ze strany koncových uživatelů neztrácejí na významu, může být mezi povinnosti ve veřejném zájmu zahrnut přenos údajů týkajících se programu, které jsou nezbytné pro podporu funkcí televizní služby s internetem a elektronického programového průvodce. Mělo by být možné, aby takovéto údaje týkající se programu obsahovaly informace o obsahu programu a o způsobu přístupu k němu, avšak nikoli obsah daného programu jako takový.

(316)Pravidla ve veřejném zájmu by měly členské státy přezkoumávat s přihlédnutím k vývoji technologií a trhu a s cílem zajistit, že budou i nadále přiměřená k cílům, jichž má být dosaženo. Tyto povinnosti s sebou mohou případně nést ustanovení o přiměřené úhradě, jež by měla být stanovena ve vnitrostátních právních předpisech. V takovém případě by měly vnitrostátní právní předpisy rovněž stanovit metodiku použitelnou pro výpočet patřičné úhrady. Tato metodika by měla zabránit nekonzistentnosti s nápravnými opatřeními týkajícími se přístupu, jež mohou vnitrostátní regulační orgány uložit poskytovatelům přenosových služeb používaných pro vysílání, kteří byli označeni jako poskytovatelé s významnou tržní silou. V případech, kdy je ve smlouvě na dobu určitou stanovena jiná metodika, by však mělo být možné takovou metodiku po dobu trvání smlouvy nadále používat. Neexistují-li vnitrostátní ustanovení upravující úhradu, poskytovatelé rozhlasových a televizních vysílacích kanálů a poskytovatelé sítí elektronických komunikací používaných pro přenos těchto rozhlasových a televizních vysílacích kanálů by měli mít možnost dohodnout se na přiměřené úhradě smluvní cestou.

(317)Regulační rámec a jeho správní struktury, včetně Komise, vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, BEREC a Úřadu BEREC, přinesly dobré výsledky, pokud jde o harmonizaci vnitřního trhu. Vnitrostátní trhy jsou však stále roztříštěné a vnitřního trhu elektronických sítí a služeb nebylo dosaženo. To se dotýká poskytovatelů elektronických komunikací, kteří se zabývají přeshraniční činností nebo působí ve značném počtu členských států, a to i v případech, kdy existují pokyny BEREC. Hodnocení určilo zejména tři problematické oblasti. Za prvé silný vliv jednotlivých států na BEREC, který může ovlivnit dopad jeho výstupů na vnitřní trh, za druhé asymetrické rozšíření pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů, které způsobuje nesrovnalosti v příspěvcích vnitrostátních regulačních orgánů k práci BEREC, a za třetí omezení zdrojů a strukturální nedostatky, které ovlivňují schopnost BEREC plnit úkoly, které mu byly svěřeny. Rámec správy se proto musí vyvíjet tak, aby podporoval dokončení vnitřního trhu elektronických komunikací v celé Unii, a to zajištěním jednotných přístupů při uplatňování pravidel a větší koordinace mezi vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni, mezi subjekty a úřady Unie na unijní úrovni a mezi vnitrostátní a unijní úrovní.

(318)Určité úkoly by měly plnit pouze vnitrostátní regulační orgány, a to orgány nezávislé jak na daném odvětví, tak na jakémkoli vnějším zásahu nebo politickém tlaku. Aby bylo zajištěno, že všechny vnitrostátní regulační orgány budou způsobilé k provádění nezbytných úkolů a že výstupy BEREC budou dobře reprezentovat postoj členských států, měly by být tyto úkoly rozšířeny například o úkoly související se zpracováním oznámení a postupem jednotného pasu v rámci režimu všeobecného oprávnění, úkoly související s prováděním opatření pro přechod na optická vlákna nebo související s podporou připravenosti a odolnosti. Zejména vzhledem ke svým odborným znalostem v oblasti regulace trhu a hospodářské soutěže by měly být vnitrostátní regulační orgány příslušné k rozhodování o aspektech utváření trhu a hospodářské soutěže v rámci postupů přidělování spektra. Není-li stanoveno jinak, měly by mít členské státy možnost svěřit vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům další regulační úkoly stanovené v tomto nařízení. Členské státy by měly podporovat stabilitu pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o přidělení úkolů, které vyplynuly z provedení unijního předpisového rámce pro elektronické komunikace ve vnitrostátním právu, a to zejména těch, které se týkají hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh. Pokud jsou úkoly svěřeny jiným příslušným orgánům, měly by tyto orgány před přijetím rozhodnutí usilovat o konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány. Podle zásady řádné spolupráce by si vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány měly vyměňovat informace pro účely plnění svých úkolů.

(319)Členské státy by měly Komisi oznámit totožnost vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů. V případě orgánů příslušných pro udělování práv k omezování vlastnických práv třetích osob by mělo být možné splnit oznamovací povinnost odkazem na jednotné informační místo zřízené podle nařízení (EU) 2024/1309.

(320)V souladu se zásadou oddělení regulačních a provozních funkcí by měly členské státy zaručit nezávislost vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů, aby byla zajištěna nestrannost jejich rozhodnutí. Tímto požadavkem na nezávislost nejsou dotčeny institucionální autonomie a ústavní povinnosti členských států nebo zásada neutrality s ohledem na úpravu vlastnictví jednotlivých členských států, jak je stanovena v článku 345 Smlouvy o fungování EU.

(321)Aby se zajistilo účinné uplatňování předpisového rámce a aby se zvýšila autorita orgánu a předvídatelnost jeho rozhodnutí, měl by být vnitrostátní regulační orgán chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu v rámci předpisového rámce. Za tímto účelem by členské státy měly předem stanovit pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby byly rozptýleny jakékoli důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho neovlivnitelnosti vnějšími faktory. Aby se zabránilo svévolným odvoláním, měl by mít odvolaný člen právo požádat, aby příslušné soudy ověřily existenci platného důvodu odvolání z těch, které stanoví toto nařízení. Odvolání by mělo souviset pouze s osobní nebo odbornou kvalifikací ředitele nebo člena. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění transparentnosti by měl být tento rozpočet každoročně zveřejňován. V mezích svého rozpočtu by měly mít možnost samostatně řídit své lidské a finanční zdroje. Aby byla zajištěna nestrannost, členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví nebo pod svou kontrolou podniky přispívající do rozpočtu vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů prostřednictvím správních poplatků, by měly zajistit, aby činnosti spojené s výkonem vlastnictví nebo kontroly byly účinně strukturálně odděleny od výkonu kontroly nad rozpočtem.

(322)Je třeba dále posílit nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby byla zajištěna neovlivnitelnost jejich ředitele a členů vnějšími tlaky, a to stanovením minimálních kvalifikačních kritérií pro jmenování a minimální délky jejich mandátu. V zájmu řešení rizika regulačního zajetí, jakož i v zájmu zajištění kontinuity a posílení nezávislosti by členské státy navíc měly zvážit omezení možnosti obnovení mandátu ředitele nebo členů správní rady a stanovit pro správní radu a vrcholné vedení vhodný rotační systém. Ten by bylo možné zajistit například tím, že by první členové kolektivního orgánu byli jmenováni na různá období, aby jejich mandáty ani mandáty jejich nástupců neskončily v tentýž okamžik.

(323)Vnitrostátní regulační orgány by měly být odpovědné za to, jak vykonávají své úkoly, a měly by mít povinnost o tom podávat zprávy. Tato povinnost by měla obvykle spočívat v povinnosti předkládat výroční zprávu, a nikoli v nahodilých žádostech o podávání zpráv, které by, pokud by byly nepřiměřené, mohly omezit jejich nezávislost nebo jim bránit ve výkonu jejich úkolů.

(324)Vnitrostátní regulační orgány by měly mít k provádění svěřených úkolů odpovídající finanční a lidské zdroje. S cílem posílit BEREC, učinit jej reprezentativnějším a zachovat jeho odborné znalosti, zkušenosti a poznatky o zvláštnostech celé škály vnitrostátních trhů by měl každý členský stát zajistit, aby byl jeho vnitrostátní regulační orgán vybaven odpovídajícími finančními a lidskými zdroji potřebnými k plné účasti na práci BEREC.

(325)BEREC bylo poprvé zřízeno Komisí v roce 2002 59 jako odborná pracovní skupina Komise, skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací, jejíž úlohou bylo poskytovat rady a být nápomocná Komisi při konsolidaci vnitřního trhu pro sítě a služby elektronických komunikací tím, že zajistí rozvoj jednotné regulační praxe a jednotné uplatňování předpisového rámce Unie pro elektronické komunikace. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 60 bylo zřízeno BEREC jako subjekt Unie složený z vnitrostátních regulačních orgánů, který nahradil skupinu evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací a byl podporován Úřadem, subjektem Společenství s právní subjektivitou zřízeným k plnění úkolů podle uvedeného nařízení, zejména k poskytování odborné a administrativní podpory BEREC. Za účelem poskytování účinné podpory BEREC byla Úřadu poskytnuta právní, správní a finanční autonomie. Nařízením (EU) 2018/1971 byla zřízena Agentura na podporu BEREC („Úřad BEREC“) jako agentura Unie na podporu BEREC. Celkově lze říci, že hodnocení BEREC a Úřadu BEREC ukázalo, že obě organizace účinně plnily své úkoly a cíle, a proto jejich struktura fungovala dobře a může být zachována.

(326)K plnění svých úkolů by BEREC mělo shromažďovat odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů a zaměstnanců ODN. BEREC by mělo usilovat o zajištění účasti všech vnitrostátních regulačních orgánů na plnění jeho regulačních úkolů a na jeho fungování.

(327)BEREC funguje jako fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí při výkonu všech jejich příslušných povinností podle předpisového rámce Unie. BEREC slouží také jako fórum pro úvahy, výměnu názorů a poskytování poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v oblasti elektronických komunikací.

(328)Orgány Unie a vnitrostátní regulační orgány by měly mít prospěch z pomoci a poradenství BEREC, též pokud jde o příslušný regulační dopad kterékoli záležitosti v oblasti celkové dynamiky digitálních trhů nebo ohledně jejich vztahu, diskusí a výměn se třetími stranami nebo šíření osvědčených regulačních postupů třetím stranám. Vedle svého příspěvku k veřejné konzultaci Komise by BEREC mělo na žádost poskytnout poradenství Komisi při přípravě legislativních návrhů. BEREC by rovněž mělo mít možnost poskytovat poradenství Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost nebo ze své vlastní iniciativy.

(329)S ohledem na rostoucí konvergenci mezi odvětvími poskytujícími služby elektronických komunikací a na horizontální rozměr otázek regulace souvisejících s jejich vývojem by BEREC a ODN měly spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány a jinými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, aniž by byla dotčena jejich úloha, a zejména s RSPB, s evropským inspektorem ochrany údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 61 , s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením (EU) 2016/679, se skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zřízenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 62 , s Agenturou pro evropský GNSS zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 63 , se sítí pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 64 , s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž a s evropskými normalizačními organizacemi, jakož i se stávajícími výbory (např. Komunikačním výborem a Výborem pro rádiové spektrum). BEREC a ODN by případně měly mít možnost spolupracovat rovněž s příslušnými orgány členských států odpovědnými za hospodářskou soutěž, ochranu spotřebitelů, kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů a s příslušnými orgány třetích zemí, zejména regulačními orgány, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací, nebo skupinami těchto orgánů, jakož i s mezinárodními organizacemi, je-li to při plnění jejich úkolů nezbytné. BEREC by mělo mít rovněž možnost vést konzultace se zainteresovanými stranami prostřednictvím veřejných konzultací.

(330)BEREC jakožto technický subjekt s odbornými znalostmi v oblasti elektronických komunikací, který je složen ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů a Komise, má nejlepší předpoklady k tomu, aby mu byly svěřeny takové úkoly, jakými jsou přispívání k účinným postupům na vnitřním trhu s ohledem na návrhy vnitrostátních opatření, co se týká regulace trhu, poskytování potřebných pokynů vnitrostátním regulačním orgánům a dalším příslušným orgánům s cílem zajistit společná kritéria a jednotný regulační přístup. ODN by měl být vybaven tak, aby mohl podporovat BEREC při plnění všech jeho regulačních úkolů. Tímto nejsou dotčeny úkoly vnitrostátních regulačních orgánů, které mají nejblíže k trhům elektronických komunikací a místním podmínkám.

(331)Aby přispělo k cílům tohoto nařízení, mělo by BEREC vedle svých stávajících úkolů podporovat účinnou spolupráci mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací a podniky působícími v úzce souvisejících odvětvích vydáváním pokynů pro usnadnění spolupráce v rámci ekosystému v technických a obchodních záležitostech souvisejících s poskytováním služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti a inovativních produktů a služeb ve prospěch zejména koncových uživatelů, a to v souladu s pravidly práva hospodářské soutěže. BEREC by mělo být rovněž pověřeno novými úkoly v oblasti odolnosti a připravenosti, včetně přijetí plánu připravenosti Unie pro digitální infrastruktury, který vypracuje ODN. BEREC by rovněž mělo přijmout pokyny k technickým a právním opatřením, která by mohla účinně chránit koncové uživatele před podvodným jednáním v Unii.

(332)Členy Rady regulačních orgánů BEREC by měly jmenovat vnitrostátní regulační orgány, obvykle z řad vedoucích pracovníků vnitrostátního regulačního orgánu nebo členů jeho kolektivního orgánu. Rotující úloha předsedy Rady regulačních orgánů BEREC by měla zajistit kontinuitu práce BEREC. Dále by měla být podporována i rotace úloh místopředsedů.

(333)BEREC by mělo mít možnost jednat v zájmu Unie, nezávisle na jakémkoli vnějším zásahu, včetně politického tlaku nebo obchodních zásahů. Proto je důležité zajistit, aby osoby jmenované do Rady regulačních orgánů měly co nejvyšší záruky osobní a funkční nezávislosti. Ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, člen jeho kolektivního orgánu nebo jejich zástupci takovou úroveň osobní a funkční nezávislosti mají. Konkrétněji řečeno, měli by jednat nezávisle a objektivně, neměli by požadovat ani přijímat pokyny při plnění svých funkcí a měli by být chráněni proti svévolnému odvolání. Funkci náhradníka v Radě regulačních orgánů by mohl vykonávat rovněž ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, člen jeho kolektivního orgánu, jejich zástupce nebo jiný pracovník vnitrostátního regulačního orgánu, který jedná jménem člena Rady regulačních orgánů a v mezích mandátu, který mu byl svěřen.

(334)S podporou ze strany ODN by BEREC mělo poskytovat odborné znalosti a budovat důvěru svou nestranností, kvalitou svého poradenství a poskytovaných informací, transparentností svých postupů a pracovních metod a pečlivostí, s jakou plní své úkoly. Nezávislost BEREC by neměla bránit jeho Radě regulačních orgánů v rozhodování na základě návrhů připravených pracovními skupinami podle pokynů BEREC.

(335)RSPG byla poprvé zřízena rozhodnutím 2002/622/ES s cílem přispět k rozvoji vnitřního trhu a podpořit rozvoj politiky rádiového spektra na úrovni Unie. Rozhodnutí 2002/622/ES bylo později nahrazeno rozhodnutím Komise ze dne 11. června 2019. RSPG je nápomocna Komisi a poskytuje jí poradenství v otázkách politiky rádiového spektra. Mezi ně patří například dostupnost rádiového spektra, harmonizace a přidělování rádiového spektra, poskytování informací o přidělování, dostupnosti a užívání rádiového spektra, metody poskytování práv na užívání rádiového spektra, nové přidělování, přerozdělování, hodnocení a účinné využívání rádiového spektra, jakož i ochrana lidského zdraví. RSPG poskytuje poradenství v záležitostech politiky rádiového spektra Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost. RSPG se stala fórem pro koordinaci provádění povinností týkajících se rádiového spektra podle směrnice (EU) 2018/1972 ze strany členských států a hraje centrální úlohu v oblastech se zásadním významem pro vnitřní trh, jako je přeshraniční koordinace nebo normalizace v oblasti rádiového spektra.

(336)Obecně lze říci, že výstupy RSPG poskytly cenné podklady pro další úvahy Komise, přispěly k rozvoji vnitřního trhu a k podpoře rozvoje politiky rádiového spektra na úrovni Unie a zúčastněné strany je uvítaly. RSPG však ve svých stanoviscích plně nevyužívala svého mandátu poskytovat poradenství orgánům Unie v širších aspektech politiky rádiového spektra obecně (např. v ekonomických, politických, kulturních, strategických, bezpečnostních, zdravotních a sociálních otázkách), mimo jiné i z důvodu neexistence vhodné podpůrné struktury. Úzká spolupráce mezi BEREC a RSPG v případech, kdy mají otázky rádiového spektra regulační dopady, jak předpokládá směrnice (EU) 2018/1972, se v praxi omezila na několik společných stanovisek nebo zpráv. BEREC i RSPG se při práci na věcných tématech opíraly o zdroje svých členů, což znamená, že veškerá omezení, která mají vnitrostátní orgány, ať už jsou dána rozpočtem, personálním obsazením nebo pracovní zátěží, se odrážejí v jejich schopnosti účinně přispívat k práci BEREC a RSPG.

(337)Nové úkoly podle tohoto nařízení, například v oblasti využívání rádiového spektra družicemi a postupu pro jednotný trh se spektrem, vyžadují posílení RSPG. Měla by se vyvinout z poradní skupiny Komise a stát se obdobou BEREC s odpovídající administrativní a odbornou podporou ze strany ODN. Tímto nařízením se tedy zřizuje Orgán pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPB“), který nahrazuje RSPG. RSPB by měl mít i nadále poradní úlohu při vytváření politiky rádiového spektra v Unii. Komise, Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli požádat RSPB o přijetí stanoviska nebo zprávy k jakékoli otázce politiky rádiového spektra. Ve svých stanoviscích by měl RSPB brát v úvahu mimo jiné technické, ekonomické, politické, kulturní, strategické, zdravotní a sociální aspekty, jakož i různé potenciálně protichůdné potřeby uživatelů rádiového spektra, s cílem zajistit dosažení spravedlivé, nediskriminační a poměrné rovnováhy. Kromě toho by RSPB měl převzít nové úkoly podle tohoto nařízení.

(338)Vzhledem k tomu, že úkoly související s politikou rádiového spektra vyžadují odborné znalosti různých příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za otázky spektra, včetně subjektů přijímajících politická rozhodnutí, nelze úkoly RSPB svěřit BEREC, které se skládá z vnitrostátních regulačních orgánů, které nezbytně nemusí mít pravomoci v otázkách politiky spektra.

(339)RSPB by měl být složen z rady RSPB a pracovních skupin. Pracovní skupiny by měly provádět přípravné práce pro jednání rady RSPB podobně, jako to činily podskupiny pro RSPG.

(340)V radě RSPB by měli zasedat odborníci na vysoké úrovni z členských států odpovědní za strategickou politiku rádiového spektra. Tito odborníci by mohli pocházet z vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů. Na zasedáních RSPB by měly národní delegace předkládat konsolidované a koordinované národní stanovisko bez ohledu na to, zda odpovědnost za rádiové spektrum sdílí různé vnitrostátní orgány, a to nejen ve vztahu k vnitřnímu trhu, ale také k politikám týkajícím se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, civilní ochrany a obrany, neboť tyto politiky mohou ovlivnit organizaci rádiového spektra jako celku.

(341)Pro zajištění kontinuity práce RSPG se ukázal být přínosný stávající režim, kdy funkční období předsedy činí dva roky a po jeho skončení je předseda nahrazen místopředsedou. Proto by podobný režim měl platit i nadále pro předsedu a místopředsedu rady RSPB.

(342)Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (dále jen „CEPT“) by měla být k činnosti RSPB přizvána jako pozorovatel vzhledem k tomu, že činnost RSPB má významný dopad na rádiové spektrum na celoevropské úrovni a že CEPT a její přidružené subjekty mají rozsáhlé technické znalosti v oblasti správy rádiového spektra. Využívání technických znalostí CEPT je také vhodné na základě pověření, která jsou jí vydána podle rozhodnutí č. 676/2002/ES s cílem rozvíjet technická prováděcí opatření v oblastech přidělování rádiového spektra a dostupnosti informací. Vzhledem k důležitosti evropské normalizace pro rozvoj zařízení využívajících rádiové spektrum je také důležité jako pozorovatele přidružit Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI).

(343)Kromě toho by Rada regulačních orgánů BEREC, rada RSPB a správní rada ODN v jednotlivých případech, pokud je to třeba, měly mít možnost přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být důležitý, například s ohledem na její úlohu a odbornost. Tento status pozorovatele by neměl být trvalý, a proto by měla být pozvánka k účasti na zasedání Rady regulačních orgánů, rady RSPB nebo správní rady vydána pro konkrétní zasedání. Vzhledem k citlivé a důvěrné povaze některých jednání, která mohou být od členů BEREC a RSPB vyžadována při plnění úkolů, jako jsou například jednání týkající se odolnosti nebo jednání se silným unijním rozměrem, je nezbytné zmocnit Komisi, aby požadovala omezení účasti na zasedáních BEREC a RSPB. Stejnou možnost požádat o omezení účasti by měli mít i předsedové BEREC a RSPB, kteří mohou takovou žádost podat po dohodě s ředitelem ODN.

(344)Řádná zasedání Rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB a správní rady ODN by se měla konat alespoň dvakrát ročně. Vzhledem k minulým zkušenostem a posílené úloze BEREC a RSPB mohou být případně zapotřebí dodatečná zasedání Rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB a správní rady ODN. V zájmu dalšího posílení spolupráce mezi BEREC a RSPB mohou být svolána společná zasedání Rady regulačních orgánů a rady RSPB k projednání záležitostí důležitých z hlediska BEREC i z hlediska RSPB.

(345)Aby byl dále posílen aspekt jednotného trhu v pokynech, stanoviscích, zprávách a dalších dokumentech BEREC a RSPB, měla by se pravidlem pro hlasování stát prostá většina.

(346)Zkušenosti ukázaly, že většinu úkolů BEREC a RSPB lze lépe plnit prostřednictvím pracovních skupin. Pracovní skupiny BEREC by měly vždy zajistit rovné zohlednění názorů a příspěvků všech vnitrostátních regulačních orgánů, zatímco pracovní skupiny RSPB by měly zajistit rovné zohlednění názorů a příspěvků všech členů RSPB. Vnitrostátní regulační orgány a případně příslušné orgány odpovědné za oblast rádiového spektra by měly urychleně reagovat na žádosti o jmenování, aby bylo zajištěno rychlé zřizování pracovních skupin, zejména pracovních skupin týkajících se postupů s omezenými lhůtami. Pracovní skupiny by měly být otevřené účasti odborníků z Komise. V zájmu dalšího posílení dopadu výstupů činnosti BEREC a RSPB na vnitřní trh by měli odborní pracovníci ODN rovněž systematicky podporovat činnost pracovních skupin a přispívat k ní. Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB by proto měly prostřednictvím ODN zřídit pracovní skupiny a jmenovat jejich předsedy, kteří by pokud možno zastupovali různé vnitrostátní regulační a případně příslušné orgány odpovědné za oblast rádiového spektra a ODN s ohledem na odborné znalosti a dostupnost zaměstnanců ODN.

(347)V rámci postupu pro vnitřní trh, kdy pracovní skupina BEREC posuzuje návrh vnitrostátního opatření navrženého vnitrostátním regulačním orgánem a případně vypracovává návrh stanoviska, by neměla být ovlivněna názory vnitrostátního regulačního orgánu, který opatření sám navrhl, ani názory Komise. Stejně tak by pracovní skupiny RSPB a BEREC, které se zabývají oznámenými návrhy vnitrostátních opatření v rámci postupu pro jednotný trh se spektrem, neměly být ovlivňovány názory příslušného orgánu, který opatření navrhuje, ani názory Komise. Výjimečně by se proto odborníci z Komise a příslušného národního regulačního orgánu nebo příslušného orgánu odpovědného za oblast spektra neměli účastnit zasedání příslušné pracovní skupiny BEREC nebo RSPB.

(348)RSPG hrála důležitou roli při přípravě Unie na zasedání Světové radiokomunikační konference, neboť společně s Komisí určovala body programu jednání Světové radiokomunikační konference, které by mohly mít vliv na unijní právo, politiky nebo programy, a doporučovala postoj, který by Unie měla na zasedání Světové radiokomunikační konference zaujmout. Vzhledem k tomu, že tato doporučení by neměla být ovlivňována žádnou státní správou mimo EU, jsou členy příslušné podskupiny RSPG pouze odborníci z členských států a Komise. Tento režim by měl pokračovat i poté, co úkoly RSPG převezme RSPB.

(349)V případě potřeby a v závislosti na rozdělení úkolů mezi orgány v jednotlivých členských státech by měly být k účasti přizvány další příslušné orgány a jejich názory by měly být zohledněny v příslušné pracovní skupině BEREC, v níž jsou jejich odborné znalosti zapotřebí. Pokud se odborníci z jiných příslušných orgánů nemohou těchto zasedání zúčastnit, měly by vnitrostátní regulační orgány prokázat, že jejich názory byly zohledněny. V každém případě je třeba zachovat nezávislost BEREC. Pracovní skupiny BEREC a RSPB by zpravidla měly mít konkrétní mandát a měly by být rozpuštěny, jakmile svůj mandát dokončí. Práce BEREC a RSPB by tak byla pružnější a odborníci by byli zapojeni v případech, kdy je to potřeba, a na potřebnou dobu. Na druhou stranu by mělo být možné vytvořit stálé pracovní skupiny BEREC nebo RSPB, pokud se jejich činnost opakuje.

(350)Stávající praxe RSPG pracovat na základě dvouletého pracovního programu se ukázala jako pozitivní, neboť zajišťuje dvouletou kontinuitu činností, aniž by vedla ke zbytečné administrativní zátěži. To umožnilo racionálnější zapojení vnitrostátních odborníků, neboť činnost RSPG byla organizována v závislosti na své naléhavosti a citlivosti, což umožnilo dokončit všechny činnosti alespoň ve dvouletém období. V této osvědčené praxi by měl RSPB pokračovat a mělo by ji převzít i BEREC. Komise by měla mít možnost požádat BEREC nebo RSPB o stanovisko kdykoli během dvouletého cyklu, a to i pokud by činnost na základě žádosti pokračovala i v dalším dvouletém cyklu.

(351)V zájmu snížení administrativní zátěže by BEREC a RSPB měly každé dva roky přijmout zprávu o své činnosti v souladu se svými příslušnými pracovními programy.

(352)Aby bylo zajištěno soudržné a jednotné uplatňování předpisového rámce Unie pro elektronické komunikace a politiku rádiového spektra je nutné posílit spolupráci mezi BEREC a RSPB. Vzhledem k rostoucí vzájemné závislosti mezi regulací elektronických komunikací a správou rádiového spektra má strukturovaná, pravidelná a systematická spolupráce, mimo jiné prostřednictvím společných schůzek a společných pracovních skupin, zásadní význam pro zamezení roztříštěnosti právních předpisů, zvýšení soudržnosti politik a podporu účinného fungování vnitřního trhu.

(353)V zájmu posílení spolupráce mezi BEREC a RSPB by se předseda Rady regulačních orgánů BEREC a předseda rady RSPB měli scházet alespoň dvakrát ročně. Pro řešení otázek, které si vyžádají úzkou spolupráci BEREC a RSPB, by předsedové měli svým radám předložit návrhy na společné činnosti, včetně vytvoření společných pracovních skupin. Otázky, které byly určeny k úzké spolupráci, by měly být popsány také v pracovních programech BEREC a RSPB. K oblastem, v nichž by byla vhodná užší spolupráce, by mohly patřit regulační otázky společného zájmu, zejména regulace trhu a hospodářská soutěž v oblasti rádiového spektra, jakož i družicové komunikace, vertikální sítě, sítě 5G a 6G a budoucí mobilní komunikace.

(354)Úloha Úřadu BEREC, který v současné době poskytuje BEREC především administrativní podporu, by měla být posílena, aby poskytoval BEREC a RSPB podporu v administrativních záležitostech a odborné znalosti týkající se podstaty jim svěřených úkolů. Za tím účelem by měla být upravena struktura Úřadu BEREC a navýšeny jeho rozpočtové zdroje. Nový oficiální název Úřadu BEREC by měl znít „Úřad pro digitální sítě“. Označení „ODN“ by mělo být používáno jako krátká verze názvu agentury.

(355)Vzhledem k rostoucí složitosti a strategickému významu sítí elektronických komunikací a digitálních síťových infrastruktur a jejich rostoucí provázanosti s politikou rádiového spektra je nezbytné vytvořit posílenou podpůrnou strukturu na úrovni Unie. Úřad pro digitální sítě by měl hrát ústřední úlohu při poskytování odborných znalostí, analytických kapacit a koordinace na podporu BEREC a RSPB, přičemž by měl plně respektovat jejich mandáty a nezávislost. Posílená a strukturovaná podpora na úrovni Unie je nezbytná k zajištění důsledného uplatňování práva Unie, posílení soudržnosti právních předpisů a politik, zamezení roztříštěnosti vnitřního trhu a k podpoře účinného provádění digitálních cílů Unie.

(356)Úřad pro digitální sítě by měl poskytovat veškerou nezbytnou odbornou a administrativní podporu pro práci BEREC a RSPB, včetně finanční, organizační a logistické podpory, a měl by přispívat k činnosti BEREC a RSPB.

(357)Aby bylo zajištěno, že BEREC získá dostatečnou podporu při plnění svých úkolů, a aby se posílil dopad jeho výstupů na vnitřní trh, mělo by toto nařízení přidělit ODN jasnou a definovanou úlohu a úkoly, například aktivně se účastnit všech činností pracovních skupin BEREC a přispívat k nim, vypracovat plán k posílení odolnosti a připravenosti sítí elektronických komunikací, služeb a dalších digitálních infrastruktur na úrovni Unie v případě přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahů vyšší moci, které mohou mít významný nepříznivý dopad na obyvatelstvo nebo fungování vnitřního trhu, a podporovat koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány a dalšími příslušnými orgány s cílem usnadnit vydávání jednotných oprávnění k činnosti v Unii. Vzhledem k tomu, že k plnění úkolů, které mu byly svěřeny na podporu BEREC, RSPB nebo Komise, potřebuje ODN shromažďovat a analyzovat údaje, je vhodné jej pověřit úkolem vydávat informativní výroční zprávy o pokroku na cestě k jednotnému trhu elektronických komunikací. Tyto zprávy by měly popisovat stav trhu, strukturu trhu a dopad opatření prováděných podle tohoto nařízení na vnitřní trh, včetně následných účinků sloučení na trh. Komise je může zohlednit při přípravě zpráv o stavu digitální dekády.

(358)ODN by měl být rovněž pověřen úkoly na podporu RSPB, například poskytováním analytické, administrativní a logistické podpory radě RSPB a jejím pracovním skupinám při plnění úkolů, které jim ukládá toto nařízení. ODN by měl být rovněž nápomocen Komisi a RSPB v postupu udělování unijních oprávnění k zajišťování družicových sítí a poskytování družicových služeb a využívání rádiového spektra pro družice a na žádost Komise by jí měl být nápomocen při provádění výběrového řízení na úrovni Unie. ODN by měl rovněž sloužit jako subjekt, v němž Komise vytvoří jedno správní místo s cílem usnadnit přidělování rádiového spektra na základě společných podmínek oprávnění.

(359)Vzhledem k tomu, že nahrazuje Úřad BEREC, měl by být ODN subjektem Unie s právní subjektivitou a měl by mít právní, správní a finanční autonomii. Jako decentralizovaná agentura Unie by měl ODN působit v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce. Nemělo by se mít za to, že reprezentuje postoj Unie vůči vnějším subjektům nebo že zavazuje Unii k právním povinnostem. Jeho sídlo by mělo zůstat v Rize, jak rozhodli zástupci vlád členských států 65 . První dohoda o sídle mezi vládou Lotyšské republiky a Úřadem vstoupila v platnost dne 5. srpna 2011. Následně byla nahrazena novou dohodou o sídle podepsanou dne 21. prosince 2020 v souladu s ustanoveními článku 47 nařízení (EU) 2018/1971.

(360)Úřad pro digitální sítě by měl být složen ze správní rady a ředitele.

(361)Správní rada ODN by měla rozhodovat o správních záležitostech, jako je rozpočet, zaměstnanci a audity, a Rada regulačních orgánů BEREC by se měla zaměřit na regulační záležitosti související s úkoly BEREC. Správní rada by měla být složena ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů, Komise a RSPB. V zásadě by zástupci vnitrostátních regulačních orgánů ve správní radě měly být tytéž osoby jako osoby jmenované do Rady regulačních orgánů BEREC, přičemž by vnitrostátní regulační orgány měly mít možnost jmenovat jiné zástupce splňující stejné požadavky. Vzhledem k tomu, že úkolem ODN je podporovat také RSPB, měl by být předseda RSPB členem správní rady, aby se zajistilo, že potřeby RSPB budou náležitě zohledněny.

(362)Podle tohoto nařízení má správní rada přenést příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele, který je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby. To má přispět k efektivnímu řízení zaměstnanců v rámci jednotného kontaktního místa pro účely podávání žádostí a oznámení ODN.

(363)Ředitel by měl zůstat zástupcem ODN v právních a správních záležitostech. Správní rada by měla s výhradou kladného stanoviska zástupců RSPB jmenovat ředitele na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, aby bylo zaručeno důsledné posouzení uchazečů a vysoká míra nezávislosti.

(364)Aby mohl ODN vykonávat svěřené úkoly, měl by mít dostatečný počet zaměstnanců. V tomto plánování zdrojů by měly být řádně posouzeny a zohledněny veškeré úkoly svěřené ODN, včetně odborných a administrativních služeb podporujících BEREC a RSPB při plnění jejich úkolů, spolu se zajišťováním souladu s předpisy v oblasti financí, se služebním řádem a jinými platnými předpisy, a měla by být řádně posouzena a zohledněna vyšší důležitost operačních úkolů požadovaných po ODN v souvislosti s administrativními úkoly.

(365)Vzhledem k jeho právní povaze jakožto subjektu Unie by se na ODN mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 66 .

(366)Aby byla zaručena autonomie a nezávislost ODN a aby mohl podporovat práci BEREC a RSPB, měl by mít vlastní rozpočet. Rozpočet by měl být dostačující a měl by zohlednit dodatečné přidělené úkoly a posílenou úlohu BEREC, RSPB a ODN. ODN by měl být financován zejména ze souhrnného rozpočtu Unie. Aby však ODN měl dostatečný rozpočet na plnění svých úkolů, měl by mít možnost vybírat od podniků poplatky za získání a udržování unijních oprávnění pro družicové vysílání a za celoevropské číslovací zdroje. Výši těchto poplatků a způsoby úhrady by měla stanovit Komise v prováděcích aktech. Financování ODN by mělo být schváleno rozpočtovým orgánem, jak je stanoveno v bodě 27 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí 67 . V zájmu dalšího rozšíření jednotného uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace by Rada regulačních orgánů BEREC, rada RSPB, případně pracovní skupiny a správní rada měly být otevřené účasti orgánů třetích zemí, které jsou v těchto třetích zemích příslušné v oblasti elektronických komunikací nebo politiky spektra, pokud tyto třetí země uzavřely za tímto účelem s Unií dohody, například orgány států EHP, ESVO a kandidátských zemí.

(367)BEREC a RSPB by měly být oprávněny vstupovat do pracovních ujednání s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, která by však neměla zakládat právní závazky. Cílem takových pracovních ujednání by například mohlo být rozvíjení spolupráce a výměny názorů na otázky regulace. Komise by měla zajistit, aby nezbytná pracovní ujednání byla v souladu s politikou a prioritami Unie a aby BEREC a RSPB působily v rámci svého mandátu a ve stávajícím institucionálním rámci a nemělo se za to, že reprezentují postoj Unie vůči vnějším subjektům nebo zavazují Unii k mezinárodním závazkům. Účast orgánů třetích zemí s primární odpovědností v oblasti elektronických komunikací nebo spektra na práci BEREC, RSPB a ODN bez hlasovacího práva by měla být možná pouze v případě, že jsou uzavřena příslušná pracovní ujednání.

(368)V zájmu dalšího rozšíření jednotného uplatňování předpisového rámce pro elektronické komunikace by Rada regulačních orgánů BEREC, rada RSPB, pracovní skupiny a správní rada měly být otevřené účasti orgánů třetích zemí, které jsou v těchto třetích zemích příslušné v oblasti elektronických komunikací nebo politiky spektra, pokud tyto třetí země uzavřely za tímto účelem s Unií dohody, například orgány států EHP, ESVO a kandidátských zemí.

(369)S cílem zajistit vysokou míru důvěrnosti a zabránit střetům zájmů by se pravidla pro tyto otázky, která platí pro členy organizačních orgánů BEREC, RSPB a ODN, měla vztahovat také na jejich náhradníky.

(370)Vnitrostátní regulační orgány by měly s BEREC a ODN spolupracovat a poskytovat jim včasné a přesné informace, aby BEREC a ODN byly schopny plnit své úkoly. BEREC a ODN by měly rovněž sdílet s Komisí, vnitrostátními regulačními orgány a dalšími příslušnými orgány potřebné informace, a to na základě zásady loajální spolupráce. V příslušných případech by měla být zajištěna důvěrnost informací. Při posuzování, zda je žádost řádně odůvodněna, by BEREC mělo brát v úvahu, zda se požadovaná informace vztahuje k plnění úkolů svěřených výhradně příslušným orgánům. Totéž by se obdobně vztahovalo na RSPB a příslušné orgány odpovědné za oblast rádiového spektra.

(371)ODN by měl zřídit společný informační a komunikační systém, aby se zamezilo duplicitě žádostí o informace a usnadnila se komunikace mezi všemi zapojenými orgány.

(372)Komise by měla provádět pravidelné hodnocení fungování BEREC, RSPB a ODN a účinnosti jejich institucionální struktury v měnícím se digitálním prostředí. Pokud Komise na základě tohoto hodnocení zjistí, že institucionální struktura zřízená tímto nařízením není účinná pro dosažení jeho cílů, zejména pro zajištění jednotného provádění předpisového rámce pro elektronické komunikace, měla by navrhnout nezbytné změny.

(373)ODN, zřízený tímto nařízením, je nástupcem Úřadu BEREC zřízeného nařízením (EU) 2018/1971 jako decentralizovaná agentura s právní subjektivitou, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, včetně určení sídla, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a odpovědnost. V zájmu zajištění kontinuity práce BEREC, RSPG a ODN by stávající členové Rady regulačních orgánů BEREC, RSPG a ředitel a členové správní rady Úřadu BEREC měli nadále vykonávat funkci až do konce svého funkčního období.

(374)Vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC musí shromažďovat informace od účastníků trhu, aby mohly účinně plnit své úkoly, včetně posouzení souladu všeobecných podmínek s tímto nařízením, aniž by byla během posuzování pozastavena jejich platnost. Ve výjimečných případech může být rovněž nezbytné shromažďovat informace od jiných podniků působících v odvětvích úzce souvisejících s odvětvím služeb elektronických komunikací, jako jsou například poskytovatelé obsahu, které disponují informacemi, jež by mohly být nezbytné k tomu, aby mohly plnit své úkoly vyplývající z práva Unie. Takové informace může být potřebné shromažďovat i jménem Komise, aby mohla plnit své příslušné povinnosti vyplývající z práva Unie. Žádosti o informace by měly být přiměřené a neměly by neúnosně zatěžovat podniky. Informace shromážděné vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány by měly být veřejně dostupné, s výjimkou případů, kdy jsou důvěrné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu veřejnosti k informacím a kdy podléhají unijním a vnitrostátním pravidlům o obchodním tajemství.

(375)Za účelem zajištění, aby vnitrostátní regulační orgány plnily své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích souvisejících s velkoobchodními trhy, na nichž působí podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit plnění podmínek spojených s právy na užívání a možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám. Informace o plnění povinností pokrytí spojených s právy na užívání rádiového spektra jsou klíčové pro zajištění úplnosti zeměpisného mapování zavedení sítí. V tomto ohledu by příslušný orgán měl mít možnost požadovat poskytování rozčleněných informací na místní úrovni s takovou granularitou, jaká je přiměřená k provádění zeměpisného mapování sítí. Měly by být vypracovány společné šablony a přístupy pro vykazování finančních a statistických údajů, sítí a kategorií služeb a dalších informací o trhu ze strany poskytovatelů služeb. Změny požadavků na podávání zpráv by měly být po jejich zavedení pokud možno minimalizovány.

(376)Pro podporu cílů Unie v oblasti udržitelnosti je zásadní, aby Unie přilákala investice do udržitelných činností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Podle takových předpisů, mimo jiné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 68 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 69 , mohou finanční a nefinanční podniky sdílet společnou definici hospodářských činností, které lze považovat za udržitelné. Na sítě elektronických komunikací se vztahuje zejména kodex chování Unie pro udržitelnost telekomunikačních sítí, který je plánován ve sdělení Komise ze dne 18. října 2022 nazvaném „Digitalizace energetického systému – akční plán EU“. V souladu se zásadou „pouze jednou“ je nezbytné, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány posoudily, zda informace o udržitelnosti, které již podniky poskytly podle práva Unie, jsou pro ně a pro BEREC dostatečné k plnění jejich regulačních úkolů podle práva Unie. V tomto ohledu by BEREC mělo v rámci svých horizontálních pokynů pro informování a podávání zpráv zmapovat povinnosti týkající se podávání zpráv o udržitelnosti. BEREC by mělo spolupracovat s ostatními příslušnými orgány, aby zajistilo účinné shromažďování a zpracování údajů z jiných zpráv týkajících se udržitelnosti, které jsou vyžadovány právem Unie nebo vnitrostátním právem při uplatňování práva Unie, s cílem minimalizovat administrativní zátěž a znovu využít již existující příslušné údaje.

(377)Informace, které příslušný orgán považuje podle unijních a vnitrostátních pravidel o důvěrnosti, obchodním tajemství a ochraně osobních údajů za důvěrné, by mělo být možné vyměňovat s Komisí, BEREC a jakýmikoli jinými orgány, pokud je taková výměna nutná. Vyměňované informace by se měly omezovat na informace, které jsou relevantní a přiměřené účelu takové výměny.

(378)Neměly by být dotčeny povinnosti členských států poskytovat informace k ochraně zájmů Unie podle mezinárodních dohod ani povinnosti podávat zprávy vyplývající z právních předpisů, které nejsou specifické pro odvětví elektronických komunikací, jako například právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže.

(379)Aby se snížila zátěž spojená s žádostmi o informace od poskytovatelů sítí a služeb a dotčeného příslušného orgánu, mělo by BEREC přijmout pokyny týkající se rozsahu žádostí o informace a podávání zpráv, šablon, formátů, načasování a četnosti. Pokyny BEREC by měly harmonizovat pravidelné a systematické podávání zpráv týkajících se všeobecného oprávnění, individuálních práv na užívání omezených zdrojů a zvláštních povinností a neměly by být vyžadovány častěji než jednou ročně a měly by se rovněž řídit šablonami, které vypracuje BEREC. Veškeré žádosti o informace a oznamovací povinnosti by měly být přiměřené, objektivně odůvodněné a omezené na to, co je nezbytně nutné. Zejména by se mělo zamezit duplicitním žádostem o informace ze strany příslušného orgánu a BEREC a požadavku, aby bylo systematicky a pravidelně prokazováno dodržování všech podmínek podle všeobecného oprávnění nebo práva na užívání. Podniky by měly být informovány o zamýšleném použití požadovaných informací. Poskytování informací by nemělo být podmínkou přístupu na trh. Pro statistické účely a pro vedení přesných údajů v databázi oznámení může být požadováno oznámení od podniků zajišťujících sítě nebo poskytujících služby elektronických komunikací, jestliže ukončí činnost.

(380)Regulační zásah se musí opírat o podrobné informace ohledně zavádění sítí, aby byl účinný a dotkl se oblastí, v nichž je zapotřebí. Tyto informace jsou vrcholně důležité pro podporu investic, zvyšování připojení v celé Unii a poskytování informací všem příslušným orgánům a občanům. Měly by zahrnovat průzkumy týkající se jak zavádění gigabitových sítí, tak i významných modernizací nebo rozšíření sítí, které nemusí ve všech ohledech odpovídat výkonnostním parametrům gigabitových sítí, jako je zavádění technologie FTTC (optické vlákno do rozvodné skříně) ve spojení s aktivními technologiemi, jako je vektoring. Shromažďování informací by také mělo podpořit postup odpojování kovových sítí všemi relevantními informacemi. Relevantní prognózy by se měly týkat období o délce až tří let. Úroveň podrobností a územní granularita informací, které by příslušné orgány měly shromažďovat, by se měly řídit konkrétním cílem regulace a měly by být přiměřené účelům regulace, kterým slouží. V závislosti na potřebách regulace v konkrétní vnitrostátní situaci a na dostupnosti místních údajů se proto v různých členských státech bude také lišit velikost územní jednotky. Vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány by se měly řídit pokyny BEREC o osvědčených postupech, jak k takovému úkolu přistupovat, a tyto pokyny budou moci vycházet ze stávajících zkušeností vnitrostátních regulačních orgánů nebo jiných příslušných orgánů s prováděním zeměpisného mapování zavádění sítí. Aniž je dotčeno zachování důvěrných informací a obchodních tajemství, příslušné orgány by v případě, že informace ještě nejsou na trhu k dispozici, měly údaje přímo zpřístupnit v otevřeném formátu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 70 a bez omezení týkajících se opakovaného použití informací shromážděných v rámci tohoto mapování a měly by koncovým uživatelům zpřístupnit nástroje, pokud jde o kvalitu služeb, aby zlepšily jejich informovanost o dostupných službách připojení. Při shromažďování těchto informací by všechny příslušné orgány měly dodržovat zásadu zachování jejich důvěrnosti a zabránit tomu, aby podnikům vznikla konkurenční nevýhoda.

(381)Pokud zeměpisné mapování, případně v kombinaci s dalšími relevantními údaji, prokáže problémy v oblasti hospodářské soutěže, měly by mít vnitrostátní regulační orgány možnost v odůvodněných případech provést přezkum trhu.

(382)Spolehlivé informace o zavádění širokopásmových sítí jsou nezbytné pro přesné zacílení státní podpory, ověření povinností univerzální služby a účinnou podporu hospodářské soutěže. Pravidelná mapování nemusí zachytit dynamickou povahu zavádění optických sítí. Nejlepší postupy proto navrhují, aby se mapování stavu zavádění sítí změnilo ze statického mapování na průběžné, ideálně na základě modelu zpracování dat založeného na rozhraní pro aplikační programy, čímž se vytvoří „digitální dvojče“ unijní konektivity „v reálném čase“, které bude zahrnovat pozemní i jiné než pozemní (družicové) připojení.

(383)Aby byla subvencovaná síť v souladu s pravidly státní podpory, musí mimo jiné zajišťovat odpovídající kvalitativní změnu ve srovnání se stávajícími a plánovanými sítěmi, které již existují nebo jejichž zavedení se předpokládá. To může vyžadovat mapování konkrétních prahových hodnot rychlosti.

(384)Přesný výpočet dostupnosti (připojitelných prostor), připravenosti (připojených prostor) a využití (aktivovaných prostor) zeměpisného dosahu pokrytí připojením gigabitových sítí, míry využití i tržních podílů vyžaduje přesný jmenovatel. Aby byla zajištěna spolehlivost těchto výpočtů, měly by mít vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány přístup ke směrodatným údajům o počtu domácností a fyzických prostor na každé adresní místo, které mají k dispozici národní statistické úřady nebo katastrální úřady. Přístup k těmto spolehlivým údajům je nezbytný pro výpočet přesné míry pokrytí a rozšíření konektivity pro sledování cílů digitální dekády a pro zajištění spolehlivé a konzistentní analýzy trhu v celé Unii.

(385)Přístup ke gigabitovým sítím je předpokladem sociálního začlenění a hospodářského rozvoje, faktory na straně poptávky však významně ovlivňují otevřenost trhů hospodářské soutěži a životaschopnost investic. Aby bylo možné účinně provádět analýzy trhu, vymezovat relevantní trhy a cílit veřejné intervence, měly by být vnitrostátní regulační orgány schopny rozlišovat mezi „mezerami v infrastruktuře“ (kde sítě zcela chybí) a „mezerami ve využití“ (kde sítě existují, ale zůstávají nevyužité). Proto může být užitečné porovnat geoprostorová síťová data a socioekonomická mikrodata a posoudit možná omezení ovlivňující pokrytí, poptávku a digitální začlenění.

(386)Údaje o složení, věkové struktuře a disponibilním příjmu domácností by mohly být důležité pro posouzení elasticity poptávky a potenciálních překážek při zavádění širokopásmových služeb. Kromě toho lze pro automatické ověření nároku na sociální poukázky použít ukazatele příjmu a chudoby, pokud jsou k dispozici. Zpracování těchto ukazatelů by členským státům umožnilo zacílit veřejné subvence na podporu nejzranitelnějších občanů a zároveň omezit případné narušení hospodářské soutěže.

(387)Zkušenosti ukazují, že v rámci konečného připojení k uživateli často přetrvávají technické překážky, které se liší od těch, s nimiž se setkáváme při závádění sítě v blízkém okolí. Proto jsou důležité statistické údaje týkající se fyzických charakteristik budov, včetně roku výstavby, typu obydlí (vícebytové jednotky versus jednobytové jednotky) a nájemního statusu. Přístup k těmto údajům by regulačním orgánům mohl umožnit identifikovat „vertikální úzká místa“, jako jsou náklady na vnitřní rozvody, které mohou být překážkou investic, a odpovídajícím způsobem upravit nákladové modely pro stanovení velkoobchodních cen za přístup.

(388)Pro účinné provádění regulačních úkolů, včetně vymezení zeměpisných trhů na nižší než celostátní úrovni a zacílení státní podpory, mohou vnitrostátní regulační orgány vyžadovat zpracování geoprostorových síťových dat v kombinaci s podrobnými socioekonomickými a fyzickými mikrodaty na úrovni jednotlivých adresních míst. Pokud je pro plnění těchto úkolů nezbytné zpracování osobních údajů, provádí se podle čl. 6 odst. 1 písm. e) a čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679. Pro zajištění plného souladu se zásadami statistické důvěrnosti stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009 71 by toto nařízení mělo prosazovat používání bezpečného zpracovatelského prostředí nebo rovnocenných bezpečných technických rozhraní. Toto prostředí zajišťuje, že i pokud je analýza mikrodat prováděna s ohledem na jejich přesnost, nejsou regulačnímu orgánu zpřístupněny žádné důvěrné údaje a veškeré veřejné zprávy odvozené z této analýzy musí být agregovány na úroveň, která zabraňuje zpětné identifikaci konkrétních statistických jednotek, což obvykle zajišťuje minimální prahovou hodnotu ve výši alespoň tří jednotek.

(389)Aby byla zajištěna jednotnost v rámci celého vnitřního trhu, mělo by být BEREC schopno aktualizovat své pokyny, aby upřesnilo technické normy pro bezpečné zpracovatelské prostředí a definice údajů pro socioekonomické ukazatele a zajistilo, že zátěž národních statistických úřadů bude minimalizována prostřednictvím standardizovaných rozhraní pro aplikační programy.

(390)Účastníci trhu mohou sice své plány zavedení sítě z nepředvídatelných, objektivních a opodstatněných důvodů změnit, příslušné orgány by však měly zasáhnout, a to i v případě, že je dotčeno veřejné financování, a ve vhodných případech uložit pokutu, jestliže jim byly vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti ze strany podniku nebo veřejného orgánu poskytnuty zavádějící, chybné nebo neúplné informace. Pokud jde o pokuty, hrubou nedbalostí by se měla rozumět situace, kdy podnik nebo veřejný orgán poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace v důsledku svého chování nebo vnitřní organizace, které zdaleka nedosahují náležité péče ohledně poskytovaných informací. Nezbytnou podmínkou hrubé nedbalosti by neměla být skutečnost, že podnik nebo veřejný orgán si je vědom toho, že poskytované informace jsou zavádějící, chybné nebo neúplné, ale skutečnost, že by si toho vědom byl, pokud by jednal či byl organizován s náležitou péčí. Je důležité, aby s ohledem na negativní dopad na hospodářskou soutěž a na veřejně financované projekty byly pokuty dostatečně odrazující. Ustanoveními týkajícími se pokut by neměla být dotčena žádná práva na náhradu škody v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(391)Aby měli všichni občané Unie přístup k nejmodernějšímu internetovému připojení a digitálním službám, je nutné překonat digitální propast. Za tímto účelem by v případě konkrétních a řádně vymezených oblastí měly mít příslušné orgány možnost vyzvat podniky a veřejné orgány, aby oznámily svůj záměr zavést v těchto oblastech gigabitové sítě, a současně jim umožnit dostatečně dlouhou dobu na poskytnutí důkladně uvážené reakce. Informace zahrnuté do prognóz by měly zohledňovat hospodářské vyhlídky v odvětví sítí elektronických komunikací a investiční záměry podniků v době shromažďování údajů, aby bylo možné určit dostupné připojení v různých oblastech. Jestliže podnik nebo veřejný orgán oznámí záměr zavést v určité oblasti síť, vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán by měl mít možnost od jiných podniků a veřejných orgánů požadovat, aby oznámily, zda v této oblasti hodlají zavést gigabitové sítě. Tento postup, který vychází z toho, že účastníci trhu poskytnou v dobré víře pravdivé odpovědi, by měl zajistit transparentnost pro podniky a veřejné orgány, které vyjádřily zájem o zavedení sítě v této oblasti, a při koncipování svých podnikatelských plánů tak budou moci posoudit, jaké konkurenci ze strany jiných sítí budou pravděpodobně čelit. V zájmu předvídatelnosti investičních podmínek by příslušné orgány měly mít možnost s podniky a veřejnými orgány, které vyjádří zájem na zavedení gigabitových sítí, sdílet informace o tom, zda se v dotčené oblasti provádí nebo plánují jiné typy modernizací sítí.

(392)Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány konzultovaly navrhovaná rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami, poskytly jim s ohledem na složitost dané věci dostatek času k poskytnutí připomínek a zohledňovaly jejich připomínky před přijetím konečného rozhodnutí. S cílem zajistit, aby rozhodnutí na vnitrostátní úrovni neměla nepříznivý vliv na fungování vnitřního trhu nebo jiné cíle SFEU, by vnitrostátní regulační orgány měly určité konkrétní návrhy rozhodnutí týkající se zejména fungování trhu a hospodářské soutěže oznamovat Komisi a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům, a poskytnout jim tak možnost vznést připomínky. Je vhodné, aby v případech vymezených tímto nařízením příslušné orgány konzultovaly se zainteresovanými stranami všechny návrhy opatření, která mají vliv na obchod mezi členskými státy.

(393)V rámci konkurenčního prostředí by měly být zohledňovány názory zainteresovaných stran, včetně uživatelů a spotřebitelů. Za účelem řádné ochrany zájmů občanů by členské státy měly přijmout vhodný mechanismus konzultací. Takový mechanismus by mohl mít podobu subjektu, který by nezávisle na vnitrostátním regulačním orgánu a poskytovatelích služeb prováděl průzkum spotřebitelské problematiky, jako je chování spotřebitelů a mechanismus změny dodavatelů, který by pracoval transparentně a přispíval ke stávajícím mechanismům konzultací se zúčastněnými stranami. Kromě toho by mohl být zřízen mechanismus, jehož účelem by bylo umožnit vhodnou spolupráci na tématech týkajících se zákonného obsahu. Žádné postupy spolupráce dohodnuté v rámci takového mechanismu by však neměly umožňovat systematické sledování využívání internetu.

(394)Normalizace by měla především zůstat procesem, který se řídí potřebami trhu. Mohou však vzniknout situace, kdy je pro zlepšení interoperability, rozšíření možností výběru pro uživatele a podporu vzájemného propojení na vnitřním trhu vhodné vyžadovat dodržování určitých norem na úrovni Unie. Na vnitrostátní úrovni podléhají členské státy směrnici (EU) 2015/1535. Postupy normalizace podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU 72 a 2014/35/EU 73 a směrnice 2014/53/EU.

(395)Harmonizace a koordinace rádiového spektra a regulace zařízení, jež se opírá o normalizaci na základě směrnice 2014/53/EU 74 , se vzájemně doplňují a musí být těsně koordinovány s podporou RSPB, aby mohly účinně plnit své společné cíle. Koordinace mezi obsahem a načasováním mandátů pro CEPT podle rozhodnutí č. 676/2002/ES a požadavků na normalizaci pro normalizační orgány, jako je Evropský ústav pro telekomunikační normy, v souvislosti mimo jiné s parametry rádiových přijímačů, by měla usnadnit zavádění budoucích systémů, podpořit příležitosti sdílení rádiového spektra a zajistit efektivní správu rádiového spektra.

(396)Požadavky na normalizaci pro normalizační orgány, jako je Evropský ústav pro telekomunikační normy, v souvislosti mimo jiné s parametry rádiových přijímačů, by měly usnadnit zavádění budoucích systémů, podpořit příležitosti sdílení rádiového spektra a zajistit efektivní správu rádiového spektra.

(397)Unie a členské státy přijaly závazky týkající se norem a předpisového rámce pro telekomunikační sítě a služby v rámci Světové obchodní organizace.

(398)Rychlým a nákladově efektivním způsobem, jak mohou koncoví uživatelé prosazovat svá práva, mohou být postupy mimosoudního řešení sporů, a to zejména v případě spotřebitelů a mikropodniků a malých podniků ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES 75 . Členské státy by měly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným orgánům odpovědným za práva koncových uživatelů či alespoň jednomu nezávislému subjektu s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti řešení problematiky těchto práv umožnit, aby působily jako subjekt alternativního řešení sporů. Pokud jde o tato řešení sporů, měly by orgány nebo jiné subjekty oznámené jako subjekty alternativního řešení sporů plně splňovat požadavky na kvalitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU 76 , zejména by neměly podléhat žádným pokynům. Vzhledem k tomu, že mnoho členských států zavedlo postupy řešení sporů i pro koncové uživatele, kteří nejsou spotřebiteli, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU se na ně nevztahuje, je přiměřené tento odvětvový postup řešení sporů zachovat jak pro spotřebitele, tak v případech, kdy jej členské státy rozšíří, i pro jiné koncové uživatele, zejména mikropodniky a malé podniky. Pokud jde o mimosoudní řešení sporů, členské státy by v zájmu zajištění vyšší úrovně ochrany spotřebitelů měly mít možnost ponechat v platnosti pravidla jdoucí nad rámec pravidel stanovených směrnicí 2013/11/EU nebo tato pravidla zavést.

(399)V případě sporu mezi podniky v tomtéž členském státě v oblasti, na kterou se vztahuje toto nařízení, například sporu týkajícího se povinností přístupu a propojení nebo prostředků pro předávání seznamů koncových uživatelů, by měla mít poškozená strana, která vyjednávala v dobré víře, ale nepodařilo se jí dosáhnout uzavření dohody, možnost obrátit se na vnitrostátní regulační orgán, aby spor vyřešil. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost stranám sporu nařídit řešení. Zásah vnitrostátního regulačního orgánu do řešení sporu mezi poskytovateli veřejných sítí elektronických komunikací nebo služeb či přiřazených zařízení v členském státě, by měl směřovat k tomu, aby bylo zajištěno dodržování povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

(400)Kromě práv na podání opravných prostředků podle práva Unie nebo vnitrostátního práva je zapotřebí zavést jednoduché řízení, které může být zahájeno na žádost kterékoli strany sporu, k řešení přeshraničních sporů mezi podniky, které poskytují nebo jsou oprávněny poskytovat sítě nebo služby elektronických komunikací v různých členských státech.

(401)Jedním z důležitých úkolů BEREC je vydávat ve vhodných případech stanoviska k přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech plně zohledňovat stanovisko BEREC ve svých opatřeních, kterými ukládají povinnost určitému podniku nebo jiným způsobem spor řeší.

(402)Vývoj technologií a trhu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací a sítí a služeb založených na cloudu a umělé inteligenci vede k větší interakci, spolupráci a obchodním dohodám mezi širokou škálou podniků, včetně poskytovatelů služeb elektronických komunikací, poskytovatelů obsahu a aplikací, vývojářů softwaru a umělé inteligence, jakož i výrobců vybavení a přístrojů pro sítě. S ohledem na tento vývoj by BEREC mělo podnikům pomáhat prostřednictvím pokynů, které by se mimo jiné týkaly osvědčených postupů pro usnadnění spolupráce mezi účastníky trhu v širším ekosystému konektivity v souladu s pravidly práva hospodářské soutěže. Pokyny by měly být zaměřeny do budoucnosti a umožňovat budoucí průlomové inovace a rozvoj případů použití, které přispějí k dosažení cílů Unie v rámci Kompasu konkurenceschopnosti. BEREC může s podporou ODN úzce spolupracovat se zástupci průmyslu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Za tímto účelem může BEREC zřídit specializovanou skupinu pro spolupráci zúčastněných stran, která bude usnadňovat strukturovaný dialog, výměnu osvědčených postupů a technických odborných znalostí a podporovat důsledné a účinné provádění pokynů.

(403)Aspekty spolupráce v rámci těchto pokynů BEREC by měly zahrnovat dohody o úrovni služeb mezi poskytovateli sítí, aspekty týkající se spravedlivého, přiměřeného a proporcionálního využívání zdrojů druhé strany, zejména v případech, jako je předávání IP provozu prostřednictvím propojení, peeringu a tranzitu za účelem poskytování služeb informační společnosti nebo služeb elektronických komunikací efektivním, ekonomicky udržitelným a spolehlivým způsobem, zejména ve prospěch koncového uživatele. Dohody o předávání provozu mezi těmito aktéry by neměly vést k nepřiměřeným nebo ekonomicky neudržitelným investičním potřebám pro poskytovatele sítí a přínosy plynoucí ze zvýšeného provozu by měly být sdíleny způsobem, který podpoří pokračující investice, inovace a odolnost sítí. Pokyny by proto měly zahrnovat postupy, které umožňují prospěšnou technickou spolupráci v rámci širšího ekosystému konektivity a digitálních služeb.

(404)Pokyny BEREC by měly zahrnovat také výměnu informací o očekávaných modelech provozu, včetně špiček, a obecně předpovědi datového provozu s cílem podpořit optimalizované plánování sítí a řízení jejich přetížení. Pokyny by se dále měly zabývat dalšími aspekty energeticky účinného, ekonomicky udržitelného a spolehlivého zajišťování provozu mezi koncovými body, včetně podpory harmonizovanějšího používání technik komprese dat, jako jsou kodeky, s cílem snížit spotřebu energie a zlepšit efektivnost využívání sítě. Současně a s cílem motivovat k poskytování inovativních služeb mohou pokyny BEREC uvádět i doporučení k rámcům pro společné inovace mezi sítěmi elektronických komunikací a dalšími podniky působícími v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích. Kromě toho mohou pokyny nabízet osvědčené postupy pro neutrální hostingové a multicloudové zavádění v sítích elektronických komunikací, snižovat překážky pro inovace vývojářů umělé inteligence a poskytovatelů obsahu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 2023/2854, podporovat normy interoperability a další příslušná opatření na podporu zavádění inovativních produktů a služeb, které vyžadují spolupráci mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací nebo mezi těmito poskytovateli a dalšími podniky působícími v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích. Mezi takové inovativní produkty a služby může patřit mimo jiné společné využívání služeb edge computingu, které přiblíží cloudové zdroje potřebné pro poskytování služeb s nízkou latencí mobilním účastníkům, poskytování podnikových/průmyslových platforem pro internet věcí, které vyžadují spolupráci mezi poskytovateli cloudových služeb a elektronických komunikací, nebo společné využívání mezipamětí uvnitř sítí poskytovateli sítí elektronických komunikací a poskytovateli obsahu a aplikací s cílem optimalizovat streamování. Záležitosti řešené v těchto pokynech, včetně otázek týkajících se propojení mezi veřejně dostupnými sítěmi elektronických komunikací a sítěmi vlastněnými jinými podniky než veřejně dostupnými sítěmi elektronických komunikací, by neměly být předmětem mechanismu řešení sporů, který by se měl omezit na vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení a neměl by se vztahovat na ujednání kooperativní nebo dobrovolné povahy.

(405)Za účelem podpory účinné spolupráce mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací a dalšími podniky působícími v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětvích, která s tímto odvětvím úzce souvisejí, je vhodné zavést dobrovolný postup smírného urovnání sporů, který usnadní dialog o technických a obchodních ujednáních. Takový postup nabízí strukturované a neutrální fórum, které je podporováno vnitrostátními regulačními orgány ve spolupráci s BEREC a má prosazovat smírná řešení, snižovat pravděpodobnost vleklých sporů a zvyšovat jednotnost regulace. V zájmu zajištění soudržného a harmonizovaného uplatňování tohoto dobrovolného postupu smírného urovnání sporů v celé Unii by měla být zajištěna úzká spolupráce s BEREC v průběhu celého postupu, včetně smírného jednání a zprávy o něm. BEREC by mělo zejména vydávat stanoviska k jednotlivým případům předloženým stranami v postupech smírného urovnání sporů vedených vnitrostátními regulačními orgány. Pokyny pro spolupráci v rámci ekosystému by navíc měly vnitrostátním regulačním orgánům poskytnout vodítko pro posouzení příslušných obchodních a technických otázek a také pro možnosti účinné spolupráce mezi stranami. Podporou spolupráce a vzájemného porozumění může tento postup přispět k účinnějšímu, ekonomicky udržitelnějšímu a spolehlivějšímu předávání IP dat, podpořit interoperabilitu a kvalitu služeb a usnadnit zavádění inovativních služeb založených na spolupráci při zachování smluvní svobody.

(406)Členské státy mohou mít potřebu měnit práva, podmínky, postupy a poplatky týkající se všeobecného oprávnění a práv na užívání, pokud jsou k tomu objektivní důvody. Takové navrhované změny by měly být náležitě oznámeny všem zainteresovaným stranám s dostatečným předstihem, aby jim byla dána odpovídající příležitost vyjádřit své názory. Je třeba se vyhnout zbytečným řízením v případě menších změn stávajících práv na instalování zařízení či práv na užívání spektra nebo číslovacích zdrojů, pokud tyto změny nemají dopad na zájmy třetích stran. Menšími změnami práv a povinností jsou změny, které jsou převážně administrativního rázu, nemění věcnou podstatu všeobecných oprávnění a individuálních práv na užívání, a nemohou tedy vytvářet konkurenční výhodu vůči jiným podnikům.

(407)Vzhledem k důležitosti zajištění právní jistoty a v zájmu podpory předvídatelnosti regulace za účelem poskytnutí bezpečného prostředí pro investice, a to zejména pro nové bezdrátové širokopásmové komunikace, by veškerá omezení nebo odnětí jakýchkoli stávajících práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů či práv na instalování zařízení měla probíhat na základě předvídatelných a transparentních odůvodnění a postupů. Proto by zejména v případech, kdy byla práva na užívání udělena na základě konkurenčních nebo srovnávacích řízení, a v případě pásem harmonizovaného rádiového spektra, která se mají využívat pro služby bezdrátových širokopásmových elektronických komunikací (dále jen „bezdrátové širokopásmové služby“), mohly být uloženy přísnější požadavky nebo mechanismus oznamování. Odůvodnění odkazující na efektivní a účinné užívání rádiového spektra a technologický vývoj by často mohla vycházet zejména z technických prováděcích opatření přijatých podle rozhodnutí č. 676/2002/ES. Pokud je zapotřebí všeobecná oprávnění nebo individuální práva na užívání rádiového spektra omezit, zrušit nebo pozměnit bez souhlasu držitele práv, je s výjimkou případů, kdy jsou navrhované změny pouze menší, navíc možné tak učinit po konzultaci se zainteresovanými stranami. Vzhledem k tomu, že omezení nebo zrušení všeobecných oprávnění nebo práv mohou mít pro jejich držitele závažné důsledky, měly by příslušné orgány při přijímání těchto opatření postupovat velmi obezřetně a před jejich přijetím posoudit potenciální škody, které by mohly v důsledku těchto opatření vzniknout.

(408)Příslušné orgány by měly sledovat a zajišťovat dodržování podmínek všeobecného oprávnění a práv na užívání rádiového spektra, a zejména zajistit účinné a efektivní využívání rádiového spektra a dodržování povinností pokrytí a kvality služeb, a to prostřednictvím správních sankcí včetně pokut a zákazů a odnětí práv na užívání v případě, že dojde k porušení těchto podmínek. Podniky by měly příslušným orgánům poskytovat co možná nejpřesnější a nejúplnější informace, aby tyto orgány mohly plnit své úkoly v oblasti dohledu.

(409)Každá strana, na kterou se vztahuje rozhodnutí příslušného orgánu, včetně rozhodnutí neprojednávat žádosti o udělení práv na instalaci zařízení, by měla mít právo podat opravný prostředek k subjektu, který je nezávislý na zúčastněných stranách a na jakémkoli vnějším zásahu nebo politickém tlaku. Tímto odvolacím řízením by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí v rámci vnitrostátních soudních systémů ani práva právnických nebo fyzických osob podle vnitrostátního práva. V každém případě by členské státy měly umožnit účinný soudní přezkum takových rozhodnutí.

(410)Aby zajistily právní jistotu pro účastníky trhu, měly by subjekty rozhodující o opravném prostředku plnit své funkce efektivně. Zejména by řízení o opravném prostředku nemělo být nadměrně dlouhé. Předběžná opatření pozastavující platnost rozhodnutí příslušného orgánu by měla být povolena pouze v naléhavých případech, aby se předešlo vážnému a nenapravitelnému poškození strany, která o tato opatření požádala, a pouze za předpokladu, že to vyžaduje vyváženost zájmů.

(411)Pro zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí týkajících se řešení škodlivého přeshraničního rušení mezi členskými státy; určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení nekonzistentního uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací, jakož i otázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám prostřednictvím evropského tísňového čísla 112; stanovení povinnosti provádět normy nebo specifikace nebo odstraňování norem nebo specifikací z povinné části seznamu norem; přijetí technických a organizačních opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb, jakož i okolností, formátu a postupů týkajících se oznamování bezpečnostních incidentů; stanovení příslušných podrobností týkající se obchodovatelných individuálních práv veřejně dostupných ve standardizovaném elektronickém formátu v době vzniku uvedených práv; upřesnění fyzických a technických vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem; zmocnění vnitrostátního regulačního orgánu k uložení některých povinností přístupu či propojení podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou nebo zabránění těmto orgánům v jejich uložení; harmonizace zvláštních čísel nebo skupin čísel k vyřešení neuspokojené přeshraniční nebo celoevropské poptávky po číslovacích zdrojích; a stanovení šablony shrnutí smlouvy poskytované spotřebitelům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 77 .

(412)Členské státy by měly zveřejňováním informací zajistit, aby účastníci trhu a potenciální noví účastníci trhu znali svá práva a povinnosti a aby věděli, kde naleznou příslušné podrobné informace. Zveřejňování v úředním věstníku členského státu pomáhá zainteresovaným stranám v ostatních členských státech nalézt příslušné informace.

(413)Pro posouzení, zda je řádně uplatňováno právo Unie, potřebuje Komise vědět, které podniky byly označeny jako podniky s významnou tržní silou a jaké povinnosti uložily vnitrostátní regulační orgány účastníkům trhu. Kromě zveřejňování těchto informací na vnitrostátní úrovni je proto nezbytné, aby členské státy předkládaly tyto informace i Komisi. Pokud je od členských států požadováno, aby zasílaly informace Komisi, měly by mít možnost tak činit elektronickými prostředky, pokud byly dohodnuty odpovídající autentizační postupy.

(414)Komise by měla pravidelně přezkoumávat fungování tohoto nařízení, zejména s cílem určit nutnost změn zohledňujících měnící se technologické podmínky nebo podmínky na trhu. Při provádění přezkumu fungování tohoto nařízení by měla Komise vyhodnotit, zda jsou s ohledem na vývoj trhu a s ohledem na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele i nadále nezbytná ustanovení o zvláštní regulaci ex ante, nebo zda je nutné uvedená ustanovení změnit nebo zrušit.

(415)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne [den měsíc 2026].

(416)Je třeba stanovit přechodné období, během něhož Komise zavede režim unijního oprávnění pro družicový provoz, který by měl nahradit vnitrostátní režimy. Během tohoto období by Komise měla definovat podmínky pro zajišťování družicových sítí a poskytování služeb družicové komunikace a využívání spektra a stanovit postup, jakým budou podniky předkládat své žádosti o unijní oprávnění, včetně lhůt a praktických podmínek. Je třeba rovněž zajistit dostatek času pro držitele práv na užívání nebo uživatele spektra podle vnitrostátního práva, aby mohli požádat o unijní oprávnění, a pro Komisi, aby mohla tyto žádosti zpracovat,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

1.ČÁST I – OBLAST PŮSOBNOSTI, CÍLE A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.Toto nařízení stanoví pravidla pro zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a přiřazených služeb, strategické plánování a správu rádiového spektra a určitých aspektů koncových zařízení.

2.Tímto nařízením se rovněž zřizuje rámec pro správu odvětví elektronických komunikací, který tvoří vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“), Orgán pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPB“) a Úřad pro digitální sítě (dále jen „ODN“), stanoví se úkoly BEREC, RSPB a ODN, jakož i úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a případně dalších příslušných orgánů, a stanoví se soubor postupů pro uplatňování příslušného právního rámce v celé Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy, ať jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo centralizované správní kapacitě, či nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných a mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;

2)„gigabitovou sítí“ buď síť elektronických komunikací, která do koncového bodu sítě sestává výhradně z optických prvků, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání;

Tato definice nahrazuje definici „sítě s velmi vysokou kapacitou“ uvedenou v čl. 2 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972;

3)„službou elektronických komunikací“ služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb:

a)službu přístupu k internetu;

b)interpersonální komunikační službu;

c)služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro vysílání;

4)„připojitelnými prostorami“ prostory koncových uživatelů, pro které operátor vybudoval svou přístupovou síť až po obslužný bod (tj. první soustřeďovací nebo rozvodný bod určený pro obsluhu daných prostor) a může pro ně do čtyř týdnů od obdržení žádosti zajistit službu přístupu s přiměřenými dodatečnými technickými pracemi (tj. provedením pouze standardního kabelového připojení a aktivace připojení pro konkrétní prostory, bez prodloužení přístupové sítě za obslužný bod);

5)„připojenými prostorami“ prostory koncového uživatele, kam byla infrastruktura přístupové sítě fyzicky rozšířena z obslužného bodu a ukončena uvnitř prostor koncového uživatele;

6)„základní službou založenou na kovovém vedení“ služba elektronických komunikací poskytovaná prostřednictvím starší kovové přístupové infrastruktury v rozsahu, v jakém podporuje kriticky důležité nebo základní funkce, jako jsou tísňová komunikace, systémy péče na dálku, poplašné a monitorovací řídicí systémy používané ve vodohospodářství, energetice a dopravě;

7)„službou přístupu k internetu“ veřejně dostupná služba, která poskytuje přístup k internetu, a tím propojení s prakticky všemi koncovými body internetu, bez ohledu na použitou technologii sítě a použité koncové zařízení;

8)„interpersonální komunikační službou“ služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují jejího/její příjemce a která nezahrnuje služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou;

9)„interpersonální komunikační službou založenou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která je spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;

10)„interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která není spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;

11)„veřejnou sítí elektronických komunikací“ síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;

12)„koncovým bodem sítě“ fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné síti elektronických komunikací a který je v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování určen určitou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem koncového uživatele;

13)„přiřazenými zařízeními“ ty přiřazené služby, fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;

14)„přiřazenou službou“ služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti;

15)„systémem podmíněného přístupu“ každé technické opatření, ověřovací systém nebo ujednání zajišťující přístup ke chráněné službě rozhlasového nebo televizního vysílání ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění;

16)„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací;

17)„koncovým uživatelem“ uživatel, který nezajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací ani neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací;

18)„spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely nespadající do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti;

19)„zajišťováním sítí elektronických komunikací“ zřízení takových sítí, jejich provozování, dohled nad nimi nebo jejich zpřístupnění;

20)„rozhraním pro aplikační programy“ neboli „API“ softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytované provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízení v set-top boxech určená k propojení s televizorem nebo zařízení v integrovaných digitálních televizních nebo rozhlasových přijímačích;

21)„přidělením rádiového spektra“ určení daného pásma rádiového spektra pro využití jedním, popřípadě více druhy radiokomunikačních služeb podle stanovených podmínek;

22)„škodlivým rušením“ rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

23)„všeobecným oprávněním“ právní rámec, který zaručuje práva a stanoví povinnosti týkající se zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu v souladu s tímto nařízením;

24)„bezdrátovým přístupovým bodem s malým dosahem“ zařízení pro bezdrátový přístup k síti malých rozměrů, s nízkým výkonem a malého dosahu, využívající licencované rádiové spektrum či bezlicenční rádiové spektrum nebo jejich kombinaci, které může být používáno jako součást veřejné sítě elektronických komunikací, které může být vybaveno jednou nebo více anténami s minimálním vizuálním dopadem a které umožňuje uživatelům bezdrátový přístup k sítím elektronických komunikací bez ohledu na použitou topologii sítě, ať už mobilní nebo pevnou;

25)„rádiovou místní sítí“ neboli „RLAN“ bezdrátový přístupový systém s nízkým výkonem a malým dosahem a s nízkým rizikem rušení s jinými podobnými systémy umístěnými v bezprostřední blízkosti jinými uživateli, který funguje na základě nevýhradního využívání harmonizovaného rádiového spektra;

26)„harmonizovaným rádiovým spektrem“ rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované technické podmínky prostřednictvím prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;

27)„sdíleným využíváním rádiového spektra“ přístup dvou nebo více technologií nebo uživatelů ke stejným pásmům nebo kanálům rádiového spektra na základě rovného nebo hierarchického pořadí ochrany, který má zajistit jejich účinné využívání a který může být založen na stanoveném mechanismu sdílení mezi uživateli, které je oprávněno na základě všeobecného oprávnění, individuálních práv na užívání rádiového spektra nebo jejich kombinace; zahrnuje regulační přístupy, jako je licencovaný sdílený přístup, který všem uživatelům zaručuje předvídatelné a spolehlivé podmínky sdílení;

28)„přístupem“ zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání; zahrnuje mimo jiné: přístup k sítím elektronických komunikací a síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k informačním systémům nebo databázím pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby a přístup ke službám virtuálních sítí;

29)„propojením“ zvláštní druh přístupu zřízeného mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací prostřednictvím fyzického a logického spojení sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podniku s uživateli téhož nebo jiného podniku, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti;

30)„operátorem“ podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou síť elektronických komunikací nebo přiřazené zařízení;

31)„účastnickým vedením“ fyzické spojení využívané signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné síti elektronických komunikací;

32)„voláním“ spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci;

33)„hlasovou komunikační službou“ veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo či nepřímo, vnitrostátních nebo vnitrostátních a mezinárodních volání prostřednictvím jednoho či více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu;

34)„zeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, u kterého část číselné struktury obsahuje zeměpisný údaj používaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu sítě;

35)„nezeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, které není zeměpisným číslem, např. čísla mobilních telefonů, služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou;

36)„službami úplné konverzace“ služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu v reálném čase mezi uživateli na dvou nebo více místech;

37)„centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ fyzické místo, kde je v rámci odpovědnosti veřejného orgánu nebo soukromé organizace uznané členským státem přijata tísňová komunikace;

38)„nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ PSAP zřízené odpovědnými orgány, do kterého je směrována tísňová komunikace a které je způsobilé předávat tísňovým službám kontextové informace z příslušné oblasti zásahu;

39)„tísňovou komunikací“ komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech;

40)„účinnou tísňovou komunikací“ tísňová komunikace, která zajišťuje včasnou komunikaci mezi koncovým uživatelem a nejvhodnějším centrem tísňové komunikace a včas zpřístupňuje kontextové informace, včetně informací o místě, kde se volající nachází;

41)„kontextovými informacemi“ informace předávané prostřednictvím tísňové komunikace koncovým uživatelem nebo odvozené a automaticky získané z koncového zařízení koncového uživatele nebo příslušné sítě, aby bylo možné včas určit zásahové prostředky tísňových služeb a rychlý příjezd tísňových služeb na místo zásahu;

42)„tísňovou službou“ služba uznaná jako taková členským státem, která v souladu s vnitrostátním právem poskytuje bezprostřední a rychlou pomoc v situacích, kdy je zejména přímo ohrožen život nebo zdraví, je přímo ohroženo zdraví nebo bezpečnost jednotlivce či veřejnosti, je přímo ohrožen soukromý nebo veřejný majetek či životní prostředí;

43)„informací o místě, kde se volající nachází“ v případě veřejné mobilní sítě zpracovaná data ať už pocházející ze síťové infrastruktury nebo z telefonního přístroje, která uvádějí zeměpisnou polohu mobilního koncového zařízení koncového uživatele, nebo v případě veřejné pevné sítě data uvádějící fyzickou adresu koncového bodu sítě;

44)„koncovým zařízením“ koncové zařízení ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice Komise 2008/63/ES 78 ;

45)„službami družicové komunikace“ služby, při jejichž poskytování se zcela nebo zčásti využívá navázání radiokomunikace z družicových pozemských stanic nebo z jejich pozemských a vzdušných komplementárních komponentů ke kosmické stanici („uplink“) a/nebo zřízení radiokomunikace z kosmické stanice k družicových pozemským stanicím nebo jejich pozemským a vzdušným komplementárním komponentům („downlink“);

46)„zajišťováním družicových sítí“ zřizování a provoz družicových systémů, družicových pozemských stanic a případně jejich pozemských a vzdušných komplementárních komponentů;

47)„družicovou pozemskou stanicí“ zařízení na Zemi, které lze používat buď pouze pro vysílání, nebo pro vysílání a příjem, nebo jen pro příjem radiokomunikačních signálů prostřednictvím družic nebo jiných kosmických systémů. To zahrnuje mimo jiné zemské stanice, terminály a na zemi umístěná zařízení potřebná ke komunikaci s družicemi nebo jinými kosmickými stanicemi;

48)„pozemskými a vzdušnými komplementárními komponenty“ pozemské nebo vzdušné stanice družicových sítí používané v pevných nebo měnících se místech za účelem zlepšení dostupnosti služeb družicové komunikace v zeměpisných oblastech v rámci dosahu družice (družic) dané soustavy, kde nelze zajistit dostatečně kvalitní spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi;

49)„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

50)„souhlasem“ souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 3

Obecné cíle a zásady

1.Členské státy, vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, jakož i BEREC, RSPB, ODN a Komise sledují v rámci tohoto nařízení v souladu se svými příslušnými pravomocemi každý z těchto obecných cílů, které mají stejnou důležitost:

a)posílit konkurenceschopnost odvětví konektivity a průmyslu jako celku usnadněním investic do pokročilých digitálních infrastruktur, včetně řešení založených na cloudu a umělé inteligenci, umožněním inovativních služeb, včetně spolehlivých služeb se zajištěnou kvalitou, a usnadněním spolupráce mezi aktéry v širším digitálním ekosystému;

b)rozvíjet jednotný trh elektronických komunikací usnadňující přeshraniční provoz sítí a poskytování služeb v rámci Unie, rozvoj transevropských digitálních sítí a poskytování inovativních sítí a služeb elektronických komunikací, včetně celoevropských služeb družicové komunikace;

c)posilovat odolnost a připravenost sítí a služeb elektronických komunikací na úrovni Unie podporou spolupráce mezi veřejnými orgány a poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací při budování nezbytných kapacit pro odolnost a při zajišťování bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států;

d)podporovat investice do konektivity a široké dostupnosti, přístupu a využívání gigabitových sítí, včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí, ve prospěch všech občanů a podniků v Unii, a to z hlediska ceny, kvality a výběru;

e)zajišťovat poskytování vysoce kvalitních, cenově dostupných a veřejně přístupných služeb elektronických komunikací všem koncovým uživatelům prostřednictvím účinné hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených zařízení, včetně efektivní hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a v oblasti služeb elektronických komunikací a přiřazených služeb v celé Unii;

f)prosazovat zájmy občanů Unie a chránit práva koncových uživatelů, včetně rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu, aby všichni koncoví uživatelé mohli i nadále využívat široký výběr moderních cenově dostupných a vysoce kvalitních služeb; a zaručit vysokou a společnou úroveň ochrany, zejména pro zranitelné spotřebitele, včetně stanovení únosných cen, možnosti volby a rovnocenného přístupu;

g)prosazovat udržitelnost usnadněním investic do energeticky účinných a nízkouhlíkových digitálních sítí a řešení a motivovat k efektivitě provozu mezi koncovými body;

h)podporovat cíle dalších politik Unie, které se opírají o rádiové spektrum, včetně politiky pro oblast vesmíru a společné bezpečnostní a obranné politiky.

2.Při výkonu svých pravomocí nebo plnění svých úkolů v rámci dosahování obecných cílů jednají vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, BEREC, RSPB, ODN a Komise nestranně, objektivně, transparentně a nediskriminačním a přiměřeným způsobem. Uplatňují zejména tyto zásady:

a)prosazovat předvídatelnost regulace s cílem zaručit jednotné regulační přístupy prostřednictvím vzájemné spolupráce;

b)zajišťovat, aby za podobných okolností byla opatření uplatňována jednotně a nedocházelo k diskriminaci v přístupu k poskytovatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací;

c)náležitě zohledňovat potenciální regulační a administrativní zátěž vyplývající z regulačních rozhodnutí a snažit se tuto zátěž v nejvyšší možné míře omezit;

d)uplatňovat právo Unie technologicky neutrálním způsobem, nakolik je to v souladu s dosažením cílů stanovených v tomto článku;

e)náležitě zohledňovat různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, okolností koncových uživatelů, a zejména spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech v rámci členského státu.

2.ČÁST II – ODOLNOST

Článek 4

Úloha sítí a služeb elektronických komunikací při zajišťování odolnosti

S ohledem na zásadní úlohu sítí a služeb elektronických komunikací pro celkovou odolnost společnosti a hospodářství Unie poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací uvedení v čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, BEREC, ODN, vnitrostátní regulační a příslušné orgány určené podle čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555, vnitrostátní orgány pro řešení krizí a pro civilní ochranu, včetně orgánů pro řešení kybernetických krizí určených podle čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555, přispívají v rámci svých příslušných pravomocí k předvídání a prevenci přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo případů zásahu vyšší moci, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo, a k reakcím na ně, a to prostřednictvím soudržného provádění povinností souvisejících s připraveností podle tohoto nařízení a v souladu s příslušnými mechanismy civilní ochrany, krizového řízení a reakce na krize na úrovni Unie a jednotlivých států.

Článek 5

Dostupnost a schopnosti sítí a služeb elektronických komunikací

1.Poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací, veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a další poskytovatelé uvedení v čl. 9 odst. 2, vnitrostátní regulační orgány, příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555 79 a další příslušné orgány, případně včetně vnitrostátních orgánů pro řešení krizí a civilní ochranu, včetně orgánů pro řešení kybernetických krizí určených podle čl. 9 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555, spolupracují s cílem zajistit nepřetržitou dostupnost sítí a služeb elektronických komunikací, jakož i jejich nezbytné schopnosti předvídat přírodní nebo člověkem způsobená narušení, krize nebo zásahy vyšší moci, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo, předcházet jim, připravovat se a reagovat na ně.

Orgány a poskytovatelé uvedení v prvním pododstavci přitom v nejvyšší míře zohlední plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury podle článku 6, který vypracuje BEREC.

2.Aniž je dotčena směrnice (EU) 2022/2555, poskytovatelé uvedení v odstavci 1 tohoto článku a centra tísňové komunikace přijmou veškerá nezbytná opatření s ohledem na plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury uvedený v článku 6 tohoto nařízení, který vypracuje BEREC, aby zajistili nepřetržitou dostupnost kritické komunikace a tísňové komunikace, jakož i nepřetržité předávání veřejných výstrah v případě přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahu vyšší moci, které mohou mít negativní dopad na obyvatelstvo.

3.Poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a centra tísňové komunikace přijmou při zavádění nových technologií do svých sítí nebo služeb elektronických komunikací veškerá nezbytná přípravná opatření, včetně testování a ověřování řešení, aby zajistili dostupnost služeb tísňové komunikace a veřejné výstrahy v Unii.

4.Pokud přechod na jiné technologie sítí může vést k ukončení poskytování služeb na aktuálně používaných zařízeních koncových uživatelů, poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací informují příslušné vnitrostátní orgány a koncové uživatele nejméně dva roky předem a poskytnou plán, který bude odrážet proces přechodu.

Článek 6

Plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury

1.Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme BEREC zprávu nazvanou „Plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury“ (dále jen „plán“) s cílem posílit odolnost a připravenost sítí a služeb elektronických komunikací a dalších digitálních infrastruktur na úrovni Unie v případě přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahu vyšší moci, které mohou mít významný nepříznivý dopad na obyvatelstvo nebo na fungování vnitřního trhu.

2.Tento plán zahrnuje:

a)komplexní posouzení architektury, kapacit, schopností a využívání sítí elektronických komunikací poskytovatelů uvedených v čl. 5 odst. 1, vypracované na základě informací shromážděných podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení a předané ODN v souladu s čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení; 

b)soubor provozních doporučení týkajících se opatření ke zvýšení odolnosti sítí, mimo jiné na základě posouzení podle písmene a);

c)postupy krizového řízení.

Posouzení uvedené v prvním pododstavci písm. a) mimo jiné poskytne přehled o topologii sítě na úrovni Unie, určí diverzifikaci tras, potenciální úzká místa nebo místa selhání a oblasti, kde jsou zapotřebí opatření související s odolností, jako jsou strategické investice na podporu redundance, zejména pro transevropské digitální sítě. Posouzení se provádí v souladu s použitelnými předpisy Unie a členských států v oblasti ochrany utajovaných informací. Informace v něm obsažené se uvádějí v agregované podobě, aby se zabránilo přesné geolokalizaci citlivých aktiv.

Provozní doporučení uvedená v prvním pododstavci písm. b) zahrnují doporučení zajišťující technickou schopnost sítí elektronických komunikací integrovat se s různými typy pozemních a jiných než pozemních sítí, jako jsou družicové sítě, schopnosti zajistit nepřetržitý provoz základních komunikačních sítí a služeb v situacích zvýšené poptávky, přetížení sítě nebo přírodních či člověkem způsobených narušení, mimo jiné včetně hrozeb výpadku systému, jako je úmyslné škodlivé rušení, nebo jiná opatření považovaná za důležitá pro zajištění dostupnosti služeb a nezbytných schopností sítě.

Postupy krizového řízení uvedené v prvním pododstavci písm. c) jsou určeny vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům a jejich cílem jsou harmonizované postupy, koordinační ujednání a operativní protokoly, které se použijí v případě přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahu vyšší moci. Postupy krizového řízení musí být v souladu s příslušnými mechanismy civilní ochrany, řešení krizí a reakce na úrovni Unie a členských států a musí je doplňovat.

Článek 7

Spolupráce a shromažďování údajů na podporu přípravy plánu

1.Na podporu BEREC vypracuje ODN návrh plánu v úzké spolupráci s Komisí, v otázkách připravenosti a odolnosti sítí a služeb elektronických komunikací pak se skupinou pro spolupráci zřízenou článkem 14 směrnice (EU) 2022/2555, případně po konzultaci s agenturou ENISA a příslušnými evropskými orgány pro koordinaci reakce na krize a civilní ochrany. Plán se pravidelně přezkoumává a aktualizuje, mimo jiné na základě informací shromážděných podle odstavce 2 tohoto článku.

2.Na podporu přípravy plánu shromažďují vnitrostátní regulační orgány každé dva roky informace o architektuře, kapacitě, schopnostech a využívání veřejných sítí elektronických komunikací, veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a případně sítí používaných zcela nebo převážně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti, pokud jim nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům nebyly tyto informace již poskytnuty podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

3.Žádosti o informace podle odstavce 2 musí být odůvodněné, přiměřené a omezené na to, co je nezbytně nutné pro plnění úkolů souvisejících s odolností a připraveností. Tyto informace se předávají ODN každé dva roky.

4.Do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní BEREC v úzké spolupráci s Komisí a agenturou ENISA společnou šablonu, kterou budou vnitrostátní regulační orgány používat pro shromažďování údajů podle odstavce 2.

Článek 8

Spolupráce s Komisí, ostatními subjekty Unie nebo odbornými skupinami

1.Pokud přírodní nebo člověkem způsobené narušení, krize nebo zásah vyšší moci zahrnuje rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident ve smyslu čl. 6 bodu 7 směrnice (EU) 2022/2555 nebo se s ním časově shoduje, poskytne BEREC Evropské síti styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (dále jen „EU-CyCLONe“) a Komisi příslušné informace, aby bylo zajištěno sdílené situační povědomí a soudržnost při reakci na krize.

2.ODN na požádání sdělí Komisi podrobnosti o analýze použité při přípravě plánu v souladu s článkem 6. Komise tyto informace případně zohlední při vytváření a provádění nástrojů financování, včetně strategických investic do transevropských digitálních sítí, nebo při přijímání politik či opatření ke zvýšení odolnosti a připravenosti sítí elektronických komunikací.

3.Úkoly a opatření podle této části se nedotýkají úkolů agentury ENISA, sítě týmu pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (dále jen „CSIRT“), sítě EU-CyCLONe, skupiny pro spolupráci zřízené směrnicí (EU) 2022/2555 ani jiných odborných skupin nebo koordinačních systémů podle práva Unie v oblasti civilní ochrany.

3.ČÁST III – OPRÁVNĚNÍ A PASPORTIZACE PRO JEDNOTNÝ TRH

Článek 9

Všeobecné oprávnění

1.Volnost v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací podléhá podmínkám a povinnostem stanoveným v tomto nařízení. Členské státy mohou omezit volnost zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací pouze z důvodů uvedených v čl. 52 odst. 1 SFEU, a to z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Každé takové omezení musí být řádně odůvodněno a oznámeno Komisi.

2.Režim všeobecného oprávnění se vztahuje na poskytovatele veřejných služeb elektronických komunikací a poskytovatele sítí elektronických komunikací, které jsou zcela nebo převážně využívány k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti.

3.Režim všeobecného oprávnění se nevztahuje na interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech.

4.V rámci režimu všeobecného oprávnění podléhá právo zajišťovat sítě a poskytovat služby elektronických komunikací pouze těmto podmínkám:

a)dodržování požadavků na odolnost a připravenost sítí během přírodních nebo člověkem způsobených narušení, krizí nebo zásahů vyšší moci podle tohoto nařízení, které se vztahují na daného poskytovatele, a podmínek použití týkajících se komunikace veřejných orgánů s veřejností za účelem varování veřejnosti před bezprostředními hrozbami a zmírnění následků závažných katastrof;

b)dodržování podmínek používání kritických komunikačních služeb při závažných katastrofách nebo mimořádných událostech na celostátní úrovni, které se vztahují na daného poskytovatele, s cílem zajistit komunikaci mezi tísňovými službami a orgány;

c)soulad s normami nebo specifikacemi uvedenými v článku 187, které se vztahují na daného poskytovatele;

d)dodržování pravidel týkajících se kybernetické bezpečnosti, která se vztahují na daného poskytovatele, včetně požadavků na bezpečnost dodavatelského řetězce IKT uložených v souladu s aktem o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 80 ;

e)umožnění přístupu donucovacích a soudních orgánů k údajům, včetně zákonného odposlechu a uchovávání údajů v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy členských států, v nichž je služba poskytována, které jsou v souladu s právem Unie a vztahují se na daného poskytovatele;

f)zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2014/30/EU 81 , které se vztahují na daného poskytovatele;

g)dodržování požadavků nebo opatření týkajících se propojení podle článku 66, které se na daného poskytovatele vztahují;

h)v případě sítí a služeb elektronických komunikací dodržování příslušných mezinárodních dohod týkajících se využívání omezených zdrojů, na které se nevztahují individuální práva na užívání, pokud se na daného poskytovatele vztahují;

i)interoperabilita služeb v souladu s tímto nařízením, pokud se na poskytovatele vztahuje;

j)případně správní poplatky v souladu s článkem 12.

Další podmínky pro využívání rádiového spektra se použijí v souladu s články 20 a 21, pokud se na poskytovatele vztahují.

Další podmínky pro využívání číslovacích zdrojů, které jsou přiděleny z národních číslovacích plánů a případně z číslovacího plánu Unie, se použijí v souladu s články 46 a 50, pokud se na poskytovatele vztahují.

Článek 10

Postup jednotného pasu

1.Pokud poskytovatel v rámci režimu všeobecného oprávnění zamýšlí zajišťovat sítě nebo poskytovat služby elektronických komunikací v jednom nebo více členských státech, předloží oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jednoho z těchto členských států v rámci postupu jednotného pasu.

2.Poskytovatelé nejsou povinni před výkonem práv vyplývajících z všeobecného oprávnění získat rozhodnutí nebo jiný správní akt regulačního orgánu členského státu oznámení, v němž poskytovatel hodlá působit.

3.Oznámení uvedené v odstavci 1 se podá pomocí šablony oznámení v souladu s pokyny BEREC vydanými podle článku 125 nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. BEREC v případě potřeby aktualizuje příslušné pokyny.

4.Regulační orgán, jenž je příjemcem oznámení, předá obdržené oznámení bez zbytečného odkladu ODN. Pokud se oznámení týká zahájení zajišťování sítí a poskytování služeb ve více členských státech, předá je ODN bez zbytečného odkladu pro informaci příslušným orgánům ostatních členských států, v nichž poskytovatel hodlá působit.

5.Pokud se oznámení týká záměru poskytovatele, který již působí v jednom nebo několika členských státech, rozšířit svou činnost na další členské státy, předá ODN toto oznámení pro informaci příslušným orgánům všech dotčených členských států, včetně těch členských států, v nichž poskytovatel již zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací.

6.V rámci postupu jednotného pasu orgán, jenž je příjemcem oznámení, potvrdí poskytovateli oprávnění zajišťovat sítě nebo poskytovat služby elektronických komunikací do jednoho týdne od předložení oznámení podle odstavce 1. Potvrzení musí obsahovat informace o všech podmínkách všeobecného oprávnění použitelných v členském státě nebo členských státech, v nichž mají být sítě nebo služby zajišťovány či poskytovány, jakož i o souvisejících povinnostech a právech vyplývajících z oprávnění. Pokud se oznámení týká záměru poskytovatele, který již působí v jednom nebo více členských státech, rozšířit svou činnost do dalších členských států, musí potvrzení obsahovat informace o podmínkách všeobecného oprávnění použitelných v těchto dalších členských státech.

7.Jakmile je oznámení potvrzeno, může poskytovatel vykonávat práva vyplývající ze všeobecného oprávnění a zahájit činnost, případně s výhradou ustanovení o právech na užívání podle tohoto nařízení.

8.ODN vede veřejně přístupnou unijní databázi oznámení podaných vnitrostátním regulačním orgánům. Orgány, které jsou příjemci oznámení, aktualizují v databázi informace o všech přijatých oznámeních nejméně jednou za dva měsíce.

9.U sítí a služeb elektronických komunikací oznámených před [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] se nevyžaduje nové oznámení. Poskytovatelé mohou podat oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, jenž je příjemcem oznámení, že chtějí získat nové všeobecné oprávnění pro stávající sítě nebo služby v rámci postupu jednotného pasu. Při zavádění nových sítí nebo služeb elektronických komunikací podléhají poskytovatelé ohledně těchto nových sítí nebo služeb postupu jednotného pasu.

Článek 11

Pokyny a vzájemná pomoc

1.Do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] BEREC v úzké spolupráci s Komisí a dalšími příslušnými orgány, včetně kontaktních míst určených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, zveřejní pokyny, které zajistí, aby byly všechny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 4 uplatňovány soudržným, nediskriminačním a přiměřeným způsobem a aby byly poskytovatelům přístupné prostřednictvím internetových stránek ODN.

2.Každý členský stát určí vnitrostátní jednotné kontaktní místo, jehož úkolem bude komunikovat s ODN a průběžně aktualizovat informace o vnitrostátních právních předpisech a postupech použitelných na zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, zejména těch, které se týkají podmínek všeobecného oprávnění, včetně podmínek týkajících se kybernetické bezpečnosti, přístupu k údajům a ochrany údajů a povinností stanovených v tomto nařízení.

3.Postupy týkající se oznamování, potvrzení k zahájení činností, vzájemné pomoci při prosazování a opatření pro výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány a ODN v souladu s nařízením (EU) 2024/903 může Komise dále upřesnit prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

4.Aniž jsou dotčeny donucovací pravomoci členských států týkající se použitelného práva v oblasti jejich jurisdikce, má v rámci režimu jednotného pasu vnitrostátní regulační orgán členského státu oznámení pravomoc ukládat sankce za porušení podmínek oprávnění. V případě závažného porušení zahrnují případná opatření, v případě potřeby po konzultaci s regulačními orgány dotčených členských států, odnětí práva působit v členském státě nebo členských státech, na které se jednotný pas vztahuje.

5.Pokud vnitrostátní regulační orgán členského státu, v němž jsou sítě nebo služby elektronických komunikací zajišťovány nebo poskytovány, dospěje k závěru, že porušení podmínek oprávnění může mít na jeho území závažný negativní dopad z důvodu národní bezpečnosti nebo veřejného zájmu, má právo uložit sankce v rámci své jurisdikce, případně po konzultaci s příslušnými orgány členského státu oznámení.

Článek 12

Správní poplatky

1.Pokud členské státy ukládají správní poplatky podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací na základě všeobecného oprávnění nebo podnikům, kterým bylo uděleno právo na užívání, tyto poplatky:

a)souhrnně pokrývají jen ty správní náklady, které vzniknou při řízení, kontrole a prosazování systému všeobecného oprávnění, práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v článku 67, čl. 68 odst. 1, článcích 69 a 77, které mohou zahrnovat náklady na mezinárodní spolupráci, harmonizaci a normalizaci, analýzu trhu, sledování plnění a na další kontrolu trhu, případně i na činnost zahrnující přípravu a prosazování správních rozhodnutí, jako jsou rozhodnutí o přístupu a propojení;

b)jsou jednotlivým podnikům ukládány objektivním, transparentním a přiměřeným způsobem.

2.Podniky, jejichž obrat je pod určitou prahovou hodnotou nebo které z hlediska svých činností nedosahují minimálního tržního podílu nebo mají jen velmi omezenou územní působnost, nepodléhají správním poplatkům.

3.Pokud jsou správní poplatky ukládány, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány každoročně zveřejní přehled svých správních nákladů a celkovou částku vybraných poplatků. Dojde-li k rozdílu mezi celkovou částkou poplatků a správními náklady, provedou se odpovídající úpravy.

4.ČÁST IV – ZDROJE (RÁDIOVÉ SPEKTRUM A ČÍSLOVÁNÍ)

4.1.HLAVA I: RÁDIOVÉ SPEKTRUM

4.1.1.KAPITOLA I: Zásady a cíle

Oddíl 1: Mezinárodní pravidla pro využívání a správu rádiového spektra

Článek 13

Strategické plánování a správa rádiového spektra

1.Členské státy a Komise zajišťují správu rádiového spektra na vnitřním trhu koordinovaným způsobem, s ohledem na jeho hodnotu jako společného evropského zdroje a v rámci sdílených pravomocí s cílem podpořit hospodářský růst a chránit hodnoty a bezpečnost Unie, a to při dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména jednotného trhu elektronických komunikací, jakož i při zajišťování bezpečnosti a digitální suverenity.

2.Komise, které je nápomocen RSPB, a příslušné vnitrostátní orgány spolupracují při strategickém plánování rádiového spektra a koordinaci přístupů politiky v oblasti rádiového spektra.

3.Příslušné vnitrostátní orgány zajišťují správu rádiového spektra účinně a efektivně v souladu s tímto nařízením a s Radiokomunikačním řádem Mezinárodní telekomunikační unie (dále jen „ITU“) a dalšími dohodami přijatými v rámci ITU a použitelnými na rádiové spektrum. Vynaloží veškeré úsilí na odstranění jakéhokoli potenciálního nebo skutečného zdroje přeshraničního nebo vnitrostátního škodlivého rušení a přijmou opatření týkající se rádiového spektra s cílem minimalizovat bezpečnostní rizika při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací.

4.Pokud toto nařízení zmocňuje Komisi ke správě rádiového spektra, řídí se Komise stejnými zásadami a dodržuje stejné povinnosti jako příslušné orgány, pokud toto nařízení nebo jiné právo Unie nestanoví jinak.

Článek 14

Škodlivé rušení

1.Držitelé práv na užívání rádiového spektra mají právo využívat své kmitočty bez škodlivého rušení v souladu s národními plány přidělování kmitočtových pásem a mezinárodními dohodami.

2.Příslušné vnitrostátní orgány mezi sebou a případně i prostřednictvím RSPB spolupracují při přeshraniční koordinaci využívání rádiového spektra. Vynakládají veškeré úsilí na vyřešení jakéhokoli problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraničním škodlivým rušením, který brání využívání rádiového spektra na území Unie.

3.V případě nevyřešené přeshraniční koordinace nebo přeshraničního škodlivého rušení mezi členskými státy může kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán nebo kterýkoli držitel práva na užívání rádiového spektra požádat RSPB, aby využil mechanismu vzájemného poradenství k vyřešení problému. RSPB může vydat stanovisko, ve kterém navrhne koordinované řešení. Na žádost příslušného orgánu RSPB takové stanovisko vydá.

4.Není-li přeshraniční problém mezi členskými státy vyřešen do 12 měsíců od podání žádosti podle odstavce 3, přijme Komise na žádost příslušného vnitrostátního orgánu z kteréhokoli dotčeného členského státu nebo držitele práva na užívání rádiového spektra nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí k vyřešení přeshraničního problému, přičemž zohlední případné stanovisko RSPB podle odstavce 3.

5.Pokud přeshraniční problém zahrnuje třetí zemi, včetně kandidátských a přistupujících zemí, spolupracují Komise a příslušné vnitrostátní orgány v rámci RSPG na žádost kteréhokoli příslušného vnitrostátního orgánu z dotčeného členského státu s cílem poskytnout právní, politickou a technickou podporu při řešení takového problému, aby dotčené členské státy mohly plnit své povinnosti a vykonávat svá práva na užívání rádiového spektra podle práva Unie.

6.Pokud není přeshraniční problém, který zahrnuje třetí zemi, vyřešen do 12 měsíců od podání žádosti podle odstavce 5, může Komise na žádost příslušného vnitrostátního orgánu z dotčeného členského státu a po konzultaci s RSPB přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým vymezí pomoc nebo příspěvek, které mají členské státy s podporou Komise poskytnout k vyřešení tohoto problému, a to bez ohledu na to, zda jsou daným škodlivým zásahem dotčeny či nikoli.

7.Pokud přeshraniční problém zahrnující třetí zemi nelze vyřešit pomocí nebo příspěvkem podle odstavce 6 tohoto článku, může Rada zvážit přijetí omezujících opatření podle článku 29 Smlouvy o EU v souladu s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

8.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 4 a 6 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4 za pomoci výboru uvedeného v čl. 199 odst. 2 („Výboru pro rádiové spektrum“).

Oddíl 2: Zásady

Článek 15

Zásada sdíleného využívání rádiového spektra

1.Aniž je dotčena výjimka stanovená v druhém pododstavci, rádiové spektrum v rámci všeobecného oprávnění a individuálních práv na užívání sdílejí poskytovatelé téže služby (sdílení v rámci služby) nebo různých služeb (sdílení mezi službami), s výhradou dodržení práva hospodářské soutěže.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou omezit sdílené využívání rádiového spektra, pokud je to nezbytné z důvodů, které se týkají:

a)zajištění hospodářské soutěže a nediskriminačního přístupu na trh;

b)technické nebo ekonomické proveditelnosti;

c)pokud jsou výlučná práva na užívání rádiového spektra nezbytná k zajištění veřejné bezpečnosti, národní bezpečnosti, obrany nebo ochrany základních služeb;

d)zamezení škodlivému rušení;

e)přeshraniční koordinace.

2.Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby přidělené rádiové spektrum bylo využíváno efektivně. Za tímto účelem mohou požadovat, aby držitel práv na užívání rádiového spektra, včetně práv pro účely obrany a bezpečnosti, sdílel jakoukoli část rádiového spektra, která není v dané zeměpisné oblasti nebo daném časovém období využívána, za předpokladu, že sdílené využívání rádiového spektra nenarušuje, nezhoršuje ani jinak neomezuje využívání rádiového spektra původním držitelem práv a že je toto sdílené využívání v souladu s právem hospodářské soutěže.

Článek 16

Zásady technologické neutrality a neutrality služeb

1.K zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací v rámci rádiového spektra, které je v souladu s právem Unie v národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací, lze použít jakýkoli typ technologie.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou toto právo omezit, pouze pokud je to nezbytné a přiměřené z důvodu:

a)zamezení škodlivému rušení;

b)ochrany veřejného zdraví proti elektromagnetickým polím, přičemž se zohlední doporučení 1999/519/ES;

c)zajištění technické kvality služby;

d)zajištění maximálního sdílení rádiového spektra;

e)zaručení účinného využití rádiového spektra;

f)zajištění plnění cílů obecného zájmu v souladu s odstavcem 2.

3.V rámci rádiového spektra, které je v souladu s právem Unie v národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací, lze poskytovat jakýkoli druh služby elektronických komunikací.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou toto právo omezit pouze za účelem splnění požadavku podle Radiokomunikačního řádu ITU na základě přiměřených a nediskriminačních kritérií. Příslušný vnitrostátní orgán má právo požadovat, aby určitá služba byla poskytována v určitém pásmu, pouze pokud je to odůvodněno:

a)ochranou života;

b)podporou sociální, regionální nebo územní soudržnosti;

c)předcházením neefektivnímu využívání rádiového spektra;

d)podporou kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytováním služeb rozhlasového a televizního vysílání;

e)nutností zajistit veřejnou bezpečnost, národní bezpečnost, obranu nebo ochranu základních služeb.

Příslušné vnitrostátní orgány mohou zakázat poskytování jakékoli jiné služby v určitém pásmu pouze tehdy, je-li to odůvodněno nutností ochrany života.

4.1.2.KAPITOLA II: Přidělování

Oddíl 1: Strategie pro rádiové spektrum a plány přidělování

Článek 17

Strategie a plány Unie pro rádiové spektrum

1.Komise po konzultaci se zúčastněnými stranami a RSPB vypracuje výhledovou strategii Unie pro rádiové spektrum a v případě potřeby ji po každé Světové radiokomunikační konferenci aktualizuje.

2.Strategie Unie pro rádiové spektrum je vodítkem k dlouhodobému plánování rádiového spektra, inovacím a účinnému využívání rádiového spektra v celé Unii. Určuje potřeby v oblasti rádiového spektra, zajišťuje dostupnost a případně chrání rádiové spektrum nezbytné pro plnění cílů různých oblastí politiky Unie zahrnujících využívání rádiového spektra, včetně obrany a bezpečnosti, pro účely kritické komunikace a jiné účely, včetně snímání. Ve strategii Unie pro rádiové spektrum a odpovídajícím způsobem i v národních plánech přidělování kmitočtových pásem je třeba zohlednit dostupnost rádiového spektra pro zajištění veřejné bezpečnosti, národní bezpečnosti, obrany nebo ochrany základních služeb za harmonizovaných podmínek.

3.Na základě strategie Unie pro rádiové spektrum může Komise případně prostřednictvím prováděcích aktů přijmout plány Unie pro rádiové spektrum.

Každý plán Unie pro rádiové spektrum určí potřeby v oblasti rádiového spektra související s konkrétní technologií nebo službou rádiového spektra a stanoví lhůty pro technickou harmonizaci využívání rádiového spektra podle rozhodnutí č. 676/2002/ES a případně lhůty pro udělení oprávnění k využívání tohoto rádiového spektra podle tohoto nařízení, které se mohou odchýlit od lhůty stanovené v čl. 18 odst. 1. Tím není dotčena možnost odchýlit se od lhůty stanovené v čl. 18 odst. 1 podle čl. 18 odst. 2 a 3.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4 za pomoci výboru uvedeného v čl. 199 odst.2. RSPB sleduje technický, hospodářský a společenský vývoj související s využíváním rádiového spektra a v případě potřeby doporučuje aktualizaci plánu Unie pro rádiové spektrum.

4.Do devíti měsíců od přijetí plánů Unie pro rádiové spektrum předloží příslušné vnitrostátní orgány Komisi a RSPB své národní plány pro rádiové spektrum, v nichž případně uvedou vnitrostátní opatření nezbytná k provedení plánu Unie pro rádiové spektrum a jejich časový harmonogram. Příslušné vnitrostátní orgány zveřejní národní plány pro rádiové spektrum a pravidelně je aktualizují.

5.Příslušné vnitrostátní orgány pravidelně podávají Komisi a RSPB zprávy o provádění svých národních plánů pro rádiové spektrum. Komise a příslušné vnitrostátní orgány v rámci RSPB spolupracují při zjišťování a řešení nedostatků v oblastech, kde Komise nebo RSPB považují pokrok při plnění jednoho nebo více cílů plánu Unie pro rádiové spektrum za nedostatečný.

Článek 18

Koordinované načasování přidělení

1.Pokud bylo využívání rádiového spektra harmonizováno v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby elektronických komunikací, udělí příslušné vnitrostátní orgány oprávnění k tomuto využívání do 24 měsíců od přijetí uvedeného opatření nebo co nejdříve po zrušení rozhodnutí o povolení alternativního využití na základě výjimky podle odstavce 5 tohoto článku.

2.Lhůta stanovená v odstavci 1 může být pro určité pásmo prodloužena v nezbytném rozsahu na základě jedné z těchto okolností:

a)omezení využívání tohoto pásma na základě cíle obecného zájmu podle čl. 16 odst. 2 druhého pododstavce písm. a) nebo d);

b)nevyřešené otázky týkající se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení se třetími zeměmi, pokud dotčený členský stát požádal o případnou pomoc Unie podle čl. 14 odst. 5;

c)nutnost zajistit národní bezpečnost a obranu;

d)zásah vyšší moci.

Dotčený příslušný vnitrostátní orgán přezkoumá prodloužení lhůty podle prvního pododstavce nejméně jednou za dva roky a na žádost potenciálního uživatele rádiového spektra nebo Komise.

3.Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze prodloužit u určitého pásma v nezbytném rozsahu a až o 24 měsíců v případě:

a)nevyřešených otázek týkajících se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení mezi členskými státy, pokud dotčený členský stát včas přijme všechna nezbytná opatření podle čl. 14 odst. 3 a 4;

b)potřeby zajistit technický přechod stávajících uživatelů daného pásma, jakož i složitosti tohoto přechodu.

4.V případě prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 příslušný vnitrostátní orgán včas informuje ostatní příslušné vnitrostátní orgány a Komisi s uvedením důvodů.

5.Bez ohledu na odstavec 1 mohou příslušné vnitrostátní orgány povolit alternativní využití celého pásma harmonizovaného rádiového spektra nebo jeho části, pokud:

a)veřejná konzultace uskutečněná v souladu s článkem 184 a posouzení budoucí tržní poptávky v souladu s článkem 32 prokazují, že v dohledné budoucnosti nebude existovat výrazná poptávka po harmonizovaném využívání rádiového spektra;

b)toto alternativní užívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech.

Příslušný vnitrostátní orgán prostřednictvím ODN sdělí Komisi a ostatním příslušným vnitrostátní orgánům své rozhodnutí spolu s jeho odůvodněním a pravidelně je přezkoumává.

6.Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určit společná data pro vydání oprávnění k užívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra v souladu s odstavcem 1 a odchylně od odstavců 1, 2 a 3.

Uvedený prováděcí akt se přijímá postupem podle čl. 199 odst. 4.

Oddíl 2: Návrh na přidělení/harmonizaci

Článek 19

Žádost o harmonizaci rádiového spektra

1.Každá zúčastněná strana může Komisi předložit odůvodněnou žádost o zvážení harmonizace podmínek dostupnosti a/nebo účinného využívání konkrétního kmitočtového pásma podle článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

2.Na základě takové žádosti Komise uspořádá veřejnou konzultaci a předloží tuto žádost buď RSPB k vypracování zprávy nebo stanoviska, nebo Výboru pro rádiové spektrum, případně oběma. Bude-li osloven, přijme Výbor pro rádiové spektrum stanovisko podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

Na uvedenou žádost musí být v přiměřené lhůtě poskytnuta odůvodněná odpověď.

3.Komise zveřejní žádost a odpověď.

4.1.3.KAPITOLA III: Přidělování

Oddíl 1: Zásady

Článek 20

Všeobecné oprávnění k využívání rádiového spektra

1.Rádiové spektrum se využívá na základě všeobecného oprávnění s výhradou dodržení podmínek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, pokud není vyžadováno individuální právo na užívání v souladu s článkem 21.

2.Podniky oprávněné využívat rádiové spektrum na základě všeobecného oprávnění podléhají pouze těmto podmínkám:

a)poskytovat určitou službu nebo používat určitý druh technologie, pokud je uloženo omezení podle čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce nebo čl. 16 odst. 2 druhého pododstavce, případně včetně požadavků na pokrytí a kvalitu služby;

b)využívat rádiové spektrum účinně a efektivně v souladu s tímto nařízením;

c)uplatňovat technické a provozní podmínky nutné k tomu, aby se zabránilo škodlivému rušení a bylo chráněno veřejné zdraví před elektromagnetickými poli, pokud se takové podmínky liší od podmínek, které jsou spojeny s využíváním rádiového spektra v rámci všeobecného oprávnění, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES;

d)dodržovat pravidla kybernetické bezpečnosti, včetně požadavků týkajících se dodavatelského řetězce IKT podle aktu o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení (EU) 2019/881.

Článek 21

Individuální práva na užívání rádiového spektra

1.Příslušné vnitrostátní orgány mohou k užívání rádiového spektra udělovat individuální práva pouze v případě, že je to nezbytné pro maximalizaci efektivního užívání vzhledem k poptávce, přičemž zohlední:

a)specifické vlastnosti dotčeného rádiového spektra;

b)potřebu předejít škodlivému rušení;

c)případné vypracování spolehlivých podmínek pro sdílení rádiového spektra;

d)potřebu zajistit technickou kvalitu komunikací nebo služby;

e)cíle obecného zájmu, jak jsou stanoveny členskými státy v souladu s právem Unie;

f)potřebu zajistit efektivní využívání rádiového spektra.

2.Podniky, které jsou držiteli individuálního práva na užívání rádiového spektra, mohou vedle podmínek uvedených v čl. 20 odst. 2 podléhat pouze podmínkám, které stanoví příslušný vnitrostátní orgán před přidělením nebo obnovením takového práva a které se týkají:

a)časového rámce a maximální doby trvání v souladu s článkem 24, s výhradou veškerých změn v národním plánu přidělování kmitočtových pásem;

b)převodu nebo pronájmu práv v souladu s článkem 26;

c)platby poplatků za práva na užívání v souladu s článkem 29;

d)plnění jakéhokoli závazku převzatého v rámci postupu udělení nebo obnovy oprávnění předtím, než bylo oprávnění uděleno, nebo v příslušných případech před výzvou k podání žádosti o práva na užívání;

e)sdružování nebo umožnění přístupu k rádiovému spektru jiným uživatelům v určitých regionech nebo na vnitrostátní úrovni nebo sdílení rádiového spektra v souladu s článkem 27;

f)využívání pásem rádiového spektra v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami;

g)zvláštních podmínek pro experimentální využívání pásem rádiového spektra;

h)sdílení pasivní nebo aktivní infrastruktury, která závisí na rádiovém spektru;

i)obchodních dohod o přístupu k roamingu;

j)společného zavádění infrastruktur pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací využívajících rádiové spektrum.

Příslušné orgány nesmí stanovit podmínky podle prvního pododstavce písm. e), h), i) nebo j) tohoto odstavce, pokud to není odůvodněno postupem podle článku 32.

3.Příslušné orgány včas a transparentně konzultují a informují zúčastněné strany o podmínkách, které mají být spojeny s jednotlivými právy na užívání, a to před uložením těchto podmínek. Předem stanoví kritéria pro posouzení splnění těchto podmínek a transparentně je sdělí zúčastněným stranám.

4.Příslušný orgán může kombinovat individuální práva s všeobecným oprávněním k využívání rádiového spektra, přičemž zváží případné dopady na hospodářskou soutěž, inovace a vstup na trh.

5. RSPB shromažďuje osvědčené postupy týkající se volby mezi všeobecným oprávněním a individuálními právy.

Oddíl 2: Harmonizace

Článek 22

Společné podmínky oprávnění k užívání rádiového spektra

1.Potenciální uživatelé rádiového spektra ve dvou nebo více členských státech pro veřejné a neveřejné sítě elektronických komunikací mohou požádat příslušné vnitrostátní orgány dotčených členských států, aby s pomocí RSPB společně stanovily společné podmínky oprávnění s cílem snížit náklady na zavedení nebo dopad na životní prostředí. Příslušné vnitrostátní orgány informují o těchto žádostech Komisi.

2.Aniž je dotčen článek 39 tohoto nařízení, pokud Komise nebo alespoň dva dotčené příslušné vnitrostátní orgány podají odůvodněnou žádost, bez ohledu na to, zda žádost podali poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací či nikoli, RSPB po konzultaci se zúčastněnými stranami vypracuje návrh společných podmínek oprávnění, a to i pokud jde o nejlepší způsob sdílení rádiového spektra mezi veřejnými a soukromými sítěmi, v souladu s právem hospodářské soutěže. Komise může prostřednictvím prováděcího aktu s přihlédnutím k návrhu RSPB a případně k požadavkům stanoveným v čl. 39 odst. 4 přijmout společné podmínky oprávnění závazné ve všech členských státech a stanovit společný formát, který se bude používat.

3.Na žádost dvou nebo více příslušných vnitrostátních orgánů nebo Komise bude RSPB zkoumat možnost a způsoby vydávání oprávnění pro část rádiového spektra na úrovni Unie a navrhne vhodný autorizační postup a podmínky udělování oprávnění, aby byla v celé Unii zajištěna existence vysoce kvalitních bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací (dále jen „bezdrátové širokopásmové služby“), včetně služeb družicové komunikace na základě přímého propojení se zařízením (Direct-to-Device). Komise může po konzultaci s RSPB doplnit toto nařízení prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 198, kterým stanoví postupy a podmínky udělování oprávnění k využívání rádiového spektra v konkrétním pásmu harmonizovaného rádiového spektra nebo jeho částech na úrovni Unie.

4.Při provádění autorizačního postupu si Komise může vyžádat pomoc RSPB, ODN, Komunikačního výboru nebo externích odborníků.

5.Pokud jsou stanoveny společné podmínky oprávnění podle odstavce 2 tohoto článku, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnosti postupu využívajícího jedno správní místo, který umožní podniku podat u ODN žádosti o práva na užívání rádiového spektra ve více než jednom členském státě, a upřesnit procesní opatření včetně správních lhůt.

6.Příslušné vnitrostátní orgány udělí práva a oprávnění ve lhůtách stanovených v čl. 30 odst. 8.

7.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 2 a 4 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 23

Harmonizované přidělování rádiového spektra

Příslušné vnitrostátní orgány neukládají žádné další podmínky, dodatečná kritéria nebo postupy, pokud byli držitelé práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra vybráni ve společném výběrovém řízení na úrovni Unie nebo pokud se na ně vztahují harmonizované podmínky oprávnění v Unii.

Oddíl 3: Harmonizovaná pravidla týkající se podmínek oprávnění

Článek 24

Doba platnosti práv

1.Práva na užívání rádiového spektra se v zásadě udělují na dobu neurčitou. Individuální práva na užívání rádiového spektra využívaného pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby udělená na dobu neurčitou podléhají pravidelným přezkumům ze strany příslušných vnitrostátních orgánů, včetně povinností týkajících se pokrytí a kvality služeb. Tyto přezkumy se neprovádějí dříve než každých 20 let od udělení takového individuálního práva na užívání rádiového spektra. Pravidelné přezkumy se oznamují postupem podle článku 31.

2.Individuální práva na užívání rádiového spektra, která jsou udělena na dobu neurčitou, mohou být kdykoli zrušena z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 2 a ve všech ostatních případech s pětiletou výpovědní lhůtou. Pokud jsou individuální práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové služby, která byla udělena na dobu neurčitou, výjimečně zrušena během prvních 40 let od jejich vydání, použije se článek 195.

3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být individuální práva na užívání rádiového spektra udělena na dobu určitou, která je považována za vhodnou s ohledem na cíle sledované v souladu s čl. 30 odst. 4, pokud je třeba podpořit hospodářskou soutěž nebo zabránit jejímu narušení v souladu s článkem 32.

Pokud jsou individuální práva na užívání rádiového spektra udělena na omezenou dobu, stanoví příslušný orgán maximální dobu jejich trvání předem, aniž jsou dotčeny jakékoli následné změny v národním plánu přidělování kmitočtových pásem, a uvede tuto dobu v rozhodnutích o udělení individuálních práv.

4.Pokud příslušné orgány podřídí individuální práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra určitým opatřením, aby umožnily využívání tohoto rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové služby na omezenou dobu, jsou držitelé těchto práv na užívání oprávněni využívat rádiové spektrum po dobu nejméně 40 let.

Pokud jsou individuální práva na užívání rádiového spektra udělena na omezenou dobu, podléhají obnovení v souladu s článkem 25.

5.V řádně odůvodněných případech mohou příslušné vnitrostátní orgány stanovit kratší dobu trvání než 40 let pro harmonizované nebo neharmonizované spektrum v kterémkoli z těchto případů:

a)v omezených zeměpisných oblastech, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím velmi nedostatečný nebo neexistující;

b)pro konkrétní krátkodobé projekty;

c)pro experimentální využívání uložením zvláštních povinností;

d)pro využití rádiového spektra, které se může v souladu s čl. 16 odst. 1 a 2 uplatnit zároveň s bezdrátovými širokopásmovými službami;

e)pro alternativní užívání rádiového spektra podle čl. 18 odst. 5.

6.Příslušné vnitrostátní orgány mohou dobu platnosti práv na užívání stanovenou v tomto článku upravit, aby zajistily současné uplynutí doby platnosti práv v jednom nebo více pásmech, nebo s cílem posoudit potřebu obnovení v souladu s článkem 25, v druhém případě pouze na dobu dvou let, která může být jednou prodloužena.

Článek 25

Obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra

1.Každé právo na užívání harmonizovaného rádiového spektra, které je časově omezené, se na žádost jeho držitele automaticky obnovuje na podobnou dobu a za podobných podmínek.

2.Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán poté, co dal všem zúčastněným stranám příležitost vyjádřit svá stanoviska prostřednictvím veřejné konzultace podle článku 184, nejméně pět let před uplynutím doby platnosti práva rozhodnout, že právo na užívání automaticky neobnoví a buď nechá uplynout platnost práva a uspořádá otevřený, transparentní a nediskriminační autorizační postup za účelem udělení nových práv, nebo obnoví stávající práva s jinou dobou platnosti nebo za jiných podmínek z jednoho nebo několika z těchto důvodů:

a)splnění cílů článku 3 a čl. 30 odst. 4, jakož i cílů veřejného pořádku podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, rovněž s přihlédnutím k důležitosti stávajících investic;

b)provedení nového technického prováděcího opatření přijatého v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;

c)závažné neplnění podmínek spojených s příslušným právem na užívání ze strany jeho držitele;

d)potřeba podporovat hospodářskou soutěž, nebo předcházet jejímu narušení, v souladu s článkem 32;

e)potřeba zefektivnit využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj;

f)pokud bylo rádiové spektrum poskytnuto zdarma.

Pokud se příslušný vnitrostátní orgán rozhodne neobnovit právo na užívání harmonizovaného rádiového spektra z důvodů uvedených v prvním pododstavci písm. d), přistoupí k novému výběrovému řízení pouze v případě, že existují důkazy o věrohodné poptávce na trhu ze strany jiných podniků než těch, které jsou držiteli práv na užívání rádiového spektra v daném pásmu, a pokud zjistí, že počet infrastruktur, které lze na trhu ekonomicky udržet, je vyšší než počet zavedených operátorů.

3.Není-li rozhodnutí uvedené v odstavci 2 přijato nejpozději pět let před uplynutím doby platnosti dotčených práv, stávající práva se automaticky obnovují podle odstavce 1.

4.K rozhodnutí o obnovení se připojí přezkum ročních a jednorázových poplatků spojených s využíváním rádiového spektra, který se provádí na základě článku 29. Při určování výše poplatků příslušné orgány zohlední mimo jiné historické ceny, mezinárodní referenční hodnoty, vývoj průměrného příjmu na MHz na jedno připojení s přihlédnutím k veškerému rádiovému spektru využívanému pro příslušnou službu a náklady příležitosti týkající se rádiového spektra.

5.Tento článek se použije i na práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra, která byla udělena před [den vstupu tohoto nařízení v platnost] a jejich platnost skončí ve lhůtě nejméně sedmi let po tomto datu.

Článek 26

Převod či pronájem individuálních práv na užívání rádiového spektra

1.Držitelé práv na užívání rádiového spektra jiného než rádiového spektra přiděleného pro vysílání v obecném zájmu nebo pro kulturní účely a jiného než spektra, které bylo poskytnuto bezplatně, mají právo převést nebo pronajmout svá práva na užívání v souladu s tímto článkem a s výhradou dodržení právních předpisů o hospodářské soutěži.

2.Držitel práv na užívání rádiového spektra oznámí svůj záměr převést nebo pronajmout práva na užívání rádiového spektra a datum účinnosti jejich převodu příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který tyto informace zveřejní.

Od data převodu nebo pronájmu je nabyvatel nebo nájemce vázán původními podmínkami spojenými s právy na užívání rádiového spektra, včetně například přísných podmínek proti hromadění spektra a podmínek pro zajištění účinného a efektivního využívání spektra, pokud příslušný vnitrostátní orgán nerozhodne jinak v souladu s odstavcem 3. V případě pronájmu je původní nabyvatel vázán původními podmínkami společně s pronajímatelem. V případě harmonizovaného rádiového spektra musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

3.Převod nebo pronájem těchto užívacích práv se neodmítne, pokud neexistuje zjevné riziko narušení hospodářské soutěže v důsledku kumulace užívacích práv, zejména podle článku 32, nebo pokud neexistují vážné pochybnosti o tom, zda je nový uživatel schopen splnit původní podmínky práva na užívání.

S ohledem na kontext a okolnosti převodu práva na užívání rádiového spektra, zejména na to, zda je nabyvatel ovládán přímo či nepřímo vládou třetí země, například prostřednictvím významného financování včetně subvencí, či zda se účastní státem řízených investičních projektů či programů v zahraničí, mají příslušné vnitrostátní orgány pravomoc zablokovat převod práva na užívání rádiového spektra, které je nezbytné a přiměřené pro kterýkoli z těchto účelů:

a)odolnost;

b)bezpečnost, včetně kontinuity poskytování služeb elektronických komunikací;

c)obrana;

d)udržování veřejného pořádku, jehož narušení nebo zneužití by mohlo mít významný dopad v členském státě nebo v Unii.

Jakékoli správní poplatky uložené podnikům v souvislosti se zpracováním žádosti o převod, sdílení nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra musí být v souladu s článkem 12.

4.Příslušné vnitrostátní orgány posoudí, zda jsou splněny podmínky pro převoditelnost a pronajímatelnost stávajících práv na užívání v souladu s tímto článkem, a v případě potřeby včas změní v souladu s článkem 194 podmínky spojené se stávajícími právy na užívání po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a zajistí, aby práva na užívání rádiového spektra nebo příslušného rádiového spektra mohla být v co největší míře rozdělena nebo rozčleněna.

Článek 27

Sdílené využívání rádiového spektra

1.V souladu s článkem 15 a aniž je dotčeno pokrytí nebo jiné povinnosti uložené držitelům individuálních práv na užívání rádiových kmitočtů a povinnosti přijaté v rámci konkurenčního nebo srovnávacího řízení, přijmou držitelé práv na užívání rádiového spektra opatření k organizaci, umožnění a nabídce sdílení svých práv na užívání, je-li takové sdílení technicky proveditelné a s výhradou dodržení práva hospodářské soutěže.

2.Každá třetí strana, která má zájem o využívání části rádiového spektra na určitém území nebo v určitém časovém období, může vyjádřit svůj zájem příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

Držitelé práv na užívání rádiového spektra mají právo odmítnout sdílené využívání rádiového spektra, pokud prokáží, že rádiové spektrum využívají nebo že mají plány na jeho využití v dohledné budoucnosti, a to způsobem, který vylučuje praktickou proveditelnost sdílení. Držitelé práv na užívání rádiového spektra se k těmto plánům zavážou. Pokud držitel práva na užívání nejedná v souladu se svým plánem, použije se článek 196.

Při posuzování proveditelnosti sdíleného využívání rádiového spektra příslušné vnitrostátní orgány zohlední plány zavádění držitelů práv na užívání rádiového spektra pro celou dobu trvání jejich práva. Příslušné vnitrostátní orgány použijí obdobně postup podle článku 188. Mohou povolit sdílené využívání rádiového spektra na omezenou dobu nebo stanovit pravidelný přezkum. Příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zablokovat sdílené využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v čl. 26 odst. 3.

3.Podmínky sdíleného využívání rádiového spektra se stanoví v právu na užívání rádiového spektra v souladu s článkem 21.

Tyto podmínky určují:

a)prioritu využití, pravidla koexistence a druh ochrany proti škodlivému rušení mezi primárním a sekundárním držitelem;

b)druh využití povolený novému uživateli v porovnání s původním povoleným použitím;

c)zda lze uložit sdílené využívání rádiového spektra v případě porušení povinnosti spojené s právem na užívání, například povinnosti pokrytí.

4.Povinnosti spojené s právem na užívání rádiového spektra může plnit buď původní, nebo nový uživatel, nebo oba tito uživatelé. Oba uživatelé jsou vázáni povinnostmi stanovenými v právu na užívání, které upravují sdílení rádiového spektra.

5.Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme RSPB v úzké spolupráci s Komisí a BEREC pokyny, které přispějí k jednotnému provádění tohoto článku a článku 15.

Článek 28

Databáze

1.ODN zřídí dynamickou databázi pro geolokalizaci a sledování příležitostí k využívání rádiového spektra s cílem podpořit a umožnit sdílené využívání konkrétních pásem rádiového spektra, aby se zlepšila efektivnost využívání rádiového spektra na podporu politik Unie.

Databáze bude obsahovat aktuální informace o geolokalizaci stávajících způsobů využívání rádiového spektra shromážděné a poskytnuté členskými státy a držiteli práv na užívání rádiového spektra, aby potenciálním uživatelům rádiového spektra umožnila přístup k tomuto rádiovému spektru.

Databáze musí být přímo přístupná všem potenciálním uživatelům rádiového spektra.

2.Pro účely zajištění jednotného provádění odstavce 1 může Komise po konzultaci s RSPB prostřednictvím prováděcích aktů vymezit pásma rádiového spektra, na která se databáze vztahuje, a vypracovat praktická opatření a jednotné formáty pro shromažďování a poskytování údajů příslušnými vnitrostátními orgány Komisi.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

3.Vytvoření a používání databáze zajišťuje ochranu soukromí, jakož i pravidla pro obchodní tajemství, zejména podle článku 8 rozhodnutí č. 676/2002/ES, a právo členských států neposkytovat informace významné pro národní bezpečnost. V co největší míře minimalizuje administrativní zátěž a stávající povinnosti členských států podle jiných právních předpisů Unie, zejména povinnosti poskytovat konkrétní informace.

4.Správu databáze zajišťuje ODN.

Článek 29

Příspěvky za práva na užívání rádiového spektra

1.Příslušné vnitrostátní orgány mohou uložit platbu za práva na užívání rádiového spektra ve formě jednorázového nebo ročního poplatku nebo kombinace těchto poplatků, které stanoví v souladu s tímto článkem.

2.Roční poplatky a jednorázové poplatky, které nejsou spojeny se srovnávacím nebo konkurenčním výběrovým řízením, musí být objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené vzhledem k zamýšlenému účelu, musí zajišťovat optimální využití rádiového spektra a zohledňovat obecné cíle tohoto nařízení. Poplatky se stanoví v takové výši, aby pokryly alespoň celkové správní náklady, které vzniknou příslušným vnitrostátním orgánům při řízení, kontrole a prosazování pravidel pro rádiové spektrum v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. a).

Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme Komise s přihlédnutím ke stanoviskům BEREC a RSPB doporučení ke společné metodice stanovení ročních poplatků uvedených v prvním pododstavci, která může zohlednit různé charakteristiky rádiového spektra, jako je kapacita pásma rádiového spektra a její nedostatek, a služba, která má být poskytována.

3.Případné jednorázové poplatky ve srovnávacím výběrovém řízení nebo vyvolávací ceny v konkurenčním výběrovém řízení se stanoví na úrovni, která zajistí efektivní přidělování a využívání rádiového spektra, jakož i investice a zavádění sítí a služeb.

Případná vyvolávací cena se stanoví jako minimální platba za získání práva na užívání rádiového spektra.

Před uložením vyvolávací ceny nebo stanovením její výše vezme příslušný vnitrostátní orgán v úvahu náklady vyplývající z podmínek spojených s těmito právy.

Do [12 měsíců od použitelnosti tohoto nařízení] přijme Komise po konzultaci s BEREC a RSPB doporučení o společné metodice pro stanovení vyvolávací ceny, přičemž zohlední mimo jiné náklady příležitosti týkající se rádiového spektra a vlastnosti pásma.

4.Příslušné vnitrostátní orgány vezmou v úvahu doporučení uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku. Pokud některé z doporučení není dodrženo a odchylky přetrvávají bez objektivního odůvodnění, může Komise přijmout rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu, aby zajistila harmonizované uplatňování.

Uvedený prováděcí akt se přijímá postupem podle čl. 199 odst. 4.

5.Jakákoli platba poplatků se použije pouze v případě, že je rádiové spektrum skutečně k dispozici pro využití, a tyto poplatky lze platit v ročních splátkách.

6.Roční nebo jednorázové poplatky se na žádost proplácejí oproti splnění předem stanovených závazků držitele práva na užívání rádiového spektra. Možnost a sazba tohoto vrácení poplatku musí být transparentní, spravedlivé a nediskriminační a musí být oznámeny předem před výběrovým řízením nebo přidělením, obnovením nebo přezkumem.

Oddíl 4: Udělování práv a výběrová řízení

Článek 30

Udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra a výběrové řízení

1.Příslušné vnitrostátní orgány udělí individuální práva na užívání rádiového spektra podle článku 21 na žádost a na základě předem stanovených otevřených, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů každému podniku, pokud je schopen splnit podmínky spojené s tímto právem. Žadatelé poskytnou veškeré nezbytné informace, aby prokázali svou schopnost splnit podmínky spojené s právem na užívání rádiového spektra.

2.Příslušné vnitrostátní orgány posuzují žádosti o individuální práva na užívání rádiového spektra na základě objektivních, transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií způsobilosti, která jsou stanovena předem a odrážejí podmínky, které mají být s těmito právy spojeny. Nediskriminují operátory přiřazených zařízení a velkoobchodní operátory sítí při podávání žádostí o individuální práva na užívání rádiového spektra pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a stanoví, jak mohou tito operátoři plnit povinnosti týkající se pokrytí, kvality nebo jiné povinnosti.

3.Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku, v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu, jak je stanoven právem Unie nebo vnitrostátním právem v souladu s právem Unie, lze použít zvláštní kritéria a postupy včetně výjimky z požadavku na otevřené postupy.

4.V odůvodněných případech může příslušný vnitrostátní orgán omezit počet individuálních práv na užívání rádiového spektra. V takovém případě vymezí a odůvodní zvolené výběrové řízení a cíle, které toto řízení sleduje, a uvede výsledek souvisejícího posouzení soutěžní, technické a hospodářské situace na trhu.

5.Příslušné vnitrostátní orgány poskytnou všem zúčastněným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, příležitost vyjádřit názor na jakýkoli prvek postupu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, zejména na jakákoli omezení, výběrové řízení a kritéria výběru, a to v přiměřené lhůtě, která činí nejméně 30 dnů, a zohlední názory zúčastněných stran.

6.Pokud má příslušný vnitrostátní orgán v úmyslu omezit počet individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, oznámí návrh konečného opatření v souladu s článkem 31 a neprovede výběr před dokončením postupu Unie pro jednotný trh s rádiovým spektrem.

7.Příslušné vnitrostátní orgány zveřejní každé rozhodnutí týkající se výběrového řízení a související pravidla, včetně kritérií výběru a podmínek, které mají být spojeny s právy na užívání rádiového spektra, jasně uvedou jejich důvody a vyzvou k podávání žádostí o práva na užívání.

8.Příslušný vnitrostátní orgán rozhodnutí o udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra přijme, sdělí a zveřejní co nejdříve po obdržení úplné žádosti a v případě rádiového spektra prohlášeného za dostupné službám elektronických komunikací v národním plánu přidělování kmitočtových pásem ve lhůtě šesti týdnů, kterou lze prodloužit až na osm měsíců v případě výběrového řízení, s výhradou jakéhokoli zvláštního harmonogramu stanoveného podle článku 17.

Touto lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiového spektra nebo orbitálních poloh.

9.Příslušný vnitrostátní orgán podle potřeby přezkoumává všechna omezení v pravidelných intervalech nebo na přiměřenou žádost dotčených podniků. Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že lze udělit další práva na užívání rádiového spektra nebo kombinaci všeobecného oprávnění a individuálních práv k užívání, zveřejní tento závěr a zahájí proces udělení takových práv.

10.RSPB shromažďuje osvědčené postupy týkající se autorizačních postupů a souvisejících podmínek pro vydání oprávnění, například návrhu aukcí podporujících investice, a povinností pokrytí. Komise může doporučit nejvhodnější aspekty autorizačních postupů podporující investice a podmínky výběru pro oprávnění k využívání harmonizovaného rádiového spektra v jednom nebo více pásmech s ohledem na dosažení cílů politického programu Digitální dekáda, včetně jeho případných změn.

11.Příslušné vnitrostátní orgány zohlední doporučení uvedená v odstavci 10 a odůvodní Komisi každou odchylku od těchto doporučení. V případě, že taková odchylka vede k nejednotnému provádění autorizačních postupů nebo podmínek výběru podporujících investice, které přetrvává po dobu nejméně dvou let po přijetí doporučení a hrozí vytvořením překážek na vnitřním trhu v důsledku nejednotné úrovně zavádění vysoce kvalitních bezdrátových sítí, může Komise přijmout rozhodnutí prostřednictvím prováděcího aktu s cílem zajistit harmonizované uplatňování postupů a podmínek.

Uvedený prováděcí akt se přijímá postupem podle čl. 199 odst. 4.

12.Tímto článkem není dotčen převod práv na užívání rádiového spektra podle článku 26.

Článek 31

Postup pro jednotný trh s rádiovým spektrem v Unii

1.Pokud má příslušný vnitrostátní orgán v úmyslu provést výběrové řízení podle čl. 30 odst. 6 nebo změnit či obnovit za odlišných podmínek, a to i pokud jde o dobu trvání, práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, zveřejní svůj návrh konečného opatření a současně jej sdělí Komisi, RSPB, BEREC a příslušným orgánům ostatních členských států, přičemž uvede důvody pro toto opatření a vysvětlí, jakým způsobem opatření:

a)podporuje rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž a maximalizuje výhody pro spotřebitele a celkově dosahuje cílů stanovených v článcích 3 a 13, jakož i v rozhodnutí č. 676/2002/ES;

b)zajišťuje účinné a efektivní využívání rádiového spektra;

c)zajišťuje stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální uživatele rádiového spektra při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru.

V případě potřeby příslušný orgán rovněž vysvětlí důvody, které jej vedly k návrhu:

a)opatření k formování trhu podle čl. 32 odst. 2, a zahrne výsledek provedené analýzy;

b)omezeného trvání práva na užívání rádiového spektra v souladu s čl. 24 odst. 3.

2.Příslušné vnitrostátní orgány, RSPB, BEREC a Komise se mohou k návrhu opatření vyjádřit ve lhůtě 30 pracovních dnů, kterou nelze prodloužit.

3.Návrh konečného opatření podle odstavce 1 tohoto článku se nepřijme po dobu dalších 60 pracovních dnů, pokud Komise oznámila příslušnému vnitrostátnímu orgánu, že má výhrady k odůvodnění délky doby trvání nebo přiměřenosti návrhu opatření k formování trhu nebo k jejich slučitelnosti s právem EU, a zejména s cíli uvedenými v článku 3. V takovém případě Komise informuje RSPB, BEREC a příslušné vnitrostátní orgány o svých výhradách a tyto výhrady současně zveřejní.

4.Do 30 pracovních dnů od oznámení výhrad Komise vydají RSPB a BEREC svá stanoviska k výhradám Komise, v nichž uvedou, zda by podle jejich názoru měl být návrh opatření ponechán beze změny, změněn nebo vzat zpět, a případně předloží konkrétní návrhy v tomto ohledu. Tato stanoviska musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.

5.Jestliže ve svém stanovisku RSPG nebo BEREC výhrady Komise částečně nebo plně sdílí, budou úzce spolupracovat s dotčeným příslušným vnitrostátním orgánem a s Komisí s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření.

6.Komise může do 60 pracovních dnů od oznámení svých výhrad přijmout jedno z těchto rozhodnutí:

a)rozhodnutí, kterým požaduje, aby oznamující příslušný orgán návrh opatření pozměnil nebo vzal zpět;

b)rozhodnutí, kterým stahuje výhrady uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Před přijetím rozhodnutí podle tohoto odstavce Komise zohlední stanoviska RSPB, BEREC a dalších příslušných vnitrostátních orgánů.

K rozhodnutí Komise uvedenému v prvním pododstavci písm. a) se připojí podrobná a objektivní analýza důvodů, proč by návrh opatření k formování trhu nebo omezená doba trvání neměly být přijaty, nebo vysvětlení, jak by měly být změněny.

7.Pokud Komise přijala rozhodnutí, kterým požaduje, aby oznamující orgán vzal návrh opatření zpět, dotčený orgán takové opatření nepřijme. Po provedení veřejné konzultace v souladu s článkem 184 oznámí příslušný vnitrostátní orgán do šesti měsíců ode dne rozhodnutí Komise nový návrh opatření RSPB, BEREC, ostatním příslušným vnitrostátním orgánům a Komisi.

8.S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v případě, že Komise přijme rozhodnutí požadující stažení návrhu, dotčený příslušný orgán zohlední připomínky ostatních příslušných orgánů, RSPB, BEREC a Komise a může přijmout výsledné opatření. Jakmile příslušný vnitrostátní orgán opatření přijme, neprodleně je sdělí Komisi. Příslušný orgán sdělí Komisi, RSPB, BEREC a ostatním příslušným vnitrostátním orgánům všechna přijatá konečná opatření, na která se vztahuje odstavec 1 tohoto článku.

9.ODN vede záznamy o řízeních týkajících se jednotného trhu s rádiovým spektrem v Unii podle tohoto článku.

Článek 32

Hospodářská soutěž

1.Práva na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací se udělují, mění nebo obnovují tak, aby se prosazovala účinná hospodářská soutěž a zabránilo se narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu v souladu s tímto nařízením.

2.Pokud příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za správu rádiového spektra udělují, mění nebo obnovují práva na užívání rádiového spektra v souvislosti s harmonizovaným rádiovým spektrem pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, postoupí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu rozhodnutí o jakémkoli opatření, které by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž, jako je například:

a)omezení množství pásem rádiového spektra, k nimž jsou jakémukoli podniku udělována práva na užívání, nebo za odůvodněných okolností spojení tohoto práva na užívání s podmínkami, jako je poskytování velkoobchodního přístupu či vnitrostátního nebo regionálního roamingu v některých pásmech nebo v některých skupinách pásem s podobnými vlastnostmi;

b)vyhrazení určité části pásma či skupiny pásem rádiového spektra pro přidělení novým subjektům, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na konkrétní situaci na vnitrostátním trhu;

c)odmítnutí udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže jakýmkoli přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání;

d)zahrnutí podmínek zakazujících převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí na úrovni Unie ani členského státu, nebo uložení podmínek pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže;

e)změna stávajících práv na užívání rádiového spektra v souladu s tímto nařízením, pokud je to nezbytné za účelem nápravy ex post narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání.

Vnitrostátní regulační orgány navrhují taková opatření pouze na základě analýzy trhu provedené v souladu s čl. 73 odst. 2, a zejména na základě do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu a posouzení pravděpodobných účinků těchto opatření na zachování nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, jakož i na stávající a budoucí investice.

3.Při výběru vhodných opatření podle odstavce 2 dodržují vnitrostátní regulační orgány zásadu proporcionality a ukládají nejméně rušivé opatření, které je schopno zajistit hospodářskou soutěž na maloobchodní úrovni:

a)před uložením opatření ovlivňujících strukturu trhu posoudí vnitrostátní regulační orgány počet infrastruktur, které lze na trhu ekonomicky udržet, s ohledem na vlastnosti přiděleného spektra a související požadavky na investice potřebné k dosažení požadované kvality služeb;

b)před uložením jakékoli povinnosti velkoobchodního přístupu provedou vnitrostátní regulační orgány do budoucna zaměřený přezkum příslušných trhů a posoudí, zda by maloobchodní trhy byly bez zásahu na velkoobchodní úrovni účinně konkurenční.

Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] BEREC v úzké spolupráci s Komisí vypracuje pokyny pro jednotné uplatňování tohoto odstavce.

4.Navrhovaná opatření podle odstavce 2 tvoří součást návrhu opatření předloženého příslušným orgánem k postupu podle článku 31.

5.Při uplatňování odstavce 2 vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány jednají v souladu s postupy stanovenými v článcích 184, 194 a 195.

Oddíl 7: Zavádění a užívání zařízení pro bezdrátové sítě

Článek 33

Přístup k rádiovým místním sítím

1.Příslušné orgány umožní poskytování přístupu k veřejné síti elektronických komunikací prostřednictvím rádiových místních sítí, jakož i užívání harmonizovaného rádiového spektra pro toto poskytování, a to pouze na základě použitelných podmínek všeobecného oprávnění týkajících se užívání rádiového spektra, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 2.

Pokud toto poskytování není součástí hospodářské činnosti nebo má doplňkovou povahu ve vztahu k hospodářské činnosti nebo veřejné službě, které nejsou závislé na přenosu signálů na uvedených sítích, nepodléhá žádný podnik, veřejný orgán nebo koncový uživatel, kteří takový přístup poskytují, žádnému všeobecnému oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací podle článku 9, povinnostem souvisejícím s právy koncových uživatelů podle hlavy III části VI ani povinnostem propojovat své sítě podle čl. 65 odst. 1.

2.Článek 4 nařízení (EU) 2022/2065 se vztahuje na odpovědnost poskytovatelů takového přístupu prostřednictvím rádiových místních sítí.

3.Poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací mají právo umožnit přístup ke svým sítím jiným poskytovatelům takových sítí a služeb nebo veřejnosti prostřednictvím rádiových místních sítí, s výhradou dodržení příslušných podmínek všeobecného oprávnění a předchozího informovaného souhlasu koncového uživatele, pokud je rádiová místní síť umístěna v prostorách koncového uživatele.

4.V souladu s článkem 93 poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jednostranně neomezí koncové uživatele ani jim nebudou bránit v:

a)přistupování k rádiovým místním sítím poskytovaným třetími stranami podle svého výběru;

b)umožňování recipročního nebo širšího přístupu jiným koncovým uživatelům k sítím těchto poskytovatelů prostřednictvím rádiových místních sítí, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou agregovány a veřejně zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů.

5.Koncoví uživatelé mohou umožnit přístup ke svým rádiovým místním sítím jiným koncovým uživatelům, ať již recipročně či jinak, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou tyto rádiové místní sítě různých koncových uživatelů agregovány a veřejně zpřístupňovány.

6.Poskytování přístupu k rádiovým místním sítím veřejnosti nebude nepatřičně omezováno:

a)subjekty veřejného sektoru nebo ve veřejných prostorách v blízkosti prostor obsazených těmito subjekty veřejného sektoru nebo v jejich bezprostřední blízkosti, pokud má toto poskytování doplňkovou povahu k veřejným službám poskytovaným v uvedených prostorách;

b)iniciativami nevládních organizací nebo subjektů veřejné moci, v jejichž rámci jsou agregovány a recipročně nebo šířeji zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů, mimo jiné rádiové místní sítě zpřístupňované veřejnosti v souladu s písmenem a), je-li to na místě.

Článek 34

Zavádění a provoz bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

1.Zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem nesmí být nepřiměřeně omezováno a podléhá celostátně jednotným pravidlům. Taková pravidla se zveřejňují ještě před jejich uplatněním.

Zejména nebude zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem splňujících vlastnosti stanovené podle odstavce 4 podléhat žádnému zvláštnímu povolení pro územní plánování nebo jinému zvláštnímu předchozímu povolení.

Odchylně od druhého pododstavce může být požadováno povolení k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem na budovách nebo místech architektonické, historické nebo přírodní hodnoty chráněných podle vnitrostátního práva nebo případně z důvodu veřejné bezpečnosti. Na udělování těchto povolení se použijí články 7, 8 a 9 nařízení (EU) 2024/1309.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů specifikuje fyzické a technické vlastnosti jako maximální velikost, hmotnost a případně výkon bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Tyto prováděcí akty se průběžně přezkoumávají, aby se přizpůsobily technologickému pokroku i potřebám zavádění sítí.

3.Tímto článkem nejsou dotčeny základní požadavky stanovené ve směrnici 2014/53/EU ani použitelný režim udělování oprávnění pro užívání příslušného rádiového spektra.

4.S výhradou nařízení (EU) 2024/1309 mají operátoři v příslušných případech právo na přístup k veškeré fyzické infrastruktuře spravované celostátními, regionálními nebo místními veřejnými orgány, která je technicky způsobilá k tomu, aby mohla být hostitelem bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra. Každé přiměřené žádosti o přístup se vyhoví za spravedlivých, přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek, které jsou zveřejněny na jednotném informačním místě.

5.Aniž jsou dotčeny jakékoli obchodní dohody, nepodléhá zavedení bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem žádným poplatkům nebo platbám přesahujícím správní poplatky v souladu s článkem 12.

Článek 35

Technické předpisy týkající se elektromagnetických polí

Na veškeré návrhy opatření příslušných orgánů, která by ve vztahu k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem zaváděla jiné požadavky v oblasti elektromagnetických polí, než jsou požadavky uvedené v doporučení 1999/519/ES nebo v nástupnických doporučeních, které je nahrazují, se použijí postupy stanovené směrnicí (EU) 2015/1535.

4.2.HLAVA II: VYUŽÍVÁNÍ RÁDIOVÉHO SPEKTRA DRUŽICEMI

Článek 36

Mezinárodní souvislosti a jednotný trh

Komise řídí využívání rádiového spektra pro zajišťování družicových sítí nebo poskytování služeb družicové komunikace pouze v souladu s mezinárodními závazky a povinnostmi Unie, včetně rozhodnutí přijatých Radou podle článku 218 SFEU, a to způsobem, který plně odráží jeho mezinárodní rozměr a strategický význam pro Unii a členské státy a podporuje cíl vytvořit jednotný trh služeb družicové komunikace.

Článek 37

Registrace a koordinace družicových systémů u ITU

1.Na žádost potenciálního uživatele rádiového spektra informuje příslušný orgán pro rádiové spektrum Komisi a ostatní příslušné vnitrostátní orgány v rámci RSPB o každé žádosti o registraci, koordinaci nebo zápis družicového systému, který má pokrývat více než jeden členský stát, nebo družicové pozemské stanice a případných pozemských a vzdušných komplementárních komponentů u ITU. Dotčený příslušný vnitrostátní orgán uvede, zda k provádění koordinace podle ITU potřebuje podporu jiných příslušných vnitrostátních orgánů a Unie, aby mohl hájit a prosazovat zájmy a politiky členských států a Unie. Členské státy a Komise mohou k žádosti poskytnout připomínky. Dotčený členský stát zajistí, aby tyto připomínky byly řádně zohledněny, aby v postupu registrace nedocházelo ke zbytečným prodlením.

2.Po obdržení žádosti o koordinaci kmitočtů podle pravidel ITU nebo o orbitální slot pro družicový systém nebo družicovou pozemskou stanici a případně její pozemské a vzdušné komplementární komponenty podle pravidel ITU o tom dotčený příslušný vnitrostátní orgán neprodleně informuje Komisi a ostatní příslušné orgány prostřednictvím RSPB.

3.Pokud dva nebo více příslušných vnitrostátních orgánů obdrží žádosti týkající se stejného kmitočtového pásma nebo stejného orbitálního slotu, RSPB s podporou ODN koordinuje stanovisko Unie, aby mohla Unie poskytnout ITU včasnou a jednotnou odpověď.

Článek 38

Všeobecné oprávnění na úrovni Unie pro zajišťování družicových sítí a poskytování služeb družicové komunikace

1.Unijní oprávnění podle článku 39 zahrnuje všeobecné oprávnění k zajišťování družicových sítí nebo poskytování služeb družicové komunikace podle tohoto článku.

2.Odchylně od článku 9 může zajišťování družicových sítí, včetně družicových pozemských stanic a případně pozemských a vzdušných komplementárních komponentů, a poskytování služeb družicové komunikace v Unii nebo v několika členských státech podléhat pouze podmínkám stanoveným v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Poskytovatelé podávají oznámení Komisi a nemusí získat žádné výslovné rozhodnutí nebo oprávnění či jiný správní akt ze strany jiných příslušných orgánů. ODN je Komisi nápomocen při zpracování oznámení.

3.Komise může s přihlédnutím ke stanovisku RSPB prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podmínky spojené s všeobecným oprávněním k zajišťování družicových sítí nebo poskytování služeb družicové komunikace v mezích stanovených v čl. 9 odst. 4. Tyto podmínky zahrnují mimo jiné:

a)místo usazení v Unii;

b)úhradu správních poplatků obdobně v souladu s článkem 12;

c)udržování integrity, bezpečnosti a odolnosti družicových sítí a služeb družicové komunikace;

d)udržování trvalé kontroly nad vysíláním všech rádiových stanic, včetně družicových pozemských stanic a případně jejich pozemských a vzdušných komplementárních komponentů, které využívají rádiové spektrum povolené na základě unijního oprávnění, a to i v případě, že jsou ve vlastnictví, jsou instalovány nebo provozovány třetími stranami nebo se nenacházejí uvnitř Unie;

e)povinnosti uchovávání údajů nebo zákonného odposlechu. Prováděcí akt přijatý podle prvního pododstavce stanoví objektivní kritéria pro určení povinností týkajících se uchovávání údajů a zákonného odposlechu, které jsou stanoveny jako podmínka unijního oprávnění pro družice.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

4.Unijní všeobecné oprávnění uděluje podnikům minimální práva vyplývající z všeobecného oprávnění podle článku 9 ve všech členských státech.

5.Články 12, 194 a 195 se použijí obdobně na správní poplatky, změny, omezení a odnětí práv a povinností v rámci všeobecného oprávnění.

Článek 39

Unijní oprávnění k užívání rádiového spektra pro družicové služby

1.Užívání rádiového spektra k poskytování služeb družicové komunikace v Unii nebo ve více než jednom členském státě podléhá unijnímu oprávnění, které uděluje Komise.

2.Komise s přihlédnutím k případnému stanovisku RSPB prostřednictvím prováděcího aktu vypracuje a aktualizuje Evropskou tabulku přidělení družicových kmitočtů, která určí pásma rádiového spektra dostupná pro družicové komunikační služby v Unii. Komise harmonizuje rádiové spektrum dostupné pro služby družicové komunikace podle rozhodnutí č. 676/2002/ES a povoluje využívání harmonizovaného rádiového spektra pro služby družicové komunikace. Komise může rozhodnout, že přístup k určitým pásmům rádiového spektra pro družicové služby bude možný na základě všeobecného oprávnění. V takovém případě stanoví podmínky oprávnění k užívání rádiového spektra v těchto pásmech, včetně případných poplatků.

3.Pokud Komise z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu nebo žadatele dojde k závěru, že omezí počet unijních oprávnění v daném pásmu rádiového spektra z důvodu jeho nedostatku nebo z důvodů obecného zájmu, poskytne zúčastněným stranám možnost k vyjádření v rámci veřejné konzultace v souladu s článkem 184. Na základě výsledku konzultace může Komise přijmout nezbytná opatření k omezení počtu oprávnění.

4.Komise prostřednictvím prováděcích aktů, které přijme do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost], s přihlédnutím k charakteristikám dotčených pásem spektra a ke všem stanoviskům RSPB, stanoví podmínky pro udělování oprávnění a užívání jednotlivých pásem spektra a zajistí, aby oprávnění operátoři splňovali tyto požadavky:

a)jsou usazeni v Unii;

b)dodržují Radiokomunikační řád ITU tím, že zajišťují:

I)uplatňování příslušných koordinačních a oznamovacích postupů podle Radiokomunikačního řádu, včetně zápisu do Základního mezinárodního registru kmitočtů ITU (MIFR) dodržujícího status ITU a data ochrany a prováděného v dobré víře;

II)dodržování příslušných mezinárodních dohod o koordinaci;

III)aby nedocházelo ke škodlivému rušení jiných družicových sítí nebo soustav ani stanic provozovaných v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU;

IV)provoz na základě zásady neinterference a nechránění, pokud registrace ještě nebylo oznámena a zapsána v MIFR nebo provoz probíhá podle ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU č. 4.4;

c)zajišťují koordinaci s jakýmkoli družicovým systémem povoleným v Unii;

d)užívají rádiové spektrum k poskytování služeb družicové komunikace v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU, včetně zamezení škodlivému rušení, a případně v souladu s jakýmkoli technickým harmonizačním aktem přijatým podle rozhodnutí č. 626/2002/ES;

e)v případě žádosti podané k ITU třetí zemí prokáží, že jurisdikce této země zajišťuje účinné řešení škodlivého rušení a zavádí nástroje pro okamžitou odpovědnost v případě nezákonného použití;

f)platby poplatků za rádiové spektrum, které se určují na základě metodiky stanovené Komisí prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s kritérii čl. 29 odst. 2 prvního pododstavce;

g)jakékoli další objektivní, transparentní a nediskriminační podmínky nezbytné pro ochranu politik Unie, které se opírají o družicové sítě nebo služby družicové komunikace, včetně podmínek použitelných na experimentální využívání spektra.

5.Do [36 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] nahradí Komise vnitrostátní oprávnění platná ke dni [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] k užívání rádiového spektra unijními oprávněními.

6.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 2 a 4 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 40

Postup udělování unijního oprávnění

1.Každý podnik předloží Komisi žádost o unijní oprávnění k využívání rádiového spektra pro poskytování služeb družicové komunikace a zajišťování družicových sítí. Komise tyto žádosti po obdržení zveřejní.

Při uplatňování tohoto článku je Komisi nápomocen ODN a stálá pracovní skupina RSPB pro oprávnění pro družice. Tato skupina se skládá ze zástupců členských států s odbornými znalostmi v oblasti družicové komunikace.

2.Žádost specifikuje potřeby v oblasti rádiového spektra a uvádí informace nezbytné pro identifikaci podniku, stručný popis služby družicové komunikace a informace nezbytné pro ověření splnění podmínek stanovených v článku 39.

3.Komise žádost posoudí s pomocí pracovní skupiny RSPB pro oprávnění pro družice a ODN. RSPB předloží Komisi své stanovisko do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti.

4.Komise přijme prováděcí akt, kterým udělí unijní oprávnění, pokud žadatel splňuje podmínky stanovené v článku 39, nebo kterým odmítne udělit unijní oprávnění ve všech ostatních případech.

V případě potřeby může RSPB odložit předložení svého stanoviska a požádat Komisi o přijetí vhodných opatření za účelem harmonizace technických podmínek pro využívání rádiového spektra podle rozhodnutí č. 626/2002/ES nebo jiných podmínek unijního oprávnění.

5.Pokud se Komise v souladu s čl. 39 odst. 3 rozhodne vybrat nositele práv ve výběrovém řízení, uskuteční toto řízení v souladu s přílohou VI, pokud právo Unie nestanoví zvláštní postup.

6.Komise do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akt, kterým stanoví podrobnosti a lhůty pro postup udělování oprávnění EU.

Prováděcí akty uvedené v odstavcích 4 a 6 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 41

Účinek unijního oprávnění

1.Odchylně od článku 9 uděluje unijní oprávnění svému držiteli právo zajišťovat družicové sítě nebo poskytovat služby družicové komunikace a právo na užívání rádiového spektra v celé Unii nebo v konkrétních členských státech vymezených v oprávnění. Pro zajišťování družicových sítí, poskytování služeb družicové komunikace nebo užívání rádiového spektra k tomuto účelu se v žádném členském státě nevyžaduje vnitrostátní oprávnění.

2.Unijní oprávnění zakládá v každém členském státě stejná práva a povinnosti obdobným způsobem jako oprávnění udělené tímto členským státem k poskytování služeb družicové komunikace nebo zajišťování družicových sítí nebo pro užívání rádiového spektra.

3.Unijní oprávnění nezbavuje jeho držitele povinností týkajících se koordinace, včetně povinností v oblasti sdílení rádiového spektra, ve vztahu ke stávajícím nebo budoucím družicovým sítím nebo službám družicové komunikace, které vyplývají z Radiokomunikačního řádu ITU.

4.Držitel unijního oprávnění:

a)v příslušných případech dostojí všem závazkům, které uvedl ve své žádosti nebo během výběrového řízení bez ohledu na to, zda celková poptávka po rádiovém spektru přesáhne dostupný rozsah;

b)uplatňuje svá práva na užívání způsobem, který je v souladu s politikami Unie týkajícími se spektra, zejména nepůsobí škodlivé rušení žádnému družicovému systému financovanému z programů Unie, a na žádost příslušných orgánů v době krize umožní přístup k rádiovému spektru, kterého se týkají jeho práva;

c)předkládá Komisi výroční zprávu s podrobnými informacemi o stavu rozvoje své družicové sítě a/nebo služby družicové komunikace.

Článek 42

Doba platnosti a obnovení unijního oprávnění

1.Dobu platnosti unijního oprávnění stanoví Komise. Článek 24 se použije obdobně pro práva udělená v rámci unijního oprávnění.

Odchylně od čl. 24 odst. 5 může Komise v odůvodněných případech zkrátit dobu platnosti unijního oprávnění v těchto případech:

a)pro konkrétní krátkodobé projekty;

b)pro experimentální využívání na oběžné dráze;

c)za účelem dodržení závazků mezinárodního práva platných pro členské státy.

2.V případě žádosti o obnovení práva na užívání předloží RSPB Komisi své stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne, kdy Komise obdrží žádost. Komise může unijní oprávnění obnovit s přihlédnutím ke stanovisku RSPB. Článek 25 se použije obdobně pro obnovení práv udělených v rámci unijního oprávnění.

3.Články 194 a 195 týkající se změny, omezení a odnětí práv na užívání se obdobně použijí na práva na užívání rádiového spektra.

Článek 43

Dohled a opravné prostředky

1.Komise a příslušné vnitrostátní orgány spolupracující v rámci výboru uvedeného v čl. 199 odst. 1 a RSPB sledují, zda družicové sítě a služby družicové komunikace provozované na základě unijního oprávnění splňují podmínky článků 38 a 39, jakož i práva Unie a platného Radiokomunikačního řádu ITU, a přijímají vhodná opatření k řešení případného nedodržení podmínek.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná opatření pro koordinované sledování a prosazování unijních oprávnění, včetně podmínek pro koordinované pozastavení nebo odnětí oprávnění. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 3.

2.Komise přezkoumá každé údajné konkrétní porušení podmínky spojené s unijním oprávněním nebo jakéhokoli ustanovení této hlavy. Při tomto přezkoumání je Komisi nápomocen RSPB s podporou ODN.

Pokud má příslušný vnitrostátní orgán za to, že držitel unijního oprávnění nedodržuje některou z podmínek oprávnění nebo některé z ustanovení tohoto nařízení, upozorní na tuto skutečnost Komisi a RSPB.

Pokud Komise zjistí, že držitel unijního oprávnění nesplňuje některou z podmínek stanovených v článku 38 nebo 39, informuje tohoto operátora o svých zjištěních.

3.V případě porušení podmínek oprávnění nebo ustanovení této hlavy přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů vhodná a přiměřená nápravná opatření v podobě:

a)(dočasného nebo trvalého) zákazu využívání určitých pásem rádiového spektra pro družicové pozemské stanice a případně jejich pozemské a vzdušné komplementární komponenty v Unii, aniž jsou dotčeny občanskoprávní a trestněprávní sankce podle vnitrostátního práva;

b)pozastavení nebo odnětí unijního oprávnění.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Komise může držiteli unijního oprávnění uložit pokuty nebo penále za porušení podmínek oprávnění nebo ustanovení této hlavy, které se stanoví s přihlédnutím k závažnosti a době trvání porušení a nesmí překročit 5 % celkového celosvětového obratu držitele za předchozí účetní období. Soudní dvůr má neomezenou pravomoc ve smyslu článku 229 SFEU přezkoumat rozhodnutí, kterými Komise stanovila pokutu nebo penále; má právo zrušit, snížit nebo zvýšit uložené pokuty nebo penále.

Komise o svých opatřeních v oblasti vymáhání neprodleně uvědomí členské státy.

4.Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku se v případě nezaplacení poplatků za rádiové spektrum a nedodržení podmínek podle čl. 38 odst. 3 použije obdobně postup podle článku 196.

Článek 44

Vymáhání

1.Jakékoli opatření, o němž rozhodne Komise podle článku 43, vymáhají příslušné vnitrostátní orgány v plném rozsahu a ve lhůtě stanovené Komisí. Pokud by toto opatření mohlo vážně narušit konektivitu na jeho území, může příslušný vnitrostátní orgán výjimečně požádat Komisi o odklad uplatňování opatření na svém území na období až šesti měsíců, které lze prodloužit. Komise v maximální možné míře omezí dobu platnosti této výjimky, případně motivuje koncové uživatele k přechodu na alternativní družicové sítě nebo služby družicové komunikace.

2.Jakékoli opatření Komise zůstane v platnosti až do výsledku soudního nebo jiného opravného prostředku proti rozhodnutí Komise nebo vnitrostátnímu donucovacímu opatření, ledaže jsou vydána předběžná opatření vhodná k dostatečnému zmírnění nebo odstranění takového rušení podle odstavce 3.

3.Pokud je nutné přijmout naléhavá opatření, aby se zabránilo škodlivému rušení na jeho území, může příslušný vnitrostátní orgán z vlastního podnětu nebo na žádost Komise přijmout vhodná předběžná opatření, včetně pozastavení uplatňování unijního oprávnění na jeho území. Pokud tak příslušný vnitrostátní orgán učiní z vlastního podnětu, informuje Komisi a RSPB o důvodech svého kroku do pěti pracovních dnů. Komise informuje RSPB a ostatní příslušné vnitrostátní orgány. Komise neprodleně zahájí postup podle článku 43.

Článek 45

Koordinace mezi družicovým a pozemním využíváním rádiového spektra

1.Sdílené využívání rádiového spektra mezi pozemními a družicovými systémy je možné pouze se souhlasem a na odpovědnost primárního držitele práva na pozemní užívání, pokud takový primární držitel existuje, a jeho cílem je zajistit účinné využívání rádiového spektra, zabránit škodlivému rušení pozemních sítí poskytujících bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací a přiměřeně chránit tyto a další příslušné zavedené bezdrátové širokopásmové služby a aplikace tím, že se zajistí neomezená kontinuita současného provozu a budoucí vývoj a rozvoj všech příslušných rádiových služeb a aplikací, které v současné době využívají tato pásma a přilehlá pásma.

2.Je-li požádán o koordinaci využívání rádiového spektra mezi pozemními a kosmickými aplikacemi podle pravidel ITU ve vztahu k harmonizovanému rádiovému spektru, informuje dotčený příslušný orgán o této žádosti Komisi, která ji neprodleně předá členům Výboru pro rádiové spektrum.

3.Výbor přijme stanovisko, v němž navrhne odpověď na žádost ITU o koordinaci, přičemž zohlední případné zvláštnosti využívání tohoto rádiového spektra v jednotlivých členských státech. Komise může přijmout prováděcí akt týkající se podmínek koordinované koexistence postupem podle čl. 199 odst. 4.

4.Je-li to nezbytné k zajištění koordinované ochrany práv udělených členskými státy pro pozemní využívání harmonizovaného rádiového spektra nebo koordinovaného udělování práv na užívání tohoto rádiového spektra pro poskytování služeb družicové komunikace na sdíleném základě s bezdrátovými širokopásmovými službami, může Komise přijmout doporučení pro harmonizované uplatňování tohoto nařízení a koordinované sdílení rádiového spektra mezi pozemním a družicovým využíváním.

4.3.HLAVA III: ČÍSLOVACÍ ZDROJE

Článek 46

Strategické plánování a správa číslovacích zdrojů

1.Členské státy a Komise zajišťují koordinovanou správu číslovacích zdrojů na vnitřním trhu jako společného zdroje Unie v rámci sdílené pravomoci s cílem podpořit hospodářský růst umožněním inovací a důsledného poskytování služeb elektronických komunikací založených na číslech v Unii, chránit hodnoty a bezpečnost Unie a sledovat cíle stanovené v článku 3.

2.Komise, které je nápomocen ODN, a vnitrostátní regulační orgány spolupracují při strategickém plánování číslovacích zdrojů v Unii a při určování možného využití číslovacích zdrojů pro přeshraniční nebo celoevropské služby.

3.Komise s přihlédnutím ke stanovisku BEREC a poté, co poskytne všem zúčastněným stranám příležitost k vyjádření, stanoví výhledovou strategii Unie pro číslování týkající se jednotné správy číslovacích zdrojů v členských státech a na úrovni Unie.

4.Na základě strategie pro číslování v Unii uvedené v odstavci 3 vypracuje Komise za pomoci ODN číslovací plán Unie, který stanoví číslovací zdroje, jež mají být v Unii využívány příslušnými přeshraničními nebo celoevropskými službami.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout číslovací plán Unie, způsoby podávání žádostí o skupiny čísel ITU pro číslovací plán Unie a podmínky, které mohou být spojeny s právem na využívání číslovacích zdrojů z číslovacího plánu Unie, včetně poplatků za práva na užívání těchto zdrojů.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 3.

Článek 47

Celoevropské číslovací zdroje

1.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů podle čl. 46 odst. 4 přijmout opatření k harmonizaci konkrétních čísel nebo skupin čísel nebo požádat ITU o přidělení skupin čísel, aby zajistila dostupnost číslovacích zdrojů pro přeshraniční nebo celoevropské služby v souladu s číslovacím plánem Unie.

2.Členské státy podporují harmonizaci specifických čísel nebo skupin čísel v rámci Unie a žádosti o celoevropské číslovací zdroje k ITU, pokud to podporuje jednotný trh elektronických komunikací nebo rozvoj celoevropských služeb.

3.Vnitrostátní regulační orgány ve spolupráci s ODN řídí přidělování čísel nebo skupin čísel z celoevropských číslovacích zdrojů a prosazují podmínky spojené s jednotlivými právy na užívání celoevropských číslovacích zdrojů.

4.ODN vytvoří a průběžně aktualizuje databázi celoevropských číslovacích zdrojů na základě informací o přidělování čísel a příjemcích čísel, které včas poskytnou vnitrostátní regulační orgány. Do šesti měsíců po přijetí číslovacího plánu Unie stanoví ODN postup a systém pro poskytování informací podle tohoto odstavce a podle čl. 48 odst. 4 čtvrtého pododstavce.

Článek 48

Národní číslovací zdroje

1.Vnitrostátní regulační orgány řídí udělování práv na užívání všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů a poskytují odpovídající číslovací zdroje pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány zavedou objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání národních číslovacích zdrojů.

2.Na požádání vnitrostátní regulační orgány rovněž udělí práva na užívání číslovacích zdrojů z národních číslovacích plánů pro poskytování zvláštních služeb podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, jestliže jsou k dispozici odpovídající číslovací zdroje k uspokojení poptávky v současnosti i v dohledné budoucnosti. Tyto podniky prokáží svou schopnost spravovat číslovací zdroje a plnit jakékoli relevantní požadavky stanovené podle článku 49. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou pozastavit další udělování práv na užívání číslovacích zdrojů takovýmto podnikům, jestliže se prokáže, že existuje riziko vyčerpání číslovacích zdrojů.

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto odstavce udržuje BEREC pokyny týkající se společných kritérií pro posuzování schopnosti spravovat číslovací zdroje a rizika vyčerpání číslovacích zdrojů a podle potřeby je aktualizuje po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí.

3.Vnitrostátní regulační orgány uplatňují národní číslovací plány a postupy způsobem, který všem poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a podnikům způsobilým v souladu s odstavcem 2 zaručí rovné zacházení. Podniky, jimž bylo uděleno právo na užívání číslovacích zdrojů, nediskriminují jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o číslovací zdroje používané pro přístup k jejich službám.

4.Vnitrostátní regulační orgány dají k dispozici skupinu nezeměpisných čísel, která se mohou využívat pro poskytování služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby, a to na celém území Unie, aniž je dotčeno nařízení (EU) 2022/612 a čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení. Pokud byla v souladu s odstavcem 2 tohoto článku udělena práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, použije se tento odstavec na zvláštní služby, k jejichž poskytování byla daná práva udělena.

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby podmínky uvedené v článku 50, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů využívaných pro poskytování služeb mimo členský stát, jemuž patří daný kód země, jakož i jejich vymáhání byly stejně přísné jako podmínky a jejich vymáhání platné pro služby poskytované v rámci členského státu, jemuž patří daný kód země, v souladu s tímto nařízením. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány rovněž zajistí v souladu s čl. 49 odst. 6, aby poskytovatelé využívající číslovací zdroje s daným kódem země v jiných členských státech dodržovali vnitrostátní pravidla pro ochranu spotřebitele a další vnitrostátní pravidla týkající se užívání číslovacích zdrojů, která jsou platná v těch členských státech, kde jsou dané číslovací zdroje využívány. Touto povinností nejsou dotčeny donucovací pravomoci příslušných orgánů těchto členských států.

ODN je na jejich žádost nápomocen vnitrostátním regulačním orgánům při koordinaci jejich činností tak, aby se zajistila účinná správa číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie.

S cílem usnadnit vnitrostátním regulačním orgánům monitorování dodržování požadavků tohoto odstavce vede BEREC s pomocí ODN databázi týkající se číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie. Za tímto účelem vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány pravidelně předávají příslušné informace ODN.

5.Vnitrostátní regulační orgány zveřejňují národní číslovací plány, jakož i všechny jejich následné dodatky nebo změny, a to pouze s výhradou omezení uložených z důvodu národní bezpečnosti.

6.Poprvé do [12 měsíců po vstupu v platnost] a poté každé dva roky vydá BEREC zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se udělování práv na užívání národních a celoevropských číslovacích zdrojů, která se zaměří na rozdílné postupy v rámci Unie.

Článek 49

Postup pro udělování práv na užívání číslovacích zdrojů

1.Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání číslovacích zdrojů, vnitrostátní regulační orgány na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění uvedené v článku 9 a v čl. 181 odst. 3 písm. c), s výhradou jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto číslovacích zdrojů v souladu s tímto nařízením.

2.Práva na užívání číslovacích zdrojů se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů.

Při udělování práv na užívání číslovacích zdrojů stanoví vnitrostátní regulační orgány, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět.

Pokud vnitrostátní regulační orgány udělí práva na užívání číslovacích zdrojů na omezenou dobu, délka této doby je přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice.

3.Vnitrostátní regulační orgány přijmou rozhodnutí o udělení práv na užívání číslovacích zdrojů co nejdříve po obdržení úplné žádosti, a u číslovacích zdrojů, jež byly přiděleny pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, do tří týdnů. Tato rozhodnutí se zveřejní.

4.Pokud vnitrostátní regulační orgány po konzultaci se zainteresovanými stranami v souladu s článkem 186 rozhodnou, že se mají práva na užívání číslovacích zdrojů mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou vnitrostátní regulační orgány prodloužit lhůtu tří týdnů uvedenou v odstavci 3 tohoto článku až o tři týdny.

5.Vnitrostátní regulační orgány neomezí počet individuálních práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití číslovacích zdrojů.

6.Pokud práva na užívání číslovacích zdrojů zahrnují jejich extrateritoriální využívání v rámci Unie v souladu s čl. 48 odst. 4, připojí vnitrostátní regulační orgány k těmto právům na užívání zvláštní podmínky tak, aby zajistily dodržování všech příslušných vnitrostátních pravidel na ochranu spotřebitele a vnitrostátních právních předpisů týkajících se užívání číslovacích zdrojů, které jsou platné v členských státech, kde jsou číslovací zdroje využívány.

Na žádost vnitrostátního regulačního orgánu členského státu, kde jsou číslovací zdroje využívány, poukazující na porušení příslušných pravidel na ochranu spotřebitele nebo vnitrostátních právních předpisů týkajících se využívání číslovacích zdrojů daného členského státu, vnitrostátní regulační orgány toho členského státu, v němž byla práva na užívání číslovacích zdrojů udělena, vymáhají splnění podmínek připojených podle prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s článkem 199, ve vážných případech mimo jiné i odebráním práv na extrateritoriální užívání číslovacích zdrojů udělených dotyčnému podniku.

ODN usnadňuje a koordinuje výměnu informací mezi vnitrostátními regulačními orgány jednotlivých dotčených členských států a zajišťuje vhodnou koordinaci práce mezi nimi.

7.Tento článek se použije rovněž v případě, že vnitrostátní regulační orgány udělí v souladu s čl. 48 odst. 2 práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací.

Článek 50

Podmínky, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů

Pokud vnitrostátní regulační orgány stanoví podmínky pro právo na užívání číslovacích zdrojů, jsou tyto podmínky omezeny na:

a)označení služby, pro kterou bude číslo užíváno, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, a aby se předešlo pochybnostem, zásady stanovování sazeb a maximálních cen, které je možno použít pro určitou skupinu čísel s cílem zajistit ochranu spotřebitelů v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. f);

b)efektivní a účinné užívání číslovacích zdrojů v souladu s tímto nařízením;

c)požadavky na přenositelnost čísel v souladu s tímto nařízením;

d)maximální trvání v souladu s článkem 49, s výhradou veškerých změn v národním číslovacím plánu;

e)převod práv z podnětu držitele práv a podmínky pro takový převod v souladu s tímto nařízením, včetně jakékoli podmínky, že právo na užívání čísla je závazné pro všechny podniky, na něž jsou práva převedena;

f)poplatky za práva na užívání v souladu s článkem 51;

g)jakékoli závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení;

h)povinnosti v rámci příslušných mezinárodních dohod týkajících se užívání čísel;

i)povinnosti týkající se extrateritoriálního užívání čísel v rámci Unie, jejichž cílem je zajistit dodržování pravidel na ochranu spotřebitele a jiných pravidel týkajících se čísel v jiných členských státech, než je členský stát s daným kódem země;

j)umožnění přístupu koncových uživatelů k číslům z národního číslovacího plánu, univerzálním mezinárodním bezplatným číslům, číslům z číslovacích plánů jiných členských států a k číslům z celoevropských číslovacích zdrojů.

Článek 51

Poplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů

Vnitrostátní regulační orgány mohou ukládat poplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů tak, aby odrážely potřebu zajistit optimální využití těchto zdrojů. Tyto poplatky musí být objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu a musí zohledňovat obecné cíle stanovené v článku 3.

Článek 52

Přístup k číslům a službám

1.V případě, kdy je to ekonomicky proveditelné, kromě případů, kdy se přijímající účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících účastníků, kteří se nacházejí ve vymezených zeměpisných oblastech, poskytovatelé služeb elektronických komunikací založených na číslech přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili původcům volání možnost přístupu ke všem těmto číslům:

a)nezeměpisným číslům a službám využívajícím tato čísla v Unii;

b)všem číslům poskytovaným v Unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států a univerzálních mezinárodních bezplatných čísel (UIFN);

c)číslům z celoevropských číslovacích zdrojů.

2.Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc od poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vyžadovat, aby přijali preventivní opatření zablokováním přístupu k číslům či službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním, a vyžadovat, aby v takových případech poskytovatelé služeb elektronických komunikací zadrželi výnosy z příslušného propojení či dalších služeb.

5.ČÁST V – PŘECHOD NA OPTICKÁ VLÁKNA, FUNGOVÁNÍ TRHŮ A HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

5.1.HLAVA I: PŘECHOD NA OPTICKÉ SÍTĚ

Článek 53

Oblast působnosti této hlavy

Tato hlava se použije v členských státech, kde kovové sítě zůstanou v provozu po 30. červnu 2029.

Článek 54

Nařízení odpojení kovových sítí

1.Do 31. prosince 2035 členské státy nařídí odpojení kovových sítí v oblastech odpojení kovových sítí, kde jsou splněny podmínky stanovené v čl. 57 odst. 1.

2.Do 31. prosince 2035 členské státy nařídí odpojení kovových sítí ve všech oblastech odpojení kovových sítí.

3.Odchylně od odstavce 2 se členské státy mohou rozhodnout nenařídit odpojení kovových sítí v oblastech odpojení kovových sítí, kde zavedení optických vláken není ekonomicky životaschopné a kde není k dispozici žádné vhodné řešení připojení, které by mohlo nahradit služby založené na kovovém vedení.

4.Pro účely odstavců 1 a 2 členské státy nařídí odpojení kovových sítí přijetím závazného právního aktu. Každý takový právní akt stanoví datum začátku odpojování kovových sítí, které musí nastat nejpozději do jednoho roku po přijetí aktu, a vyžaduje, aby odpojení kovových sítí bylo dokončeno do tří let od tohoto data začátku odpojování. V případě nařízeného odpojení podle odstavce 1 se právní akt přijme do šesti měsíců od zveřejnění seznamu uvedeného v čl. 58 odst. 3. V případě nařízeného odpojení podle odstavce 2 musí být právní akt přijat nejpozději 31. prosince 2035.

Článek 55

Oblasti odpojení kovových sítí

1.Odpojení kovových sítí se organizuje v oblastech odpojení kovových sítí, které pokrývají všechny zeměpisné oblasti, kde jsou sítě založené na kovovém vedení v provozu.

2.Vnitrostátní regulační orgány vymezí oblasti odpojení kovových sítí s ohledem na kritéria stanovená v pokynech Komise.

3.Do 31. května 2028 zveřejní vnitrostátní regulační orgány seznam oblastí odpojení kovových sítí.

4.Vnitrostátní regulační orgány přezkoumají a případně aktualizují seznam oblastí odpojení kovových sítí, aby podpořily včasné a řádné odpojení kovových sítí. Každý aktualizovaný seznam se zveřejní bez zbytečného odkladu.

Článek 56

Národní plán přechodu na optická vlákna

1.Do 31. října 2029 vypracuje každý členský stát plán přechodu na optická vlákna a oznámí jej Komisi.

2.Plán přechodu na optická vlákna stanoví strategii členského státu pro celostátní přechod na optické sítě, zejména pro přechod z kovových sítí na sítě FTTH. Plán obsahuje tyto informace:

a)informace o rozsahu pokrytí kovovými a optickými sítěmi;

b)popis zavedených nebo plánovaných opatření na podporu zavádění optických vláken a přechodu na sítě FTTH;

c)seznam oblastí odpojení kovových sítí, v němž se u každé oblasti uvede, zda jsou splněny podmínky udržitelnosti stanovené v čl. 57 odst. 1, spolu s odpovídajícími milníky přechodu a případně s podpůrnými opatřeními.

3.Do 30. června 2034 členské státy aktualizují svůj plán přechodu na optická vlákna a oznámí jej Komisi.

4.Aktualizovaný plán přechodu na optická vlákna informuje o pokroku v provádění původního plánu. Aktualizovaný plán obsahuje tyto informace:

a)informace o stavu odpojování kovových sítí v každé oblasti odpojení kovových sítí;

b)seznam oblastí odpojení kovových sítí, kde je zavádění optických vláken ekonomicky životaschopné, ale bude dokončeno až po 31. prosinci 2035, spolu s informacemi o dostupnosti vhodných řešení připojení, která mohou nahradit služby založené na kovovém vedení;

c)seznam oblastí odpojení kovových sítí, kde není zavedení optických vláken ekonomicky životaschopné.

5.Komise se může vyjádřit k původnímu a aktualizovanému plánu přechodu na optická vlákna do jednoho měsíce od jeho obdržení. Členské státy tyto připomínky zohlední.

Článek 57

Podmínky udržitelnosti

1.Pro účely této hlavy se podmínky udržitelnosti skládají z těchto požadavků:

a)alespoň 95 % prostorů v oblasti odpojení kovových sítí je v dosahu optické sítě ve smyslu čl. 2 odst. 3;

b)koncoví uživatelé, kteří využívají služby založené na kovovém vedení, mají k dispozici cenově dostupné maloobchodní služby připojení srovnatelné kvality.

2.Vnitrostátní regulační orgány stanoví v souladu s vnitrostátními podmínkami objektivní a transparentní parametry a kritéria cenové dostupnosti.

Článek 58

Posouzení podmínek udržitelnosti

1.Vnitrostátní regulační orgány posoudí pro každou oblast odpojení kovových sítí, zda jsou splněny podmínky udržitelnosti stanovené v čl. 57 odst. 1.

2.Pro posouzení uvedené v odstavci 1 zohlední vnitrostátní regulační orgány údaje shromážděné podle článku 183.

3.Do 30. června 2029 zveřejní vnitrostátní regulační orgány seznam oblastí odpojení kovových sítí, v nichž jsou splněny podmínky udržitelnosti. Poté budou vnitrostátní regulační orgány po dobu pěti let nejméně každých 12 měsíců zveřejňovat seznam oblastí odpojení kovových sítí, které tyto podmínky splní následně.

Článek 59

Ochranná opatření

1.Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé, kterých se odpojení kovových sítí týká, byli jasně, včas a přístupně informováni o:

a)předpokládaném harmonogramu odpojení kovových sítí;

b)veškerých potřebných změnách jejich služby připojení nebo koncového zařízení;

c)alternativních službách připojení, které mají k dispozici.

2.Členské státy zajistí kontinuitu služeb elektronických komunikací, které podporují základní služby založené na kovovém vedení. Operátoři přijmou nezbytná technická a obchodní opatření, aby zajistili pokračování provozu těchto služeb nebo jejich přechod na funkčně rovnocenné alternativy.

3.S ohledem na vnitrostátní podmínky přijmou členské státy ochranná opatření podle článků 88 a 90, aby spotřebitelům uvedeným v čl. 88 odst. 2 a koncovým uživatelům uvedeným v čl. 90 odst. 1 i po odpojení kovových sítí nadále zajišťovaly cenově dostupný přiměřený přístup k internetu a hlasové komunikační služby.

4.Vnitrostátní regulační orgány posoudí potřebu opatření na ochranu koncových uživatelů, kteří využívají služby založené na kovovém vedení, včetně opatření týkajících se postupů změny poskytovatele a cenové dostupnosti alternativních služeb připojení, a poskytnou členským státům příslušná doporučení.

5.Před přijetím závazného právního aktu nařizujícího odpojení kovových sítí podle článku 54 a v každém případě nejpozději 31. prosince 2035 přijmou členské státy vhodná opatření na ochranu koncových uživatelů, kteří využívají služby založené na kovovém vedení.

Článek 60

Plány odpojení kovových sítí vypracované operátory

1.Operátoři vypracují jeden nebo více plánů odpojení kovových sítí pro oblasti odpojení kovových sítí, v nichž je nařízeno odpojení kovových sítí. Plán zahrnuje časový harmonogram, technická opatření, komunikační činnosti a opatření pro přechod žadatelů o přístup a koncových uživatelů.

2.Operátoři předloží vnitrostátnímu regulačnímu orgánu své plány odpojení kovových sítí do šesti měsíců od přijetí závazného právního aktu podle čl. 54 odst. 4.

3.Vnitrostátní regulační orgán plány posoudí do dvou měsíců od jejich obdržení a buď je schválí, nebo je schválí s výhradou změn.

4.Operátoři provádějí plány odpojení kovových sítí schválené vnitrostátním regulačním orgánem, včetně všech požadovaných změn. Operátoři podávají vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v jím stanovených intervalech zprávy o pokroku.

Článek 61

Dohled a prosazování

Vnitrostátní regulační orgány vykonávají dohled nad prováděním odpojení kovových sítí v souladu se schválenými plány odpojení kovových sítí a mají pravomoci stanovené v článku 196.

5.2.HLAVA II: PŘÍSTUP K POZEMKŮM

Článek 62

Poplatky za práva na instalaci zařízení

Příslušné orgány mohou ukládat poplatky za práva na instalaci zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, která se používají pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení, pokud jsou tyto poplatky objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené vzhledem k jejich zamýšlenému účelu a zohledňují obecné cíle tohoto nařízení.

Článek 63

Omezení vlastnických práv třetích osob

1.Pokud příslušný orgán posuzuje žádost o udělení některého z následujících práv, použije odstavec 2:

a)právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací;

b)právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat neveřejné sítě elektronických komunikací.

2.Pro účely odstavce 1 příslušný orgán:

a)jedná na základě jednoduchých, účinných, transparentních a veřejně dostupných postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně a v každém případě přijme rozhodnutí do šesti měsíců od podání žádosti, s výjimkou případů vyvlastnění;

b)dodržuje zásady transparentnosti a nediskriminace při spojování podmínek s jakýmikoli takovými právy.

Postupy uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se mohou lišit podle toho, zda žadatel zajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací, či nikoli.

3.V případě, kdy si orgány veřejné moci nebo místní orgány ponechávají vlastnictví v podnicích, které zajišťují veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytují veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad nimi, musí existovat účinné strukturální oddělení funkcí odpovědných za udílení práv uvedených v odstavci 1 od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Článek 64

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.Pokud operátor na základě vnitrostátního práva vykonal právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo využil výhod postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, příslušné orgány mohou za účelem podpory environmentální udržitelnosti sítí elektronických komunikací, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování na obecní nebo celostátní úrovni uložit povinnost společného umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení instalovaných na tomto základě.

2.Společné umístění a sdílení instalovaných síťových prvků a zařízení a sdílení majetku lze uložit pouze po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zainteresovaným stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a pouze ve specifických oblastech, v nichž je toto sdílení považováno za nezbytné s ohledem na plnění cílů stanovených v prvním pododstavci. Příslušné orgány mohou uložit sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně pozemků, budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, sloupů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní, nebo opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu. Je-li to nezbytné, členský stát může určit vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán pro jeden či více z těchto úkolů:

a)působení jako jednotné informační místo;

b)stanovení pravidel pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a na koordinaci stavebních prací, mimo jiné s přihlédnutím k příslušným pokynům vydaným BEREC nebo Komisí v souladu s nařízením (EU) 2024/1309.

3.Opatření přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Je-li to nutné, jsou tato opatření prováděna v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány.

5.3.HLAVA III: PROPOJENÍ

5.3.1.KAPITOLA I: Obecná ustanovení a obecné zásady

Článek 65

Obecný rámec pro přístup a propojení

1.Podniky ve stejném členském státě nebo v různých členských státech mají právo sjednávat mezi sebou dohody týkající se technických a obchodních ujednání ohledně přístupu nebo propojení v souladu s právem Unie. Podnik žádající o přístup nebo propojení nemusí mít oprávnění k vykonávání činnosti v členském státě, v němž se přístup či propojení požaduje, jestliže neposkytuje služby a neprovozuje síť v daném členském státě.

2.Aniž je dotčen článek 115, podniky při poskytování přístupu nebo propojení nejsou povinny nabízet odlišné podmínky pro různé podniky za rovnocenné služby, nebo opatření, která ukládají povinnosti nesouvisející se skutečně poskytovanými službami přístupu a propojení, aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v článku 9.

Článek 66

Práva a povinnosti podniků

1.Operátoři veřejných sítí elektronických komunikací mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 9, i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celé Unii. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 68, 67 a 77.

2.Aniž je dotčen článek 183, podniky, které získají informace od jiných podniků před sjednáním dohod o přístupu nebo propojení, v průběhu jejich sjednávání nebo poté, využívají tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a vždy respektují důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací. Získané informace nesmějí uvedené podniky sdělit žádné jiné straně, včetně jiných oddělení, dceřiných podniků nebo obchodních partnerů, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu.

3.Jednání musí být vedena prostřednictvím neutrálních zprostředkovatelů, pokud to vyžadují podmínky hospodářské soutěže.

Článek 67

Systémy podmíněného přístupu a jiná zařízení

1.Členské státy zajistí, aby se ve vztahu k podmíněnému přístupu uplatňovaly na služby digitální televize a rozhlasu vysílané pro diváky a posluchače v Unii bez ohledu na prostředky přenosu podmínky stanovené v části I přílohy I. Na základě analýzy trhu uvedené v odstavci 3 tohoto článku mohou členské státy tyto podmínky uplatnit na další zařízení uvedená v části II přílohy I.

2.Podmínkami uplatňovanými podle tohoto článku není dotčena pravomoc členských států ukládat povinnosti týkající se způsobu prezentace elektronických programových průvodců a podobných seznamů a orientačních pomůcek.

3.Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou vnitrostátní regulační orgány provádět přezkum podmínek uplatňovaných v souladu s tímto článkem provedením analýzy trhu v souladu s čl. 73 odst. 1 s cílem posoudit, zda zachovat, změnit nebo zrušit uplatňované podmínky.

5.3.2. KAPITOLA II: Symetrická pravidla přístupu

Článek 68

Pravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů ve vztahu k přístupu a propojení

1.Při uskutečňování cílů stanovených v článku 3 vnitrostátní regulační orgány, nebo v případě odst. 2 prvního pododstavce písm. b) a c) tohoto článku vnitrostátní regulační orgány či jiné příslušné orgány podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s tímto nařízením odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly tak, aby podporovaly efektivitu, udržitelnou hospodářskou soutěž, zavádění gigabitových sítí, faktory inovativních služeb, efektivní investice a inovace a udržitelné poskytování služeb elektronických komunikací, služeb informační společnosti a obsahu a přinášely koncovým uživatelům co největší výhody.

Poskytují pokyny a zveřejňují postupy nutné k získání přístupu a propojení s cílem zajistit, aby z uložených povinností měly prospěch podniky, včetně malých a středních podniků, a poskytovatelé sítí elektronických komunikací s omezeným zeměpisným dosahem.

2.Aniž jsou dotčena opatření, která mohou být přijata vůči podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou v souladu s článkem 77, vnitrostátní regulační orgány, nebo v případě písmen b) a c) tohoto pododstavce vnitrostátní regulační orgány či jiné příslušné orgány mají zejména možnost uložit:

a)v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body, povinnosti těm podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech rovněž povinnost propojovat jejich sítě, kde tomu tak ještě není;

b)v odůvodněných případech a v nezbytné míře povinnosti podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;

c)v odůvodněných případech, pokud je vzhledem k absenci interoperability mezi interpersonálními komunikačními službami ohroženo spojení mezi koncovými body koncových uživatelů a v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body koncových uživatelů, povinnosti příslušným poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se značnou mírou pokrytí a využívání ze strany uživatelů, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;

d)v míře, která je nezbytná k zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám stanoveným členským státem, povinnosti operátorům poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k dalším zařízením uvedeným v příloze II části I.

Povinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. c) se ukládají pouze:

I)v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací orgány a dalšími poskytovateli nebo používat a provádět normy nebo specifikace uvedené v čl. 187 odst. 1 nebo jakékoli jiné relevantní evropské nebo mezinárodní normy;

II)pokud Komise po konzultaci s BEREC a při zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Unii nebo v alespoň třech členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.

Prováděcí akty uvedené v druhém pododstavci písm. b) tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 69

Symetrická opatření

1.Aniž je dotčen č. 68 odst. 1 a 2, vnitrostátní regulační orgány mohou na základě oprávněné žádosti zejména uložit povinnosti poskytnout přístup k elektrickému vedení, kabelům a přiřazeným zařízením uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, jak určí vnitrostátní regulační orgán, pokud je tento bod umístěn mimo budovu. V případech odůvodněných tím, že replikace těchto síťových prvků by byla ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelná, mohou být tyto povinnosti uloženy poskytovatelům sítí elektronických komunikací nebo majitelům elektrického vedení a kabelů a přiřazených zařízení, pokud tito vlastníci nejsou sami poskytovateli sítí elektronických komunikací. Uložené podmínky přístupu mohou zahrnovat specifická pravidla ohledně přístupu k takovým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a přiřazeným službám, transparentnosti a nediskriminace a ohledně spravedlivých a přiměřených podmínek.

2.Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že povinnosti uložené v souladu s odstavcem 1 nemusí dostatečně řešit vysoké ekonomické nebo fyzické překážky replikace, které nemají přechodnou povahu a jsou základem stávající nebo vznikající situace na trhu, jež významně omezuje výsledky hospodářské soutěže pro koncové uživatele, může uložit povinnosti přístupu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem za spravedlivých a přiměřených podmínek, ledaže zvláštní a odůvodněné okolnosti vyžadují nákladovou orientaci. Při určování rozsahu povinnosti rozšíření za první soustřeďovací nebo rozvodný bod vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny BEREC.

3.Vnitrostátní regulační orgány neuloží poskytovatelům sítí elektronických komunikací povinnosti v souladu s odstavcem 2, pokud zjistí kteroukoli z těchto okolností:

a)poskytovatel má vlastnosti uvedené v čl. 84 odst. 1 a dává jakémukoli podniku za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek k dispozici schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu ke gigabitové síti; vnitrostátní regulační orgány mohou tuto výjimku rozšířit na další poskytovatele, kteří za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek nabízejí přístup ke gigabitové síti;

b)uložení povinností by narušilo ekonomickou nebo finanční schůdnost zavedení nových sítí, zejména menšími místními projekty.

3.Povinnosti a podmínky uložené v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační. Provádějí se v souladu s postupy podle článků 85 a 184. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, které takové povinnosti a podmínky uložily, posoudí jejich výsledky do pěti let od přijetí předchozího opatření přijatého ve vztahu k týmž podnikům a posoudí, zda by bylo vhodné je s ohledem na vývoj podmínek zrušit nebo změnit. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle článků 85 a 184.

4.Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou vnitrostátní regulační orgány provést zásah z vlastního podnětu, je-li to odůvodněné pro zajištění politických cílů podle článku 3, v souladu s tímto nařízením.

5.Do 31. října 2029 BEREC posoudí účinnost pokynů ke společným přístupům k identifikaci koncového bodu sítě v různých topologiích sítí z hlediska přínosu k jednotné definici umístění koncových bodů sítě ze strany vnitrostátních regulačních orgánů.

Článek 70

Lokalizovaný roaming

1.Aniž je dotčen čl. 68 odst. 1 a 2, vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc v souladu s právem Unie a za předpokladu, že žádnému podniku nejsou zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, uložit podnikům, které zajišťují nebo jsou oprávněny zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu, a to v obou případech za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum. Vnitrostátní regulační orgány mohou uvedené povinnosti uložit za předpokladu, že tato možnost byla jednoznačně stanovena při udělování práv na užívání rádiového spektra, a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované budování infrastruktury pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, mohou vnitrostátní regulační orgány uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

2.Vnitrostátní regulační orgány zohlední:

a)potřebu maximalizovat připojení v celé Unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele;

b)zajištění účinného využití rádiového spektra;

c)technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek;

d)stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb;

e)technologické inovace;

f)převažující potřebu podporovat pobídku hostitele, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

3.V případě řešení sporů mohou příslušné orgány tomu, kdo má prospěch z povinnosti sdílení nebo přístupu, mimo jiné uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s poskytovatelem infrastruktury v příslušné oblasti nebo umožnit přístup k rádiovému spektru ostatním uživatelům v konkrétních regionech nebo na vnitrostátní úrovni.

Článek 71

Symetrická opatření pro přechod na optická vlákna

1.Vnitrostátní regulační orgán uloží poskytovateli, který zavádí síť FTTH (optické vlákno do domácnosti) v oblasti, kde je nařízeno odpojení kovových sítí, povinnost na žádost uživatele připojit domácnosti, které jsou v dosahu optické sítě poskytovatele. Pokud v oblasti působí více poskytovatelů, může vnitrostátní regulační orgán uložit tyto povinnosti pouze jednomu z nich, a to na základě transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií.

2.V analýze trhu provedené podle čl. 73 odst. 1 v souvislosti s odpojením kovových sítí vnitrostátní regulační orgán podle potřeby vymezí podmínky pro povinnosti přístupu, včetně výpočtu úhrady nákladů.

3.Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že náklady přesahují běžný poplatek za připojení a že lze odůvodnit dodatečný poplatek za připojení, zajistí, aby byl tento dodatečný poplatek, pokud jej hradí koncoví uživatelé, spravedlivý a přiměřený. Vnitrostátní regulační orgán může rozhodnout o stanovení maximální výše poplatků za připojení, které budou hradit koncoví uživatelé.

4.V oblastech, kde je nařízeno odpojení kovových sítí a kde připojení domácností vyžaduje, aby poskytovatelé sítí elektronických komunikací zavedli nové optické rozvody a kabely a přiřazená zařízení uvnitř vícebytové jednotky, umožní vlastník nebo správce takové vícebytové jednotky takové zavedení na žádost kteréhokoli obyvatele vícebytové jednotky.

5.Povinnost umožnit zavedení optických rozvodů a kabelů a přiřazených zařízení uvnitř vícebytové jednotky se považuje za splněnou, jakmile síť zavede jeden poskytovatel sítí elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgán uloží opatření podle čl. 68 odst. 1 a článku 69, pokud je to nutné k zajištění účinného přístupu ostatních poskytovatelů sítí elektronických komunikací k novým optickým rozvodům a kabelům a přiřazeným zařízením.

6.Vnitrostátní regulační orgán může požádat kteréhokoli jiného poskytovatele sítí elektronických komunikací, aby pokračoval v tomto zavádění, pokud poskytovatel sítí elektronických komunikací, v dosahu jehož sítě se vícebytová jednotka nachází, předloží podložené odůvodnění, které prokazuje, že poskytovatel nemůže tuto povinnost splnit.

5.4.HLAVA IV: TRHY A HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

5.4.1.KAPITOLA I Analýza trhu a významná tržní síla

Článek 72

Vymezení trhu

1.Pokud mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu vymezit relevantní trhy odpovídající vnitrostátním podmínkám, učiní tak v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže. Při vymezování relevantních zeměpisných trhů na svém území zohlední vnitrostátní regulační orgány stupeň hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury.

Komise pravidelně analyzuje celkové trendy v Unii na základě výsledků konzultací se zúčastněnými stranami a s odkazem na čl. 73 odst. 1 písm. a), b) a c) posuzuje, zda je nutné přijmout doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení o trzích“). Komise může přijmout doporučení o trzích po veřejné konzultaci, včetně konzultace s vnitrostátními regulačními orgány, a s přihlédnutím ke stanovisku BEREC.

Doporučení určí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností stanovených tímto nařízením, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Tyto trhy produktů a služeb se vymezují v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže. Pokud se Komise rozhodne přijmout doporučení o trzích, provádí jeho pravidelný přezkum.

Pokud je určitý trh zahrnut do doporučení o trzích, vnitrostátní regulační orgány provádějí přezkum trhu. U trhů, na nichž je zavedena regulace ex ante, se přezkum provádí každých pět let s cílem zjistit, zda jsou splněna kritéria uvedená v čl. 73 odst. 1.

2.Vnitrostátní regulační orgány v příslušných případech zohlední rovněž výsledky analýzy zeměpisného mapování provedeného v souladu s čl. 183 odst. 12.

Článek 73

Postup pro analýzu trhu

1.Vnitrostátní regulační orgány rozhodnou, zda určitý relevantní trh definovaný v souladu s článkem 72 odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v tomto nařízení. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu, případně ve spolupráci s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž.

Před odpojením kovových sítí provedou vnitrostátní regulační orgány přezkum relevantních trhů, který zahrne alespoň oblasti dotčené odpojením kovových sítí.

Vnitrostátní regulační orgány se při provádění analýz trhu řídí postupy stanovenými v článcích 85 a 184 a přistoupí k nim včas, přičemž postup dokončí do jednoho roku.

Lze mít za to, že trh odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v tomto nařízení, pokud jsou splněna všechna následující kritéria:

a)jsou přítomny značné a nikoli dočasné strukturální, právní nebo regulační překážky vstupu;

b)existuje struktura trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu;

c)právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.

Pokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu, která je zahrnuta v doporučení, má za to, že podmínky písmen a), b) a c) jsou splněny, ledaže vnitrostátní regulační orgán určí, že jedno nebo více uvedených kritérií ve specifických vnitrostátních okolnostech splněno není.

2.Pokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu požadovanou podle odstavce 1, zvažuje z perspektivy zaměřené do budoucna vývoj trhů, který by nastal při absenci regulace uložené podle tohoto článku. Vnitrostátní regulační orgán ve své analýze zohlední všechny následující aspekty:

a)tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost směřování daného relevantního trhu k účinné hospodářské soutěži;

b)veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i na maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu;

c)jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených v souladu s články 64, 68 a 69;

d)regulaci uloženou na jiných relevantních trzích na základě tohoto článku.

3.Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že určitý relevantní trh neodůvodňuje uložení regulačních povinností v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, nebo pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku, neuloží žádné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 77 a zruší předchozí povinnosti uložené v souladu s článkem 77.

4.Vnitrostátní regulační orgány zváží u nápravných opatření, jež mají být zrušena, stanovení přiměřené výpovědní lhůty, a přihlédnou k potřebě zajistit udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele, výběr pro koncové uživatele a trvání regulace jen po nezbytně nutnou dobu. Při stanovení uvedené lhůty mohou vnitrostátní regulační orgány určit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.

5.Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že je na relevantním trhu odůvodněno uložení regulačních povinností v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, určí podle článku 76 veškeré podniky, které mají samostatně nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu na daném relevantním trhu. Vnitrostátní regulační orgán těmto podnikům uloží vhodné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 77, nebo pokud tyto povinnosti již existují, ponechá je v platnosti nebo je změní, pokud má za to, že by za absence uvedených povinností nebyl výsledek pro koncové uživatele účinně konkurenční.

6.Opatření přijatá podle odstavců 3 a 4 tohoto článku podléhají postupům uvedeným v článcích 85 a 184. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu a oznámí odpovídající návrh opatření v souladu s článkem 85 do pěti let od přijetí předchozího opatření, pokud vnitrostátní regulační orgán vymezil relevantní trh a určil, které podniky mají významnou tržní sílu.

Článek 74

Postup pro určení nadnárodních trhů

1.V případě, že Komise nebo alespoň dva dotčené vnitrostátní regulační orgány předloží odůvodněnou žádost včetně podpůrných důkazů, BEREC provede analýzu potenciálního nadnárodního trhu. Po konzultaci se zúčastněnými stranami a poté, co v nejvyšší možné míře zohlední analýzu provedenou BEREC, může Komise přijmout rozhodnutí určující v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže nadnárodní trhy.

2.V případě nadnárodních trhů, které jsou určeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, provedou dotčené vnitrostátní regulační orgány společně analýzu trhu, přičemž zohlední pokyny k významné tržní síle a rozhodnou společným postupem o uložení, ponechání v platnosti, změně nebo zrušení regulačních povinností uvedených v čl. 73 odst. 4. Dotčené vnitrostátní regulační orgány společně oznámí Komisi návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností podle článku 85.

3.Dva nebo více vnitrostátních regulačních orgánů mohou společně oznámit návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky v jejich příslušných jurisdikcích jsou dostatečně homogenní.

Článek 75

Postup pro určení nadnárodní poptávky

BEREC provede analýzu nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou poskytovány v Unii, pokud od Komise nebo od alespoň dvou dotčených vnitrostátních regulačních orgánů obdrží odůvodněnou žádost s doklady, v níž se uvádí, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. BEREC může tuto analýzu provést také v případě, že od účastníků trhu obdrží odůvodněnou žádost s dostatečnými doklady a že se domnívá, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou BEREC nejsou dotčena případná zjištění nadnárodních trhů v souladu s čl. 74 odst. 1 ani případná zjištění zeměpisných trhů na vnitrostátním nebo nižším než celostátním základě učiněná vnitrostátními regulačními orgány v souladu s článkem 72.

Článek 76

Podniky s významnou tržní silou

1.V případě, že vnitrostátní regulační orgán určí v souladu s postupem podle článku 73 podnik s významnou tržní silou, použije se odstavec 2 tohoto článku.

2.Podnik je považován za podnik s významnou tržní silou, jestliže má buď samostatně, nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tedy postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurentech, zákaznících a v konečném důsledku i na spotřebitelích.

3.Zejména při posuzování, zda jsou dva nebo více podniků ve společném dominantním postavení na trhu, postupují vnitrostátní regulační orgány v souladu s právem Unie a zohledňují pokyny pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly, které Komise zveřejňuje podle odstavce 5 tohoto článku.

4.Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu, lze jej rovněž označit jako podnik s významnou tržní silou na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi oběma trhy umožňují přenesení tržní síly z určitého trhu na úzce související trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. V důsledku toho je možno v souladu s články 77 až 84 na úzce souvisejícím trhu použít nápravná opatření, která tomuto přenesení tržní síly zabrání.

5.Po konzultaci s BEREC Komise zveřejní pokyny pro analýzu trhu a hodnocení významné tržní síly (dále jen „pokyny k významné tržní síle“), které jsou v souladu s příslušnými zásadami práva hospodářské soutěže. Pokyny k významné tržní síle zahrnují pokyny pro vnitrostátní regulační orgány ohledně použití konceptu významné tržní síly za specifických okolností regulace trhů elektronických komunikací ex ante, a to s přihlédnutím ke třem kritériím uvedeným v čl. 73 odst. 1.

5.4.2.KAPITOLA II: Nápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou

Článek 77

Ukládání, změna nebo rušení povinností podniků s významnou tržní silou

1.Při posuzování podmínek hospodářské soutěže na konkrétním trhu a potřeby regulačního zásahu vnitrostátní regulační orgány v souladu s čl. 73 odst. 2 v první řadě zváží vliv stávajících předpisů, případných nabídnutých závazků nebo nápravných opatření uložených v rámci řízení podle vnitrostátního nebo unijního práva hospodářské soutěže nebo obchodních dohod na dynamiku hospodářské soutěže.

2.V souladu se zásadou proporcionality, pokud je podnik na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 73 označen jako podnik s významnou tržní silou na určitém trhu, zvolí vnitrostátní regulační orgán nejméně rušivý způsob řešení problémů určených v rámci analýzy trhu. Při tomto posouzení vnitrostátní regulační orgány zohlední závazky nabízené operátory, kteří jsou označeni za operátory s významnou tržní silou podle článku 83.

3.Povinnosti uložené v souladu s tímto článkem:

a)vycházejí z povahy problému zjištěného vnitrostátním regulačním orgánem v rámci analýzy trhu, a je-li to na místě, s ohledem na to, že byla podle článku 75 identifikována nadnárodní poptávka;

b)jsou přiměřené, s ohledem na náklady a přínosy;

c)jsou odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 3;

d)ukládají se po konzultaci v souladu s články 85 a 184.

4.Pokud je podnik označen jako podnik s významnou tržní silou, mohou vnitrostátní regulační orgány v první fázi posuzování podle potřeby uložit povinnosti, jako je povinnost transparentnosti a nediskriminace.

Pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že výše uvedené povinnosti nejsou dostatečné nebo vhodné, přezkoumá, zda by uložení těchto povinností v kombinaci s povinnostmi uloženými v souladu s článkem 80 samo o sobě bylo přiměřeným a dostatečným prostředkem k plnění cílů stanovených v článku 3.

Aniž je dotčen článek 80, vnitrostátní regulační orgány v případech, kdy se domnívají, že jsou zapotřebí další povinnosti přístupu, uloží povinnosti poskytující harmonizovaný přístup podle článku 81.

Pouze v případě, že vnitrostátní regulační orgány poskytnou podložené odůvodnění, které prokazuje, že tyto povinnosti uložené v souladu s články 80 a 81 neřeší problémy hospodářské soutěže zjištěné na dotčeném trhu, mohou uložit jiné povinnosti týkající se přístupu ke konkrétním aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám a používání konkrétních síťových prvků a přiřazených zařízení podle článku 78.

Kromě povinností uvedených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce mohou vnitrostátní regulační orgány v případech, kdy povinnosti stanovené v článcích 77 až 84 nejsou vhodné, uložit povinnost oddělení účetnictví, povinnost regulace cen a povinnost nákladového účetnictví.

Uložené povinnosti nemají zpětný účinek. Pokud nastanou řádně odůvodněné výjimečné okolnosti, mohou být povinnosti uloženy s jiným než obvyklým datem začátku.

5.Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi rozhodnutí o uložení, změně nebo zrušení povinností podniků postupem podle článku 85.

6.Dojde-li k vývoji na trhu, včetně obchodních dohod nebo závazků, který nevyžaduje změnu definice trhu nebo posouzení významné tržní síly a neodůvodňuje novou analýzu trhu v souladu s článkem 73, vnitrostátní regulační orgán neprodleně posoudí, zda je nezbytné provést přezkum povinností uložených podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou a pozměnit některé z předchozích rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých povinností nebo uložením povinností nových, s cílem zajistit, aby tyto povinnosti i nadále splňovaly podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku. Takové změny jsou uloženy pouze po konzultacích v souladu s články 85 a 184.

7.Vnitrostátní regulační orgány uloží povinnosti, aniž je dotčeno kterékoli z těchto ustanovení:

a)články 67, 68 a 69;

b)článek 50, článek 52, článek 64 a článek 100 a příslušná ustanovení směrnice 2002/58/ES obsahující povinnosti pro podniky jiné než podniky označené jako podniky s významnou tržní silou;

c)potřeba dodržet mezinárodní závazky.

8.S cílem přispět k jednotnému uplatňování nápravných opatření může Komise v úzké spolupráci s BEREC vydat pokyny, které budou národním regulačním orgánům nápomocny při jednotném provádění jejich povinností podle tohoto článku.

Článek 78

Povinnosti přístupu k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a jejich využívání

1.Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 77 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, jiným než určeným v článcích 80 a 81, a o jejich využívání, pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního trhu na maloobchodní úrovni a nebyly by v zájmu koncového uživatele. Vnitrostátní regulační orgány mohou od podniků mimo jiné požadovat, aby:

a)poskytovaly třetím stranám patřičný přístup k určitým fyzickým síťovým prvkům a k přiřazeným zařízením a aby třetím stranám umožnily jejich využívání, včetně ničím nezatíženého přístupu k účastnickému vedení a jeho úseku;

b)poskytovaly třetím stranám přístup k určitým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám;

c)vyjednávaly v dobré víře s podniky, které žádají o přístup;

d)dodatečně nerušily již poskytnutý přístup k zařízením;

e)určité služby poskytovaly za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami;

f)poskytovaly otevřený přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí;

g)poskytovaly společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených zařízení;

h)poskytovaly určité služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými uživateli nebo roamingu v mobilních sítích;

i)poskytovaly přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb;

j)propojovaly sítě nebo zařízení sítě;

k)poskytovaly přístup k přiřazeným službám, například ke službám určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.

Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc tyto povinnosti spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.

2.Při zvažování vhodnosti uložení některé z možných zvláštních povinností uvedených v odstavci 1, a zejména při hodnocení, v souladu se zásadou proporcionality, zda a jak tyto povinnosti mají být uloženy, vnitrostátní regulační orgány posoudí, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle článků 68 a 69 nebo stávající či plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům podle tohoto článku. Vnitrostátní regulační orgány zváží zejména tyto faktory:

a)technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na tempo vývoje trhu a s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení nebo přístupu, včetně životaschopnosti dalších přístupových produktů poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce, jako například přístup ke kabelovodům;

b)očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě;

c)potřebu zajistit technologickou neutralitu, která stranám umožní koncipovat a spravovat své vlastní sítě;

d)proveditelnost poskytování nabízeného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu;

e)počáteční investice majitele zařízení s přihlédnutím ke všem veřejným investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do gigabitových sítí a míru rizika spojenou s těmito sítěmi;

f)potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zvláštním zřetelem na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a na inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž, jako například modely založené na společných investicích do sítí;

g)případně veškerá příslušná práva duševního vlastnictví;

h)poskytování celoevropských služeb.

3.Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc při ukládání povinnosti podniku poskytovat přístup v souladu s tímto článkem stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu nebo příjemci takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti dodržovat určité technické normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s článkem 189.

Článek 79

Regulace cen a povinnost nákladového účetnictví

1.V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný podnik udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 77 ukládat povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu.

Při určování toho, zda by byly vhodné povinnosti regulace cen, vnitrostátní regulační orgány zohledňují potřebu podporovat hospodářskou soutěž a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním gigabitových sítí. Zejména za účelem podpory investic podniku, a to i do gigabitových sítí, přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím provedeným podnikem, zejména pokud byly provedeny nové investice. Pokud vnitrostátní regulační orgány považují povinnost regulace cen za vhodnou, umožní podniku přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem nových sítí.

Vnitrostátní regulační orgány zváží možnost neuložit nebo nezachovat povinnosti podle tohoto článku, pokud určí, že existuje prokazatelné omezení maloobchodních cen a že všechny povinnosti uložené v souladu s článkem 77, zejména včetně případného testu ekonomické replikovatelnosti, zajišťují účinný a nediskriminační přístup.

Pokládají-li vnitrostátní regulační orgány za vhodné uložit na přístup ke stávajícím síťovým prvkům povinnost regulace cen, zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu na trh a dostatečných pobídek pro všechny podniky, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.

2.Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby jakýkoli mechanismus pro úhradu nákladů nebo nařízená cenová metodika sloužily k podpoře zavádění nových a zdokonalených sítí, účinnosti a udržitelné hospodářské soutěže a maximalizaci udržitelných výhod pro koncové uživatele. V této souvislosti mohou vnitrostátní regulační orgány přihlédnout rovněž ke stávajícím cenám na srovnatelných konkurenčních trzích.

3.Pokud má podnik povinnost nákladově orientovat své ceny, spočívá důkazní břemeno toho, že ceny odrážejí skutečné náklady, včetně přiměřené míry návratnosti investic, na dotyčném podniku. Za účelem výpočtu nákladů na účinné poskytování služeb mohou vnitrostátní regulační orgány použít metody nákladového účetnictví, které nejsou závislé na metodách používaných podnikem. Vnitrostátní regulační orgány mohou od podniku požadovat, aby poskytl úplné odůvodnění svých cen, a popřípadě mohou požadovat úpravu cen.

4.Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, kdy je nařízen systém nákladového účetnictví na podporu cenové regulace, byl zveřejněn popis systému nákladového účetnictví, který uvádí alespoň hlavní kategorie, podle kterých se seskupují náklady, a pravidla používaná pro rozdělení nákladů. Dodržování systému nákladového účetnictví ověřuje kvalifikovaný nezávislý subjekt, který každoročně zveřejní prohlášení o dodržování systému.

Článek 80

Přístup k pasivním sítím

1.Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 77 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k nenasvíceným optickým vláknům a inženýrským stavbám a jejich využívání, mimo jiné včetně budov nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně elektrického vedení, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, v situacích, kdy vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele.

2.Vnitrostátní regulační orgány mohou podniku uložit povinnost poskytnout přístup v souladu s tímto článkem bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu, pokud je tato povinnost nezbytná a přiměřená pro splnění cílů článku 3.

Článek 81

Harmonizované přístupové produkty

1.Aniž je dotčen článek 80, vnitrostátní regulační orgán posoudí, zda je odůvodněné a přiměřené uložit operátorovi, který byl na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 73 označen jako operátor s významnou tržní silou na určitém trhu, povinnost nabízet přístupové produkty harmonizované v Unii před uložením jiných přístupových produktů.

2.Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne zavést jiné přístupové produkty, vysvětlí, proč jsou pro řešení zjištěných problémů vhodnější než harmonizované přístupové produkty.

3.Produkty harmonizované v Unii mohou zahrnovat místní přístupové produkty.

4.Komise může do [6 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace, standardní nákladové prvky, nákladové metodiky pro harmonizované produkty a referenční nabídku týkající se produktu(ů) pro harmonizovaný přístup, přičemž zohlední stanovisko BEREC. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

5.Harmonizované přístupové produkty musí splňovat tyto základní požadavky:

a)možnost nabízet je jako přístupový produkt kterémukoli poskytovateli sítí a služeb elektronických komunikací, který působí v Unii;

b)maximální míru interoperability sítí a služeb a nediskriminační správu sítí mezi operátory v souladu s topologií sítí;

c)schopnost poskytovat služby koncovým uživatelům za konkurenčních podmínek;

d)nákladovou efektivitu s ohledem na možnost jejich zavedení ve stávajících a nově vybudovaných sítích a koexistence s jinými přístupovými produkty, které mohou být poskytovány na stejné síťové infrastruktuře;

e)provozní účinnost, zejména pokud jde o co největší omezení překážek při zavádění a nákladů na zavedení pro poskytovatele přístupu a žadatele o přístup;

f)dodržování pravidel ochrany soukromí, osobních údajů, zabezpečení a integrity sítí a transparentnosti v souladu s právem Unie.

6.Pokud vnitrostátní regulační orgán stanoví, že povinnost nabízet takové harmonizované přístupové produkty nahradí dříve uložené povinnosti velkoobchodního přístupu, stanoví před zrušením dříve uložených opatření vhodné přechodné období v délce nejméně šesti měsíců.

Článek 82

Sazby za ukončení volání

1.Komise s přihlédnutím ke stanovisku BEREC stanoví aktem v přenesené pravomoci, jímž se doplňuje toto nařízení, jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (společně dále jen „celounijní sazby za ukončení hlasového volání“), které se uloží každému poskytovateli služeb v oblasti ukončení hlasového volání v mobilní síti a v pevné síti v kterémkoli členském státě. Komise přezkoumá uvedený akt v přenesené pravomoci každých pět let po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a při každé takové příležitosti za použití kritérií uvedených v čl. 73 odst. 1 posoudí, zda je stanovení celounijních sazeb za ukončení hlasového volání nadále nezbytné. Rozhodne-li se Komise na základě přezkumu podle tohoto odstavce nestanovit maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti nebo maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti nebo žádnou z těchto sazeb, mohou vnitrostátní regulační orgány provést analýzy trhu na trzích s ukončením hlasového volání v souladu s článkem 73 s cílem posoudit, zda je nezbytné stanovit regulační povinnosti. Stanoví-li některý vnitrostátní regulační orgán na základě uvedené analýzy na relevantním trhu nákladově orientované velkoobchodní sazby za ukončení volání, dodržuje při tom zásady, kritéria a parametry stanovené v příloze II a jeho návrh opatření podléhá postupům uvedeným v článcích 85 a 184.

2.Vnitrostátní regulační orgány bedlivě sledují uplatňování celounijních sazeb za ukončení hlasového volání a zajišťují jejich dodržování ze strany poskytovatelů služeb v oblasti ukončení hlasových volání. Vnitrostátní regulační orgány mohou kdykoli požadovat, aby poskytovatel služeb v oblasti ukončení hlasových volání změnil svou sazbu uplatňovanou ve vztahu k jiným podnikům, pokud tato sazba není v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 1.

Článek 83

Postup týkající se závazků

1.Vnitrostátní regulační orgány informují operátory o možnosti nabídnout závazky k řešení zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže.

2.Podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nabídnout závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s:

a)dohodami o spolupráci relevantními pro posouzení vhodných a přiměřených povinností podle článku 77;

b)spoluinvesticemi do gigabitových sítí;

c)účinným a nediskriminačním přístupem třetích stran v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení, včetně převodu aktiv jejich místní přístupové sítě nebo jejich podstatné části na samostatný právní subjekt s jiným vlastníkem nebo založení samostatného podnikatelského subjektu ze strany vertikálně integrovaného podniku, a po provedení navrhované formy oddělení.

Nabídka závazků musí být dostatečně podrobná, pokud jde o rozsah, dobu trvání, načasování a způsob jejich provádění, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provést hodnocení nabídky v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. Tyto závazky mohou přesahovat období pro provedení analýzy trhu stanovené v čl. 73 odst. 6.

3.Vnitrostátní regulační orgány zváží, zda by samotné závazky byly přiměřeným a dostatečným prostředkem k řešení zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže. V zájmu posouzení případných závazků nabízených podnikem podle odstavce 2 tohoto článku vnitrostátní regulační orgán kromě případů, kdy takové závazky zjevně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, provede tržní test, týkající se zejména nabízených podmínek, provedením veřejné konzultace zainteresovaných stran, zejména třetích stran, jež jsou přímo dotčeny. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory o souladu nabízených závazků s podmínkami případně stanovenými v článku 77 a mohou navrhnout změny.

4.Pokud jde o závazky nabízené podle tohoto článku, vnitrostátní regulační orgán bere při posuzování povinností podle čl. 77 odst. 3 ohled zejména na:

a)důkazy týkající se spravedlivé a přiměřené povahy nabízených závazků;

b)otevřenost závazků pro všechny účastníky trhu;

c)včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb;

d)celkovou přiměřenost nabízených závazků co do umožnění udržitelné hospodářské soutěže v rámci navazujících trhů a usnadnění kooperativního zavádění a využívání gigabitových sítí v zájmu koncových uživatelů.

S přihlédnutím ke všem názorům vyjádřeným v rámci konzultace a do té míry, do jaké tyto názory reprezentují různé zúčastněné strany, sdělí vnitrostátní regulační orgán podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou své předběžné závěry ohledně toho, zda nabízené závazky splňují cíle, kritéria a postupy stanovené v tomto článku a případně v článku 77, a dále sdělí, za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může svoji počáteční nabídku přehodnotit s cílem zohlednit předběžné závěry vnitrostátního regulačního orgánu a v zájmu splnění kritérií stanovených v tomto článku a případně v článku 77.

5.Vnitrostátní regulační orgán může vydat rozhodnutí, na základě něhož se závazky stanou zcela nebo zčásti závaznými.

6.Odchylně od čl. 73 odst. 6 může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici stanoví jejich závaznost na dobu alespoň sedmi let. Pokud vnitrostátní regulační orgán stanovil závaznost závazků podle tohoto článku, posoudí podle článku 77 důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které uložil podle článků 77 až 81 nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle článku 77 v souladu s článkem 85 připojí vnitrostátní regulační orgán k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

7.Vnitrostátní regulační orgán sleduje dodržování závazků, jejichž závaznost stanovil v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, dohlíží na ně a zajišťuje soulad s nimi stejným způsobem, jakým činí v případě povinností uložených podle článku 77, a po uplynutí počáteční doby závaznosti těchto závazků zváží její prodloužení. Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že podnik nedodržel závazky, jejichž závaznost byla stanovena v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, může takovému podniku uložit sankce v souladu s článkem 196. Aniž je dotčen postup pro zajištění souladu pro zvláštní povinnosti podle článku 196, vnitrostátní regulační orgán může znovu posoudit povinnosti uložené v souladu s článkem 77.

8.Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se použijí na podniky, které mohou nabídnout závazky, aby se vyhnuly regulačním opatřením podle článku 69.

Článek 84

Podniky působící výhradně na velkoobchodním trhu

1.Vnitrostátní regulační orgán, jenž podnik, který není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací na relevantním zeměpisném trhu, označí v souladu s článkem 73 jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích, zváží, zda má uvedený podnik tyto vlastnosti:

a)všechny společnosti a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným konečným vlastníkem, a každý akcionář, který je s to podnik kontrolovat, mají činnosti – stávající a plánované do budoucna – pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Unii na relevantním zeměpisném trhu nebo na kterémkoli jiném trhu, který by mohl ovlivnit chování podniku na relevantním velkoobchodním trhu;

b)daný podnik není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům na relevantním zeměpisném trhu a na kterémkoli jiném trhu, který by mohl ovlivnit chování podniku na relevantním velkoobchodním trhu.

2.Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny, může uvedenému podniku uložit pouze povinnosti podle článku 78 a povinnosti související s nediskriminací nebo se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou.

3.Vnitrostátní regulační orgán provede kdykoli přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, dojde-li k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku již nejsou splněny, a podle potřeby uplatní článek 73 a články 77 až 83. Podniky bez zbytečného prodlení informují vnitrostátní regulační orgán o každé změně okolností týkajících se odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

4.Vnitrostátní regulační orgán rovněž provede přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, tento orgán dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností stanovených v článcích 77 až 81 nebo změnu povinností uložených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Uložení povinností a jejich přezkum v souladu s tímto článkem probíhá v souladu s postupy uvedenými v článcích 85 a 184.

5.4.3.KAPITOLA III: Postupy vnitřního trhu pro regulaci trhu

Článek 85

Upevnění vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací

1.Při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle stanovené v článku 3.

2.Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 186 jinak, a pokud již proběhla veřejná konzultace, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření:

a)jež spadá do oblasti působnosti článků 68 a 69 a článků 71 až 84;

b)které by mělo vliv na obchod mezi členskými státy,

zveřejní návrh opatření a sdělí jej současně Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech spolu s odůvodněním v souladu s čl. 184 odst. 4. Vnitrostátní regulační orgány, BEREC a Komise mohou k návrhu opatření vznést do 30 pracovních dnů své připomínky. Tuto lhůtu 30 pracovních dnů nelze prodloužit.

3.Návrh opatření uvedený v odstavci 3 tohoto článku se nepřijme po dobu dalších 90 pracovních dnů, pokud je cílem daného opatření:

a)vymezit relevantní trh a posoudit jeho způsobilost k regulaci ex ante podle článku 72;

b)rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik za podnik mající buď samostatně, nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu podle článku 73;

c)uložit, změnit nebo zrušit povinnost podniku podle čl. 69 odst. 2 nebo článku 77, s výjimkou povinností uložených v souladu s články 80 a 81,

a Komise sdělila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro vnitřní trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Unie, a zejména s cíli uvedenými v článku 3. Tuto lhůtu 90 pracovních dnů nelze prodloužit. V takovém případě Komise informuje BEREC a vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách a tyto výhrady současně zveřejní.

4.Do 30 pracovních dnů od začátku lhůty 90 pracovních dnů podle odstavce 3 vydá BEREC stanovisko k výhradám Komise podle uvedeného odstavce, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být zachováno, změněno nebo vzato zpět, a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.

5.Jestliže ve svém stanovisku BEREC částečně nebo plně sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem a s Komisí s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření.

6.Ve lhůtě 90 pracovních dnů podle odstavce 3 může Komise:

a)přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán nepřijal návrh opatření, pokud se výhrady Komise zakládají na odst. 3 písm. a), b) nebo c);

b)přijmout rozhodnutí o stažení výhrad uvedených v odstavci 3;

c)v případě návrhů opatření, na které se vztahuje čl. 69 odst. 2, přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět.

Před přijetím rozhodnutí zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC.

K rozhodnutí uvedenému v prvním pododstavci písm. a) a c) se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na jeho změnu.

7.Pokud Komise přijala rozhodnutí v souladu s odst. 6 písm. c) tohoto článku, kterým požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán vzal návrh opatření zpět, vnitrostátní regulační orgán takové opatření nepřijme. Po provedení veřejné konzultace podle článku 186 oznámí vnitrostátní regulační orgán do osmnácti měsíců ode dne rozhodnutí Komise nový návrh opatření.

8.S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a v odst. 6 písm. a) a c) zohlední dotčený vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší míře připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a může přijmout výsledný návrh opatření, a pokud tak učiní, sdělí jej Komisi. Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a BEREC všechna přijatá konečná opatření, na která se vztahuje odstavec 2.

Článek 86

Předběžná opatření

1.Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v článku 85, může ihned přijmout přiměřená a předběžná opatření, platná po dobu nejvýše osmnácti měsíců. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a BEREC.

2.Po uplynutí osmnáctiměsíční lhůty se předběžná opatření buď zruší, nebo se nahradí trvalým opatřením po předchozí konzultaci na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie v souladu s články 85 a 184.

3.Vnitrostátní regulační orgán nesmí přijmout předběžné opatření k řešení stejného problému v oblasti hospodářské soutěže, pro který již bylo předběžné opatření přijato.

6.ČÁST VI – SLUŽBY

6.1.HLAVA I: POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY

Článek 87

Univerzální služba

1.Všichni spotřebitelé v Unii mají právo na službu cenově dostupného a přiměřeného přístupu k internetu a hlasovým komunikačním službám v kvalitě stanovené na jejich území, a to v pevném místě.

2.Každý členský stát s ohledem na minimální šířku pásma využívanou většinou spotřebitelů v rámci území daného členského státu a s přihlédnutím k pokynům BEREC podle druhého pododstavce tohoto odstavce vymezí službu přiměřeného přístupu k internetu podle odstavce 1 s cílem zajistit šířku pásma nezbytnou pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti.

Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] vydá BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí, s přihlédnutím k dostupným údajům Komise (Eurostatu), pokyny na podporu vymezení služby přiměřeného přístupu k internetu podle odstavce 1 a specifikace šířky pásma nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti. Tyto pokyny se pravidelně aktualizují s ohledem na technický pokrok a změny způsobu, jakým spotřebitelé služby využívají.

Článek 88

Poskytování cenově dostupné univerzální služby

1.Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány sledují zejména s ohledem na vnitrostátní ceny a příjmy spotřebitelů vývoj a úroveň maloobchodních cen u služeb uvedených v čl. 87 odst. 1, které jsou dostupné na trhu.

2.Jestliže členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám stanoví, že maloobchodní ceny za služby uvedené v čl. 87 odst. 1 nejsou dostupné, neboť brání spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami v přístupu k těmto službám, přijmou opatření, aby zajistily cenovou dostupnost služeb přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb pro tyto spotřebitele alespoň v pevném místě.

3.Pokud se členské státy rozhodnou vyžadovat zvláštní sazby nebo balíčky, musí je nabízet všichni poskytovatelé. Tyto nabídky musí být snadno dostupné spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány případně zajistí, aby podmínky, za nichž podniky poskytují zvláštní sazby nebo balíčky, byly zcela transparentní a byly zveřejňovány a uplatňovány v souladu se zásadami nediskriminace a efektivnosti.

Spotřebitelé, kteří mají nárok na sazby nebo balíčky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, mají právo uzavřít smlouvu s poskytovatelem služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb.

Pokud o to spotřebitel požádá, smlouva se omezí na hlasové komunikační služby.

4.Členské státy dle potřeby poskytnou podporu spotřebitelům se zdravotním postižením a případně přijmou jiná zvláštní opatření s cílem zajistit cenovou i všeobecnou dostupnost souvisejících koncových zařízení a zvláštního vybavení a zvláštních služeb, které zlepšují rovnocenný přístup, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a přenosových služeb.

5.Členské státy použijí pro opatření uvedená v tomto článku nejúčinnější a nejvhodnější přístup, přičemž dodrží zásady objektivity, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality a zajistí slučitelnost s vnitřním trhem, včetně pravidel hospodářské soutěže.

Článek 89

Vymezení služby přiměřeného přístupu k internetu, potřebné šířky pásma, kritérií a metodiky cenové dostupnosti

Komise může s přihlédnutím k technologickému pokroku a změnám ve způsobech využívání internetu spotřebiteli přijmout prováděcí akty, kterými určí metodiku pro vymezení služby přiměřeného přístupu k internetu, včetně šířky pásma nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti podle článku 87 s ohledem na vnitrostátní podmínky. Prováděcí akty rovněž obsahují kritéria a metodiku, které mají vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s ostatními příslušnými orgány zvážit pro stanovení toho, zda jsou maloobchodní ceny služeb uvedených v čl. 87 odst. 1 cenově dostupné pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami podle článku 88.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 90

Dostupnost univerzální služby

1.Pokud členský stát s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování provedeného v souladu s článkem 183 a v případě potřeby k jakýmkoli dalším důkazům zjistil, že nelze zajistit dostupnost služby přiměřeného přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 87 odst. 2 a hlasových komunikačních služeb v pevném místě za běžných obchodních podmínek na celém území státu nebo v jeho různých částech, použijí členské státy nástroje veřejné politiky, a pokud jiné nástroje veřejné politiky nepřinesly požadovaný účinek, mohou uložit povinnosti univerzální služby s cílem uspokojit veškeré přiměřené žádosti spotřebitelů, mikropodniků, malých podniků a neziskových organizací o přístup k těmto službám v relevantních částech svého území.

2.Pokud jiná opatření nebo nástroje veřejné politiky nepřinesly požadovaný účinek a členské státy se rozhodnou uložit povinnosti univerzální služby uvedené v odstavci 1, mohou pověřit jeden nebo více podniků poskytováním těchto povinností na celém území státu nebo na určitých částech území státu.

Členské státy použijí pro opatření uvedená v tomto odstavci nejúčinnější a nejvhodnější přístup, přičemž dodrží zásady objektivity, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality a zajistí slučitelnost s vnitřním trhem, včetně pravidel hospodářské soutěže.

Článek 91

Kontrola výdajů a doplňková zařízení a služby

1.Při poskytování doplňkových zařízení a služeb překračujících rámec těch, které jsou uvedeny v článku 87, stanovují poskytovatelé služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v souladu s články 87, 88 a 90 smluvní podmínky takovým způsobem, aby způsobilý koncový uživatel nebyl povinen platit za zařízení nebo služby, které pro požadovanou službu nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány.

2.Poskytovatelé služby přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb uvedených v článku 87, kteří poskytují služby podle článku 88, nabízejí příslušná zvláštní zařízení a služby spotřebitelům, kteří využívají opatření podle článku 88, s cílem umožnit spotřebitelům sledovat a kontrolovat výdaje:

a)selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou;

b)systémy předplatného;

c)postupné splácení poplatků za připojení;

d)přiměřená, nediskriminační a zveřejněná opatření, jež zajistí řádné upozornění na případné následné přerušení nebo odpojení služby, na nutnost platby neuhrazených vyúčtování, která vystavili poskytovatelé, a opatření k zamezení neoprávněného odpojení služeb, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu dalšího zájmu o využívání služby;

e)poradenství ohledně sazeb;

f)kontrola nákladů, včetně bezplatného upozornění spotřebitelů v případě vzorců netypické nebo nadměrné spotřeby;

g)deaktivace vyúčtování třetích stran.

Článek 92

Přechodná ustanovení týkající se určení podniků podle směrnice (EU) 2018/1972 a přezkumu univerzální služby

1.Podniky, které byly před [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] určeny pro poskytování zvláštních sazeb nebo balíčků nebo pro zajištění dostupnosti odpovídající služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v pevném místě podle směrnice (EU) 2018/1972, si zachovají svůj status až do uplynutí doby platnosti těchto určení.

2.BEREC sleduje přístupnost a cenovou dostupnost přiměřeného přístupu k internetu a hlasovým komunikacím s ohledem na vývoj trhu a technologií a do 30. června 2033 zveřejní stanovisko k tomuto vývoji a k jeho dopadu na uplatňování přístupnosti a cenové dostupnosti.

3.Do 30. června 2034 Komise s přihlédnutím ke stanovisku BEREC přezkoumá rozsah cenově dostupné univerzální služby podle článku 88 a dostupnost univerzální služby podle článku 90, zejména s cílem navrhnout Evropskému parlamentu a Radě změnu nebo nové vymezení rozsahu.

Při tomto přezkumu se přihlédne k sociálnímu, hospodářskému a technologickému vývoji, včetně přechodu na optická vlákna, a zohlední se mimo jiné mobilita převládající technologie používané většinou spotřebitelů. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu.

6.2.HLAVA II: PŘÍSTUP K OTEVŘENÉMU INTERNETU

Článek 93

Zajištění přístupu k otevřenému internetu

1.Koncoví uživatelé mají právo na přístup k informacím a obsahu a jejich šíření, využívání a poskytování aplikací a služeb a využívání koncového zařízení podle svého vlastního výběru bez ohledu na polohu koncového uživatele nebo poskytovatele či polohu, původ nebo určení dané informace, obsahu, aplikace nebo služby, a to prostřednictvím své služby přístupu k internetu. Tímto odstavcem není dotčeno právo Unie nebo vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie, týkající se zákonnosti obsahu, aplikací či služeb.

2.Dohody mezi poskytovateli služeb přístupu k internetu a koncovými uživateli o obchodních a technických podmínkách a vlastnostech služeb přístupu k internetu, jako je cena, objem dat nebo rychlost, a veškeré obchodní praktiky poskytovatelů služeb přístupu k internetu neomezují výkon práv koncových uživatelů stanovených v odstavci 1.

3.Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nakládají při poskytování služeb přístupu k internetu s veškerým provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo narušování a bez ohledu na odesílatele a příjemce, na obsah, ke kterému se přistupuje nebo který se šíří, na používané či poskytované aplikace nebo služby nebo na použité koncové zařízení.

První pododstavec nebrání poskytovatelům služeb přístupu k internetu v zavádění opatření přiměřeného řízení provozu. Aby mohla být tato opatření považována za přiměřená, musí být transparentní, nediskriminační a přiměřená, a nesmí být založena na obchodních cílech, nýbrž na objektivně odlišných požadavcích určitých kategorií provozu na technickou kvalitu služeb. Tato opatření nesmí sledovat konkrétní obsah a nesmí být uplatňována po dobu delší, než je nezbytné.

Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nesmějí provádět opatření řízení provozu, která jdou nad rámec opatření stanovených v druhém pododstavci, a zejména nesmějí blokovat, zpomalovat, měnit, omezovat, narušovat, zhoršovat nebo diskriminovat konkrétní obsah, aplikace nebo služby nebo jejich konkrétní kategorie, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné, a pouze na nezbytně nutnou dobu za účelem:

a)dodržení unijních legislativních aktů či vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, jež se vztahují na poskytovatele služeb přístupu k internetu, nebo opatření provádějících v souladu s právem Unie tyto unijní legislativní akty či vnitrostátní právní předpisy, včetně rozhodnutí soudů nebo veřejných orgánů s příslušnou pravomocí;

b)zachování integrity a bezpečnosti sítě, služeb poskytovaných prostřednictvím této sítě a koncových zařízení koncových uživatelů;

c)zabránění hrozícímu přetížení sítě a zmírnění účinků výjimečného nebo dočasného přetížení sítě za předpokladu, že se s rovnocennými kategoriemi provozu nakládá stejně.

4.Veškerá opatření řízení provozu mohou vést ke zpracování osobních údajů pouze tehdy, pokud je takové zpracování nezbytné a přiměřené pro dosažení cílů uvedených v odstavci 3. Toto zpracování se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Opatření řízení provozu musí být rovněž v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES.

5.Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost, včetně poskytovatelů služeb přístupu k internetu, a poskytovatelé obsahu, aplikací a služeb mají svobodu nabízet jiné služby než služby přístupu k internetu, které jsou optimalizovány pro konkrétní obsah, aplikace nebo služby, případně jejich kombinaci, pokud je optimalizace nezbytná ke splnění požadavků na obsah, aplikace nebo služby pro určitou úroveň kvality. Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost, včetně poskytovatelů služeb přístupu k internetu, mohou nabízet nebo umožňovat takovéto služby pouze v případě, že je kapacita sítě dostatečná k jejich poskytování jako doplnění k poskytovaným službám přístupu k internetu. Tyto služby nesmějí být používány ani nabízeny jako náhrada za služby přístupu k internetu a nesmějí být na úkor dostupnosti nebo obecné kvality služeb přístupu k internetu pro koncové uživatele.

6.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými podrobně stanoví podmínky uvedené v tomto článku pro nabídku jiných služeb než služeb přístupu k internetu, které jsou optimalizovány pro konkrétní obsah, aplikace nebo služby, nebo jejich kombinaci.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Článek 94

Dohled a vymáhání týkající se přístupu k otevřenému internetu

1.Vnitrostátní regulační orgány podrobně sledují a zajišťují dodržování článku 93 a podporují neustálou dostupnost nediskriminačních služeb přístupu k internetu na úrovni kvality, která dostatečně odráží technický pokrok. Pro tyto účely mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit požadavky na technické vlastnosti, minimální požadavky na kvalitu služeb a další vhodná a nezbytná opatření pro jednoho nebo více poskytovatelů služeb elektronických komunikací pro veřejnost, včetně poskytovatelů služeb přístupu k internetu.

2.Poskytovatelé služeb elektronických komunikací pro veřejnost, včetně poskytovatelů služeb přístupu k internetu, každé dva roky předloží vnitrostátním regulačním orgánům příslušné informace týkající se povinností stanovených v článku 93, zejména informace týkající se řízení kapacity a provozu jejich sítě, jakož i odůvodnění případných uplatňovaných opatření řízení provozu.

3.Vnitrostátní regulační orgány sdílejí s BEREC aktualizované informace o svých hlavních postupech a vnitrostátních zjištěních týkajících se přístupu k otevřenému internetu na základě informací obdržených podle odstavce 2. Na základě informací od vnitrostátních regulačních orgánů zveřejní BEREC do 24 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé dva roky zprávu o hlavních postupech a zjištěních týkajících se přístupu k otevřenému internetu v Unii.

4.Do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní BEREC v úzké spolupráci s Komisí společnou šablonu, která se bude používat pro shromažďování údajů podle odstavce 2.

5.Po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí vydá BEREC pokyny pro provádění povinností vnitrostátních regulačních orgánů podle tohoto článku. Pokyny budou rovněž podrobně popisovat příslušné parametry kvality služeb pro služby přístupu k internetu, včetně parametrů pro mechanismus sledování uvedený v čl. 97 odst. 4 druhém pododstavci, parametrů relevantních pro koncové uživatele se zdravotním postižením, použitelných metod měření, obsahu a formátu informací podle přílohy III a zveřejnění podle přílohy IV a mechanismů certifikace kvality. Příslušné parametry pro koncové uživatele se zdravotním postižením zahrnují také parametry pro veřejně dostupné interpersonální komunikační služby.

Vnitrostátní regulační orgány zohlední pokyny BEREC při vymáhání povinností týkajících se kvality služeb.

6.3.HLAVA III: PRÁVA KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

6.3.1.KAPITOLA I Práva spotřebitelů

Článek 95

Požadavky na informace u smluv

1.Předtím, než spotřebitel začne být vázán smlouvou či jakoukoli obdobnou nabídkou, poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou vedle informací požadovaných podle směrnice 2011/83/EU informace uvedené v příloze III tohoto nařízení, pokud se tyto informace týkají jimi poskytované služby.

Informace se poskytují jednoduchým a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2011/83/EU, nebo ve formě dokumentu zpřístupněného poskytovatelem, který lze snadno stáhnout, není-li poskytnutí na trvalém nosiči možné. Poskytovatel koncového uživatele výslovně upozorní na to, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

Informace se na žádost poskytují ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost podle přílohy I směrnice (EU) 2019/882.

2.Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou spotřebitelům stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy. Toto shrnutí uvádí hlavní prvky požadavků na informace v souladu s odstavcem 1. Tyto hlavní prvky zahrnují:

a)název, adresu a kontaktní údaje poskytovatele, a v případě, že se liší, kontaktní informace pro podávání stížností;

b)hlavní charakteristiky každé poskytované služby;

c)příslušné ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a za jakékoli pravidelné platby či poplatky související s používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu;

d)délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a ukončení smlouvy;

e)rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením;

f)pokud jde o služby přístupu k internetu, přehled informací požadovaných podle oddílu 5 písm. d) a e) přílohy III.

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví šablonu shrnutí smlouvy, kterou mají poskytovatelé použít ke splnění svých povinností podle tohoto odstavce.

Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

Poskytovatelé podléhající povinnostem podle odstavce 1 do této šablony shrnutí smlouvy řádně vyplní požadované informace a poskytnou shrnutí smlouvy zdarma spotřebitelům, a to dříve, než spotřebitel začne být vázán smlouvou či jakoukoli obdobnou nabídkou, včetně smluv uzavíraných na dálku. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytnuto neprodleně poté, a to dříve, než je spotřebitel smlouvou nebo jakoukoli odpovídající nabídkou vázán.

3.Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tvoří nedílnou součást smlouvy a bez výslovného souhlasu smluvních stran je nelze měnit.

4.Pokud poskytovatel splnil požadavky na informace podle odstavců 1 a 2, má se za to, že splnil požadavky na informace podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nebo čl. 6 odst. 1 písm. a), čl. 5 odst. 1 písm. b) nebo čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. c), čl. 5 odst. 1 písm. c) nebo čl. 6 odst. 1 písm. e), čl. 5 odst. 1 písm. f), čl. 6 odst. 1 písm. o) a p) a čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce směrnice 2011/83/EU.

5.Jsou-li služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby účtovány na základě času či objemu spotřeby, jejich poskytovatelé nabízejí spotřebitelům funkci sledování a kontroly využívání a nákladů každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatelé zejména upozorní spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, který je zahrnut v jejich plánu sazeb, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jejich plánu sazeb.

6.Poskytovatelé případně nabízejí spotřebitelům bezplatně základní úroveň podrobného rozpisu účtů, aby spotřebitelé mohli:

a)ověřovat a kontrolovat poplatky za používání služeb přístupu k internetu nebo interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech;

b)odpovídajícím způsobem sledovat toto používání a výdaje a mít tak přiměřený stupeň kontroly nad svými účty.

Tento podrobný rozpis účtů výslovně uvádí totožnost dodavatele a dobu poskytování služeb se zvýšenou sazbou, ledaže spotřebitel požádal o to, aby tyto informace nebyly uvedeny.

Volání, za něž volající koncový uživatel neplatí, včetně volání na poradenské linky, nemusí být uvedena v podrobném rozpisu účtů volajícího spotřebitele.

Spotřebitelé mají právo obdržet účet bez podrobného rozpisu položek. Práva spotřebitelů, kteří dostávají podrobný rozpis účtů, musí být sladěna s právem volajících a volaných spotřebitelů na soukromí, včetně zajištění toho, aby tito spotřebitelé měli k dispozici dostatečné alternativní způsoby komunikace nebo plateb zvyšující ochranu soukromí.

7.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu spotřebitelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany. Tím není dotčeno právo členských států zachovat ustanovení o doplňkových službách podle směrnice (EU) 2018/1972.

Článek 96

Transparentnost

1.V případě, že poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb spojují poskytování těchto služeb spotřebitelům s určitými podmínkami, zveřejní informace uvedené v příloze IV tohoto nařízení, a to přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze I směrnice (EU) 2019/882. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány.

2.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany.

Článek 97

Délka trvání smluv a jejich ukončování

1.Podmínky a postupy pro ukončení smlouvy nesmí odrazovat od změny poskytovatele služeb. Smlouvy uzavírané mezi spotřebiteli a poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nesmí stanovit smluvní období přesahující 24 měsíců. Tím není dotčeno právo členských států zachovat ustanovení, která nařizují kratší maximální délku trvání smluvních závazků.

Tento odstavec se nepoužije na dobu délky trvání smluv o splátkách, kde spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména ke gigabitovým sítím. Splátkové smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům ve výkonu jejich práv na základě odstavců 2 až 6.

2.Jestliže smlouva nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví automatické prodlužování smlouvy na dobu určitou na služby elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, mají spotřebitelé po takovémto prodloužení smlouvy právo tuto smlouvu kdykoli ukončit s nejvýše jednoměsíční výpovědní lhůtou, aniž by jim vznikly jakékoli náklady kromě poplatků za využívání služby v průběhu výpovědní lhůty. Předtím, než se smlouva automaticky prodlouží, informují poskytovatelé spotřebitele důrazným způsobem a včas a na trvalém nosiči o konci smluvního závazku a o způsobech, jak lze smlouvu vypovědět. Kromě toho poskytovatelé spotřebitelům současně poradí ohledně nejlepších sazeb za jejich služby.

3.Spotřebitelé mají právo ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, když jsou vyrozuměni o změnách smluvních podmínek navrhovaných poskytovatelem veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, nejsou-li navrhované změny výhradně přínosné pro spotřebitele, nejsou-li čistě správní povahy a s neutrálními dopady na spotřebitele, nebo nejsou-li přímo uložené právem Unie či vnitrostátním právem.

Poskytovatelé vyrozumí spotřebitele o veškerých změnách smluvních podmínek nejméně jeden měsíc předem a zároveň je informují o jejich právu ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo ukončit smlouvu je možné uplatnit do jednoho měsíce po oznámení. Oznámení se provádí jasným a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči.

4.Za základ pro použití prostředků nápravy, které má spotřebitel k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů, včetně práva ukončit smlouvu bez jakýchkoli nákladů, se považuje jakákoli významná trvající či často se opakující odchylka skutečného plnění služby elektronických komunikací, jiné než služba přístupu k internetu a interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, od plnění uvedeného ve smlouvě.

V případě služby přístupu k internetu se za nedodržení výkonu pro účely aktivace prostředků nápravy, které má spotřebitel k dispozici podle vnitrostátního práva, považuje jakákoli velká a trvající či pravidelně se opakující odchylka skutečného výkonu služby přístupu k internetu, pokud jde o rychlost nebo jiné parametry kvality služby, od výkonu, který poskytovatel služeb přístupu k internetu uvedl v souladu s oddílem 5 písm. a) až d) přílohy III, pokud byly příslušné skutečnosti zjištěny za pomoci mechanismu sledování upřesněného v pokynech BEREC podle čl. 94 odst. 5 a ověřeného vnitrostátním regulačním orgánem.

5.V případě, kdy má v souladu s tímto nařízením, jinými ustanoveními práva Unie či vnitrostátního práva spotřebitel právo ukončit smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, před koncem dohodnutého smluvního období, neukládá se spotřebiteli žádná náhrada, kromě náhrady za dotované koncové zařízení, které si ponechá.

Pokud se spotřebitel rozhodne ponechat si koncové zařízení, které bylo součástí smlouvy v okamžiku jejího uzavření, výše jakékoli náhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy nebo části poplatků za služby, kterou zbývá uhradit do ukončení smlouvy, podle toho, která z těchto dvou částek je nižší.

Poskytovatel nejpozději po vyplacení odškodnění bezplatně odstraní jakoukoli podmínku omezující využívání koncového zařízení v jiných sítích.

6.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany. Tím není dotčeno právo členských států zachovat ustanovení uvedená v odstavci 1.

Článek 98

Nabídka balíčku služeb

1.Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje alespoň službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se čl. 95 odst. 2, čl. 96 odst. 1, článek 97 a čl. 100 odst. 1 na všechny složky balíčku, a to s nezbytnými úpravami i na ty složky, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

2.Pokud má spotřebitel podle práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie právo ukončit kteroukoli složku balíčku uvedenou v odstavci 1 před dohodnutou smluvní lhůtou z důvodu nesouladu se smlouvou nebo neplnění smluvních závazků, spotřebitel má právo ukončit smlouvu ve vztahu ke všem složkám daného balíčku.

3.Případné uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje či distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby či koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

4.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany.

Článek 99

Práva mikropodniků, malých a středních podniků nebo neziskových organizací

Ustanovení článku 95, čl. 97 odst. 1, čl. 98 odst. 1 a čl. 98 odst. 3 se použijí rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zcela nebo částečně zříkají všech nebo některých práv stanovených v uvedených ustanoveních. Ustanovení čl. 97 odst. 2, čl. 97 odst. 3 a čl. 97 odst. 5 se použijí rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky, malé a střední podniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zcela nebo částečně zříkají všech nebo některých práv stanovených v uvedených ustanoveních.

6.3.2.KAPITOLA II: Práva koncových uživatelů

Článek 100

Změna poskytovatele a přenositelnost čísel

1.V případě, že koncový uživatel mění poskytovatele služeb přístupu k internetu, poskytnou mu dotčení poskytovatelé před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace a zajistí kontinuitu služeb přístupu k internetu, není-li to technicky nemožné. Přijímající poskytovatel zajistí, aby k aktivaci služby přístupu k internetu došlo v nejkratší možné době k datu a ve lhůtě výslovně dohodnuté s koncovým uživatelem. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby přístupu k internetu za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přístupu k internetu přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele nepřesáhne jeden pracovní den.

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byl proces změny poskytovatele pro koncového uživatele efektivní a jednoduchý.

2.Koncoví uživatelé s čísly z národního číslovacího plánu mají právo si na žádost ponechat svá čísla nezávisle na podniku, který službu poskytuje. Toto právo se vztahuje: 

a)v případě zeměpisných čísel na konkrétní místo;

b)v případě nezeměpisných čísel na každé místo. 

Právo stanovené v prvním pododstavci se nevztahuje na přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevném místě a mobilními sítěmi.

3.Ukončí-li koncový uživatel smlouvu, má koncový uživatel právo na přenesení čísla z národního číslovacího plánu ke stejnému nebo jinému poskytovateli po dobu nejméně jednoho měsíce po ukončení smlouvy, ledaže se koncový uživatel tohoto práva vzdá.

4.Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby stanovování cen mezi poskytovateli v souvislosti s poskytováním přenositelnosti čísel bylo nákladově orientované a aby se koncových uživatelů netýkalo žádné přímé zpoplatnění.

5.Přenesení čísel a jejich následná aktivace se provedou v nejkratší možné lhůtě k datu výslovně dohodnutému s koncovým uživatelem. Koncoví uživatelé, kteří uzavřeli smlouvu o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do jednoho pracovního dne od data dohodnutého s koncovým uživatelem. V případě, že je postup přenesení čísla neúspěšný, předávající poskytovatel reaktivuje číslo a související služby koncového uživatele, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele a přenesení čísel v žádném případě nepřesáhne jeden pracovní den. Operátoři, jejichž přístupové sítě nebo zařízení používá buď předávající, nebo přijímající poskytovatel, případně oba, zajistí, že nedojde k přerušení poskytování služby, jímž by se postup změny poskytovatele a přenesení čísel zdržel.

6.Postup změny poskytovatele a přenesení čísel stanovený v odstavcích 1 a 5 vede přijímající poskytovatel a přijímající i předávající poskytovatel spolupracují v dobré víře. Postupy změny poskytovatele a přenesení čísel nezdrží ani nezneužijí, ani neuskuteční přenesení čísel či změnu poskytovatele bez výslovného souhlasu koncových uživatelů. Smlouvy koncových uživatelů s předávajícím poskytovatelem se s ukončením postupu změny poskytovatele automaticky ukončí.

Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí pokyny upřesňující podrobnosti postupů změny poskytovatele a přenesení čísel, a to s přihlédnutím k technické proveditelnosti a k nutnosti zachovat kontinuitu služby pro koncové uživatele. Pokyny rovněž musí podrobně popisovat postup odškodnění koncových uživatelů ze strany poskytovatelů v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísel a změny poskytovatele, zmeškání termínu servisu a instalace nebo nedodržení povinností stanovených v tomto článku ze strany poskytovatele. Vnitrostátní regulační orgány stanoví podrobnosti postupů změny poskytovatele a přenesení čísel s ohledem na pokyny BEREC. Je-li to technicky proveditelné, tyto podrobnosti zahrnují požadavek, aby byl přenos dokončen konfigurací přístroje na dálku („over-the-air provisioning“), nepožádá-li koncový uživatel o jinou metodu.

Vnitrostátní regulační orgány rovněž přijmou příslušná opatření zajišťující, aby byli koncoví uživatelé v průběhu celého postupu změny poskytovatele a přenesení čísel přiměřeně informováni a chráněni a aby nedocházelo k převedení k jinému poskytovateli proti jejich vůli.

Předávající poskytovatelé vrátí spotřebitelům využívajícím předplacených služeb na jejich žádost veškerý zůstatek. Za proplacení zůstatku může být požadován poplatek pouze tehdy, stanoví-li tak smlouva. Tento případný poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům, které předávajícímu poskytovateli vznikly při proplácení zůstatku.

7.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany. Tím není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat pravidla pro odškodnění koncových uživatelů ze strany poskytovatelů pro případ nedodržení povinností poskytovatelů stanovených tímto článkem, jakož i pro případy zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísel a změny poskytovatele a nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace.

Článek 101

Výjimka pro některé mikropodniky

Tato hlava se s výjimkou článku 102 nepoužije na mikropodniky poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytují i jiné služby elektronických komunikací.

Před uzavřením smlouvy mikropodnik, na který se taková výjimka vztahuje, informuje konečné uživatele o výjimce podle prvního odstavce.

Článek 102

Nediskriminace

Poskytovatelé sítí či služeb elektronických komunikací neuplatní vůči koncovým uživatelům žádné odlišné požadavky ani všeobecné podmínky pro přístup k sítím či službám nebo pro jejich užívání, pokud to není odůvodněné v mezích práva Unie.

6.3.3.KAPITOLA III: Nástroje a funkce pro koncové uživatele

Článek 103

Ochrana koncových uživatelů před podvodným jednáním

1.Poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb spolupracují s příslušnými vnitrostátními orgány s cílem určit účinná opatření k předcházení podvodnému jednání páchanému s využitím těchto služeb, které se dotýká koncových uživatelů, a zároveň zajistí plný soulad s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů.

2.ODN shromažďuje informace od vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů, příslušných evropských a celosvětových organizací a zúčastněných stran, včetně EUROPOLU a agentury ENISA, o podvodném jednání páchaném s využitím služeb uvedených v odstavci 1, zejména těch, které mají přeshraniční povahu.

3.BEREC po konzultaci s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů a agenturou ENISA vydá pokyny k technickým a právním opatřením, která by mohla účinně chránit koncové uživatele před podvodným jednáním v Unii, zejména opatřením, která vycházejí z oprávnění vnitrostátních regulačních orgánů nebo příslušných orgánů zablokovat čísla a služby podle čl. 52 odst. 2. První takové pokyny BEREC budou přijaty do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost]. BEREC aktualizuje pokyny podle potřeby, nejméně však každé dva roky po jejich přijetí.

4.Příslušné vnitrostátní orgány přijmou opatření bránící podvodnému jednání páchanému s využitím služeb uvedených v odstavci 1, přičemž zohlední pokyny vydané podle odstavce 3.

5.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 198, kterými doplní odstavec 3 tohoto článku, pokud jde o opatření nezbytná k zajištění účinnosti, koordinace a doplňkovosti opatření proti podvodům v Unii.

Článek 104

Tísňová linka pro pohřešované děti a poradenská tísňová linka pro děti

1.Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech zajistí koncovým uživatelům, včetně koncových uživatelů se zdravotním postižením, bezplatný přístup ke službě provozující tísňovou linku pro hlášení případů pohřešovaných dětí. Při cestách v rámci Unie mají koncoví uživatelé bezplatný přístup ke službám poskytovaným v navštívené zemi. Tato tísňová linka je dostupná na čísle 116000.

2.Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby orgán nebo podnik, jemuž bylo číslo 116000 přiděleno, vyčlenil na provozování tísňové linky nezbytné zdroje.

3.Členské státy a Komise zajistí, aby koncoví uživatelé byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání služeb poskytovaných na číslech 116000 a případně 116111.

Článek 105

Šíření informací ve veřejném zájmu

Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb ve vhodných případech bezplatně předávají stávajícím i novým koncovým uživatelům informace ve veřejném zájmu, a to s využitím týchž prostředků, jež běžně používají pro komunikaci s koncovými uživateli. Informace ve veřejném zájmu jsou poskytovány příslušnými veřejnými orgány ve standardizovaném formátu a obsahují alespoň tyto prvky:

a)způsoby, jimiž jsou služby přístupu k internetu a veřejně dostupné interpersonální komunikační služby využívány k účasti na protiprávní činnosti nebo k šíření škodlivého obsahu, zejména pokud tak může dojít k poškození práv a svobod jiných osob, práva na ochranu osobních údajů, autorských a souvisejících práv;

b)prostředky ochrany před riziky pro osobní bezpečnost, ochranu soukromí a osobních údajů při využívání služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, včetně ochrany před podvodným jednáním páchaným s využitím těchto služeb.

Článek 106

Tísňová komunikace a jednotné evropské tísňové číslo

1.Poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytují koncovým uživatelům přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace nařízené členským státem. Tato tísňová komunikace je poskytována bezplatně a bez nutnosti použití jakýchkoli platebních prostředků, a to i prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112 a jakéhokoli vnitrostátního čísla tísňového volání určeného členskými státy.

Poskytovatelé tísňové komunikace zajistí, aby centra tísňové komunikace mohla koncovým uživatelům, kteří zahájili tísňovou komunikaci, zavolat zpět nebo zahájit interpersonální komunikaci pomocí stejné interpersonální komunikační služby, jakou byla kontaktována, a to bezplatně, a pokud to není ekonomicky proveditelné, za maloobchodní cenu, která nepřesahuje vnitrostátní maloobchodní cenu poskytovatele obsluhujícího centrum tísňové komunikace.

Členské státy mohou nařídit přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace z interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, pokud vnitrostátní systém PSAP umožňuje směrování na nejvhodnější centrum tísňové komunikace a příjem informací o místě, kde se volající nachází.

Poskytovatelé služeb elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné, ale umožňují volání do veřejných sítí elektronických komunikací, zajistí přístup k tísňovým službám pomocí jednotného evropského tísňového čísla 112, pokud není k dispozici alternativní a snadný přístup k tísňovým službám.

2.Nejpozději do 24 měsíců od přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 8 členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé mohli zahájit tísňovou komunikaci prostřednictvím mobilní aplikace spojené s evropskými peněženkami digitální identity vydanými podle nařízení (EU) č. 910/2014.

3.Poskytovatelé interpersonálních služeb elektronických komunikací uvedených v odstavci 1 zavedou technická a organizační opatření k zajištění účinné tísňové komunikace pro své koncové uživatele při cestování v rámci Unie.

4.Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb a národní systémy PSAP zajistí, aby tísňová komunikace a informace o místě, kde se volající nachází, byly bez prodlení směrovány na nejvhodnější centrum tísňové komunikace. Národní organizace PSAP zajistí, aby veškerá tísňová komunikace, včetně použití jednotného evropského tísňového čísla 112, byla náležitě přijímána a vyřizována.

5.Poskytovatelé uvedení v odstavci 1 zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli přístup k tísňovým službám dostupný prostřednictvím tísňové komunikace, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním koncovým uživatelům, a to i v souladu se směrnicí (EU) 2019/882.

Při nařizování způsobů přístupu ke službám tísňového volání prostřednictvím tísňové komunikace pro koncové uživatele se zdravotním postižením členské státy zajistí, aby byly v závislosti na technické proveditelnosti splněny následující požadavky na funkční rovnocennost:

a)tísňová komunikace umožňuje obousměrnou interaktivní komunikaci mezi koncovým uživatelem se zdravotním postižením a centrem PSAP;

b)tísňová komunikace je koncovým uživatelům se zdravotním postižením cestujícím v rámci Unie dostupná bezproblémově a bez předchozí registrace;

c)tísňová komunikace je poskytována koncovým uživatelům se zdravotním postižením zdarma;

d)tísňová komunikace je neprodleně směrována na nejvhodnější centrum tísňové komunikace, které je kvalifikováno a vybaveno pro odpovídající přijetí a zpracování tísňové komunikace od koncových uživatelů se zdravotním postižením;

e)pro tísňovou komunikaci koncových uživatelů se zdravotním postižením je zajištěna stejná úroveň přesnosti a spolehlivosti informací o místě, kde se volající nachází, jako pro tísňová volání ostatních koncových uživatelů;

f)koncovým uživatelům se zdravotním postižením je umožněno dosáhnout alespoň stejné úrovně informovanosti o způsobech přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na číslo 112 jako ostatním koncovým uživatelům, a to buď prostřednictvím návrhu způsobů přístupu, nebo prostřednictvím opatření na zvýšení informovanosti.

6.Poskytovatelé tísňové komunikace zajistí, aby informace o místě, kde se volající nachází, byly zpřístupněny nejvhodnějšímu centru tísňové komunikace neprodleně po zahájení tísňové komunikace. Tyto informace zahrnují informace o místě, kde se volající nachází, získané ze sítě, pokud je k přenosu poskytuje rádiové zařízení, informace o místě, kde se volající nachází, získané z telefonního přístroje. Poskytovatelé tísňové komunikace zajistí, aby zjištění a předání informací o místě, kde se volající nachází, bylo pro koncového uživatele i pro centrum PSAP bezplatné, a to pro veškerou tísňovou komunikaci na jednotné evropské tísňové číslo 112. Organizace PSAP zajistí, aby byla zavedena technická a organizační opatření pro příjem a zpracování informací o místě, kde se volající nachází. Členské státy mohou tyto povinnosti rozšířit rovněž na tísňovou komunikaci na další národní tísňová čísla.

7.Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé, včetně koncových uživatelů roamingu, a koncoví uživatelé se zdravotním postižením byli náležitě informováni o způsobech přístupu ke službám tísňového volání prostřednictvím tísňové komunikace, včetně použití jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i o způsobech přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Tyto informace se poskytují v přístupných formátech pro jednotlivé typy zdravotního postižení v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze I směrnice (EU) 2019/882. Komise opatření členských států podporuje a doplňuje.

8.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 198, kterými doplní odstavce 1, 2, 3, 5 a 6 tohoto článku tím, že stanoví opatření nezbytná k zajištění účinné tísňové komunikace v Unii, pokud jde o technické specifikace umožňující zahájení tísňové komunikace prostřednictvím mobilní aplikace spojené s evropskými peněženkami digitální identity, řešení týkající se informací o místě, kde se volající nachází, harmonizovaná evropská kritéria pro určení polohy volajícího, rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.

9.Členské státy oznámí ODN čísla E.164 pro kontaktování systémů PSAP daného členského státu. BEREC za pomoci ODN vytvoří a udržuje databázi čísel, která systémy PSAP členských států používají pro vzájemné kontaktování mezi jednotlivými členskými státy.

Článek 107

Předávání veřejných výstrah

1.Poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech předávají veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům prostřednictvím technologie schválené členskými státy, v nichž službu poskytují, a to v zeměpisných oblastech, které mohou být během období, kterého se výstraha týká, zasaženy hrozícími nebo rozvíjejícími se závažnými mimořádnými událostmi a katastrofami, jak určí příslušné orgány.

2.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technická ustanovení týkající se předávání veřejných výstrah prostřednictvím mobilní aplikace spojené s evropskými peněženkami digitální identity vydanými podle nařízení (EU) č. 910/2014 všem dotčeným koncovým uživatelům, včetně koncových uživatelů roamingu. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 3.

3.Členské státy zajistí, aby jeden rok po prvním prováděcím aktu přijatém podle odstavce 3 tohoto článku byly veřejné výstrahy předávány všem dotčeným koncovým uživatelům také prostřednictvím mobilní aplikace spojené s evropskými peněženkami digitální identity vydanými podle nařízení (EU) č. 910/2014.

Článek 108

Uvedení a omezení identifikace volající a spojené linky a identifikace původce volání

1.Poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací, veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb nebo služeb přístupu k internetu poskytují identifikaci volající linky nebo původce volání.

Zajišťují, aby původce volání mohl jednoduchým způsobem a bezplatně zabránit uvedení identifikace volající linky nebo identifikace původce v místě ukončení hlasové komunikace pro každou jednotlivou komunikaci.

2.Poskytovatel sítě nebo služeb zajistí, aby přijímající účastník mohl pomocí jednoduchých a bezplatných prostředků pro přiměřené využití této funkce zabránit uvedení identifikace volající linky nebo identifikace původce příchozích volání.

3.Před navázáním hlasové komunikace a uvedením identifikace volající linky nebo původce volání poskytovatel služeb zajistí, aby přijímající účastník mohl jednoduchým způsobem a zdarma odmítnout příchozí hlasovou komunikaci, pokud původce volání využil svého práva podle odstavce 1.

4.Je-li nabízeno uvedení identifikace spojené linky, poskytovatel služby zajistí, aby měl přijímající účastník možnost jednoduchým způsobem a zdarma zabránit uvedení identifikace spojené linky, k níž je volající koncový uživatel připojen.

5.První pododstavec odstavce 1 se použije rovněž v případě hlasové komunikace směřující z Unie do třetích zemí. Druhý pododstavec odstavce 1 a odstavce 2, 3 a 4 se použijí rovněž v případě hlasové komunikace ze třetích zemí.

6.Pokud je uváděna identifikace volající nebo spojené linky nebo identifikace původce volání, poskytovatelé veřejně dostupných služeb přístupu k internetu nebo interpersonálních komunikačních služeb o tom a o právech stanovených v odst. 1 druhém pododstavci a v odstavcích 2 až 4 tohoto článku a o výjimkách podle článku 109 informují veřejnost.

Článek 109

Výjimky pro účely sledování zlovolné nebo obtěžující komunikace a tísňové komunikace

1.Poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací mohou právo volajícího účastníka nebo původce volání nebo příjemce volání nezobrazovat identifikaci volající linky nebo identifikaci původce volání podle čl. 108 odst. 2 dočasně potlačit, aby umožnili příslušným orgánům nebo koncovému uživateli na základě stížnosti podané orgánům vysledovat zlovolné či obtěžující komunikace.

2.Poskytovatelé uvedení v čl. 108 odst. 1 nedbají na zabránění identifikaci volající linky nebo původce a zpracovávají lokalizační údaje původce volání za účelem poskytnutí těchto informací nejvhodnějšímu centru tísňové komunikace v souladu s čl. 106 odst. 6.

Článek 110

Automatické směrování volání a automatizované volací systémy

1.Poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech zavedou nejmodernější opatření, aby na žádost volajícího koncového uživatele omezili přijímání zlovolných či obtěžujících volání tak, že zdarma poskytnou tyto možnosti:

a)zablokovat příchozí volání z konkrétních čísel nebo z anonymních zdrojů, pokud je to technicky možné;

b)zamezit automatickému směrování volání třetí stranou na koncové zařízení daného koncového uživatele.

2.Poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nabízející automatizované volací systémy nesmí bránit právu na uvedení identifikace volající linky nebo původce na volané lince nebo přijímajícímu účastníkovi a musí uvést identifikaci nebo číslo, na kterém je lze kontaktovat.

Článek 111

Rovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením

1.Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením:

a)měli přístup ke službám elektronických komunikací, včetně souvisejících smluvních informací poskytovaných podle článku 95, který je rovnocenný přístupu většiny koncových uživatelů;

b)měli stejnou možnost výběru mezi podniky a službami, jakou má většina koncových uživatelů.

Příslušné orgány za tímto účelem upřesní požadavky, které musí poskytovatelé splňovat.

2.Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 příslušné orgány podporují dodržování příslušných norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 187.

Článek 112

Interoperabilita automobilových rádiových přijímačů, rádiových přijímačů určených pro spotřebitele a zařízení digitální televize určených pro spotřebitele

1.Automobilové rádiové přijímače a zařízení digitální televize určená pro spotřebitele musí být interoperabilní v souladu s přílohou V.

2.Pokud se členské státy rozhodnou přijmout opatření k zajištění interoperability jiných rádiových přijímačů určených pro spotřebitele, nebudou se tato opatření vztahovat na výrobky, u nichž je radiový přijímač pouze doplňkem, jako jsou chytré telefony, a na zařízení používaná radioamatéry.

3.Poskytovatelé digitálních televizních služeb ve vhodných případech zajistí, aby zařízení digitální televize, jež svým koncovým uživatelům poskytují, byla interoperabilní, tak aby v případech, kdy je to technicky proveditelné, bylo možné zařízení digitální televize použít i u jiných poskytovatelů digitálních televizních služeb.

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 82 , při ukončení své smlouvy mají koncoví uživatelé možnost prostřednictvím bezplatného a snadného postupu zařízení digitální televize vrátit, ledaže poskytovatel prokáže, že dané zařízení je plně interoperabilní s digitálními televizními službami jiných poskytovatelů včetně těch, k nimž daný koncový uživatel přešel.

U zařízení digitální televize, která jsou v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo s jejich částmi, se má za to, že splňují požadavek interoperability stanovený v druhém pododstavci, na který se uvedené normy nebo jejich části vztahují.

4.Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů odchylná od tohoto článku, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany.

Článek 113

Povinnosti ve veřejném zájmu

1.Členské státy mohou uložit přiměřené povinnosti ve veřejném zájmu ohledně přenosu určeného rozhlasového a televizního vysílání a souvisejících doplňkových služeb, zejména služeb v oblasti dostupnosti, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením, a v oblasti dat na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců; tyto povinnosti mohou uložit podnikům ve své příslušnosti, které zajišťují sítě elektronických komunikací a poskytují služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání. Uvedené povinnosti se ukládají pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených každým členským státem, a musí být přiměřené a transparentní.

2.Členské státy přezkoumají povinnosti uvedené v odstavci 1, pokud dojde k relevantní změně podmínek na vnitrostátním trhu nebo pokud se změní cíle obecného zájmu uvedené v odstavci 1.

3.Pravomoc členských států stanovit odpovídající případné úhrady, pokud jde o opatření přijatá v souladu s tímto článkem, není dotčena ani odstavcem 1 tohoto článku ani čl. 65 odst. 2, přičemž musí být současně zajištěno, aby za obdobných okolností neexistovala žádná diskriminace ve vztahu k poskytovatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací. Pokud je stanoveno poskytnutí úhrady, členské státy jasně vymezí povinnost úhrady ve vnitrostátním právu, případně včetně kritérií výpočtu této úhrady. Členské státy rovněž zajistí, aby byla tato povinnost uplatňována přiměřeným a transparentním způsobem.

Článek 114

Přizpůsobení příloh IV, V a VI

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 198, jimiž se mění přílohy IV, V a VI s cílem přizpůsobit je technickému a společenskému vývoji nebo změnám v poptávce na trhu.

7.ČÁST VII – SPRÁVA

7.1.HLAVA I: VNITROSTÁTNÍ REGULAČNÍ A JINÉ PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 115

Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány

1.V rámci oblasti působnosti tohoto nařízení jsou vnitrostátní regulační orgány odpovědné přinejmenším za tyto úkoly:

a)zpracování postupu oznámení a jednotného pasu v rámci systému všeobecného oprávnění;

b)provádění regulace trhu, včetně uložení povinností v souvislosti s přístupem a propojením;

c)shromažďování údajů, včetně údajů o odolnosti a udržitelnosti, které mohou vnitrostátní regulační orgány potřebovat k plnění svých úkolů;

d)provádění opatření pro přechod na optická vlákna, včetně vymezení oblastí odpojení kovových sítí, posuzování plánů odpojení kovových sítí předložených operátory sítí a dohled nad těmito plány;

e)zajišťování řešení sporů mezi podniky;

f)nabídku smírného urovnání sporu týkajícího se spolupráce v rámci ekosystému;

g)provádění správy a udělování oprávnění v oblasti rádiového spektra nebo, pokud jsou tyto úkoly svěřeny jiným příslušným orgánům, rozhodování ohledně prvků formujících trh a prvků souvisejících s hospodářskou soutěží v rámci vnitrostátních postupů souvisejících s právy na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací;

h)přispívání k ochraně práv koncových uživatelů v odvětví elektronických komunikací v případné koordinaci s jinými příslušnými orgány;

i)dohled nad přístupem k otevřenému internetu a jeho vymáhání;

j)sledování vývoje a úrovně maloobchodních cen služeb;

k)zajišťování přenositelnosti čísel;

l)přidělování číslovacích zdrojů a správa číslovacích plánů;

m)poskytování podpory v oblasti připravenosti a odolnosti;

n)výkon každého jiného úkolu, jenž je podle tohoto nařízení nebo jiných právních předpisů Unie vyhrazen vnitrostátním regulačním orgánům.

2.Vnitrostátní regulační orgány aktivně podporují cíle BEREC spočívající v podpoře větší koordinace a jednotnosti regulace.

3.Členské státy snadno přístupnou formou zveřejní názvy vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů a jejich úkoly podle tohoto nařízení.

Členské státy oznámí Komisi všechny vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, kterým byly svěřeny úkoly podle tohoto nařízení, a jejich odpovídající povinnosti, jakož i jejich případné změny.

Článek 116

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů

1.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány uvedené v článku 115 jsou právně odlišné a funkčně nezávislé na jakékoli fyzické nebo právnické osobě zajišťující sítě a zařízení elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací. Členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví podniky zajišťující sítě či poskytující služby elektronických komunikací nebo si ponechají kontrolu nad těmito podniky, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

2.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány vykonávají své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mají k provádění svěřených úkolů odpovídající technické, finanční a lidské zdroje.

Článek 117

Jmenování a odvolání členů vnitrostátních regulačních orgánů

1.Ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci, jsou jmenováni na funkční období nejméně tří let z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi na základě zásluh, schopností a zkušeností a v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení.

2.Ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci mohou být v průběhu funkčního období odvoláni pouze tehdy, pokud již nesplňují podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, jež byly stanoveny vnitrostátními právními předpisy před jejich jmenováním.

3.Rozhodnutí o odvolání ředitele dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členů kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, se zveřejňuje v okamžiku odvolání. Odvolaný ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, obdrží odůvodnění rozhodnutí. Není-li odůvodnění zveřejněno, zveřejní se na žádost dané osoby. Toto rozhodnutí z hlediska skutkových i právních okolností podléhá soudnímu přezkumu.

Článek 118

Politická nezávislost a odpovědnost vnitrostátních regulačních orgánů

1.Aniž je dotčen čl. 122 odst. 9, jednají vnitrostátní regulační orgány nezávisle a objektivně, a to i při vypracování vnitřních postupů a organizování zaměstnanců, fungují transparentně a odpovědně v souladu s právem Unie a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 197.

Vnitrostátní regulační orgány každoročně podávají zprávu alespoň o stavu trhu elektronických komunikací, o rozhodnutích, která vydají, o svých lidských a finančních zdrojích a jejich přidělování, jakož i o budoucích plánech. Jejich zprávy se zveřejňují.

Článek 119

Regulační způsobilost vnitrostátních regulačních orgánů

1.Vnitrostátní regulační orgány mají samostatné roční rozpočty a autonomii při plnění přiděleného rozpočtu. Tyto rozpočty se zveřejňují.

2.Vnitrostátní regulační orgány mají k dispozici dostatečné finanční a lidské zdroje, aby mohly plnit úkoly, které jim byly svěřeny, a aktivně se podílet na práci BEREC a přispívat k ní. Finanční autonomie nebrání dohledu nebo kontrole v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Každá kontrola rozpočtu vnitrostátních regulačních orgánů se provádí transparentně a zveřejňuje se.

Článek 120

Spolupráce s vnitrostátními orgány a BEREC

1.V členských státech, kde existuje více než jeden odpovědný vnitrostátní orgán nebo příslušný orgán, vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány v případě potřeby vzájemně spolupracují a koordinují svou činnost.

Tyto orgány si vzájemně poskytují informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení.

U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jakou uplatňuje orgán, který informaci poskytl.

2.Za účelem podpory regulační spolupráce uzavírají vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány téhož členského státu nebo různých členských států v případě potřeby vzájemné dohody o spolupráci.

3.Pokud členské státy svěřují pravomoci podle tohoto nařízení nebo jiných právních předpisů Unie jiným příslušným orgánům, působí vnitrostátní regulační orgány jako národní koordinátoři a zajišťují, aby názory příslušných orgánů byly plně zohledněny při všech jednáních a ve všech výstupech BEREC.

Vnitrostátní regulační orgány zejména sdělí ODN příslušné kontakty v rámci příslušných vnitrostátních orgánů, aby mohl plnit své úkoly podle článků 146 a 147.

7.2.HLAVA II: ÚKOLY A ORGANIZACE BEREC

Článek 121

Cíle BEREC

1.Zřizuje se Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“), jehož povinnosti jsou stanoveny v tomto nařízení. BEREC nemá právní subjektivitu a působí v oblasti působnosti tohoto nařízení a nařízení (EU) 2022/612 a (EU) 2015/2120.

BEREC nahradí Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací („BEREC“) zřízené nařízením (EU) 2018/1971 a stane se jeho nástupcem.

2.BEREC sleduje cíle stanovené v článku 3. BEREC se zejména zaměřuje na zajištění jednotného uplatňování unijního regulačního rámce pro elektronické komunikace v oblasti působnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

3.BEREC vykonává své úkoly nezávisle, nestranně, transparentně a včas.

4.BEREC vychází z odborných znalostí dostupných v rámci vnitrostátních regulačních orgánů a ODN.

Článek 122

Obecné úkoly BEREC

1.Obecné regulační a poradní úkoly, které může BEREC vykonávat, jsou tyto:

a)na vyžádání nebo ze své iniciativy napomáhat a radit vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí, pokud jde o jakékoli technické záležitosti týkající se elektronických komunikací v rámci jeho oblasti působnosti;

b)vydávat stanoviska, pokyny a zprávy uvedené v článcích 124, 125 a 126, jakož i doporučení a společné postoje a šířit osvědčené regulační postupy určené vnitrostátním regulačním orgánům s cílem podpořit jednotné a správné provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace.

Komise může případně požádat BEREC o vydání stanovisek, pokynů a zpráv, i pokud nejsou výslovně uvedeny v článcích 124, 125 a 126.

2.BEREC posuzuje potřebu regulačních inovací a koordinuje opatření mezi vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány s cílem umožnit rozvoj nových inovativních elektronických komunikací.

3.V záležitostech týkajících se rádiového spektra se BEREC účastní postupu Unie pro jednotný trh s rádiovým spektrem.

4.Komise může konzultovat BEREC při přezkumu fúzí s unijním aspektem v odvětví elektronických komunikací.

5.BEREC podporuje účinnou spolupráci mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací a podniky působícími v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětvích, která s tímto odvětvím úzce souvisejí, v souladu s čl. 191 odst. 2.

6.BEREC plní další úkoly, které mu ukládá toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, zejména nařízení (EU) 2022/612 a (EU) 2015/2120.

7.BEREC své úkoly zveřejní a příslušnou informaci aktualizuje, kdykoli mu jsou přiděleny nové úkoly.

8.BEREC zveřejní veškerá svá konečná stanoviska, pokyny, zprávy, doporučení, společné postoje a osvědčené postupy a veškeré zadané studie, jakož i příslušné návrhy dokumentů pro účely veřejných konzultací uvedených v odstavci 10.

9.Aniž je dotčen soulad s příslušným právem Unie a jinými akty přijatými Komisí, vnitrostátní regulační orgány a Komise v nejvyšší míře zohlední veškeré pokyny, stanoviska, doporučení, společné postoje a osvědčené postupy přijaté BEREC v souladu s tímto nařízením, a to s cílem zajistit jednotné uplatňování regulačního rámce pro elektronické komunikace v oblasti působnosti uvedené v článku 121.

Odchýlí-li se některý vnitrostátní regulační orgán od pokynů uvedených v článku 125, uvede k tomu důvody.

10.BEREC ve vhodných případech vede konzultace se zainteresovanými stranami a umožní jim, aby své připomínky vyjádřily v přiměřené lhůtě s ohledem na složitost dané věci. Tyto konzultace se v rámci rozhodovacího procesu uskuteční co nejdříve. S výjimkou mimořádných okolností není tato lhůta kratší než 30 dní. Aniž je dotčen článek 169, BEREC výsledky takových veřejných konzultací zveřejní.

11.BEREC ve vhodných případech konzultuje příslušné vnitrostátní orgány, jako například orgány s působností v oblasti hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele, kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, a spolupracovat s nimi.

12.BEREC ve vhodných případech spolupracuje s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, jakož i s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi v souladu s čl. 166 odst. 1.

Článek 123

Analýza, sledování a shromažďování informací

1.BEREC analyzuje potenciální nadnárodní trhy uvedené v článku 74 a nadnárodní poptávku koncových uživatelů podle článku 75.

2.BEREC podporuje modernizaci, koordinaci a standardizaci shromažďování údajů vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány. BEREC zpřístupní tyto údaje veřejnosti v otevřeném, opakovaně použitelném a strojově čitelném formátu na svých internetových stránkách a prostřednictvím digitální brány EU.

3.BEREC zřídí a vede databáze:

a)oznámení, která poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací podléhající všeobecnému oprávnění předávají příslušným orgánům v souladu s čl. 10 odst. 8 tohoto nařízení;

b)číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie v souladu s čl. 48 odst. 4 čtvrtým pododstavcem;

c)čísel E.164 center PSAP členských států v souladu s čl. 106 odst. 9;

d)databází v souladu s nařízením (EU) 2022/618.

Článek 124

Stanoviska BEREC

1.BEREC vydává nezávazná stanoviska uvedená v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2022/612, a to zejména pokud jde o:

a)výhledovou strategii Unie pro číslování týkající se jednotné správy číslovacích zdrojů v členských státech a na úrovni Unie v souladu s čl. 46 odst. 3;

b)spojení mezi koncovými uživateli prostřednictvím koncových bodů sítě v souladu s čl. 68 odst. 2 druhým pododstavcem bodem ii);

c)trhy podléhající regulaci ex ante v souladu s čl. 72 odst. 1;

d)technické specifikace, standardní nákladové prvky, nákladové metodiky a referenční nabídku týkající se produktu(ů) pro přístup v Unii v souladu s článkem 81;

e)stanovení jednotné maximální unijní sazby za ukončení hlasového volání v mobilních sítích a jednotné maximální unijní sazby za ukončení hlasového volání v pevných sítích v souladu s článkem 82;

f)návrhy vnitrostátních opatření v souvislosti s postupy na vnitřním trhu za účelem regulace trhu v souladu s článkem 85;

g)tržní a technologický vývoj a jeho dopad na uplatňování přístupnosti a cenové dostupnosti přiměřeného přístupu k internetu a hlasových komunikací v souladu s čl. 92 odst. 2;

h)návrhy rozhodnutí a doporučení týkajících se harmonizace v souladu s článkem 186;

i)řešení přeshraničních sporů v souladu s článkem 190;

j)prvky věci předložené k dobrovolnému smírnému urovnání sporu v souladu s čl. 192 odst. 2.

2.V záležitostech týkajících se rádiového spektra vydává BEREC tato stanoviska:

a)ke společným metodikám pro stanovení ročních poplatků za rádiové spektrum a vyvolávacích cen v souladu s článkem 29;

b)případně v souladu s postupem Unie pro jednotný trh s rádiovým spektrem uvedeným v článku 31.

Článek 125

Pokyny pro BEREC

BEREC vydává pokyny k provádění regulačního rámce Unie pro elektronické komunikace, zejména, jak je uvedeno v tomto nařízení, pokyny týkající se:

a)společné šablony pro shromažďování údajů o architektuře, kapacitě, schopnostech a využívání sítí elektronických komunikací v souladu s čl. 7 odst. 4;

b)podmínek všeobecného oprávnění v rámci postupu jednotného pasu s cílem zajistit, že všechny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení budou uplatňovány soudržným, nediskriminačním a přiměřeným způsobem v souladu s čl. 11 odst. 1;

c)šablony oznámení v souladu s čl. 10 odst. 3;

d)jednotného uplatňování opatření k formování trhu v souladu s čl. 32 odst. 3;

e)společných kritérií pro posuzování schopnosti spravovat číslovací zdroje a rizika vyčerpání číslovacích zdrojů v souladu s čl. 48 odst. 2;

f)definice služby přiměřeného přístupu k internetu a specifikace šířky pásma nezbytné pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti v souladu s čl. 87 odst. 2;

g)relevantních kritérií na podporu jednotného uplatňování čl. 69 odst. 2;

h)společných přístupů k určení koncového bodu sítě v různých topologiích sítí v souladu s čl. 69 odst. 6;

i)společné šablony, která se použije pro shromažďování údajů požadovaných podle čl. 94 odst. 4;

j)provádění povinností vnitrostátních regulačních orgánů při zajišťování přístupu k otevřenému internetu v souladu s čl. 94 odst. 5, které budou rovněž podrobně popisovat příslušné parametry kvality služeb pro služby přístupu k internetu, včetně parametrů pro mechanismus sledování uvedený v čl. 97 odst. 4 druhém pododstavci, parametrů relevantních pro koncové uživatele se zdravotním postižením, použitelných metod měření, obsahu a formátu informací podle přílohy III tohoto nařízení a zveřejnění podle přílohy IV tohoto nařízení a mechanismů certifikace kvality;

k)upřesnění podrobností postupů změny poskytovatele a přenesení čísel v souladu s čl. 100 odst. 6 tohoto nařízení;

l)technických a právních opatření, která by mohla účinně chránit koncové uživatele před podvodným jednáním v souladu s čl. 103 odst. 3;

m)harmonizace požadavků na informace a podávání zpráv podle čl. 181 odst. 1, 3 a 7 o příslušných tématech, včetně rozsahu, harmonogramu, četnosti, formátu a postupů shromažďování informací v souladu s čl. 182 odst. 1;

n)jednotného plnění povinností ohledně zeměpisného mapování a prognóz v souladu s článkem 183;

o)usnadnění spolupráce v rámci ekosystému v technických a obchodních záležitostech týkajících se poskytování služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti a inovativních produktů a služeb v souladu s čl. 191 odst. 1;

p)další pokyny mohou být vydány s cílem zajistit jednotné uplatňování regulačního rámce pro elektronické komunikace a jednotná regulační rozhodnutí ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, zejména pokud jde o otázky regulace, které mají dopad na značný počet členských států nebo mají přeshraniční rozměr;

q)jakékoli případné pokyny v souladu s nařízeními (EU) 2022/612 a (EU) 2015/2120.

Článek 126

Zprávy BEREC

BEREC vydává zprávy o technických záležitostech spadajících do jeho oblasti působnosti, zejména pokud jde o:

a)plán, včetně komplexního posouzení architektury, kapacit, schopností a využívání sítí elektronických komunikací poskytovatelů uvedených v čl. 5 odst. 1, souboru operativních doporučení a postupů krizového řízení v souladu s článkem 6;

b)vnitrostátní postupy týkající se udělování práv na užívání vnitrostátních a celoevropských čísel se zaměřením na rozdílné postupy v rámci Unie v souladu s čl. 48 odst. 6;

c)hlavní postupy a zjištění týkající se přístupu k otevřenému internetu v Unii v souladu s čl. 94 odst. 3;

d)účinky uplatňování pokynů na účinnou spolupráci v rámci ekosystému a na fungování nástroje pro dobrovolné smírné urovnání sporů v souladu s čl. 193 odst. 1;

e)vnitrostátní uplatňování a fungování všeobecného oprávnění a jejich dopad na fungování vnitřního trhu v souladu s čl. 204 odst. 4;

a jakékoli zprávy v souladu s nařízením (EU) 2022/612.

Článek 127

Složení rady regulačních orgánů BEREC

1.Rada regulačních orgánů je složena z jednoho člena za každý členský stát. Každý člen má hlasovací právo.

Každý člen je jmenován národním regulačním orgánem, který je primárně odpovědný za dohled nad každodenním fungováním trhů se sítěmi a službami elektronických komunikací podle tohoto nařízení. Členem může být jmenován ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, člen jeho kolektivního orgánu nebo jejich náhradník.

2.Každý člen rady regulačních orgánů má náhradníka, jehož jmenuje vnitrostátní regulační orgán. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti. Náhradníkem může být jmenován ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, člen jeho kolektivního orgánu, jejich náhradník nebo zaměstnanec vnitrostátního regulačního orgánu.

3.Členové rady regulačních orgánů a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí problematiky elektronických komunikací a s ohledem na relevantní schopnosti v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Všechny vnitrostátní regulační orgány oprávněné ke jmenování se snaží omezit obměnu svých členů a pokud možno i svých náhradníků, aby se zajistila kontinuita činnosti rady regulačních orgánů, a usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů.

4.Komise se podílí na všech jednáních rady regulačních orgánů bez hlasovacího práva a je zastoupena na odpovídající vysoké úrovni.

5.Aktuální seznam členů rady regulačních orgánů a jejich náhradníků, spolu s jejich prohlášeními o vyloučení střetu zájmů se zveřejní.

Článek 128

Nezávislost rady regulačních orgánů BEREC

1.Rada regulačních orgánů jedná nezávisle a objektivně v zájmu Unie bez ohledu na konkrétní národní nebo osobní zájmy.

2.Aniž je dotčena koordinace uvedená v čl. 120 odst. 1, členové rady regulačních orgánů a jejich náhradníci nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, osoby ani subjektu.

Článek 129

Funkce rady regulačních orgánů BEREC

1.Rada regulačních orgánů má tyto funkce:

a)plní úkoly BEREC stanovené v článcích 122 až 126, tedy přijímá stanoviska, pokyny, zprávy, doporučení a společné postoje a šíří osvědčené postupy podle uvedených článků; při těchto činnostech se opírá o přípravnou práci pracovních skupin;

b) přijímá správní rozhodnutí týkající se vnitřní organizace práce BEREC, aniž jsou dotčena správní rozhodnutí týkající se organizace ODN;

c)přijímá dvouletý pracovní program BEREC uvedený v článku 141;

d)přijímá dvouletou zprávu o činnosti BEREC uvedenou v článku 142;

e)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů, jak je uvedeno v čl. 173 odst. 5, a to rovněž s ohledem na členy pracovních skupin;

f)v souladu s článkem 167 přijímá podrobná pravidla o právu na přístup k dokumentům, jež má v držení BEREC;

g)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v čl. 168 odst. 1;

h)dvoutřetinovou většinou svých členů přijímá svůj jednací řád a zveřejňuje jej;

i)společně s ředitelem ODN schvaluje uzavření pracovních ujednání s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, jakož i s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi v souladu s čl. 166 odst. 1;

j)v koordinaci s ODN zřizuje pracovní skupiny a jmenuje jejich předsedy v souladu s článkem 140;

k)poskytuje poradenství řediteli ODN ohledně plnění úkolů tohoto úřadu souvisejících s BEREC.

2.Rada regulačních orgánů BEREC přezkoumá svůj jednací řád do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 130

Předseda a místopředsedové rady regulačních orgánů BEREC

1.Rada regulačních orgánů BEREC dvoutřetinovou většinou svých členů jmenuje z řad svých členů předsedu a alespoň jednoho místopředsedu.

2.Místopředseda vykonává povinnosti předsedy, pokud je tento nemůže plnit.

3.Funkční období předsedy je jeden rok a lze ho jednou prodloužit. Jednací řád zajistí co největší kontinuitu v čele rady.

4.Členové rady regulačních orgánů BEREC nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani subjektu.

5.Předseda předkládá Evropskému parlamentu a Radě na jejich vyzvání zprávu o plnění úkolů BEREC.

7.3.HLAVA III: ÚKOLY A ORGANIZACE ORGÁNU PRO POLITIKU RÁDIOVÉHO SPEKTRA

Článek 131

Zřízení a cíle RSPB

1.Zřizuje se Orgán pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSPB“) bez právní subjektivity a s povinnostmi stanovenými v tomto nařízení.

2.RSPB nahradí a převezme úkoly Skupiny pro politiku rádiového spektra (dále jen „RSGP“), která byla zřízena rozhodnutím Komise ze dne 11. června 2019.

3.RSBP sleduje cíle stanovené v článku 3 tohoto nařízení. Cílem RSPB je zejména zajistit jednotné provádění regulačního rámce pro rádiové spektrum a podporovat rozvoj politiky rádiového spektra na úrovni Unie.

4.RSPB vykonává své úkoly nestranně, transparentně a včas.

5.RSPB vychází z odborných znalostí dostupných v rámci vnitrostátních regulačních orgánů a ODN.

Článek 132

Úkoly RSPB na podporu Komise a dalších orgánů Unie

1.RSPB je nápomocný Komisi a poskytuje jí rady:

a)v otázkách politiky rádiového spektra v Unii;

b)v oblasti koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Unii;

c)vydáváním stanovisek k doporučením Komise týkajícím se harmonizovaného uplatňování ustanovení regulačního rámce pro elektronické komunikace v oblasti rádiového spektra, aniž je dotčena úloha BEREC;

d)v oblasti koordinace a spolupráce mezi Komisí, členskými státy a odpovídajícími příslušnými orgány v souvislosti s prováděním stávajících právních předpisů, programů a politik Unie v oblasti rádiového spektra;

e)případně v oblasti harmonizace podmínek týkajících se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra nezbytných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu.

2.RSPB je Komisi nápomocen:

a)při vytváření unijní strategie pro rádiové spektrum podle článku 17 a při sledování technického, hospodářského a společenského vývoje s cílem navrhnout aktualizace případného plánu Unie pro rádiové spektrum podle čl. 17 odst. 3;

b)v případě žádosti o přidělení rádiového spektra podané zúčastněnou stranou, pokud má záležitost vliv na politiku rádiového spektra, v souladu s článkem 19;

c)při stanovení příslušných společných podmínek oprávnění a případně při navrhování vhodného autorizačního postupu a podmínek udělení oprávnění v souladu s článkem 22;

d)při doporučování společných metodik pro stanovení ročních poplatků a vyvolávacích cen podle článku 29;

e)při přípravě společných autorizačních postupů podporujících investice a podmínek výběru pro oprávnění k využívání harmonizovaného rádiového spektra v souladu s čl. 30 odst. 10;

f)případně při stanovení podmínek spojených s všeobecným oprávněním v souladu s čl. 38 odst. 3;

g)při sestavování evropské tabulky přidělení družicových kmitočtů podle čl. 39 odst. 2;

h)při vymezování podmínek pro oprávnění a využívání různých pásem spektra v souladu s čl. 39 odst. 4;

i)při posuzování žádostí o unijní oprávnění v souladu s článkem 40;

j)při doporučování koordinovaného sdílení rádiového spektra mezi pozemním a družicovým využitím v souladu s čl. 45 odst. 4.

3.RSPB je rovněž nápomocen Komisi při přípravných pracích na návrzích Radě týkajících se přijetí rozhodnutí v souladu s čl. 218 odst. 9 SFEU, kterými se stanoví postoje, jež mají být jménem Unie zaujaty v mezinárodních organizacích příslušných v otázkách rádiového spektra.

4.V případě potřeby může Komise požádat RSPB o vydání stanovisek nebo zpráv, i pokud nejsou výslovně uvedeny v tomto článku.

5.RSPB ve vhodných případech vede konzultace se zainteresovanými stranami a umožní jim, aby své připomínky vyjádřily v přiměřené lhůtě s ohledem na složitost dané věci. Tyto konzultace se v rámci rozhodovacího procesu uskuteční co nejdříve. S výjimkou mimořádných okolností není doba konzultace kratší než 45 dní. Aniž je dotčen článek 169, RSPB výsledky takových veřejných konzultací zveřejní.

6.RSPB je na vyžádání nápomocen Radě a Evropskému parlamentu a poskytuje jim poradenství v oblasti strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Unii.

Článek 133

Úkoly RSPB na podporu příslušných vnitrostátních orgánů

1.RSPB je nápomocen příslušným vnitrostátním orgánům při vzájemné spolupráci a spolupráci s Komisí na podporu strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Unii, a to formou:

a)vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem za účelem provádění práva Unie, a to i shromažďováním osvědčených postupů, pokud jde o:

(I)nejvhodnější režim udělování oprávnění v souladu s čl. 21 odst. 5;

(II)autorizační postupy týkající se rádiového spektra a podmínky výběru v souladu s čl. 30 odst. 10;

b)usnadnění koordinace mezi členskými státy s cílem provádět právo Unie a přispívat k rozvoji jednotného trhu elektronických komunikací, a to i zlepšením sdílení informací, spolupráce a vzájemného učení mezi členskými státy;

c)koordinace přístupů členských států v oblasti výkonu práv na užívání rádiového spektra a zveřejňování zpráv a stanovisek k otázkám souvisejícím s rádiovým spektrem;

d)případně pořádání zasedání, na kterých mohou vnitrostátní regulační či jiné příslušné orgány na vyžádání projednat autorizační postupy a podmínky využívání rádiového spektra a vyměnit si názory a zkušenosti v této oblasti;

e)pořádání pravidelných diskusí s Komisí o různých strategických otázkách týkajících se rádiového spektra;

f)pořádání seminářů a slyšení se zástupci zúčastněných stran a akademické obce na téma technického, ekonomického a společenského vývoje v oblasti rádiového spektra.

2.RSPB je nápomocen příslušným orgánům a Komisi, pokud jde o:

a)poskytování systému poradenství při řešení jakýchkoli problémů nebo sporů týkajících se přeshraniční koordinace nebo přeshraničního škodlivého rušení mezi členskými státy nebo se třetími zeměmi a vydávání příslušných stanovisek v souladu s článkem 14;

b)sledování provádění národních plánů pro rádiové spektrum v souladu s čl. 17 odst. 5;

c)provádění sdílení spektra prostřednictvím přijímání pokynů v souladu s čl. 27 odst. 5;

d)určování pásem rádiového spektra, která mají být pokryta, a praktického uspořádání databází v souladu s čl. 28 odst. 2;

e)v souvislosti s podáváním žádostí a koordinací družicových systémů s ITU v souladu s článkem 37;

f)sledování souladu družicových systémů provozovaných na základě unijního oprávnění, posuzování případů jeho porušení a zajišťování odpovídající reakce na ně v souladu s článkem 43, včetně vydávání příslušných stanovisek;

g)sdílení informací o naléhavých opatřeních v souladu s čl. 44 odst. 3.

3.RSPB se účastní postupu pro jednotný trh s rádiovým spektrem v Unii podle článku 31 a předkládá připomínky a stanoviska, pokud tak stanoví toto nařízení.

Článek 134

Složení rady RSPB

1.Rada RSPB se skládá z jednoho člena z každého členského státu, zastupujícího orgán odpovědný za politiku rádiového spektra. Každý člen má hlasovací právo.

2.Členem rady jmenovaným každým členským státem je zástupce na vysoké úrovni s celkovou odpovědností za strategickou politiku rádiového spektra.

3.Komise se podílí na všech jednáních rady RSPB bez hlasovacího práva a je zastoupena na odpovídající vysoké úrovni.

4.Každý člen rady RSPB i Komise jmenuje náhradního zástupce, který jej zastupuje v době jeho nepřítomnosti.

5.Seznam se jmény a příslušností zástupců členů rady RSPB a jejich náhradníků je zveřejněn na internetových stránkách RSPB.

Článek 135

Funkce rady RSPB

1.Rada RSPB má tyto funkce:

a)plní regulační úkoly RSPB stanovené v článcích 132 a 133, tedy přijímá stanoviska a zprávy a šíří osvědčené postupy a při těchto činnostech se opírá o přípravnou práci pracovních skupin;

b)přijímá správní rozhodnutí týkající se vnitřní organizace práce RSPB, aniž jsou dotčena správní rozhodnutí týkající se organizace ODN;

c)přijímá dvouletý pracovní program RSPB uvedený v článku 141;

d)přijímá dvouletou zprávu o činnosti RSPB uvedenou v článku 142;

e)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů, jak je uvedeno v čl. 173 odst. 5, a to rovněž s ohledem na členy pracovních skupin;

f)v souladu s článkem 167 přijímá podrobná pravidla o právu na přístup k dokumentům, jež má RSPB v držení;

g)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v čl. 168 odst. 1;

h)dvoutřetinovou většinou svých členů přijímá svůj jednací řád, který zveřejňuje;

i)společně s ředitelem ODN schvaluje uzavření pracovních ujednání s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, jakož i s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi v souladu s čl. 166 odst. 1;

j)v koordinaci s ODN zřizuje pracovní skupiny a jmenuje jejich předsedy v souladu s článkem 140;

k)poskytuje poradenství řediteli ODN ohledně plnění úkolů tohoto úřadu souvisejících s RSPB.

2.Rada RSPB přezkoumá svůj jednací řád do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 136

Předseda a místopředsedové rady RSPB

1.Rada RSPB dvoutřetinovou většinou svých členů jmenuje z řad svých členů předsedu a místopředsedu.

2.Místopředseda vykonává povinnosti předsedy, pokud je tento nemůže plnit.

3.Funkční období předsedy je dvouleté a lze je jednou prodloužit. Jednací řád zajistí co největší kontinuitu v čele rady.

4.Předseda předkládá Evropskému parlamentu a Radě na jejich vyzvání zprávu o plnění úkolů RSPB.

7.4.HLAVA IV: SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A SPOLUPRÁCE MEZI BEREC A RSPB

Článek 137

Organizační struktura BEREC a RSPB

BEREC a RSPB se skládají z:

a)rady;

b)pracovních skupin.

Článek 138

Zasedání rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB

1.Předsedové rady BEREC a rady RSPB svolávají zasedání rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB a stanoví pořady jednání těchto zasedání, které se zveřejňují.

2.Řádná zasedání rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB se konají alespoň dvakrát ročně.

Mimořádná zasedání se svolávají z podnětu předsedy, na žádost nejméně tří jejích členů nebo na žádost Komise.

3.Ředitel ODN se účastní všech jednání, avšak bez hlasovacího práva.

4.Předsedové rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB mohou k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být důležitý.

5.Členům rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB a jejich náhradníkům mohou být v souladu s příslušným jednacím řádem nápomocni jejich poradci nebo jiní odborníci.

6.Pokud to Rada regulačních orgánů BEREC, případně rada RSPB považují za vhodné, mohou na svá zasedání pozvat příslušné zástupce z odvětví, a to pouze za účelem přednesení stanovisek.

7.Komise může požadovat, aby byla omezena účast na jednáních týkajících se citlivých a důvěrných záležitostí, které mají podle Komise silný unijní rozměr. Předseda může po dohodě s ředitelem ODN požádat o omezení účasti na jednáních týkajících se odolnosti nebo bezpečnosti případně potřebných k plnění úkolů podle tohoto nařízení.

8.ODN zajišťuje sekretariát pro radu regulačních orgánů BEREC a radu RSPB.

Článek 139

Pravidla hlasování

1.Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak.

Rozhodnutí rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB se zveřejňují a jsou v nich uvedeny výhrady kteréhokoli člena, pokud o to požádá.

2.Každý člen rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

V nepřítomnosti člena i náhradníka může být hlasovací právo přeneseno na jiného člena v souladu s podmínkami stanovenými v příslušném jednacím řádu.

Předseda může přenést své hlasovací právo kdykoli. Předseda se účastní hlasování, ledaže své hlasovací právo přenesl.

3.Příslušný jednací řád rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB podrobně stanoví postup při hlasování, včetně podmínek, za nichž může člen zastupovat jiného člena, usnášeníschopnosti a lhůt pro oznamování konání zasedání. Tento jednací řád také zajistí, aby členové rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB dostávali úplný pořad jednání a předlohy návrhů v dostatečném předstihu před každým zasedáním, a měli tak možnost navrhovat změny před hlasováním. Jednací řád může mimo jiné stanovit postup pro hlasování v naléhavých případech, písemný postup a další praktická opatření pro fungování rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB.

Článek 140

Pracovní skupiny

1.V odůvodněných případech mohou Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB po konzultaci s ODN zřídit pracovní skupiny k provádění svých pracovních programů.

2.Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB jmenují předsedy svých příslušných pracovních skupin, kteří v co největší míře zastupují různé vnitrostátní regulační orgány, členy RSPB a ODN.

3.Pracovní skupiny BEREC jsou otevřené účasti odborníků ze všech vnitrostátních regulačních orgánů. Pracovní skupiny RSPB jsou otevřené účasti všech členů RSPB. Odborníci z ODN a Komise mají právo účastnit se všech pracovních skupin. Zaměstnanci ODN rovněž přispívají k regulační činnosti pracovních skupin a poskytují jim administrativní podporu.

4.Odchylně od odstavce 3:

a)odborníci z Komise a dotčeného vnitrostátního regulačního orgánu se neúčastní pracovních skupin BEREC zřízených za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 124 odst. 1 písm. f);

b)odborníci z Komise a dotčeného příslušného vnitrostátního orgánu se neúčastní pracovních skupin RSPB a BEREC zřízených za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 133 odst. 3 a čl. 124 odst. 2 písm. b);

c)pracovní skupiny RSPB zřízené za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 132 odst. 3 se účastní pouze odborníci z orgánů členských států, Komise a ODN.

5.V pracovních skupinách BEREC, které jsou zřízeny k plnění úkolů souvisejících s pravomocemi svěřenými na vnitrostátní úrovni jiným příslušným orgánům, jsou k účasti přizváni odborníci z jiných příslušných orgánů oznámených podle čl. 115 odst. 3 a jejich stanoviska jsou zohledněna. Pokud se odborníci z jiných příslušných orgánů nemohou těchto zasedání zúčastnit, vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly názory těchto jiných příslušných orgánů zohledněny.

Příslušní předsedové rady regulačních orgánů a rady RSPB nebo předsedové pracovních skupin mohou v konkrétních případech, je-li to nezbytné, přizvat k účasti na zasedáních pracovních skupin jednotlivé odborníky uznávané jako odborně způsobilé v příslušné oblasti.

6.Pracovní skupiny budou obvykle rozpuštěny, jakmile splní své pověření.

7.Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB přijme svůj jednací řád, který stanoví praktická opatření pro fungování pracovních skupin.

Článek 141

Pracovní program

1.Po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a Komisí, jakož i s dalšími zúčastněnými stranami v souladu s čl. 122 odst. 10 a čl. 132 odst. 5 přijme Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB svůj dvouletý pracovní program do 31. prosince roku předcházejícího dvouletému cyklu.

2.Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB předají svůj roční pracovní program Evropskému parlamentu, Radě a Komisi neprodleně po jeho přijetí.

Článek 142

Dvouletá zpráva o činnosti

Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB přijmou příslušné dvouleté zprávy o své činnosti. Rada regulačních orgánů BEREC předá svou dvouletou zprávu o činnosti každý druhý rok do 15. června Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Článek 143

Spolupráce mezi BEREC a RSPB

1.BEREC a RSPB trvale a systematicky spolupracují v záležitostech společného zájmu, zejména v oblastech, v nichž se protíná regulace elektronických komunikací a politika rádiového spektra. Za tímto účelem BEREC a RSPB v případě potřeby zřídí společné pracovní skupiny, zajistí pravidelnou výměnu informací a odborných znalostí a koordinují své pracovní programy s cílem podpořit soudržnost právních předpisů a účinné provádění politiky.

2.Předseda rady regulačních orgánů BEREC a předseda rady RSPB se scházejí nejméně dvakrát ročně, aby určili otázky společného zájmu, které vyžadují úzkou a systematickou spolupráci mezi BEREC a RSPB. Předsedové předkládají svým radám návrhy na přijetí společných činností, včetně případných mechanismů strukturované spolupráce. Tyto otázky se zohlední při přípravě dvouletých pracovních programů BEREC a RSPB.

3.V případě potřeby se svolávají společná zasedání rady regulačních orgánů BEREC a rady RSPB, aby řešila otázky týkající se obou orgánů, a aby zajistila jednotné a soudržné regulační a politické přístupy.

7.5.HLAVA V: ÚŘAD PRO DIGITÁLNÍ SÍTĚ

7.5.1.KAPITOLA I: Úkoly a organizace Úřadu pro digitální sítě

Článek 144

Zřízení

Úřad pro digitální sítě nahrazuje Agenturu na podporu BEREC (dále jen „Úřad BEREC“), která byla zřízena nařízením (EU) 2018/1971, a je jejím nástupcem.

Článek 145

Obecný mandát Úřadu pro digitální sítě

1.Úřad pro digitální sítě jedná v mezích oblasti působnosti tohoto nařízení s cílem podpořit rozvoj jednotného trhu elektronických komunikací.

2.Při plnění svého mandátu ODN podporuje BEREC a je mu nápomocen při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, mimo jiné poskytováním technických odborných znalostí, analytických kapacit, koordinační podpory a operativní pomoci, aniž je dotčena nezávislost BEREC a jeho rozhodovací pravomoci. ODN rovněž aktivně podporuje RSPB a je mu nápomocen při plnění jeho úkolů, zejména tím, že zajišťuje úzkou koordinaci mezi politikou a regulací oblasti elektronických komunikací a rádiového spektra a usnadňuje strukturovanou spolupráci v případech, kdy se vyskytnou otázky společného významu.

3.ODN plní veškeré další úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením nebo jinými akty Unie, pokud jsou tyto úkoly slučitelné s jeho mandátem a přispívají k cílům uvedeným v článku 3.

Článek 146

Úkoly Úřadu pro digitální sítě

1.Úřad pro digitální sítě má tyto úkoly:

a)v souladu s článkem 140 poskytovat BEREC odborné, profesní, administrativní a logistické podpůrné služby při plnění jeho úkolů, včetně účasti na všech činnostech pracovních skupin a přispívání k nim;

b)shromažďovat údaje a informace od vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů a vyměňovat a předávat informace v souvislosti s úkoly, které byly BEREC svěřeny podle čl. 103 odst. 2 a článků 122 až 126;

c)na základě informací uvedených v písmenu b) vypracovávat pravidelné návrhy zpráv o konkrétních aspektech vývoje na unijním trhu elektronických komunikací, například zprávy o roamingu a srovnávací zprávy, které mají být předkládány BEREC;

d)v souladu s čl. 122 odst. 1 písm. b) šířit osvědčené regulační postupy mezi vnitrostátními regulačními a jinými příslušnými orgány;

e)napomáhat BEREC při vytváření a spravování registrů a databází v souladu s čl. 123 odst. 3 a informačního a komunikačního systému v souladu s článkem 172;

f)v souladu s čl. 47 odst. 4 zřídit a spravovat databázi celoevropských číslovacích zdrojů;

g)v souladu s čl. 122 odst. 10 napomáhat BEREC při vedení veřejných konzultací;

h)napomáhat při přípravě činnosti a poskytovat další administrativní podporu a podporu související s obsahem k zajištění hladkého fungování rady regulačních orgánů BEREC;

i)napomáhat na žádost rady regulačních orgánů BEREC při zřizování pracovních skupin, přispívat k regulační činnosti a poskytovat administrativní podporu za účelem zajištění řádného fungování skupin;

j)vypracovat plán v souladu s články 6 a 7;

k)v souladu s čl. 10 odst. 4 předávat oznámení uvedená v čl. 10 odst. 1 vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům s cílem usnadnit postup jednotného pasu;

l)v souladu s čl. 10 odst. 8 vést veřejně přístupnou unijní databázi oznámení podaných vnitrostátním regulačním orgánům;

m)v souladu s čl. 46 odst. 2 a 4 napomáhat Komisi při strategickém plánování číslovacích zdrojů v Unii a při určování možného využití číslovacích zdrojů pro přeshraniční nebo celoevropské služby a při vytváření číslovacího plánu Unie;

n)v souladu s čl. 47 odst. 3 spolupracovat s národními regulačními orgány při přidělování čísel a správě celoevropských číslovacích zdrojů;

o)v souladu s čl. 47 odst. 4 stanovit postup a systém pro poskytování informací;

p)v souladu s čl. 48 odst. 4 pomáhat vnitrostátním regulačním orgánům při koordinaci činností týkajících se číslovacích zdrojů s právem exteritoriálního použití;

q)v souladu s článkem 182 napomáhat BEREC při vypracování harmonizovaných šablon;

r)provádět další úkoly svěřené mu tímto nařízením nebo jinými právními akty Unie.

2.Do [dva roky po vstupu v platnost] a poté každý rok ODN zveřejní zprávu o pokroku na cestě k jednotnému trhu elektronických komunikací, v níž popíše zejména stav trhu, strukturu trhu a dopad opatření provedených podle tohoto nařízení na vnitřní trh, včetně následných účinků fúzí na trh. Před zveřejněním se návrh zprávy předloží BEREC a RSPB ke schválení. Tyto zprávy se zveřejňují.

Článek 147

Úkoly Úřadu pro digitální sítě na podporu RSPB

Úřad pro digitální sítě má tyto úkoly:

a)v souladu s článkem 140 poskytovat RSPB odborné, profesní, administrativní a logistické podpůrné služby při plnění jeho úkolů, včetně účasti na všech činnostech pracovních skupin a přispívání k nim;

b)shromažďovat údaje a informace od vnitrostátních příslušných orgánů a vyměňovat a předávat informace v souvislosti s úkoly, které byly RSPB svěřeny podle článků 132 a 133;

c)v souladu s čl. 132 odst. 5 napomáhat RSPB při vedení veřejných konzultací;

d)napomáhat při přípravě činnosti a poskytovat další administrativní podporu a podporu související s obsahem k zajištění hladkého fungování rady RSPB;

e)napomáhat na žádost rady RSPB při zřizování pracovních skupin, přispívat k regulační činnosti a poskytovat administrativní podporu za účelem zajištění řádného fungování skupin;

f)v souladu s čl. 22 odst. 4 na požádání napomáhat Komisi při provádění autorizačního postupu na úrovni Unie;

g)v souladu s čl. 22 odst. 5 působit jako jednotné kontaktní místo pro podávání žádostí a oznámení;

h)v souladu s článkem 28 zřizovat a spravovat dynamické databáze pro geolokalizaci a sledování možností využití rádiového spektra;

i)v souladu s čl. 31 odst. 9 vést záznamy o řízeních týkajících se unijního jednotného trhu s rádiovým spektrem;

j)v souladu s čl. 37 odst. 3 poskytovat podporu RSPB při koordinaci postoje Unie;

k)v souladu s čl. 38 odst. 2 druhým pododstavcem pomáhat Komisi při zpracování oznámení;

l)napomáhat Komisi a RSPB v postupu udělování unijního oprávnění v souladu s článkem 40 a na žádost Komise napomáhat Komisi při provádění výběrového řízení v souladu s přílohou VI;

m)v souladu s čl. 43 odst. 2 podporovat RSPB při poskytování pomoci Komisi při prověřování údajných porušení podmínek.

Článek 148

Právní subjektivita Úřadu pro digitální sítě

1.Úřad pro digitální sítě je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.ODN má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.ODN zastupuje jeho ředitel.

4.ODN nese výlučnou odpovědnost za výkon úkolů a pravomocí, které mu byly svěřeny.

5.Sídlo Úřadu pro digitální sítě je v Rize.

Článek 149

Organizační struktura Úřadu pro digitální sítě

Úřad pro digitální sítě se skládá z:

a)správní rady;

b)ředitele.

Článek 150

Složení správní rady

1.Správní rada je složena z osob, které jsou jmenovány jako členové rady regulačních orgánů BEREC, předsedy rady RSPB a z jednoho zástupce Komise. Každý člen správní rady má hlasovací právo.

Každý vnitrostátní regulační orgán oprávněný ke jmenování, jak je uveden v čl. 127 odst. 1 druhém pododstavci, může členem správní rady jmenovat jinou osobu, než je člen rady regulačních orgánů BEREC. Daná osoba musí být ředitelem vnitrostátního regulačního orgánu, členem jeho kolektivního orgánu nebo jejich náhradníkem.

2.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

Náhradníkem každého člena je osoba jmenovaná jako náhradník člena rady regulačních orgánů BEREC. Náhradníka má i zástupce Komise. Náhradníkem předsedy rady RSPB je místopředseda rady RSPB.

Každý vnitrostátní regulační orgán oprávněný ke jmenování, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 1 druhém pododstavci, může náhradníkem člena správní rady jmenovat jinou osobu, než je náhradník člena rady regulačních orgánů BEREC. Daná osoba musí být ředitelem vnitrostátního regulačního orgánu, členem jeho kolektivního orgánu, jejich náhradníkem nebo zaměstnancem vnitrostátního regulačního orgánu.

3.Členové správní rady nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani subjektu.

4.Aktualizovaný seznam členů správní rady a jejich náhradníků, spolu s jejich prohlášeními o vyloučení střetu zájmů se zveřejní.

Článek 151

Správní funkce správní rady

1.Správní rada vykonává tyto správní funkce:

a)zajišťuje, aby ODN plnil všechny úkoly, které mu byly svěřeny v souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím k potřebě zajistit řádnou podporu RSPB a plnit úkoly v souladu s články 146 a 147;

b)určuje obecné zaměření činností ODN a přijímá každoročně jednotný programový dokument ODN dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů, a to s přihlédnutím ke stanovisku BEREC a RSPB a po obdržení stanoviska Komise a v souladu s článkem 157;

c)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet ODN a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu ODN podle kapitoly II této hlavy;

d)schvaluje, zveřejňuje a posuzuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti Úřadu pro digitální sítě podle článku 161 a zasílá zprávu i své posouzení do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

e)přijímá finanční pravidla pro ODN v souladu s článkem 163;

f)přijímá strategii proti podvodům, jež odpovídá riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

g)přijímá vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Úřadu evropského veřejného žalobce;

h)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a pro jejich řešení, jak je uvedeno v čl. 173 odst. 5;

i)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v čl. 168 odst. 2;

j)v souladu s článkem 167 přijímá praktická opatření týkající se práva na přístup k dokumentům ODN;

k)přijímá svůj jednací řád;

l)schvaluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 166;

m)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie 83 v souladu s článkem 110 služebního řádu;

n)aniž je dotčeno rozhodnutí uvedené v odst. 2 prvním pododstavci, vykonává ve vztahu k zaměstnancům ODN pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

o)jmenuje ředitele a v příslušných případech prodlužuje jeho funkční období nebo jej odvolává z funkce v souladu s článkem 156;

p)s výhradou služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;

q)přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur ODN a o jejich potřebných změnách, a to s ohledem na potřeby činnosti ODN a na řádné rozpočtové řízení.

Pokud jde o první pododstavec písm. p), může ODN jmenovat téhož účetního jako jiný subjekt nebo orgán Unie. Zejména se mohou ODN a Komise dohodnout na tom, že účetní Komise bude působit i jako účetní ODN.

2.Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je případně přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je ředitel.

3.Správní rada stanoví svůj jednací řád do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 152

Předseda a místopředsedové správní rady

1.Předsedou a místopředsedy správní rady jsou osoby, které byly jmenovány do funkce předsedy a místopředsedů rady regulačních orgánů BEREC. Vztahuje se na ně stejné funkční období.

Odchylně od prvního pododstavce může správní rada dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů zvolit předsedou nebo místopředsedou jinou osobu z řad svých členů zastupujících členské státy. Jejich funkční období je stejné jako funkční období předsedy a místopředsedů rady regulačních orgánů BEREC.

2.Jeden z místopředsedů v souladu s jednacím řádem vykonává povinnosti předsedy, pokud je tento nemůže plnit.

3.Předseda správní rady předkládá Evropskému parlamentu a Radě na jejich vyzvání zprávu o plnění úkolů ODN.

Článek 153

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Ředitel ODN se účastní všech jednání, s výjimkou jednání týkajících se článku 156, bez hlasovacího práva.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Kromě toho svolá předseda mimořádná zasedání z vlastní iniciativy, na žádost Komise nebo na žádost nejméně tří ze svých členů.

4.Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

5.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jednacího řádu na zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.

6.Sekretariát správní rady zajišťuje ODN.

Článek 154

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Správní rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou svých členů, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak.

2.Pokud správní rada hlasuje o záležitostech souvisejících s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 a služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie, vyžaduje rozhodnutí kladný hlas zástupce Komise ve správní radě.

3.Každý člen má jeden hlas. V případě nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn náhradník.

4.Předseda může přenést své hlasovací právo kdykoli. Předseda se účastní hlasování, ledaže své hlasovací právo přenesl.

5.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Článek 155

Úkoly a povinnosti ředitele

1.Ředitel je právním zástupcem ODN a odpovídá za správní řízení ODN. Z výkonu své funkce je odpovědný správní radě.

2.Ředitel připravuje zasedání správní rady a poskytuje předsedovi rady regulačních orgánů BEREC a předsedovi rady RSPB pomoc s přípravou zasedání jejich příslušných subjektů.

3.Ředitel jedná při plnění svých úkolů nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, instituce, osoby nebo subjektu.

4.Ředitel předkládá Evropskému parlamentu a Radě na jejich vyzvání zprávu o plnění svých povinností.

5.Ředitel odpovídá za plnění úkolů ODN a postupuje podle pokynů rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB a správní rady. Ředitel odpovídá zejména za:

a)běžný provoz ODN;

b)přípravu práce správní rady a svou účast na práci správní rady bez hlasovacího práva;

c)provádění správních rozhodnutí přijatých radou regulačních orgánů BEREC, radou RSPB a správní radou;

d)přípravu jednotného programového dokumentu podle článku 157 a jeho předložení správní radě ke schválení po konzultaci s Komisí nejméně čtyři týdny před příslušným zasedáním správní rady;

e)pomoc radě regulačních orgánů BEREC a radě RSPB při přípravě jejich zpráv o činnosti podle článku 142;

f)pomoc radě regulačních orgánů BEREC a radě RSPB při přípravě jejich příslušných pracovních programů uvedených v článku 141;

g)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

h)vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti ODN uvedené v článku 161 a její předložení k posouzení a přijetí správní radě;

i)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování úřadu OLAF a podávání zpráv o pokroku alespoň jednou ročně správní radě;

j)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem prováděním účinných kontrol a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních opatření, včetně peněžitých sankcí;

k)vypracování strategie ODN pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

l)vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na ODN;

m)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů ODN a plnění jeho rozpočtu v souladu s článkem 158;

n)schválení, společně s radou regulačních orgánů BEREC, případně radou RSPB, uzavření pracovních ujednání s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie a s příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi v souladu s článkem 166.

6.Pod dohledem správní rady podniká ředitel nezbytné kroky, zejména pokud jde o přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování ODN v souladu s tímto nařízením.

7.Ředitel dále s předchozím souhlasem Komise, správní rady a dotčených členských států rozhoduje o tom, zda je pro efektivní a účinné plnění úkolů ODN nezbytné umístit jednoho nebo více zaměstnanců do jednoho nebo více členských států. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí ODN. Před přijetím takového rozhodnutí se ve víceletém programovém dokumentu uvedeném v článku 157 vymezí jeho dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet.

Článek 156

Jmenování ředitele

1.Ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec ODN v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Ředitele jmenuje správní rada v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení na základě zásluh, manažerských a administrativních dovedností a dovedností v oblasti řízení rozpočtu a dovedností a zkušeností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Jmenování je podmíněno kladným stanoviskem zástupce RSPB ve správní radě.

3.Seznam uchazečů nesmí být navržen pouze předsedou nebo místopředsedou samotným. Podrobnější pravidla upravující postup užšího výběru způsobilých uchazečů a postup hlasování stanoví jednací řád správní rady.

4.Před jmenováním se uchazeč vybraný správní radou dostaví na slyšení před příslušným výborem Evropského parlamentu.

5.Pro účely uzavření smlouvy s ředitelem zastupuje ODN předseda správní rady.

6.Funkční období ředitele je pětileté. V dostatečném předstihu před koncem tohoto období provede správní rada posouzení, v němž se zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy ODN. Toto posouzení se předává Komisi.

7.S výhradou kladného stanoviska RSPB může správní rada s ohledem na posouzení uvedené v odstavci 6 funkční období ředitele prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let. Ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na totéž pracovní místo.

8.Ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady, která jedná na návrh Komise nebo alespoň dvou třetin členů správní rady, a s výhradou kladného stanoviska rady RSPB. Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

7.5.2.KAPITOLA II: Rozpočet a plánování Úřadu pro digitální sítě

Článek 157

Roční a víceleté programy

1.Každý rok vypracuje ředitel návrh programového dokumentu, který obsahuje roční a víceleté plánování (dále jen „jednotný programový dokument“), v souladu s článkem 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí.

Správní rada do 31. ledna každého roku přijme návrh jednotného programového dokumentu a předloží jej Komisi s žádostí o vydání stanoviska. Návrh jednotného programového dokumentu se předkládá rovněž Evropskému parlamentu a Radě.

Správní rada následně jednotný programový dokument přijme, přičemž zohlední stanovisko Komise. Předá jednotný programový dokument, jakož i jeho případnou následnou aktualizovanou verzi Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se jednotný programový dokument považuje po přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.Roční programový dokument obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen, a to podle zásad sestavování rozpočtu a řízení podle činností uvedených v článku 164. Roční programový dokument musí být slučitelný s pracovním programem BEREC a RSPB, jak jsou uvedeny v článku 141, a s víceletým programovým dokumentem ODN uvedeným v odstavci 4 tohoto článku. Musí v něm být jasně uvedeno, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.

3.Správní rada v případě potřeby roční programový dokument změní s ohledem na přijetí konečného pracovních programů BEREC a RSPB podle článku 141 a kdykoli je BEREC, RSPB nebo ODN zadán nový úkol.

Každá podstatná změna ročního programového dokumentu se přijme stejným postupem jako původní roční programový dokument. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního programového dokumentu na ředitele.

4.Víceletý programový dokument stanoví celkové strategické plánování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 179.

5.Jednotný programový dokument ODN zahrnuje provádění strategie BEREC a RSPB pro vztahy s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jak je uvedeno v čl. 166 odst. 3, opatření související s touto strategií a upřesnění souvisejících zdrojů.

Článek 158

Sestavování rozpočtu

1.Ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů ODN (dále jen „návrh odhadu“) pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.

Informace obsažené v návrhu odhadu musí být v souladu s návrhem jednotného programového dokumentu uvedeného v čl. 157 odst. 1.

2.Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu přijme návrh odhadu příjmů a výdajů úřadu pro následující rozpočtový rok a zašle jej Komisi do 31. ledna každého roku.

3.Komise předkládá návrh odhadu Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

4.Komise na základě návrhu odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 SFEU.

5.Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky na příspěvek pro ODN.

6.Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst ODN.

7.Správní rada přijímá rozpočet ODN. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

8.Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet ODN, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

Článek 159

Skladba rozpočtu

1.Odhady všech příjmů a výdajů ODN se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu Úřadu pro digitální sítě.

2.Rozpočet ODN musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny ostatní zdroje, příjmy ODN tvoří jakákoli kombinace těchto zdrojů:

a)příspěvek Unie;

b)veškeré poplatky placené podniky za získání a udržování unijního oprávnění pro družicové vysílání, které mají být stanoveny prováděcím aktem Komise uvedeným v čl. 39 odst. 4, poplatky za práva na užívání celoevropských číslovacích zdrojů, které mají být stanoveny prováděcím aktem Komise uvedeným v čl. 46 odst. 4, poplatky za publikace a jakékoli jiné služby poskytované ODN;

c)jakékoli nepeněžité nebo dobrovolné finanční příspěvky členských států a třetích zemí nebo regulačních orgánů třetích zemí, které jsou příslušné v oblasti elektronických komunikací a které se účastní činnosti ODN, jak je stanoveno v článku 166.

4.Příjem, který ODN, nesmí ohrozit jeho neutralitu, nezávislost ani objektivnost.

5.Komise pravidelně přezkoumává výši poplatků uvedených v odst. 3 písm. b) na základě hodnocení a v případě potřeby upraví metodiku nebo výši těchto poplatků a způsob jejich úhrady.

6.Rozpočtový orgán v případě potřeby přehodnotí výši příspěvku Unie na základě vyhodnocení potřeb a s ohledem na výši poplatků.

7.Výdaje ODN zahrnují odměňování zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 160

Plnění rozpočtu

1.Rozpočet ODN plní ředitel.

2.Ředitel každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě veškeré důležité informace o zjištěních, která vyplynula z hodnotících postupů.

Článek 161

Souhrnná výroční zpráva o činnosti

Správní rada přijímá souhrnné výroční zprávy o činnosti v souladu s článkem 48 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, přičemž zohledňuje pokyny stanovené Komisí.

Článek 162

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.Účetní ODN předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.ODN předá do 31. března následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

3.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Úřadu pro digitální sítě vypracuje účetní ODN na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku ODN. Ředitel předloží konečnou účetní závěrku k vyjádření správní radě.

4.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce ODN.

5.Konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady předloží ředitel do 1. července každého následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.ODN zveřejní konečnou účetní závěrku do 15. listopadu následujícího roku v Úředním věstníku Evropské unie.

7.Ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září následujícího rozpočtového roku. Zároveň předloží tuto odpověď také správní radě.

8.Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 267 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 84 .

9.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 163

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná pro ODN. Uvedená pravidla se nesmějí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, ledaže je takové odchýlení vyžadováno pro provoz ODN a Komise s ním předem souhlasila.

Článek 164

Zaměstnanci Úřadu pro digitální sítě

1.Na zaměstnance ODN se vztahují služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu.

2.V souladu se zásadou řízení lidských zdrojů podle činností má ODN zaměstnance nezbytné k plnění svých povinností.

3.Počet zaměstnanců a odpovídající finanční zdroje se navrhují v souladu s čl. 157 odst. 2 a odst. 4 a čl. 158 odst. 1 a s přihlédnutím k článkům 146 a 147 a k veškerým dalším úkolům, jimiž ODN pověřují toto nařízení nebo jiné právní akty Unie, jakož i k potřebě dodržet předpisy použitelné na všechny decentralizované agentury Unie.

4.ODN může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří v něm nejsou zaměstnáni. Na tyto pracovníky se nevztahuje služební řád ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.

5.Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do ODN.

7.5.3.KAPITOLA III: Obecná ustanovení

Článek 165

Výsady a imunity

Na ODN a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 166

Spolupráce se subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení a plnění jeho úkolů, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a orgánů Unie, mohou BEREC, RSPB a ODN spolupracovat s institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem mohou BEREC, RSPB a ODN s výhradou předchozího schválení Komisí uzavírat pracovní ujednání. Z těchto ujednání nevyplývají žádné právní závazky.

2.Činnosti rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB, pracovních skupin a správní rady se mohou účastnit orgány třetích zemí, které mají primární odpovědnost v oblasti elektronických komunikací, případně politiky rádiového spektra, pokud tyto třetí země uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.

V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se vypracují pracovní ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob, jakým se budou tyto orgány dotčených třetích zemí podílet, aniž by měly hlasovací právo, na práci BEREC, RSPB a ODN, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách BEREC a RSPB, finančních příspěvcích a zaměstnancích ODN. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem.

3.V rámci dvouletého pracovního programu uvedeného v článku 141 přijmou Rada regulačních orgánů BEREC a rada RSPB strategie BEREC a RSPB pro vztahy s příslušnými institucemi, subjekty a poradními skupinami Unie, s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, pokud jde o záležitosti, které spadají do oblasti působnosti BEREC, případně RSPB. Komise, BEREC, RSPB a ODN uzavřou příslušné pracovní ujednání s cílem zajistit, aby BEREC, RSPB i ODN působily v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce.

Článek 167

Přístup k dokumentům a ochrana údajů

1.Na dokumenty, které mají BEREC, RSPB a ODN v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 85 .

2.Správní rada ODN v případě potřeby aktualizuje podrobná pravidla přijatá pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty v držení BEREC, RSPB a ODN. Za vyřizování žádostí o přístup k těmto dokumentům odpovídá ODN.

3.Na zpracovávání osobních údajů Úřadem pro digitální sítě se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 168

Transparentnost a komunikace

1.BEREC a RSPB, podporované ODN, mohou ve své oblasti působnosti vykonávat komunikační činnost z vlastního podnětu, a to v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými radou regulačních orgánů BEREC a radou RSPB. Přidělení zdrojů na tuto podporu pro komunikační činnosti v rámci rozpočtu ODN nesmí poškozovat účinné plnění úkolů BEREC uvedených v článku 122 až 126 a úkolů RSPB uvedených v článcích 132 a 133 nebo úkolů ODN uvedených v článcích 146 a 147.

2.Komunikační činnosti ODN se provádějí v souladu s příslušnými plány pro sdělování a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 169

Důvěrnost

1.Aniž je dotčen čl. 167 odst. 1 a čl. 171 odst. 2, nesdělují BEREC, RSPB ani ODN třetím osobám informace, které zpracovávají nebo které obdržely a pro které bylo odůvodněně vyžádáno zcela či částečně důvěrné zacházení.

2.Členové a další účastníci zasedání rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB, správní rady a pracovních skupin, ředitel, vyslaní národní odborníci a jiní pracovníci, kteří v ODN nejsou zaměstnáni, dodržují požadavky na důvěrnost údajů.

3.Rada regulačních orgánů BEREC, rada RSPB a správní rada stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel týkajících se důvěrnosti údajů, která jsou uvedena v odstavcích 1 a 2.

Článek 170

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

BEREC, RSPB a ODN přijmou své bezpečnostní předpisy rovnocenné bezpečnostním předpisům Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých informací nepodléhajících utajení, zejména předpisy o předávání, zpracovávání a uchovávání těchto informací, jak jsou obsaženy v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 86 a (EU, Euratom) 2015/444 87 . Alternativně mohou BEREC, RSPB nebo ODN rozhodnout o obdobném uplatňování pravidel Komise.

Článek 171

Výměna informací

1.Na základě odůvodněné žádosti BEREC, RSPB nebo ODN poskytnou Komise, vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány BEREC, RSPB nebo ODN včas a přesně veškeré informace, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají-li přístup k příslušným informacím a je-li žádost o informace vzhledem k povaze dotyčného úkolu nezbytná.

BEREC, RSPB nebo ODN mohou také požádat o předkládání těchto informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

2.Na základě odůvodněné žádosti Komise, členského státu nebo vnitrostátního regulačního či jiného příslušného orgánu poskytne BEREC, RSPB nebo ODN včas a přesně veškeré informace, které Komise, členský stát, vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán potřebují k plnění svých úkolů, a to na základě zásady loajální spolupráce. Komise, členský stát, vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán zajistí v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně nařízení (ES) č. 1049/2001, důvěrnost informací, které BEREC, RSPB nebo ODN považují za důvěrné. Zachování obchodního tajemství nebrání včasnému sdílení informací.

3.Před vyžádáním informací v souladu s tímto článkem a s cílem zabránit zdvojování povinností týkajících se podávání zpráv vezme BEREC, RSPB nebo ODN v úvahu veškeré existující relevantní informace, které jsou veřejně dostupné.

4.Nejsou-li informace vnitrostátními regulačními či jinými příslušnými orgány nebo členským státem zpřístupněny včas, mohou BEREC, RSPB nebo ODN zaslat odůvodněnou žádost buď jiným vnitrostátním regulačním a dalším příslušným orgánům dotčeného členského státu, nebo přímo příslušným podnikům poskytujícím sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení. BEREC, RSPB nebo ODN informují vnitrostátní regulační či jiné příslušné orgány, které neposkytly informace, o žádostech učiněných v souladu s prvním odstavcem.

Na žádost BEREC, RSPB nebo ODN jsou vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány nápomocny BEREC nebo RSPB při shromažďování informací.

5.Vnitrostátní regulační orgány a další příslušné orgány mají pravomoc vyžadovat od jiných odpovědných vnitrostátních orgánů nebo od podniků poskytujících sítě a služby elektronických komunikací, přiřazená zařízení nebo přiřazené služby předložení veškerých informací nezbytných k plnění úkolů podle tohoto článku.

Jiné odpovědné vnitrostátní orgány nebo podniky uvedené v prvním pododstavci poskytnou takové informace neprodleně na požádání, v souladu s požadovanými lhůtami a s požadovanou úrovní podrobnosti údajů.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány a další příslušné orgány měly pravomoc tyto žádosti o informace vymáhat ukládáním sankcí, které jsou vhodné, účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 172

Informační a komunikační systém

1.ODN zřídí a spravuje informační a komunikační systém alespoň s těmito funkcemi:

a)společnou platformou pro výměnu informací, která BEREC, RSPB, Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům a příslušným orgánům odpovědným za oblast rádiového spektra poskytuje informace nezbytné pro jednotné uplatňování regulačního rámce Unie pro elektronické komunikace;

b)zvláštním rozhraním pro přístup BEREC, RSPB, ODN, Komise a vnitrostátních regulačních orgánů a příslušných orgánů odpovědných za oblast rádiového spektra k žádostem o informace a oznamování těchto žádostí podle článku 171;

c)platformou pro včasné zjištění potřeby koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány a příslušnými orgány odpovědnými za oblast rádiového spektra.

2.Správní rada přijme technické a funkční specifikace a pro účely zavedení informačního a komunikačního systému uvedeného v odstavci 1. Správní rada zajistí, aby byl systém v souladu s právními předpisy týkajícími se práv duševního vlastnictví a splňoval požadovanou úroveň důvěrnosti.

Článek 173

Prohlášení o vyloučení střetu zájmů

1.Členové rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB, správní rady ODN, ředitel, vyslaní národní odborníci a jiní pracovníci, kteří nejsou zaměstnáni v ODN, učiní písemné prohlášení o závazcích a o existenci či neexistenci jakýchkoli přímých nebo nepřímých zájmů, které by mohly být považovány za zájmy ovlivňující jejich nezávislost.

2.Tato prohlášení se podávají při nástupu do funkce, musí být pravdivá a úplná a aktualizují se, kdykoli vyvstane riziko existence přímých nebo nepřímých zájmů, které by mohly ovlivnit nezávislost osoby podávající prohlášení.

3.Prohlášení, která učinili členové rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB, správní rady ODN a ředitel, se zveřejňují.

4.Členové rady regulačních orgánů BEREC, rady RSPB, správní rady ODN a pracovních skupin a další účastníci jejich zasedání, ředitel, vyslaní národní odborníci a jiní pracovníci, kteří nejsou zaměstnáni v ODN, učiní nejpozději na začátku každého zasedání pravdivé a úplné prohlášení o jakýchkoli zájmech, které by mohly být považovány za zájmy ovlivňující jejich nezávislost vzhledem k bodům na pořadu jednání, a neúčastní se jednání a hlasování o těchto bodech.

5.Rada regulačních orgánů BEREC, rada RSPB a Správní rada ODN stanoví pravidla pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení, a zejména praktická opatření týkající se uplatňování odstavců 1 a 2.

Článek 174

Boj proti podvodům

1.Do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] přistoupí Úřad pro digitální sítě k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 88 a přijme příslušná ustanovení použitelná pro všechny zaměstnance ODN podle vzoru stanoveného v příloze uvedené dohody.

2.Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od ODN obdrželi finanční prostředky Unie.

3.OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 89 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 90 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou ODN nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371. 

Článek 175

Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost ODN se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) má pravomoc rozhodovat na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené ODN.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí ODN v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Pro řešení všech sporů o náhradu škody uvedené v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči ODN se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.

Článek 176

Správní šetření

Činnost BEREC, RSPB a ODN podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 177

Jazykový režim

1.Na ODN se vztahuje nařízení č. 1 91 .

2.Překladatelské služby a veškeré další lingvistické služby potřebné pro fungování ODN, s výjimkou tlumočení, zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 92 .

Článek 178

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.Dohoda o sídle mezi Agenturou na podporu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací a vládou Lotyšské republiky ze dne 21. prosince 2020 může být přezkoumána po získání souhlasu správní rady.

2.Hostitelský členský stát poskytne pro zajištění hladkého a efektivního fungování ODN potřebné podmínky včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 179

Hodnocení

1.Do [60 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let provede Komise hodnocení v souladu s pokyny Komise, aby posoudila výsledky BEREC, RSPB a ODN ve vztahu k jejich cílům, mandátu, úkolům a umístění sídla. Hodnocení se zabývá zejména případnou potřebou změnit strukturu nebo mandát BEREC, RSPB a ODN a finančními důsledky takových změn.

2.Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování BEREC, RSPB nebo ODN již není odůvodněné s ohledem na cíle, mandát a úkoly, kterými byly pověřeny, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3.Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních vyplývajících z jejího hodnocení a tato zjištění zveřejní.

Článek 180

Přechodná ustanovení týkající se BEREC, nástupnictví RSPB vůči RSPG a nástupnictví Úřadu pro digitální sítě vůči Úřadu BEREC

1.Úřad pro digitální sítě je nástupcem Úřadu BEREC, který byl zřízen nařízením (EU) 2018/1971, pokud jde o veškeré vlastnictví, dohody, právní závazky, pracovní smlouvy, finanční závazky a povinnosti.

2.Tímto nařízením nejsou zejména dotčena práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu BEREC.

3.Od [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] vykonává funkci ředitele s funkcemi stanovenými v tomto nařízení ředitel jmenovaný na základě nařízení (EU) 2018/1971. Ostatní podmínky smlouvy ředitele se nemění.

4.Správní rada může rozhodnout o prodloužení funkčního období ředitele uvedeného v odstavci 3 tohoto článku o další období. Ustanovení čl. 156 odst. 6 a 7 se použijí obdobně. Funkční období ředitele nesmí v úhrnu překročit deset let.

5.Rada regulačních orgánů BEREC a správní rada uvedené v článcích 127 a 150 tohoto nařízení se skládají z členů Rady regulačních orgánů BEREC a správní rady uvedených v článcích 7 a 15 nařízení (EU) 2018/1971, dokud nebudou jmenováni noví zástupci, s výjimkou předsedy RSPG uvedeného v odstavci 8 tohoto článku, který se stane členem Správní rady Úřadu pro digitální sítě ode dne [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

6.Předsedové a místopředsedové rady regulačních orgánů BEREC a správní rady ODN, kteří byli jmenováni na základě nařízení (EU) 2018/1971, setrvají po zbytek svého jednoletého funkčního období ve funkci předsedy a místopředsedů rady regulačních orgánů BEREC podle článku 130 tohoto nařízení a ve funkci předsedy a místopředsedů správní rady uvedené v článku 152 tohoto nařízení.

7.Rada RSPB uvedená v článku 134 tohoto nařízení je složena z členů RSPG uvedených v článku 3 rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2019, dokud nebudou jmenováni noví zástupci.

8.Předseda a místopředsedové RSPG, kteří jsou ve funkci ke dni [datum podání žádosti], zůstávají ve funkci předsedy a místopředsedy rady RSPB až do konce svého funkčního období.

9.Pracovní ujednání vypracovaná podle čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1971 zůstávají pro BEREC a ODN v platnosti. Členové RSPG bez hlasovacích práv se stávají účastníky RSPB bez hlasovacích práv za předpokladu, že jsou vypracována pracovní ujednání v souladu s čl. 166 odst. 2 druhým pododstavcem tohoto nařízení.

8.ČÁST VIII – OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

8.1.HLAVA I: POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ, MAPOVÁNÍ A MECHANISMUS KONZULTACÍ

Článek 181

Poskytování informací

1.Podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací, přiřazená zařízení nebo přiřazené služby poskytnou veškeré informace, včetně finančních informací, které vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány, BEREC a RSPB potřebují k plnění svých úkolů a k zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo rozhodnutími či stanovisky přijatými v souladu s tímto nařízením. Pokud poskytnuté informace nepostačují k plnění jejich regulačních úkolů podle práva Unie, mají vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC a RSPB právo vyžádat si tyto informace od jiných příslušných podniků působících v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích, jakož i od jednotných informačních míst zřízených podle nařízení (EU) 2024/1309.

2.Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění úkolů stanovených tímto nařízením a musí být odůvodněná. Pokud vnitrostátní regulační orgány požadují od podniků poskytování informací uvedených v odstavci 1, informují je o konkrétním účelu, ke kterému budou informace použity. Podniky poskytnou požadované informace neprodleně a v každém případě ve stanovených lhůtách.

3.Vnitrostátní regulační orgány mohou požadovat, aby podniky poskytly informace týkající se všeobecného oprávnění a unijního oprávnění k využívání spektra družicovou komunikací, práv na užívání nebo zvláštních povinností, které jsou přiměřené a objektivně odůvodněné zejména pro účely:

a)systematického nebo individuálního ověřování dodržování podmínek nebo povinností stanovených v čl. 9 odst. 4, článcích 20, 21, 29, 38, 39, 49, 50, 51, 67, čl. 68 odst. 1, 69 a 77;

b)případ od případu prováděného ověřování plnění podmínek všeobecného oprávnění nebo povinností a podmínek práv a užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů při obdržení stížnosti nebo pokud má příslušný orgán jiné důvody domnívat se, že podmínka není splněna, nebo v případě šetření příslušného orgánu z vlastního podnětu;

c)předkládání žádostí o udělení práv na užívání a posuzování těchto žádostí;

d)zveřejňování srovnávacích přehledů kvality a ceny služeb ve prospěch spotřebitelů;

e)sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv či studií;

f)provádění analýz trhu pro účely tohoto nařízení, včetně údajů o navazujících nebo maloobchodních trzích přidružených k trhům, které jsou předmětem analýzy trhu, nebo s nimi souvisejících a účetních údajů o maloobchodních trzích od podniků označených jako podniky s významnou tržní silou;

g)zabezpečení efektivního využívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a jejich účelné správy;

h)vyhodnocování budoucího vývoje sítí nebo služeb, který by mohl mít dopad na velkoobchodní služby zpřístupňované konkurentům, jakož i informace o sítích elektronických komunikací a přiřazených zařízeních, které jsou rozčleněny na místní úrovni a dostatečně podrobné z hlediska územního pokrytí, o konektivitě dostupné koncovým uživatelům nebo pro provádění zeměpisného mapování podle článku 183;

i)odpovědi na odůvodněné žádosti BEREC nebo RSPB o informace.

j)Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) a písm. d) až i) nesmějí být požadovány před vstupem na trh, ani nesmějí být požadovány jako podmínka pro vstup na trh.

4.Vnitrostátní regulační orgán, v němž jsou sítě a služby poskytovány, může požádat příslušný orgán určený podle aktu o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení (EU) 2019/881, o ověření souladu s požadavky na bezpečnost dodavatelského řetězce IKT a o sdílení zjištění, pokud je takové ověření nezbytné pro účely posouzení souladu s podmínkami všeobecného oprávnění podle čl. 9 odst. 4 písm. d) a článku 20.

5.Pokud jde o práva na užívání rádiového spektra, týkají se informace uvedené v odstavci 3 především účinného a efektivního využívání rádiového spektra, jakož i dodržování jakýchkoli povinností týkajících se pokrytí a kvality služby spojených s právy na užívání rádiového spektra a jejich ověřování.

6.Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány nepodávají opakovaně žádosti o informace, které již podaly BEREC nebo RSPB podle odstavce 1 nebo 3 tohoto článku, pokud BEREC nebo RSPB obdržené informace těmto orgánům zpřístupnily.

7.Vnitrostátní regulační orgány vyžadují, aby poskytovatelé podávali zprávy o všeobecném oprávnění, právech na užívání a zvláštních povinnostech nejvýše jednou ročně.

Článek 182

Harmonizované žádosti o informace a podávání zpráv

1.Za účelem harmonizace žádostí o informace a podávání zpráv adresovaných podnikům podle čl. 181 odst. 1, 3 a 7 a v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a článkem 202 vydá BEREC do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] v úzké spolupráci s Komisí pokyny týkající se příslušných témat, včetně rozsahu, harmonogramu, četnosti a formátu žádostí o informace a podávání zpráv a postupů shromažďování informací. Pokyny rovněž obsahují šablony žádostí o informace a podávání zpráv.

2.RSPB případně vypracuje šablony žádostí o informace. Informace se vyžadují a předkládají v souladu s vypracovanými šablonami.

3.Komise může prostřednictvím prováděcího aktu harmonizovat metodiky shromažďování informací vnitrostátními regulačními orgány.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci se přijme postupem podle čl. 199 odst. 4.

4.Pokud se shromažďují informace o udržitelnosti podle čl. 3 odst. 1 písm. g), vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány nejprve získají přístup k informacím poskytnutým podniky podle jiných příslušných právních předpisů Unie. Pokud vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány dospějí k závěru, že tyto informace jsou pro splnění úkolů stanovených tímto nařízením nedostatečné, může BEREC aktualizovat pokyny uvedené v odstavci 1 tohoto článku tak, že stanoví shromažďování dalších potřebných údajů.

5.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány poskytují Komisi, po předložení odůvodněné žádosti, informace, které jsou pro ni nezbytné k plnění úkolů podle Smlouvy o fungování EU. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění těchto úkolů. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost uvedeného orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány. Komise zpřístupní poskytnuté informace v nezbytném rozsahu jinému takovému orgánu v jiném členském státě, ledaže ji orgán, který informace poskytuje, výslovně a odůvodněně požádá, aby tak nečinila.

6.S výhradou požadavků uvedených v odstavci 7 zajistí členské státy, aby informace předložené jednomu orgánu mohly být zpřístupněny jinému takovému orgánu v tomtéž nebo jiném členském státě, BEREC a RSPB na základě odůvodněné žádosti v případě, že je nezbytné umožnit oběma orgánům nebo BEREC nebo RSPB, aby mohly plnit své povinnosti podle práva Unie.

7.Pokud vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán považuje informace shromážděné podle čl. 181 odst. 1 a 3, včetně informací shromážděných v souvislosti se zeměpisným mapováním podle článku 183, za důvěrné podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o důvěrnosti informací, zajistí Komise, BEREC a jakékoli jiné dotčené orgány ochranu takové důvěrnosti. Komisi, BEREC a dalším dotčeným příslušným orgánům nesmí být bráněno ve včasném vzájemném sdílení informací pro účely přezkumu a sledování uplatňování tohoto nařízení a dohledu nad ním.

8.V souladu s vnitrostátními právními předpisy o veřejném přístupu k informacím a při dodržení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o obchodním tajemství a ochraně osobních údajů vnitrostátní regulační orgány zveřejňují informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu.

9.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejní podmínky veřejného přístupu k informacím uvedeného v odstavci 7, včetně postupů pro získání takového přístupu.

Článek 183

Zeměpisná mapování budování sítí

1.Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány provedou zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služeb širokopásmového připojení (dále jen „širokopásmové sítě“) do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté jej alespoň každé tři roky aktualizují.

2.Zeměpisné mapování zahrnuje mapování současného zeměpisného dosahu dostupnosti (připojitelné prostory), připravenosti (připojené prostory) a využívání (aktivované prostory, kde je služba v provozu a funkční) každé sítě elektronických komunikací, případně s rozlišením na obytný, podnikový a veřejný segment na jejich území, jak je nezbytné pro úkoly vnitrostátních regulačních nebo jiných příslušných orgánů podle tohoto nařízení. Zeměpisné mapování rovněž přispívá k uplatňování pravidel státní podpory, pokud jsou splněny příslušné požadavky.

3.Zeměpisné mapování zahrnuje prognózu dosahu širokopásmových sítí na území příslušného orgánu na období, které určí příslušný orgán, včetně alespoň gigabitovými sítěmi připojitelných prostor a případně připojených prostor. Zeměpisné mapování přispívá k mapování potřebnému pro uplatňování pravidel státní podpory, pokud jsou splněny příslušné požadavky.

4.Prognóza uvedená v odstavci 3 zahrnuje všechny relevantní informace, včetně informací o plánovaném zavedení alespoň gigabitových sítí jakýmkoli podnikem nebo veřejným orgánem. Za tímto účelem požadují vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány od podniků a veřejných orgánů, aby jim poskytovaly tyto informace v míře, v níž jsou dostupné a lze je poskytnout s přiměřeným úsilím.

5.Pokud jde o úkoly konkrétně přidělené tímto nařízením vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, rozhodne tento orgán, do jaké míry je vhodné spoléhat se zcela nebo zčásti na informace shromážděné v souvislosti s uvedenou prognózou.

6.Pokud zeměpisné mapování neprovádí vnitrostátní regulační orgán, provede se ve spolupráci s ním v rozsahu, v jakém to může být relevantní pro plnění jeho úkolů. Informace shromážděné v rámci zeměpisného mapování musí být na odpovídající úrovni místní podrobnosti, v případě potřeby až na úrovni adresy, musí obsahovat dostatečné informace o kvalitě služby, včetně alespoň rychlosti stahování a odesílání dat, o přenosovém médiu (bezdrátové nebo drátové připojení) a použité technologii, a musí být zpracovány v souladu s čl. 182 odst. 6.

7.Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou určit oblast s jasnými územními hranicemi, pro niž je na základě informací shromážděných podle odstavce 1 a na základě jakékoli prognózy vypracované podle téhož odstavce určeno, že po dobu trvání příslušné prognózy žádný podnik ani veřejný orgán nezavedl ani neplánuje zavést gigabitovou síť, ani neplánuje významně modernizovat či rozšířit svoji síť na gigabitovou síť. Určené oblasti vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zveřejní.

8.V určené oblasti mohou příslušné orgány vyzvat podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budování gigabitových sítí během doby trvání příslušné prognózy. Pokud na základě této výzvy některý podnik nebo veřejný orgán takový záměr oznámí, příslušný orgán může požádat ostatní podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budovat v určené oblasti gigabitové sítě. Příslušný orgán upřesní, jaké informace musí být v těchto podáních uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je přinejmenším obdobná zvažované úrovni z každé prognózy podle odstavce 1.

9.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány shromažďují údaje účinným, pokud možno automatizovaným, objektivním, transparentním a nediskriminačním postupem, ze kterého není žádný podnik předem vyloučen. 

10.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány a místní, regionální a celostátní orgány odpovědné za přidělování veřejných prostředků na budování sítí elektronických komunikací, za navrhování vnitrostátních plánů na širokopásmové připojení, za vymezení povinností týkajících se pokrytí spojených s právy na užívání rádiového spektra a za ověřování dostupnosti služeb spadajících do povinnosti univerzální služby na jejich území zohlednily výsledky zeměpisného mapování a všech určených oblastí v souladu s odstavci 1, 2 a 3. Pro účely přidělování veřejných finančních prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací se zohlední výsledky zeměpisných mapování a všechny určené oblasti podle odstavců 1, 2 a 3, pokud jsou relevantní a vhodné pro plnění povinností vyplývajících z uplatňování pravidel státní podpory. Orgány, které zeměpisné mapování provádějí, poskytují uvedené výsledky s výhradou, že přijímající orgán zajistí stejnou úroveň důvěrnosti a ochrany obchodního tajemství jako orgán, který informaci poskytl, a informují strany, jež dané informace poskytly. Uvedené výsledky jsou na požádání a za stejných podmínek rovněž zpřístupněny BEREC a Komisi.

11.Pokud nejsou relevantní informace dostupné na trhu, příslušné orgány zajistí, aby údaje ze zeměpisných mapování, které nepodléhají obchodnímu tajemství, byly přímo dostupné v souladu se směrnicí (EU) 2019/1024, aby bylo možné je opakovaně použít. Uvedené orgány rovněž zpřístupní informační nástroje, které umožní koncovým uživatelům určit dostupnost připojení v různých oblastech, a to v té míře, v jaké to koncovým uživatelům pomůže při výběru operátora nebo poskytovatele služeb, pokud takové nástroje nejsou na trhu dostupné.

12.Vnitrostátní regulační orgán analyzuje výsledky informací shromážděných v rámci zeměpisného mapování podle tohoto článku a rozhodne, zda je třeba provést přezkum trhu ve smyslu článků 72 a 73. Vnitrostátní regulační orgán zveřejní výsledky této analýzy ve formě zprávy.

13.V období přechodu na optická vlákna zahrnuje zpráva uvedená v odstavci 12 tohoto článku analýzu informací týkajících se zeměpisných mapování, jakož i analýzu informací shromážděných podle článku 181 nebo jiných dostupných zdrojů, pokud jde o ceny a kvalitu služeb dostupných prostřednictvím kovových sítí a ceny optických sítí. Zpráva se použije k posouzení podmínek udržitelnosti stanovených v článku 57. První zpráva bude zveřejněna nejpozději dne [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 184

Mechanismus konzultací a transparentnosti

1.S výjimkou případů, na které se vztahují články 86, 188 nebo 189, pokud mají vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány v úmyslu přijmout opatření podle tohoto nařízení, nebo pokud mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 16 odst. 1 a 2, která mají výrazný dopad na relevantní trh, poskytnou zainteresovaným stranám příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky, a to s ohledem na složitost problematiky a v každém případě ve lhůtě, která není kratší než 30 dnů.

2.Pro účely článku 31 tohoto nařízení příslušné orgány informují Komisi, RSPB, BEREC a příslušné orgány ostatních členských států v okamžiku zveřejnění o každém návrhu opatření, které spadá do oblasti působnosti srovnávacího nebo konkurenčního výběrového řízení podle čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení a týká se využívání harmonizovaného rádiového spektra s cílem umožnit jeho využívání pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby.

3.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejní své vnitrostátní konzultační postupy prostřednictvím jednotného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

4.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejní výsledky konzultačního postupu, s výjimkou případů důvěrných informací podle unijních a vnitrostátních pravidel týkajících se obchodních tajemství.

Článek 185

Konzultace se zainteresovanými stranami

1.Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zohledňují názory koncových uživatelů, zejména spotřebitelů a koncových uživatelů se zdravotním postižením, výrobců a podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací, v záležitostech týkajících se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením, zejména pokud tyto služby mají výrazný dopad na trh.

2.Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvoří konzultační mechanismus přístupný koncovým uživatelům se zdravotním postižením, který zajistí, že při jejich rozhodování o otázkách týkajících se práv koncových uživatelů a spotřebitelů v souvislosti s veřejně dostupnými službami elektronických komunikací budou náležitě zohledněny zájmy spotřebitelů v oblasti elektronických komunikací.

3.Zainteresované strany mohou podle pokynů vydaných příslušnými orgány v případné v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvářet mechanismy zahrnující spotřebitele, skupiny uživatelů a poskytovatele služeb, aby zlepšily obecnou kvalitu poskytování služeb, mimo jiné vyvíjením a sledováním kodexů chování a provozních norem.

4.Aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla, jež jsou v souladu s právními předpisy Unie prosazujícími cíle kulturní a mediální politiky, jako například kulturní a jazykovou rozmanitost a pluralitu médií, příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohou podporovat spolupráci mezi podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací a odvětvími, jež mají zájem na podpoře zákonného obsahu v sítích a službách elektronických komunikací. Tato spolupráce může rovněž zahrnovat koordinaci informací ve veřejném zájmu poskytnutých podle článku 105.

8.2.HLAVA II: HARMONIZAČNÍ POSTUPY

Článek 186

Harmonizační postupy

1.Pokud Komise zjistí, že by rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v tomto nařízení vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány mohlo vytvářet překážku pro vnitřní trh, může přijmout doporučení nebo s výhradou odstavce 3 tohoto článku přijmout formou prováděcího aktu rozhodnutí k zajištění harmonizovaného uplatňování tohoto nařízení a ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 3, přičemž zohlední stanovisko BEREC nebo v relevantních případech stanovisko RSPB.

2.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při plnění svých úkolů v nejvyšší míře zohledňují doporučení uvedená v odstavci 1. Pokud se vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.

3.Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 zahrnují pouze určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:

a)nekonzistentního uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací při uplatňování článků 72 a 73, jehož výsledkem jsou překážky bránící vnitřnímu trhu; tato rozhodnutí se nevztahují na konkrétní oznámení vydaná vnitrostátními regulačními orgány na základě článku 85; v takovém případě může Komise předložit návrh rozhodnutí:

(I)nejdříve dva roky po přijetí doporučení Komise, které se týká stejné problematiky;

(II)pouze s ohledem na stanovisko BEREC k důvodům pro přijetí takového rozhodnutí, které BEREC poskytne do tří měsíců od podání žádosti Komise;

b)přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.

4.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

5.BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.

6.Pokud Komise nepřijme doporučení ani rozhodnutí do jednoho roku ode dne, kdy BEREC přijalo stanovisko, podle něhož vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány plní regulační úkoly uvedené v tomto nařízení rozdílně a tyto rozdíly by mohly vytvořit překážky na vnitřním trhu, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.

Pokud Komise přijala doporučení podle odstavce 1 tohoto článku, avšak nejednotné plnění úkolů vytvářející překážky na vnitřním trhu přetrvává i dva roky poté, Komise s výhradou odstavce 3 tohoto článku přijme prostřednictvím prováděcích aktů přijatých postupem podle čl. 199 odst. 4 rozhodnutí s cílem řešit otázky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Pokud Komise nepřijme rozhodnutí během dalšího roku od přijetí doporučení na základě druhého pododstavce odstavce 1, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.

Článek 187

Normalizace

1.Komise vypracuje a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam nezávazných norem nebo technických specifikací sloužících jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a přiřazených služeb. V případě potřeby může Komise po konzultaci s výborem zřízeným směrnicí (EU) 2015/1535 podle článku 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 93 požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování norem.

2.Členské státy podporují používání norem nebo technických specifikací podle odstavce 1 pro poskytování služeb, technických rozhraní nebo síťových funkcí v míře nezbytně nutné k zajištění interoperability služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a identifikátorů a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

3.V případě, že nejsou normy nebo technické specifikace zveřejněny podle odstavce 1, podporují členské státy používání norem nebo technických specifikací přijatých evropskými normalizačními organizacemi. Pokud takové normy nebo specifikace neexistují, podpoří členské státy uplatňování mezinárodních norem nebo doporučení přijatých ITU, Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

4.V případě, že mezinárodní normy již existují, podporují členské státy evropské normalizační organizace v tom, aby tyto normy nebo jejich příslušné části používaly jako základ pro normy, které vypracovávají, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo jejich příslušné části byly neúčinné. Pokud je to proveditelné, nesmí normy nebo technické specifikace uvedené v odstavci 1 nebo v tomto odstavci bránit v přístupu, který může být požadován podle tohoto nařízení.

5.Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly odpovídajícím způsobem provedeny, v důsledku čehož není možno zajistit interoperabilitu služeb v jednom nebo ve více členských státech, lze použití takových norem nebo specifikací učinit povinným podle postupu stanoveného v odstavci 6, v míře nezbytně nutné k zajištění takové interoperability a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

6.Pokud má Komise v úmyslu učinit uplatňování určitých norem nebo technických specifikací povinným, zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a vyzve všechny dotčené strany k předložení připomínek. Komise učiní uplatňování příslušných norem nebo technických specifikací povinným prostřednictvím prováděcích aktů, a to tak, že je uvede jako závazné normy nebo závazné technické specifikace v seznamu norem nebo technických specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.

7.Pokud se Komise domnívá, že normy nebo technické specifikace podle odstavce 1 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme je ze seznamu norem nebo technických specifikací podle odstavce 1.

8.Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 6 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme tyto normy nebo specifikace prostřednictvím prováděcích aktů ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.

9.Prováděcí akty uvedené v odstavcích 6 a 8 tohoto článku se přijímají postupem podle čl. 199 odst. 4.

10.Tento článek se nevztahuje na žádné základní požadavky, specifikace rozhraní nebo harmonizované normy, na které se vztahuje směrnice 2014/53/EU.

8.3.HLAVA III: ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 188

Mimosoudní řešení sporů

1.Vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán, který je odpovědný za uplatňování článků 95, 96, 97, 98 a 100 tohoto nařízení, nebo alespoň jeden nezávislý subjekt s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti uplatňování těchto článků, bude uveden na seznamu jako subjekt alternativního řešení sporů v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU s cílem řešit spory mezi poskytovateli a spotřebiteli, případně mikropodniky a malými podniky, v rámci mandátu relevantního subjektu, které vyplynou podle tohoto nařízení a které se týkají plnění smluv.

2.Aniž je dotčena směrnice 2013/11/EU, pokud se takové spory týkají účastníků sporů v různých členských státech, příslušné subjekty uvedené v odstavci 1 koordinují své úsilí s cílem vyřešit spor.

3.Poskytovatelé služeb přístupu k internetu zavedou transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů týkajících se práv a povinností stanovených v článku 93 a stížností spotřebitelů, mikropodniků a neziskových organizací týkajících se práv stanovených v oddíle 5 přílohy III.

Článek 189

Řešení sporů mezi podniky

1.V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle tohoto nařízení mezi poskytovateli veřejných sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení, nebo mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě a poskytovateli přiřazených zařízení, vydá dotčený vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu na základě jasných a účinných postupů, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců. Všechny strany plně spolupracují s vnitrostátním regulačním orgánem.

2.Při řešení sporu přijme vnitrostátní regulační orgán rozhodnutí směřující k dosažení obecných cílů stanovených v článku 3. Jakékoli povinnosti, které uloží vnitrostátní regulační orgán podnikům při řešení sporu, musí být v souladu s tímto nařízením.

3.Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpřístupní veřejnosti, a to s přihlédnutím k požadavkům na zachování obchodního tajemství. Vnitrostátní regulační orgán poskytne dotčeným stranám úplné odůvodnění rozhodnutí.

4.Postup uvedený v odstavcích 1, 2 a 3 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.

Článek 190

Řešení přeshraničních sporů

1.V případě sporu v oblasti působnosti tohoto nařízení mezi podniky z různých členských států se použijí odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku. Uvedená ustanovení se nepoužijí na spory, které se týkají koordinace rádiového spektra podle článku 14.

2.Každá strana může předložit spor příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Má-li spor vliv na obchod mezi členskými státy, příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo vnitrostátní regulační orgány oznámí spor BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 3.

3.Pokud bylo takové oznámení učiněno, BEREC vydá stanovisko, v němž vyzve dotčený vnitrostátní regulační orgán nebo dotčené vnitrostátní regulační orgány, aby podnikly konkrétní kroky k řešení sporu nebo se zdržely jednání, a to v nejkratším možném termínu, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců.

4.Předtím, než podniknou jakékoli kroky k řešení sporu, vyčkají příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány stanoviska BEREC. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba jednat, může jakýkoli příslušný vnitrostátní regulační orgán na žádost zúčastněných stran nebo z vlastní iniciativy přijmout předběžná opatření.

5.Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán uloží podniku v rámci řešení sporu, musí být v souladu s tímto nařízením, musí zohledňovat stanovisko vydané BEREC a musí být přijaty do jednoho měsíce od vydání tohoto stanoviska.

6.Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.

8.4.HLAVA IV: SPOLUPRÁCE V RÁMCI EKOSYSTÉMU

Článek 191

Pokyny k usnadnění spolupráce v rámci ekosystému

1.Do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí zveřejní pokyny na pomoc poskytovatelům sítí elektronických komunikací a dalším podnikům působícím v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích při uplatňování odvětvových postupů a při usnadňování spolupráce v technických a obchodních záležitostech souvisejících s poskytováním služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti účinným, ekonomicky udržitelným a spolehlivým způsobem, jakož i v souvislosti s poskytováním inovativních produktů a služeb ve prospěch koncových uživatelů. Tyto pokyny se týkají záležitostí mimo oblast působnosti povinností podle tohoto nařízení, které mají vliv na poskytování služeb elektronických komunikací nebo služeb informační společnosti.

2.BEREC s podporou ODN podporuje účinnou spolupráci mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací a podniky působícími v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích a zajišťuje, aby tato spolupráce byla v souladu s pokyny uvedenými v odstavci 1. BEREC usnadňuje soudržné uplatňování těchto pokynů, podporuje rozvoj společných technických a obchodních postupů a sleduje jejich účinky na poskytování služeb elektronických komunikací a služeb informační společnosti účinným, ekonomicky udržitelným a spolehlivým způsobem.

Článek 192

Nástroj pro dobrovolné smírné urovnání sporů

1.Na žádost poskytovatelů sítí elektronických komunikací nebo jiných podniků působících v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích nabídnou vnitrostátní regulační orgány jednání ke smírnému urovnání sporu mezi dvěma poskytovateli sítí elektronických komunikací nebo mezi takovým poskytovatelem a jiným podnikem působícím v odvětví elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích, který se týká technických a obchodních ujednáních podléhajících pokynům uvedeným v čl. 191 odst. 1. Jednání ke smírnému urovnání sporu svolává vnitrostátní regulační orgán strany, která podala žádost o smírné urovnání, pokud se strany nedohodnou jinak.

2.Do jednoho týdne od podání žádosti o dobrovolné smírné urovnání sporu informuje vnitrostátní regulační orgán BEREC o prvcích dané věci. Do dvou měsíců od podání žádosti vydá BEREC stanovisko k prvkům věci a možnostem účinné spolupráce v souladu s pokyny uvedenými v článku 191.

3.Vnitrostátní regulační orgán uvedený v odstavci 1 tohoto článku svolá ve spolupráci s BEREC schůzku stran nejpozději do tří měsíců od podání žádosti o nástroj pro dobrovolné smírné urovnání sporů.  Nejpozději do jednoho měsíce po jednání vnitrostátní regulační orgán s přihlédnutím ke stanovisku BEREC poskytne písemný záznam jednání, který obsahuje i tyto informace:

a)názory zúčastněných stran;

b) možné další kroky;

c)prvky dohody, pokud jsou relevantní a pokud se jednání účastnily obě strany;

d)možnosti navržené vnitrostátním regulačním orgánem pro účinnou spolupráci, pokud se jednání účastnily obě strany a nebylo dosaženo dohody.

Článek 193

Podávání zpráv a přezkum fungování spolupráce v rámci ekosystému

Do [24 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení a každé dva roky poté] zveřejní BEREC zprávu o účincích uplatňování pokynů uvedených v čl. 191 odst. 1 na účinnou spolupráci v rámci ekosystému, jakož i o fungování nástroje pro dobrovolné smírné urovnání sporů podle článku 192.

Do [36 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] Komise s ohledem na zprávu BEREC uvedenou v odstavci 1 přezkoumá fungování spolupráce v rámci ekosystému.

8.5.HLAVA V: DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ A PRÁVO NA OOPRAVNÝ PROSTŘEDEK

Článek 194

Změna práv a povinností vyplývajících z všeobecného oprávnění a individuálních oprávnění pro vzácné zdroje

1.Práva, podmínky a postupy týkající se všeobecného oprávnění, práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo práv na instalování zařízení lze měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů.

2.Kromě případů, kdy jsou navrhovány pouze menší změny, s nimiž držitel práv nebo všeobecného oprávnění souhlasil, se záměr učinit takové změny oznamuje v dostatečném předstihu. Držitelům práv nebo všeobecného oprávnění a dalším zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, je poskytnuta dostatečná doba k vyjádření názorů na navrhované změny. Tato doba činí nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností. Příslušné vnitrostátní orgány změny zveřejní spolu s jejich odůvodněním.

Článek 195

Omezení nebo odnětí práv

1.Aniž je dotčen čl. 196 odst. 10 a 11, příslušné orgány neomezí ani neodejmou práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, která jsou udělena na dobu určitou, před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů podle odstavce 2 tohoto článku a případně v souladu s články 20, 21 nebo 50 a podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se odškodnění za odejmutí práv.

2.Příslušné orgány mohou omezit nebo odejmout práva na užívání rádiového spektra jiná než ta, která byla udělena na dobu neurčitou, pokud je to nutné k zajištění účinného a efektivního využívání rádiového spektra nebo k provedení technických harmonizačních opatření přijatých podle článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES. Každé takové rozhodnutí musí být založeno na předem stanovených a jasně vymezených postupech podle vnitrostátního práva v souladu se zásadami proporcionality a nediskriminace. Pokud byla práva na užívání přidělena na dobu určitou, mají držitelé práv, není-li při udělení práva stanoveno jinak, právo na přiměřenou náhradu přímých nákladů na migraci nebo nové přidělení spektra v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3.Změna ve využívání rádiového spektra v důsledku uplatnění čl. 16 odst. 1 nebo 2 sama o sobě odnětí práva na užívání rádiového spektra neospravedlňuje.

4.Případný záměr omezit nebo odejmout práva na základě všeobecného oprávnění nebo individuální práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů bez souhlasu držitele práv podléhá konzultaci zúčastněných stran podle článku 185.

Článek 196

Dodržování podmínek všeobecného oprávnění a povinností a podmínek práv na užívání rádiového spektra, číslovacích zdrojů, zvláštních povinností a opatření pro případ nedodržení

1.Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány sledují dodržování podmínek všeobecného oprávnění podle čl. 9 odst. 4, povinností a podmínek práv na užívání rádiového spektra podle článků 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 29, 33 a 34, číslovacích zdrojů podle článků 46, 49 a 50 a dodržování zvláštních povinností uvedených v části V a provádějí dohled na dodržováním uvedených povinností.

2.Příslušné regulační orgány a jiné příslušné orgány mají pravomoc požadovat od podniků, na které se vztahuje všeobecné oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, aby v souladu s článkem 181 poskytly veškeré informace nutné pro ověření plnění podmínek všeobecného oprávnění nebo povinností a podmínek týkajících se práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v části V.

3.Pokud příslušný orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek všeobecného oprávnění nebo povinností a podmínek týkajících se práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v části V neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu možnost vyjádřit se v přiměřené lhůtě.

4.Příslušný orgán musí mít pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 3 buď okamžitě, nebo v rámci přiměřené časové lhůty ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.

V této souvislosti mají příslušné orgány pravomoc ukládat:

a)ve vhodných případech odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce se zpětným účinkem;

b)příkazy k ukončení nebo odložení poskytování služby nebo balíčku služeb, které by vedly k značnému narušení hospodářské soutěže, do dosažení souladu s přístupovými povinnostmi uloženými na základě analýzy trhu podle článku 73.

Příslušné orgány sdělí opatření a jejich odůvodnění dotyčnému podniku neprodleně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž má podnik opatření splnit.

5.Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí, v nezbytných případech včetně pokut a předem stanovených nebo periodických sankcí jiné než trestněprávní povahy, za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo jakéhokoli závazného rozhodnutí přijatého Komisí, vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánem na základě tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

6.Bez ohledu na odstavce 3 a 4 tohoto článku členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 181 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) nebo b) a povinností transparentnosti v přiměřené lhůtě, kterou stanovil příslušný orgán.

7.V souvislosti s postupem uvedeným v čl. 183 odst. 8 stanoví členské státy sankce pouze v případě, že podnik nebo veřejný orgán vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytl zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

8.Při stanovování výše pokut nebo periodických sankcí, které mají být uloženy podniku nebo veřejnému orgánu za to, že vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytl v souvislosti s postupem uvedeným v čl. 183 odst. 8 zavádějící, chybné nebo neúplné informace, se zohlední mimo jiné skutečnost, zda jednání podniku nebo veřejného orgánu mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací daný podnik nebo veřejný orgán vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.

9.V případě závažného porušení nebo opakovaných porušení podmínek všeobecného oprávnění nebo povinností a podmínek týkajících se práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v části V, ve kterém opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, nejsou úspěšná, členské státy zmocní vnitrostátní regulační orgány, aby zabránily podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo aby pozastavily či odejmuly daná práva na užívání. Tyto sankce lze uložit za dobu, po kterou porušení podmínek trvalo, i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.

10.Na žádost příslušného orgánu určeného podle aktu o kybernetické bezpečnosti, který má nahradit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881, po vyčerpání opatření k nápravě nesouladu podle aktu o kybernetické bezpečnosti vnitrostátní regulační orgán v místě zajišťování sítí a poskytování služeb odejme právo zajišťovat sítě a poskytovat služby na základě všeobecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání rádiového spektra podle čl. 9 odst. 4 písm. d) a článku 20 v případech, kdy poskytovatel nesplňuje požadavky na bezpečnost dodavatelského řetězce IKT podle aktu o kybernetické bezpečnosti. 

11.Bez ohledu na odstavce 3, 4 a 9 tohoto článku a aniž je dotčen článek 39 týkající se unijního oprávnění k využívání rádiového spektra pro družicové služby, může příslušný orgán přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace před přijetím konečného rozhodnutí, pokud má důkaz o porušení podmínek všeobecného oprávnění, povinností a podmínek spojených s právy na užívání rádiového spektra pro družicové služby a číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v části V, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo dalším uživatelům rádiového spektra. Příslušný orgán poskytne dotčenému podniku možnost vyjádřit se a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit, pokud však nebyly ukončeny postupy pro vymáhání plnění podmínek, mohou být tato opatření prodloužena až o další tři měsíce.

Článek 197

Právo na opravný prostředek

1.Každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací či přiřazená zařízení, který je dotčen rozhodnutím příslušného orgánu, má právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách a je chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí.

2.Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí příslušného orgánu.

3.Pokud subjekt rozhodující o opravném prostředku uvedený v odstavci 1 nemá charakter soudu, odůvodní vždy své rozhodnutí písemně. Navíc v takovém případě podléhá jeho rozhodnutí soudnímu přezkumu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování EU.

4.Členské státy zajistí účinnost mechanismu pro opravné prostředky.

8.6.HLAVA VI: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 198

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 3, čl. 39 odst. 4 písm. f), čl. 82 odst. 1, čl. 103 odst. 5, čl. 106 odst. 8 a článku 114 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 22 odst. 3, čl. 82 odst. 1, čl. 103 odst. 5, čl. 106 odst. 8 a článku 114 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 22 odst. 3, čl. 82 odst. 1, čl. 103 odst. 5, čl. 106 odst. 8 a článku 114 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 199

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Komunikační výbor zřízený směrnicí (EU) 2018/1972. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.V případě prováděcích aktů uvedených v čl. 14 odst. 8, čl. 17 odst. 3 a čl. 45 odst. 3 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 200

Výměna informací

1.Komise poskytne Komunikačnímu výboru veškeré příslušné informace o výsledku pravidelných konzultací se zástupci operátorů sítí, poskytovatelů služeb, uživatelů, spotřebitelů, výrobců a odborů, jakož i s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

2.Komunikační výbor, s ohledem na politiku Unie v oblasti elektronických komunikací, podporuje výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.

Článek 201

Zveřejňování informací

1.Členské státy zajistí, aby byly veřejně zpřístupněny aktuální informace týkající se provádění tohoto nařízení takovým způsobem, který všem zainteresovaným stranám zajistí snadný přístup k daným informacím. Členské státy zveřejní ve vnitrostátním úředním věstníku oznámení, v němž uvedou, jak a kde jsou informace zveřejňovány. První takové oznámení se zveřejní do [24 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté se oznámení zveřejňuje při každé změně informací, které jsou v něm obsaženy.

2.Členské státy předloží Komisi kopii všech takových oznámení ke dni jejich zveřejnění. Komise případně předá tyto informace Komunikačnímu výboru.

3.Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se všeobecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zainteresovaným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.

4.Pokud jsou informace uvedené v odstavci 3, zejména informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na instalování zařízení, spravovány na různých úrovních státní správy, příslušný orgán při zohlednění nákladů s tím spojených vynaloží veškeré přiměřené úsilí v zájmu vytvoření uživatelsky vstřícného přehledu veškerých takových informací, včetně informací o příslušných úrovních státní správy a příslušných orgánech, s cílem usnadnit předkládání žádostí o udělení práva na instalování zařízení.

5.Členské státy zajistí zveřejňování určitých povinností uložených podnikům podle tohoto nařízení spolu s určením trhů produktů a služeb a zeměpisných trhů. S výhradou potřeby ochrany obchodního tajemství zajistí, aby aktuální informace byly veřejně dostupné tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím.

6.Členské státy poskytují Komisi informace, které zveřejňují podle odstavce 5. Komise zpřístupní tyto informace ve snadno přístupné formě a popřípadě předá informace Komunikačnímu výboru.

Článek 202

Používání evropských podnikatelských peněženek

Při uplatňování tohoto nařízení členské státy, vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, jakož i BEREC, RSPB, ODN a Komise umožní a používají evropské podnikatelské peněženky, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXX] 94 .

Článek 203

Oznamování a sledování

Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi názvy podniků označených jako podniky s významnou tržní silou pro účely tohoto nařízení a povinnosti uložené těmto podnikům podle tohoto nařízení. Jakékoli změny ovlivňující povinnosti uložené podnikům nebo týkající se podniků dotčených tímto nařízením se neprodleně oznamují Komisi.

Článek 204

Postupy pro přezkum

1.Do [60 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let Komise přezkoumá fungování tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.V těchto přezkumech se vyhodnotí zejména dopady článků 69 a 83 na trh a otázka, zda pravomoc k zásahu ex ante a jiné pravomoci k zásahu podle tohoto nařízení postačují k tomu, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožňovaly zajistit, aby i nadále na trzích elektronických komunikací probíhala hospodářská soutěž ku prospěchu koncových uživatelů.

3.Pro účely tohoto článku může Komise požadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.

4.Do [36 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři roky BEREC zveřejní zprávu o vnitrostátním uplatňování a fungování všeobecného oprávnění a o jejich dopadu na fungování vnitřního trhu.

5.Komise může při zohlednění zprávy BEREC předložit legislativní návrh na změnu uvedených ustanovení, pokud to považuje za nutné v zájmu odstranění překážek, které brání řádnému fungování vnitřního trhu.

Článek 205

Přechodná ustanovení týkající se šablony shrnutí smlouvy

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2243 95 se nadále použije obdobně pro účely stanovení šablony shrnutí smlouvy, který mají poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb používat ke splnění svých povinností podle čl. 95 odst. 2 tohoto nařízení, a to až do dne použitelnosti prováděcího aktu podle uvedeného článku.

Článek 206

Změny nařízení (EU) 2015/2120

Nařízení (EU) 2015/2120 se mění takto:

a)název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se maloobchodních cen za regulovanou komunikaci v rámci Unie“;

b)v článku 1 se zrušují odstavce 1 a 2;

c)v článku 2 se zrušují body 1 a 2;

d)články 3, 4, 5 a 9 se zrušují;

e)v článku 6 se zrušuje první pododstavec;

f)článek 10 se mění takto:

a)v odstavci 2 se zrušují písmena a), b), c) a d);

b)odstavce 3 a 4 se zrušují.

Článek 207

Změny směrnice 2002/58/ES

Články 7, 8, 10, 11 a 12 směrnice 2002/58/ES se zrušují.

Odkazy na článek 8 směrnice 2002/58/ES se považují za odkazy na článek 109 tohoto nařízení.

Článek 208

Změna rozhodnutí č. 676/2002/ES

V článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. Pro vypracování technických prováděcích opatření uvedených v odstavci 1, která mohou ovlivnit bezpečnost nebo technologickou suverenitu Unie nebo jejích členských států, může Komise požadovat, aby členské státy zaujaly společné postoje s ohledem na jejich účast na činnosti CEPT.

Komise jedná v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 3.“

Článek 209

Zrušovací ustanovení

Nařízení (EU) 2018/1971, směrnice (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU se zrušují s účinkem ode dne [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Odkazy na nařízení (EU) 2018/1971, směrnici (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 210

Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se ode dne [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Odchylně od odstavce 2:

a)články 38, 39 a 40 se použijí ode dne [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Příslušné vnitrostátní orgány s přidělenými pravomocemi týkajícími se všeobecného oprávnění podle směrnice (EU) 2018/1972 budou nadále vykonávat své funkce nejpozději do [6 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Podniky oprávněné poskytovat družicovou komunikaci podle směrnice (EU) 2018/1972 budou nadále držiteli práv a budou podléhat příslušným podmínkám a povinnostem až do [36 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost];

b)ustanovení čl. 115 odst. 1 písm. a) se použije ode dne [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Příslušné orgány jiné než vnitrostátní regulační orgány s přidělenými pravomocemi týkajícími se všeobecného oprávnění podle směrnice (EU) 2018/1972 mohou nadále vykonávat své funkce nejpozději do [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU    3

1.1.    Název návrhu/podnětu    3

1.2.    Příslušné oblasti politik    3

1.3.    Cíle    3

1.3.1.    Obecné cíle    3

1.3.2.    Specifické cíle    3

1.3.3.    Očekávané výsledky a dopady    3

1.3.4.    Ukazatele výkonnosti    3

1.4.    Návrh/podnět se týká:    4

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu    4

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu    4

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.    4

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti    4

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji    5

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků    5

1.6.    Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu    6

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu    6

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ    8

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv    8

2.2.    Systémy řízení a kontroly    8

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie    8

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění    8

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)    8

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí    9

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU    10

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky    10

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky    12

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky    12

3.2.1.1.    Prostředky ze schváleného rozpočtu    12

3.2.1.2.    Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů    17

3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků    22

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky    24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu    24

3.2.3.2. Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů    24

3.2.3.3.    Prostředky celkem    24

3.2.4.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů    25

3.2.4.1.    Financované ze schváleného rozpočtu    25

3.2.4.2.    Financované z vnějších účelově vázaných příjmů    26

3.2.4.3.    Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem    26

3.2.5.    Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi    28

3.2.6.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem    28

3.2.7.    Příspěvky třetích stran    28

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy    29

4.    Digitální rozměr    29

4.1.    Požadavky digitálního významu    30

4.2.    Data    30

4.3.    Digitální řešení    31

4.4.    Posouzení interoperability    31

4.5.    Opatření na podporu digitálního provádění    32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 96

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028 do roku 2030,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 97

 Přímé řízení Komisí

 prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

 subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

 subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 98 .	zemí ESVO 99	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 100	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	BEREC / Úřad pro digitální sítě	RP/NRP	ANO	NE	NE	NE
	Příjmy z poplatků (není rozhodnuto, zda bude poplatek vybírat Komise nebo ODN) [XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO	NE	NE	NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

GŘ: CNECT			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky 101 < eCOMM>
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	4,200
	Platby	(2a)		0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	3,600
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)								0
	Platby	(2b)								0
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 102
Rozpočtová položka		(3)
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b+3	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	4,200
CELKEM GŘ CNECT	Platby	=2a+2b+3		0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	3,600

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

[Agentura]: <Úřad BEREC / Úřad pro digitální sítě>	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM VFR na období 2028–2034
Rozpočtová položka: / Příspěvek z rozpočtu EU pro BEREC / Úřad pro digitální sítě

 . <……>..Povinná tabulka

			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky CELKEM (včetně příspěvku decentralizované agentuře)	Závazky	(4)
	Platby	(5)	0	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	3,600
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)		0	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky z OKRUHU <7>	Závazky	=4+6
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	0	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	3,600

Okruh víceletého finančního rámce

4

„Správní výdaje“ 103

GŘ: <CNECT >				Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
				2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
 Lidské zdroje				7,293	7,592	7,786	7,786	7,786	7,786	7,786	53,815
Ostatní správní výdaje				0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	3,003
CELKEM GŘ <CNECT>	Prostředky			7,722	8,021	8,215	8,215	8,215	8,215	8,215	56,818
CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)		7,722	8,021	8,215	8,215	8,215	8,215	8,215	56,818

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4	Závazky	8,322	8,621	8,815	8,815	8,815	8,815	8,815	61,018
víceletého finančního rámce	Platby	0,000	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	0,600	3,600

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Lidské zdroje	7,293	7,592	7,786	7,786	7,786	7,786	7,786	53,815
Ostatní správní výdaje	0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	0,429	3,003
Mezisoučet za OKRUH 4	7,722	8,021	8,215	8,215	8,215	8,215	8,215	56,818
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 4	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	7. 722	8,021	8,215	8,215	8,215	8,215	8,215	56,818

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Počty zaměstnanců a požadované prostředky je třeba považovat za orientační a na jejich základě nelze předjímat výsledek probíhajících jednání o budoucím víceletém finančním rámci.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále.

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 104

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		30 (čisté)	31 (čisté)	32	32	32	32	32
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
(Nepřímý výzkum)		0	0	0	0	0	0	0
(Přímý výzkum)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		14 (čisté)	15 (čisté)	15	15	15	15	15
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
Položka administrativní podpory	– v ústředí	0	0	0	0	0	0	0
[XX.01.YY.YY]	– při delegacích EU	0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
CELKEM		44	46	47	47	47	47	47

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 4 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	29	3	Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)	13	2

Celkem 42 plných pracovních úvazků požadovaných pro tuto iniciativu již v rámci GŘ CNECT existuje a bude přerozděleno. Jedná se o 29 pracovních míst podle plánu pracovních míst a 13 externích pracovníků (smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci). Kromě těchto stávajících zdrojů iniciativa vyžaduje 5 plných pracovních úvazků výjimečně požadovaných dodatečných zaměstnanců (3 úředníci a 2 externí zaměstnanci – smluvní zaměstnanci nebo vyslaní národní odborníci), kteří jsou požadováni nad rámec stávajícího počtu zaměstnanců, aby bylo zajištěno úplné a účinné provádění iniciativy.

Nové úkoly, které návrh zavádí (zejména ty, které souvisejí se správou spektra, povolováním družic, kontrolou přidělování spektra ex ante a užší koordinací s BEREC a RSPG, vedle podpory harmonizace podmínek všeobecného oprávnění a postupu jednotného pasu) nemohou být zajištěny stávajícími lidskými zdroji GŘ CNECT.

Hlavní útvar pro záležitosti spektra a družic, který se těmito oblastmi zabývá, je velmi malý a již nyní spravuje široké portfolio technicky složitých a z časového hlediska citlivých spisů týkajících se všech aspektů politiky EU v oblasti spektra. Kromě svých stávajících povinností tento tým v současné době zajišťuje plnou funkci sekretariátu RSPG pomocí 1,5 plného pracovního úvazku, a to navzdory neustále se zvyšujícímu pracovnímu zatížení a rostoucímu počtu záležitostí v oblasti spektra, které vyžadují koordinaci na úrovni EU. Z interních hodnocení vyplývá, že útvar nemá kapacitu převzít další povinnosti, aniž by to ohrozilo jeho hlavní práci nebo snížilo kvalitu a včasnost koordinace politiky v oblasti spektra a družic na úrovni EU.

Přerozdělení zaměstnanců v rámci GŘ CNECT není proveditelné. Ostatní útvary nemají nadbytečný personál ani specializované technické znalosti potřebné k efektivní práci v oblasti družicové komunikace, pokročilého inženýrství spektra, řízení rušení nebo vznikajícího ekosystému přímého propojení družic a zařízení. Jedná se o vysoce inovativní a technicky náročné oblasti, v nichž specializované odborníky nelze nahradit pracovníky obecného profilu nebo zaměstnanci přeřazenými z nesouvisejících oblastí politiky. Úkoly stanovené v návrhu vyžadují hluboké znalosti specifické pro danou oblast a neustálou spolupráci s vnitrostátními orgány, odvětvím a mezinárodními subjekty. Vzhledem ke kombinaci velmi malého stávajícího týmu, již nyní vysokého pracovního zatížení (včetně sekretariátu RSPG s jedním zaměstnancem) a specializované povahy práce v oblasti družic a spektra jsou pro Komisi nezbytná další vyhrazená pracovní místa, aby mohla plnit nové povinnosti, které jí návrh svěřuje.

Typ zaměstnanců je uveden v tabulce výše.

Počty zaměstnanců a požadované prostředky je třeba považovat za orientační a na jejich základě nelze předjímat výsledek probíhajících jednání o budoucím víceletém finančním rámci.

Popis úkolů, které má provádět Komise:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Nové úkoly: 1.udělování unijního oprávnění pro družice, včetně případných budoucích výběrových řízení, a dohled nad dodržováním podmínek platných pro oprávnění k využívání spektra pro družicové služby a jejich vymáhání; 2.koordinované vymáhání práva EU v oblasti družic v souvislosti se škodlivým rušením a koordinace podání k ITU; 3.kontrola aukcí ex ante – vydávání připomínek/rozhodnutí (podobně jako u trhů pevných sítí a postupu pro opravné prostředky); 4.návrhy na tvorbu předpisů; 5.práce na plánovaných aktech v přenesené pravomoci / prováděcích aktech (např. harmonizované podmínky, metodika nákladů, družice); 6.práce na větší harmonizaci režimu všeobecného oprávnění a souvisejícího postupu jednotného pasu, včetně pravidel v oblasti národní bezpečnosti.

Externí zaměstnanci

Nové úkoly: 7.udělování unijního oprávnění pro družice, včetně případných budoucích výběrových řízení, a dohled nad dodržováním podmínek platných pro oprávnění k využívání spektra pro družicové služby a jejich vymáhání; 8.koordinované vymáhání práva EU v oblasti družic v souvislosti se škodlivým rušením a koordinace podání k ITU; 9.kontrola aukcí ex ante – vydávání připomínek/rozhodnutí (podobně jako u trhů pevných sítí a postupu pro opravné prostředky); 10.návrhy na tvorbu předpisů; 11.[možné zahájení projektu dynamických databází pro geolokalizaci a monitorování možností využití spektra]; 12.práce na plánovaných aktech v přenesené pravomoci / prováděcích aktech (např. harmonizované podmínky, metodika nákladů, družice); 13.práce na větší harmonizaci režimu všeobecného oprávnění a souvisejícího postupu jednotného pasu, včetně pravidel v oblasti národní bezpečnosti.

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet za OKRUH 4	0	0	0	0	0	0	0	0
Mimo OKRUH 4
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet mimo OKRUH 4	0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM	0	0	0	0	0	0	0	0

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Celkem
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Dobrovolné příspěvky třetích zemí	0	0	0	0	0	0	0	0
Spolufinancované prostředky CELKEM	0	0	0	0	0	0	0	0

3.2.8.Odhadované lidské zdroje a využití potřebných prostředků v decentralizované agentuře

Požadavky na zaměstnance (v přepočtu na plné pracovní úvazky – plně financované z poplatků, viz bod 3.3)

Agentura: Úřad pro digitální sítě	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034
Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	1	4	8	10	10	10	10
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Mezisoučet dočasní zaměstnanci (třídy AD + AST)	1	4	8	10	10	10	10
Smluvní zaměstnanci	1	3	5	5	5	5	5
Vyslaní národní odborníci	2	6	8	10	10	10	10
Mezisoučet smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci	3	9	13	15	15	15	15
Zaměstnanci CELKEM	4	13	21	25	25	25	25

Prostředky kryté poplatky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Agentura: <Úřad pro digitální sítě>.>	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	0,495	1,673	2,833	3,415	3,415	3,415	3,415	18,661
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provozní výdaje	0,348	0,348	0,348	0,348	0,348	0,348	0,348	2,348
Hlava 3: Operační výdaje	0,264	0,264	0,264	0,264	0,264	0,264	0,264	1,848
Prostředky kryté z poplatků CELKEM	1,107	2,285	3,445	4,027	4,027	4,027	4,027	22,857

 

Přehled/souhrn lidských zdrojů a prostředků (příjmy z poplatků, v milionech EUR) potřebných v rámci návrhu/podnětu v decentralizované agentuře

Agentura: Úřad BEREC/ODN	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Dočasní zaměstnanci (AD+AST)	1	4	8	10	10	10	10	10
Smluvní zaměstnanci	1	3	5	5	5	5	5	5
Vyslaní národní odborníci	2	6	8	10	10	10	10	10
Zaměstnanci celkem	4	13	21	25	25	25	25	25
Prostředky kryté z rozpočtu EU	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Prostředky kryté z poplatků (v příslušných případech)	0,495	1,673	2,833	3,415	3,415	3,415	3,415	18,661
Spolufinancované prostředky (v příslušných případech)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky	0,495	1,673	2,833	3,415	3,415	3,415	3,415	18,661

Počty zaměstnanců a požadované prostředky je třeba považovat za orientační a na jejich základě nelze předjímat výsledek probíhajících jednání o budoucím víceletém finančním rámci.

Popis úkolů, které má provádět Úřad pro digitální sítě

Úředníci a dočasní zaměstnanci

1. Prostřednictvím účasti ODN v pracovních skupinách BEREC budou zaměstnanci agentury zapojeni do činností souvisejících s podstatnými otázkami ve všech regulačních pracovních tocích BEREC. To znamená, že zaměstnanci z Úřadu BEREC se budou podílet i na úkolech, které již byly svěřeny BEREC podle evropského kodexu pro elektronické komunikace a u nichž v současné době úřad zajišťuje pouze administrativní a logistickou podporu. 2. ODN bude pověřen zveřejněním komplexní zprávy o vnitřním trhu sítí a služeb elektronických komunikací, která bude popisovat stav, trendy, dopady fúzí na trh a výzvy v odvětví elektronických komunikací. Měla by zejména informovat o dopadu opatření prováděných podle aktu o digitálních sítích na vnitřní trh. První zpráva by mohla být zveřejněna dva roky po datu začátku použitelnosti, aby byl dostatek času na shromáždění údajů o účincích opatření aktu o digitálních sítích, a poté by měla být zveřejňována každoročně. 3. Podle aktu o digitálních sítích se RSPG vyvine z odborné skupiny Komise v samostatný subjekt podobný BEREC (Orgán pro politiku rádiového spektra neboli RSPB). ODN převezme sekretariát RSPG, který v současnosti zajišťuje Komise; kromě administrativní a organizační pomoci však bude ODN podporovat RSPB i z hlediska věcné náplně činnosti. Konkrétně: 4. poskytovat analytickou, administrativní a logistickou podporu RSPB a jejím pracovním skupinám; 5. shromažďovat osvědčené postupy týkající se volby mezi všeobecnými oprávněními a individuálními právy, autorizačních postupů a souvisejících podmínek udělení oprávnění, jako je návrh aukce podporující investice, metodika výpočtu vyvolávacích cen, roční poplatky, povinnosti pokrytí; 6. působit jako jednotné kontaktní místo pro podávání žádostí a oznámení s cílem usnadnit udělování práv na užívání spektra a oprávnění, až Komise vytvoří postup „jednoho správního místa“; 7. vytvořit a spravovat dynamické databáze pro geolokalizaci a sledování možností využití spektra; 8. pomáhat RSPB při organizaci a předsedání fór o postupu pro jednotný trh s rádiovým spektrem a při vedení záznamů z jejich jednání; 9. působit jako kontaktní místo pro informace o žádostech o koordinaci kmitočtů nebo orbitální slot pro družicový systém nebo pozemskou stanici podle pravidel ITU; 10. na žádost Komise pomáhat Komisi při vydávání/udělování oprávnění EU pro družice. Rovněž, pokud o to Komise požádá, pomáhat Komisi při provádění výběrových řízení v případech nedostatku spektra pro družicové služby; 11. pomáhat Komisi a RSPB při dohledu a prosazování oprávnění EU pro družice. Působit jako místo pro příjem oznámení, že držitel oprávnění EU nedodržuje platné podmínky oprávnění EU; 12. zajišťovat správu fakturace poplatků z aukcí družicového spektra na úrovni EU a autorizačních postupů.

Externí zaměstnanci

Kromě toho mají externí pracovníci Úřadu BEREC tyto úkoly na podporu práce BEREC: 1. poskytovat BEREC odbornou podporu při plnění jeho regulačních úkolů, včetně přispívání odbornými znalostmi odborníků z nového Úřadu BEREC ke všem činnostem pracovních skupin; 2. podporovat koordinaci mezi vnitrostátními regulačními orgány a dalšími příslušnými orgány v souvislosti s novým mechanismem jednotného pasu a usnadnit vydávání prohlášení o pasportizaci; 3. podporovat BEREC při monitorování dostupnosti služeb, kapacity a využívání sítí elektronických komunikací s cílem přispět ke zvýšení odolnosti a připravenosti sítí; analyzovat informace o dostupnosti služeb, kapacitě a využívání sítí elektronických komunikací [a dalších příslušných digitálních infrastruktur]; a podporovat BEREC při přípravě pokynů týkajících se odolnosti; 4. shromažďovat údaje a informace od vnitrostátních příslušných orgánů a vyměňovat a předávat informace v souvislosti s novými úkoly v oblasti regulace, které jsou BEREC svěřeny, jako je odolnost a připravenost sítí a nový jednotný mechanismus pasportizace; 5. vypracovávat pravidelné návrhy zpráv o konkrétních aspektech vývoje na evropském trhu elektronických komunikací, tyto srovnávací zprávy o výše uvedených nových tématech budou předkládány BEREC; 6. pod dohledem BEREC pomáhat BEREC při zřizování a rozvoji registrů a databází (oznámení podniků podléhajících všeobecnému oprávnění a oznámení nezbytných pro nový postup pasportizace podle aktu o digitálních sítích, číslovacích zdrojů a čísel E.164 tísňových služeb členských států); 7. napomáhat BEREC při vedení veřejných konzultací v nových oblastech podle aktu o digitálních sítích.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu
		Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034
Úřad BEREC/ODN		2,337	3,515	4,675	5,257	5,257	5,257	5,257

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Popis požadavků digitálního významu na vysoké úrovni a související kategorie (data, digitalizace a automatizace procesů, digitální řešení nebo digitální veřejné služby)

Odkaz na požadavek	Popis požadavku	Subjekt, na který se požadavek vztahuje nebo jehož se týká	Procesy na vysoké úrovni	Kategorie
Část II – Připravenost a odolnost	Toky dat související s plánem připravenosti Unie pro digitální infrastruktury; nebo v souvislosti s reakcí na krizi.	BEREC ODN Evropská komise vnitrostátní regulační orgány ENISA EU-CyCLONe	Příprava a šíření zpráv Institucionální spolupráce (včetně reakce na krize)	Data
Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	Toky údajů týkající se všeobecného oprávnění, postupu jednotného pasu, vzájemné pomoci a správních poplatků. Digitální řešení: veřejně dostupná unijní databáze oznámení předložených vnitrostátním regulačním orgánům (centralizovaná databáze pro zavedení systému jednotného pasu).	Evropská komise členské státy (vnitrostátní regulační orgány) poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací BEREC ODN	Oprávnění k uvedení na trh	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola I, Zásady a cíle	Datové toky související se strategickým plánováním a správou rádiového spektra. Implicitní datové toky týkající se spolupráce v rámci přeshraniční koordinace využívání rádiového spektra (i pro účely řešení škodlivého rušení).	příslušné orgány členských států Evropská komise RSPB držitelé práva na užívání spektra třetí země	Strategické plánování a řízení Přeshraniční spolupráce vnitrostátních orgánů	Data
Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola II, Přidělování	Datové toky týkající se strategie a plánů Unie pro rádiové spektrum, koordinovaného načasování přidělování a žádostí o harmonizaci rádiového spektra.	Evropská komise příslušné orgány členských států RSPB původci žádosti o harmonizaci Výbor pro rádiové spektrum	Strategické plánování Institucionální spolupráce Vyřizování žádostí	Data
Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	Datové toky týkající se individuálních práv na užívání rádiového spektra, společných podmínek oprávnění k užívání rádiového spektra, sdíleného využívání spektra a výběrových řízení na jednotném trhu s rádiovým spektrem. Digitální řešení: dynamická databáze pro geolokalizaci a monitorování možností využívání spektra s cílem podpořit a umožnit sdílené využívání konkrétních pásem spektra	příslušné orgány členských států zúčastněné strany (věcná individuální práva na užívání) RSPB a RSPG Evropská komise ODN Komunikační výbor nebo externí odborníci BEREC	Oprávnění a práva na užívání Databáze	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava II, Využívání spektra družicemi	Datové toky týkající se: -registrace a koordinace družicových systémů u Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), -všeobecných oprávnění k zajišťování družicových sítí a/nebo poskytování služeb družicové komunikace, -unijního oprávnění k využívání spektra pro družicové služby / rádiového spektra, -dohledu a nápravných opatření v souvislosti s dodržováním předpisů u družicových sítí a služeb družicové komunikace provozovaných na základě unijního oprávnění, -řešení případů rušení družic a -žádostí o koordinaci využívání spektra mezi pozemními a kosmickými aplikacemi.	potenciální uživatelé rádiového spektra orgány příslušné pro rádiové spektrum Evropská komise ITU RSPB poskytovatelé družicových sítí a/nebo služeb družicové komunikace držitelé unijního oprávnění (u nichž bylo zjištěno porušení podmínek) Výbor pro rádiové spektrum	Vyřizování žádostí Oprávnění Dohled a opravné prostředky	Data
Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	Datové toky týkající se: celoevropských číslovacích zdrojů; národních číslovacích zdrojů a udělování práv na užívání číslovacích zdrojů. Digitální řešení: databáze celoevropských číslovacích zdrojů	vnitrostátní regulační orgány ODN BEREC závazky k zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací	Databáze Sdílení informací (včetně zveřejnění) Šíření zpráv Postup pro udělení práv	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava I, Přechod na optické sítě	Data a datové toky: -Aktualizovat a zveřejňovat oblasti odpojení kovových sítí, zveřejňovat oblasti odpojení kovových sítí, kde jsou splněny podmínky udržitelnosti -Oznámení o vnitrostátním plánu přechodu na optická vlákna -Implicitní informační toky pro koncové uživatele v oblastech dotčených odpojením kovových sítí -Předložení plánů odpojení kovových sítí vnitrostátním regulačním orgánům ze strany operátorů	vnitrostátní regulační orgány členské státy operátoři	Sdílení informací Předkládání informací Zveřejňování informací	Data
Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava III, Propojení kapitola II: Symetrická pravidla přístupu	Data a datové toky: -Vypracovat pokyny a zveřejnit postupy pro získání přístupu a propojení -Oznámení výsledku posouzení regulačního rámce podle článku 69	vnitrostátní regulační orgány	Vypracování pokynů a zveřejnění informací Oznamování informací	Data
Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola I – Analýza trhu a významná tržní síla	Data a datové toky: -Doporučení určující trhy produktů a služeb, které odůvodňují uložení regulačních povinností -Analýza trhu a oznámení odpovídajících návrhů regulačních opatření -Implicitní toky informací týkající se určení nadnárodních trhů a poptávky -Pokyny pro analýzu trhu a posouzení významné tržní síly	Komise EU vnitrostátní regulační orgány BEREC	Příprava doporučení Oznamování informací Vypracování pokynů	Data
Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola II: Nápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou	Data a datové toky: -Zveřejněný popis systému účtování nákladů -Informace o postupu přijímání závazků	vnitrostátní regulační orgány operátoři	Zveřejnění Předkládání informací	Data
Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž KAPITOLA III: Postupy vnitřního trhu pro regulaci trhu	Informační toky týkající se konsolidace vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací	vnitrostátní regulační orgány BEREC Komise EU	Vydávání stanovisek Předkládání informací	Data
Část VI – Služby hlava II: Přístup k otevřenému internetu	Data a datové toky: -Předkládání informací týkajících se přístupu k otevřenému internetu -Sdílení informací s BEREC -Zpráva BEREC o hlavních postupech a zjištěních vnitrostátních regulačních orgánů -Společná šablona BEREC pro shromažďování údajů od poskytovatelů -Pokyny BEREC k provádění povinností vnitrostátních regulačních orgánů	poskytovatelé elektronických komunikací pro veřejnost vnitrostátní regulační orgány BEREC	Sdílení informací Vypracování pokynů Vypracování šablony Podávání zpráv	Data
Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola I: Práva spotřebitelů	Data a datové toky: -Požadavky na informace u smluv -Informace o transparentnosti -Požadavky na informace o době platnosti a ukončení smlouvy	poskytovatelé služeb přístupu k internetu spotřebitelé	Sdílení informací	Data
Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola II: Práva koncových uživatelů	Data a datové toky: -Požadavky na informace o změně poskytovatele a přenositelnosti čísla	poskytovatelé služeb přístupu k internetu spotřebitelé ODN BEREC mikropodniky	Sdílení informací Vypracování pokynů Informování	Data
Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola III: Nástroje a funkce pro koncové uživatele Digitální řešení podle čl. 107 odst. 13. Původním právním základem je čl. 109 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění)	Data a datové toky související s požadavky na ochranu koncových uživatelů a komunikační služby (předcházení podvodům, tísňové služby, funkce volání, interoperabilita zařízení) Digitální řešení: -Členské státy oznamují ODN za účelem vedení databáze úřadu pod dohledem BEREC čísla E.164 pro kontaktování systémů center PSAP členských států, aby byla zajištěna možnost jejich vzájemného kontaktu mezi jednotlivými členskými státy.	koncoví uživatelé poskytovatelé služeb členské státy ENISA ODN	Shromažďování informací Sdílení informací Podávání zpráv	Data Digitální řešení
Část VII – Správa hlava I: Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány	Data a datové toky: -Nezávislost všech vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů -Zprávy týkající se rozpočtu podávané vnitrostátními regulačními orgány -Implicitní zpráva vyplývající z kontroly rozpočtu	členské státy Komise EU vnitrostátní regulační orgány	Zveřejňování informací Oznámení Podávání zpráv	Data
Část VII – Správa hlava II: Úkoly a organizace BEREC	Údaje a datové toky související s úkoly a organizací BEREC	BEREC, ODN, vnitrostátní regulační orgány, Komise, Evropský parlament, Rada a další zúčastněné strany	Zveřejňování informací Dohled	Data
Část VII – Správa hlava IV: Společná ustanovení a spolupráce mezi BEREC a RSPB	Data a datové toky -Informační toky týkající se společných ustanovení a spolupráce mezi BEREC a RSPB, včetně dvouletých pracovních programů a oznámení a zpráv o činnosti.	BEREC rada RSPB Evropský parlament Rada Komise Evropský hospodářský a sociální výbor	Předkládání zprávy	Data
Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola I: Úkoly a organizace ODN	Data a datové toky: -Informační toky související s úkoly a organizací ODN	ODN ENISA BEREC RSPB Komise Evropský parlament Rada Účetní dvůr	Předkládání zpráv Vypracování dokumentů a zpráv	Data
Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola II: Rozpočet a plánování ODN	Data a datové toky: -Informační toky týkající se rozpočtu a programování ODN	ODN, Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr	Předkládání informací Zveřejňování informací	Data
Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola III: Obecná ustanovení	Data a datové toky: -Informační toky související s obecnými ustanoveními pro ODN, včetně spolupráce s BEREC a RSPB Digitální řešení: -Digitální řešení pro vytvoření informačního a komunikačního systému podle článku 174	ODN, BEREC, RSPB, Komise, vnitrostátní regulační orgány, příslušné orgány, členské státy, Evropský parlament, Rada	Výměna informací Předkládání prohlášení Podávání zpráv	Data Digitální řešení
ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA I: Poskytování informací, mechanismy mapování a konzultací	Data a datové toky: -Informační toky související s poskytováním informací, mechanismy mapování a konzultací	Podniky zajišťující sítě/služby elektronických komunikací, vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány, BEREC, RSPB, Komise, orgány členských států, veřejné orgány, jednotná informační místa, koncoví uživatelé, spotřebitelé, výrobci	Předkládání informací Výměna informací	Data
ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA II: Harmonizační postupy	Data a datové toky: -Informační toky související s normalizačními činnostmi	Komise EU, vnitrostátní regulační orgány, další příslušné orgány, BEREC, RSPB, Evropský parlament, Rada, evropské normalizační organizace, veřejnost	Zveřejňování norem Předkládání informací	Data
ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA III: Řešení sporů	Data a datové toky: -Informační toky související s řešením sporů	vnitrostátní regulační orgány BEREC	Zveřejnění Odesílání oznámení	Data
ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA IV: Spolupráce v rámci ekosystému	Data a datové toky: -Informační toky související se spoluprací v rámci ekosystému	BEREC, ODN, Komise, vnitrostátní regulační orgány, poskytovatelé sítí elektronických komunikací, podniky působící v oblasti elektronických komunikací nebo v úzce souvisejících odvětvích, zúčastněné strany	Zveřejňování informací Předkládání informací	Data
ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA VI: Závěrečná ustanovení	Data a datové toky: -Obecné toky informací	Komise, Evropský parlament, Rada, členské státy, vnitrostátní regulační orgány, Komunikační výbor, Výbor pro rádiové spektrum, BEREC, RSPB, ODN, podniky, odborníci, zúčastněné strany	Zasílání oznámení Zveřejňování informací	Data

4.2.Data

Obecný popis dotčených dat

Druh dat	Odkaz na požadavek (požadavky)	Standard a/nebo specifikace (v příslušných případech)	Popis datového toku
„Plán připravenosti Unie pro digitální infrastruktury“ a informace použité při přípravě uvedeného plánu	Část II – Připravenost a odolnost	Popis toho, co by měl plán obsahovat, je uveden v právním textu. BEREC zveřejní společnou šablonu, kterou budou vnitrostátní regulační orgány používat pro shromažďování údajů, jež budou podkladem pro plán.	Vnitrostátní regulační orgány poskytují ODN každé dva roky nezbytné informace o architektuře, kapacitě, schopnostech a využívání sítí elektronických komunikací. Toky dat, které vyplývají ze spolupráce ODN, Evropské komise a skupiny pro spolupráci zřízené podle článku 14 směrnice (EU) 2022/2555, Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a příslušných evropských orgánů pro koordinaci reakce na krize a civilní ochrany při přípravě plánu. Datové toky, které vyplývají ze zpřístupnění plánu. ODN na požádání sdělí Komisi podrobnosti o analýze použité při přípravě plánu. Jakmile bude k dispozici, BEREC zveřejní společnou šablonu pro shromažďování údajů od vnitrostátních regulačních orgánů.
Informace k zajištění sdíleného situačního povědomí a soudržnosti při reakci na krize	Část II – Připravenost a odolnost	//	Pokud přírodní nebo člověkem způsobené narušení, krize nebo zásah vyšší moci zahrnuje rozsáhlou otázku kybernetické bezpečnosti nebo se s ní časově shoduje, poskytne BEREC příslušné informace Evropské síti styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONe) a Komisi.
Data v souvislosti s oprávněním k uvedení na trh a postupem jednotného pasu	Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	// Oznámení o záměru zajišťovat sítě nebo poskytovat služby se podává v souladu s šablonou oznámení, kterou zpřístupní BEREC. Případný popis informací, které mají být uvedeny v potvrzení o oprávnění.	Členské státy oznámí Komisi uložení jakéhokoli omezení svobody zajišťovat sítě a poskytovat služby elektronických komunikací. Poskytovatel, který má v úmyslu zajišťovat sítě nebo poskytovat služby v jednom nebo více členských státech, předloží oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jednoho z těchto členských států v rámci postupu jednotného pasu. Příslušné orgány, které obdrží oznámení, předají obdržené oznámení ODN. Pokud se oznámení týká více členských států, předá je ODN pro informaci příslušným orgánům ostatních členských států, v nichž poskytovatel hodlá působit. Pokud se oznámení týká záměru poskytovatele, který již působí v jednom nebo několika členských státech, rozšířit svou činnost na další členské státy, předá ODN toto oznámení pro informaci příslušným orgánům všech dotčených členských států. Orgán, jenž je příjemcem oznámení, potvrdí poskytovateli oprávnění k zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací. Orgány, které jsou příjemci oznámení, aktualizují ve veřejně přístupné unijní databázi informace o všech přijatých oznámeních nejméně jednou za dva měsíce.
Pokyny k režimu všeobecného oprávnění a k údajům v rámci vzájemné pomoci	Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	//	BEREC zveřejní pokyny k režimu všeobecného oprávnění a zajistí, aby příslušné informace byly poskytovatelům přístupné na internetových stránkách ODN. Každý členský stát určí národní jednotné kontaktní místo. Národní jednotné kontaktní místo udržuje aktuální informace o vnitrostátních právních předpisech a postupech, které se vztahují na zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Implicitní datové toky týkající se vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány různých členských států.
Informace o správních nákladech a poplatcích	Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	//	Pokud jsou správní poplatky ukládány, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány každoročně zveřejní přehled svých správních nákladů a celkovou částku vybraných poplatků.
Informace o strategickém plánování a správě rádiového spektra (i pro účely řešení škodlivého rušení)	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola I, Zásady a cíle	//	Příslušné orgány musí informovat Komisi a další příslušné orgány o rozhodnutí povolit alternativní využití pásma rádiového spektra harmonizovaného podle rozhodnutí č. 676/2002/ES. Držitelé práv na užívání spektra mohou požádat RSPB o řešení problémů týkajících se přeshraniční koordinace nebo přeshraničního škodlivého rušení. RSPB může vydat stanovisko, ve kterém navrhne koordinované řešení (a vydá takové stanovisko, pokud o to výše uvedený držitel práv na užívání spektra požádá). Pokud se přeshraniční problémy nevyřeší v daném časovém rámci, mohou příslušné orgány kteréhokoli dotčeného členského státu nebo držitelé práva na užívání spektra požádat Komisi, aby zasáhla.
Strategie a plány Unie v oblasti spektra	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola II, Přidělování	// Stručné požadavky na obsah národních plánů pro rádiové spektrum.	Komise stanoví strategii Unie pro spektrum. Do devíti měsíců od stanovení plánů Unie pro spektrum předloží příslušné orgány Komisi a RSPB své národní plány pro rádiové spektrum. Příslušné orgány zveřejní národní plány pro rádiové spektrum a pravidelně je aktualizují. Příslušné orgány pravidelně podávají Komisi a RSBP zprávy o provádění svých národních plánů pro rádiové spektrum.
Žádosti o přezkum prodloužení lhůt pro výjimečné povolení alternativního využití (pokud bylo využití rádiového spektra harmonizováno technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES)	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola II, Přidělování	//	Potenciální uživatel spektra nebo Komise mohou tyto žádosti o přezkum zaslat dotčenému příslušnému orgánu.
Žádosti o harmonizaci rádiového spektra	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola II, Přidělování	//	Každá zúčastněná strana může Komisi předložit odůvodněnou žádost o zvážení harmonizace podmínek dostupnosti a/nebo účinného využívání konkrétního kmitočtového pásma. Na základě takové žádosti Komise uspořádá veřejnou konzultaci a předloží tuto žádost buď RSPB k vypracování zprávy nebo stanoviska, nebo Výboru pro rádiové spektrum (který může také přijmout stanovisko). Komise zašle žadateli přiměřenou odpověď (v přiměřené lhůtě, nejlépe do šesti měsíců od obdržení žádosti). Komise zveřejní žádost a odpověď.
Informace o individuálních právech na užívání	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	//	Příslušné orgány informují zúčastněné strany o podmínkách, které mají být spojeny s jednotlivými právy na užívání, a to před uložením těchto podmínek. Obdobně pokud jde o kritéria pro posuzování shody. RSPB shromažďuje osvědčené postupy týkající se volby mezi všeobecným oprávněním a individuálními právy.
Údaje týkající se společných podmínek oprávnění k užívání rádiového spektra	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	//	Potenciální uživatelé rádiového spektra ve dvou nebo více členských státech (nebo Komise) mohou požádat příslušné orgány dotčeného členského státu, aby v rámci RSPB společně stanovily společné podmínky oprávnění. Příslušné orgány o takových žádostech uvědomí Komisi. Implicitní datové toky, pokud by Komise při provádění autorizačního postupu požádala o pomoc RSPB, ODN, Komunikační výbor nebo externí odborníky.
Další údaje o individuálních právech	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	//	Žádosti držitelů individuálních práv o obnovení práv. Držitel práv na užívání oznámí svůj záměr převést nebo pronajmout tato práva příslušnému orgánu. Uvedený příslušný orgán tyto informace zveřejní. Každá třetí strana, která má zájem o využívání části spektra na určitém území nebo v určitém časovém období, má právo vyjádřit svůj zájem příslušnému orgánu.
Data pro dynamickou databázi pro geolokalizaci a sledování možností využití spektra	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	Komise může přijmout prováděcí akty, kterými vymezí pásma spektra, na která se databáze vztahuje, a vypracuje praktická opatření a jednotné formáty pro shromažďování a poskytování údajů příslušnými orgány Komisi.	Databáze obsahuje aktuální informace shromážděné a poskytnuté členskými státy.
Údaje používané v rámci postupu pro jednotný trh s rádiovým spektrem	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	Minimální požadavky na obsah.	Pokud hodlají uskutečnit výběrové řízení (nebo změnit či obnovit některá práva), zveřejní příslušné orgány návrh konečného opatření a sdělí jej Komisi, RSPB, BEREC a příslušným orgánům ostatních členských států. Příslušné orgány, RSPB, BEREC a Komise se mohou k návrhu opatření vyjádřit ve lhůtě 30 pracovních dnů. V takovém případě Komise informuje BEREC a vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách a tyto výhrady současně zveřejní. Do 30 pracovních dnů od oznámení výhrad Komise vydají RSPB a BEREC svá stanoviska k oznámení Komise. Komise může do 60 pracovních dnů od oznámení svých výhrad přijmout rozhodnutí. Příslušný orgán oznámí do šesti měsíců ode dne rozhodnutí Komise nový návrh opatření RSPB, BEREC a Komisi. ODN vede záznamy o řízeních týkajících se jednotného trhu se spektrem v Unii.
Údaje v souvislosti s registrací a koordinací družicových systémů u Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava II, Využívání spektra družicemi	//	Příslušný orgán pro spektrum informuje Komisi a ostatní příslušné vnitrostátní orgány v rámci RSPB o každé žádosti o registraci, koordinaci nebo zápis družicového systému, který má pokrývat více než jeden členský stát, nebo družicové pozemské stanice u ITU. -Členské státy a Komise mohou k žádosti poskytnout připomínky. Po obdržení žádosti o koordinaci kmitočtů podle pravidel ITU nebo o orbitální slot pro družicový systém nebo družicovou pozemskou stanici dotčený příslušný vnitrostátní orgán informuje Komisi a ostatní příslušné orgány prostřednictvím RSPB. -Implicitní datové toky v rámci koordinační úlohy RSPB v případech, kdy dva nebo více příslušných orgánů obdrží žádosti týkající se stejného kmitočtového pásma nebo stejného orbitálního slotu. Je-li požádán o koordinaci využívání rádiového spektra mezi pozemními a kosmickými aplikacemi podle pravidel ITU ve vztahu k rádiovému spektru, které bylo harmonizováno podle rozhodnutí č. 676/2002/ES, informuje dotčený příslušný orgán o této žádosti Komisi, která ji neprodleně předá členům Výboru pro rádiové spektrum.
Údaje týkající se oprávnění k využívání spektra pro družicové služby na úrovni Unie	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava II, Využívání spektra družicemi	//	Poskytovatelé předloží Komisi oznámení. Implicitní datové toky v členských státech v rámci unijního oprávnění, které uděluje Komise. Příslušné orgány nebo žadatelé mohou požádat Komisi, aby zvážila omezení počtu unijních oprávnění v určitém pásmu rádiového spektra. V takovém případě dá Komise zúčastněným stranám příležitost vyjádřit svá stanoviska v rámci veřejné konzultace. Každý podnik předloží Komisi žádost o unijní oprávnění k využívání rádiového spektra pro poskytování služeb družicové komunikace a zajišťování družicových sítí. -Komise tyto žádosti po obdržení zveřejní. -RSPB předloží Komisi své stanovisko do 10 pracovních dnů.
Údaje v souvislosti s dohledem a opravnými prostředky (včetně řešení případů rušení družic)	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava II, Využívání spektra družicemi	//	Implicitní toky údajů v souvislosti s tím, že Komise (za pomoci RSPB) zkoumá údajná porušení podmínek spojených s unijním oprávněním nebo právních předpisů. -Pokud má příslušný orgán za to, že držitel unijního oprávnění nedodržuje jeho podmínky, upozorní na tuto skutečnost Komisi a RSPB. -Pokud Komise zjistí, že držitel unijního oprávnění nedodržuje jeho podmínky, informuje tohoto operátora o svých zjištěních. -Komise o svých opatřeních v oblasti vymáhání uvědomí členské státy. Pokud se příslušný orgán rozhodne odložit uplatňování jakéhokoli opatření, o němž rozhodla Komise, s předstihem o tom informuje Komisi. Pokud příslušný orgán přijme z vlastního podnětu předběžná opatření, aby zabránil škodlivému rušení na svém území, informuje o tom Komisi a ostatní příslušné orgány. -Naopak i Komise může požádat o přijetí těchto předběžných opatření.
Data v kontextu strategického plánování a správy číslovacích zdrojů	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	//	Implicitní datové toky v rámci spolupráce mezi Komisí, ODN a národními regulačními orgány pro účely strategického plánování číslovacích zdrojů v Unii a určování možného využití číslovacích zdrojů pro přeshraniční nebo celoevropské služby.
Data týkající se celoevropských číslovacích zdrojů	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	// Do šesti měsíců po přijetí číslovacího plánu Unie stanoví ODN postup a systém pro poskytování informací.	Implicitní tok dat ze spolupráce vnitrostátních regulačních orgánů s ODN při přidělování čísel nebo skupin čísel pro celoevropské číslovací zdroje. Informace o přidělování čísel a příjemcích čísel mají včas poskytovat vnitrostátní regulační orgány (údaje potřebné pro databázi celoevropských číslovacích zdrojů vytvořenou ODN).
Data týkající národních číslovacích zdrojů	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	//	Podniky jiné než poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací mohou požádat vnitrostátní regulační orgány, aby jim udělily práva na užívání číslovacích zdrojů z národních číslovacích plánů pro poskytování konkrétních služeb. Vnitrostátní regulační orgány mohou požádat ODN o pomoc při koordinaci svých činností s cílem zajistit účinnou správu číslovacích zdrojů. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány pravidelně předávají ODN údaje potřebné pro databázi číslovacích zdrojů s právem exteritoriálního použití v rámci Unie. Vnitrostátní regulační orgány zveřejňují národní číslovací plány, jakož i všechny jejich následné dodatky nebo změny. Každé dva roky předloží BEREC zprávu o vnitrostátních postupech týkajících se udělování práv na užívání národních a celoevropských číslovacích zdrojů.
Údaje v souvislosti s udělováním práv na užívání číslovacích zdrojů	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	//	Podniky mohou požádat vnitrostátní regulační orgány o udělení individuálních práv na užívání číslovacích zdrojů. Vnitrostátní regulační orgány rozhodnou o výše uvedené žádosti a tato rozhodnutí zveřejní. Vnitrostátní regulační orgán členského státu může podat žádost, která prokazuje porušení příslušných pravidel ochrany spotřebitele nebo vnitrostátních právních předpisů, vnitrostátním regulačním orgánům členského státu, v němž byla práva na užívání číslovacích zdrojů udělena. Implicitní toky dat spojené s úkolem ODN usnadňovat a koordinovat výměnu informací mezi vnitrostátními regulačními orgány jednotlivých dotčených členských států a zajišťovat vhodnou koordinaci práce mezi nimi.
Informace o odpojování kovových sítí a údaje o plánování přechodu	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava I, Přechod na optické sítě	Oblasti odpojení kovových sítí budou vymezeny s ohledem na pokyny Komise, které mají být přijaty do 29. února 2028. Podmínky udržitelnosti vyžadují, aby optické sítě procházely v těsné blízkosti alespoň 95 % domácností v oblasti odpojení kovových sítí. Vnitrostátní regulační orgány stanoví objektivní a transparentní parametry a kritéria pro posouzení blízkosti, přiměřeného úsilí, přiměřených nákladů a cenové dostupnosti.	Vnitrostátní regulační orgány zveřejní seznam oblastí odpojení kovových sítí a jeho případné aktualizace spolu se seznamy oblastí odpojení kovových sítí, kde jsou splněny podmínky udržitelnosti (zveřejní je do 30. června 2029 a poté nejméně každých 12 měsíců po dobu pěti let). Členské státy do 31. října 2029 vypracují a oznámí Komisi plán přechodu na optické sítě, který bude obsahovat informace o pokrytí kovovými a optickými sítěmi, opatřeních pro zavádění, stavu oblastí odpojení kovových sítí a milnících přechodu, přičemž do 30. června 2034 bude oznámen aktualizovaný plán, v němž bude uveden pokrok v provádění. Operátoři předloží vnitrostátnímu regulačnímu orgánu své plány odpojení kovových sítí do šesti měsíců od přijetí mandátu a podávají orgánu zprávy o pokroku provádění v jím stanovených intervalech. Koncoví uživatelé v dotčených oblastech musí být informováni o termínu odpojení kovových sítí, o nutných změnách služeb nebo zařízení a o dostupných alternativních službách.
Postupy týkající se přístupu a propojení a výsledky regulačního posouzení	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava III, Propojení kapitola II: Symetrická pravidla přístupu	Postupy musí zajistit, aby podniky, včetně malých a středních podniků a poskytovatelů s omezeným zeměpisným dosahem, mohly mít z uložených povinností prospěch. Povinnosti a podmínky musí být objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační, prováděné v souladu s články 186 a 85.	Vnitrostátní regulační orgány poskytnou pokyny a zveřejní postupy pro získání přístupu a propojení. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány, které uložily povinnosti a podmínky podle článku 69, posoudí jejich výsledky do pěti let od přijetí předchozího opatření a oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy uvedenými v článcích 186 a 85.
Definice trhu, výsledky analýzy trhu, regulační opatření a pokyny	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola I – Analýza trhu a významná tržní síla	Doporučení určí trhy produktů a služeb vymezené v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže. Analýza trhu se musí řídit postupy uvedenými v článcích 186 a 85, musí být provedena včas a ukončena do jednoho roku. U trhů, na nichž je zavedena regulace ex ante, se každých pět let provádí přezkum s cílem zjistit, zda jsou splněna tři kritéria uvedená v čl. 72 odst. 1. Pokyny k VTS musí být v souladu s příslušnými zásadami práva hospodářské soutěže a musí obsahovat pokyny k uplatňování konceptu významné tržní síly při regulaci trhů elektronických komunikací ex ante.	Komise po veřejné konzultaci a s přihlédnutím ke stanovisku BEREC přijme doporučení, v němž určí relevantní trhy produktů a služeb, a pravidelně jej každých pět let přezkoumává. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu trhu a oznámí odpovídající návrhy regulačních opatření v souladu s článkem 85 do pěti let od přijetí předchozího opatření. BEREC provádí analýzu potenciálních nadnárodních trhů na základě odůvodněné žádosti Komise nebo alespoň dvou vnitrostátních regulačních orgánů nebo analýzu nadnárodní poptávky koncových uživatelů na základě odůvodněné žádosti Komise, alespoň dvou vnitrostátních regulačních orgánů nebo účastníků trhu. Komise po konzultaci s BEREC zveřejní pokyny k VTS.
Informace ze systému účtování nákladů a údaje o ověřování shody	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola II: Nápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou	Musí být zveřejněn popis systému účtování nákladů, který obsahuje alespoň hlavní kategorie nákladů a pravidla použitá pro alokaci nákladů. Systém musí být ověřen kvalifikovaným nezávislým subjektem	Podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, na které se vztahuje povinnost nákladového účetnictví, zveřejní popis svého systému nákladového účetnictví. Dodržování systému nákladového účetnictví ověřuje kvalifikovaný nezávislý subjekt, který každoročně zveřejní prohlášení o dodržování systému. Pokud má podnik povinnost týkající se nákladové orientace cen, předloží vnitrostátnímu regulačnímu orgánu úplné odůvodnění svých cen, včetně důkazu, že poplatky jsou odvozeny z nákladů a zahrnují přiměřenou míru návratnosti investic. Vnitrostátní regulační orgány mohou požadovat, aby podniky na základě těchto informací upravily ceny.
Informace o závazcích nabízených operátory s významnou tržní silou	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola II: Nápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou	Závazky musí být dostatečně podrobné, pokud jde o rozsah, dobu trvání, harmonogram a způsob provádění, aby je mohl posoudit vnitrostátní regulační orgán.	Podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou vnitrostátním regulačním orgánům nabídnout závazky týkající se podmínek přístupu a/nebo společných investic. Vnitrostátní regulační orgány provedou veřejnou konzultaci (tržní test) týkající se nabízených závazků se zúčastněnými stranami, zejména s přímo dotčenými třetími stranami. Potenciální spoluinvestoři nebo žadatelé o přístup mohou uvést své názory k dodržování předpisů a navrhnout změny. Vnitrostátní regulační orgán sdělí podniku předběžné závěry a ten může svou původní nabídku upravit. Jakmile se závazky stanou závaznými, podnik bez zbytečného odkladu informuje vnitrostátní regulační orgán o jakékoli změně okolností, která je významná z hlediska závazků. Vnitrostátní regulační orgány monitorují a zajišťují dodržování závazných závazků a příslušný dohled nad tímto dodržováním.
Návrhy regulačních opatření, připomínky, stanoviska, rozhodnutí a konečné přijaté opatření	Část V – Přechod na optická vlákna, fungování trhů a hospodářská soutěž; hlava IV: Trhy a hospodářská soutěž kapitola III: Postupy vnitřního trhu pro regulaci trhu	Návrhy opatření musí být zveřejněny a současně sděleny Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech s uvedením důvodů podle čl. 20 odst. 3. BEREC vydá stanovisko do 30 pracovních dnů od začátku 90denní lhůty. Předběžná opatření podle článku 86 jsou platná maximálně 12 měsíců.	Vnitrostátní regulační orgány sdělí Komisi, BEREC a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům návrhy opatření spadajících do oblasti působnosti článků 69, 72 a 73 až 84, která by ovlivnila obchod mezi členskými státy. Tyto subjekty mohou předložit své připomínky do 30 pracovních dnů. Pokud Komise uvede závažné pochybnosti nebo překážky pro vnitřní trh, BEREC vydá stanovisko do 30 pracovních dnů. Vnitrostátní regulační orgány sdělí všechna přijatá konečná opatření Komisi a BEREC. Pokud jde o předběžná opatření, vnitrostátní regulační orgány je neprodleně sdělí Komisi, ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a BEREC. Komise může přijmout doporučení nebo pokyny po veřejné konzultaci, konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a s maximálním ohledem na stanovisko BEREC.
Informace o řízení kapacity sítě, opatřeních pro řízení provozu, parametrech kvality služeb, údaje o dodržování předpisů a zjištění o prosazování	Část VI – Služby hlava II: Přístup k otevřenému internetu	Po dvou letech podávané zprávy poskytovatelů, které se týkají správy sítě/provozu a odůvodnění. Šablona BEREC do [datum přijetí + 1 rok]. Pokyny BEREC podrobně upřesňují parametry kvality služeb, metody měření, formát informací (příloha III), formát zveřejnění (příloha IV) a mechanismy certifikace kvality, včetně parametrů pro koncové uživatele se zdravotním postižením.	Poskytovatelé každé dva roky předkládají vnitrostátním regulačním orgánům informace o kapacitě sítě a řízení provozu. Vnitrostátní regulační orgány sdílejí informace s BEREC. BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a ve spolupráci s Komisí vydává každé dva roky zprávy o postupech a zjištěních vnitrostátních regulačních orgánů, společnou šablonu pro shromažďování údajů a prováděcí pokyny. Vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohledňují pokyny BEREC pro prosazování.
Smluvní informace, informace o transparentnosti, údaje o výkonnosti, oznámení o změnách smluv, údaje o sledování spotřeby	Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola I: Práva spotřebitelů	Informace poskytované jasným a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči nebo formou dokumentu, který lze snadno stáhnout (čl. 96 odst. 2). Šablonu shrnutí smlouvy může po konzultaci s BEREC upřesnit Komise. Informace o transparentnosti zveřejněné jasným, komplexním a strojově čitelným způsobem podle přílohy IV. Přístupný formát podle přílohy 1 směrnice (EU) 2019/882 pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Sledování výkonnosti podle pokynů BEREC (čl. 95 odst. 3).	Poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb před uzavřením smlouvy poskytují spotřebitelům smluvní informace (příloha III) a shrnutí smlouvy. Poskytovatelé zveřejňují informace o transparentnosti (příloha IV) ve strojově čitelném formátu. Poskytovatelé nabízejí zařízení pro sledování spotřeby s včasnými informacemi o míře využití a upozorněními před dosažením limitů. Poskytovatelé informují spotřebitele o smluvních změnách, a to na trvalých nosičích a alespoň jeden měsíc předem. Údaje o výkonnosti služeb přístupu k internetu jsou sledovány podle pokynů BEREC a osvědčovány vnitrostátními regulačními orgány.
Informace o postupu změny poskytovatele, údaje o přenositelnosti čísla, časové plány přenosu, údaje o kontinuitě služeb, informace o odškodnění, záznamy o souhlasu	Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola II: Práva koncových uživatelů	//	Přijímající a předávající poskytovatel služeb přístupu k internetu poskytují koncovým uživatelům informace během postupu změny poskytovatele. Oba poskytovatelé si vyměňují data, aby byla zajištěna kontinuita a aktivace v dohodnutých lhůtách. Vnitrostátní regulační orgány dostávají informace, aby mohly sledovat dodržování předpisů a zajistit informovanost a ochranu koncových uživatelů. BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a ve spolupráci s Komisí vypracuje pokyny týkající se podrobností postupu a odškodnění. Mikropodniky informují konečné uživatele o výjimkách před uzavřením smlouvy.
Informace o podvodném jednání, údaje o tísňové komunikaci, údaje o veřejných výstrahách, údaje o identifikaci volající linky, informace ve veřejném zájmu, informace o přístupnosti pro koncové uživatele se zdravotním postižením	Část VI – Služby hlava III: Práva koncových uživatelů kapitola III: Nástroje a funkce pro koncové uživatele	Informace o místě, kde se volající nachází, podle harmonizovaných evropských kritérií (akt v přenesené pravomoci do [datum přijetí + 2 roky]). Informace ve veřejném zájmu v normalizovaném formátu. Identifikace volající linky pomocí jednoduchých a bezplatných prostředků. Přístupnost podle směrnice (EU) 2019/882.	ODN shromažďuje informace o podvodech, které mu poskytují vnitrostátní orgány, EUROPOL a zúčastněné strany. BEREC vydává po konzultaci s agenturou ENISA pokyny pro předcházení podvodům. Členské státy oznamují ODN čísla E.164 center PSAP pro udržování databáze pod dohledem BEREC. Poskytovatelé předávají informace ve veřejném zájmu od veřejných orgánů koncovým uživatelům. Poskytovatelé zajišťují, aby informace o místě, kde se volající nachází, byly při tísňové komunikaci neprodleně předávány centrům PSAP. Poskytovatelé předávají veřejné výstrahy koncovým uživatelům v dotčených zeměpisných oblastech. Poskytovatelé zavádějí mechanismy uvedení a omezení identifikace volající linky podle požadavků koncových uživatelů.
Názvy vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů a jejich úkoly, oznámení vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů a jejich povinnosti, výroční zprávy vnitrostátních regulačních orgánů, roční rozpočty vnitrostátních regulačních orgánů	Část VII – Správa hlava I: Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány	Publikace ve snadno přístupné podobě. Podávání výročních zpráv. Kontrola rozpočtu prováděná transparentním způsobem a zveřejňovaná.	Členské státy zveřejňují názvy vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů a jejich úkoly. Členské státy oznámí Komisi všechny orgány pověřené úkoly podle tohoto nařízení a jejich povinnosti, včetně případných změn. Vnitrostátní regulační orgány každoročně podávají zprávy o stavu trhu, rozhodnutích, přidělování zdrojů a budoucích plánech. Roční rozpočty vnitrostátních regulačních orgánů se zveřejňují. Kontrola rozpočtu je prováděna transparentně a je zveřejňována.
Regulační úkoly BEREC (veřejný seznam), jeho stanoviska, pokyny, zprávy, doporučení, společné postoje, osvědčené postupy, zadané studie, výsledky veřejných konzultací, údaje shromážděné vnitrostátními regulačními orgány, dvouletý pracovní program, dvouletá zpráva o činnosti, členové rady regulačních orgánů a jejich náhradníci, jednací řád, pracovní ujednání s příslušnými subjekty/orgány	Část VII – Správa hlava II: Úkoly a organizace BEREC	Otevřený, opakovaně použitelný, strojově čitelný formát. Publikace na internetových stránkách BEREC a prostřednictvím digitální brány EU.	BEREC zveřejňuje seznam regulačních úkolů a aktualizuje jej v případě přidělení nových úkolů. BEREC zveřejňuje závěrečná stanoviska, pokyny, zprávy, doporučení, společné postoje, osvědčené postupy, zadané studie a návrhy dokumentů k veřejné konzultaci. Výsledky veřejné konzultace se zveřejňují. BEREC dohlíží na ODN při zřizování a udržování databází oznámení, číslovacích zdrojů, center PSAP, služeb s přidanou hodnotou a přístupu k tísňovým službám. Údaje shromážděné vnitrostátními regulačními orgány zveřejněné v otevřeném, strojově čitelném formátu na internetových stránkách BEREC / prostřednictvím digitální brány EU. Zveřejnění seznamu členů rady a jejich náhradníků s prohlášeními o zájmech. BEREC přijímá a zveřejňuje dvouletý pracovní program, dvouletou zprávu o činnosti a jednací řád.
Dvouletý pracovní program RSPB a dvouletá zpráva o činnosti RSPB a výměny informací mezi BEREC a RSPB	Část VII – Správa hlava IV: Společná ustanovení a spolupráce mezi BEREC a RSPB	//	Rada RSPB předkládá svůj dvouletý pracovní program Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a dvouletou zprávu o činnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. BEREC a RSPB zajišťují pravidelnou výměnu informací a odborných znalostí o záležitostech společného zájmu.
Roční rozpočet ODN a konsolidovaná výroční zpráva o činnosti Výroční zpráva o pokroku na cestě k jednotnému trhu elektronických komunikací	Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola I: Úkoly a organizace ODN	//	Ředitel připravuje návrh výroční zprávy o činnosti ODN pro posouzení a schválení správní radou. Správní rada každoročně do 1. července předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru konsolidovanou výroční zprávu o činnosti a její posouzení. ODN v koordinaci s agenturou ENISA zveřejňuje výroční zprávu o pokroku na cestě k jednotnému trhu elektronických komunikací. Před zveřejněním se návrh zprávy předloží BEREC a RSPB ke schválení.
Jednotný programový dokument ODN, roční rozpočet, konsolidovaná výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka	Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola II: Rozpočet a plánování ODN	//	ODN předává návrh Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. Po obdržení stanoviska Komise přijme ODN konečný jednotný programový dokument a rozpočet. ODN předkládá předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března. Ředitel předkládá konečnou účetní závěrku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 1. července spolu se stanoviskem správní rady a konsolidovanou výroční zprávou o činnosti.
Výměna informací, přístup k dokumentům, prohlášení o zájmech, komunikační činnosti a hodnocení	Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola III: Obecná ustanovení	Společné šablony	Komise a vnitrostátní orgány si na základě odůvodněné žádosti vyměňují informace s BEREC, RSPB a ODN a pokud možno používají společné formáty pro podávání zpráv. ODN spravuje informační a komunikační systém, který tuto výměnu umožňuje. Členové správní rady, ředitel a zaměstnanci podávají prohlášení o zájmech, která jsou u členů správní rady a ředitele zveřejněna. BEREC, RSPB a ODN informují veřejnost o své činnosti a výsledcích. Komise provádí jednou za pět let hodnocení BEREC, RSPB a ODN a o zjištěních informuje Evropský parlament, Radu, správní radu a veřejnost. Občané a právnické osoby mohou požádat o přístup k dokumentům, které mají BEREC, RSPB a ODN v držení.
Poskytování informací, zeměpisné mapování a konzultační mechanismy, výsledky mapování	ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA I: Poskytování informací, mechanismy mapování a konzultací	Pokyny BEREC, společné formáty a šablony pro podávání zpráv	Podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací předkládají na vyžádání informace vnitrostátním regulačním orgánům, jiným příslušným orgánům, BEREC a RSPB. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány si na základě odůvodněné žádosti vyměňují tyto informace s Komisí, BEREC, RSPB a orgány v jiných členských státech. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány provádějí zeměpisná mapování zavádění širokopásmových sítí a shromažďují údaje o současném dosahu a prognózy od podniků a veřejných orgánů. Výsledky mapování jsou sdíleny s místními, regionálními a vnitrostátními orgány, BEREC a Komisí. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejňují návrhy opatření k veřejné konzultaci a zveřejňují výsledky. Orgány konzultují otázky týkající se služeb elektronických komunikací s koncovými uživateli, spotřebiteli, výrobci a podniky.
Normalizační činnosti a harmonizační opatření	ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA II: Harmonizační postupy	evropské normy; mezinárodní normy (ITU, CEPT, ISO, IEC)	Komise zveřejňuje seznamy nepovinných norem a technických specifikací v Úředním věstníku. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány informují Komisi, pokud se rozhodnou doporučeními Komise neřídit, a svůj postoj zdůvodní. BEREC vydává Komisi stanoviska k otázkám harmonizace a může poskytovat poradenství ohledně navrhovaných opatření. Komise informuje Evropský parlament a Radu, pokud nepřijme doporučení nebo rozhodnutí, a zveřejňuje důvody.
Postupy řešení sporů a rozhodnutí	ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA III: Řešení sporů	//	Vnitrostátní regulační orgány vydávají závazná rozhodnutí ve věci řešení sporů mezi podniky do čtyř měsíců a rozhodnutí zveřejňují. V přeshraničních sporech vnitrostátní regulační orgány informují BEREC, které vydává stanoviska s výzvou ke konkrétním opatřením.
Pokyny ke spolupráci v rámci ekosystému a smírné urovnání sporů	ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA IV: Spolupráce v rámci ekosystému	Pokyny BEREC ke spolupráci v rámci ekosystému	BEREC vydává pokyny pro usnadnění spolupráce mezi poskytovateli sítí elektronických komunikací a podniky v úzce souvisejících odvětvích. Vnitrostátní regulační orgány do jednoho týdne informují BEREC o žádostech o dobrovolné smírné urovnání sporu a svolávají jednání ke smírnému urovnání sporu. BEREC vydá do dvou měsíců stanoviska k prvkům případu a možnostem spolupráce. Vnitrostátní regulační orgány poskytují písemné záznamy zasedání do jednoho měsíce, přičemž v nejvyšší míře zohledňují stanoviska BEREC. BEREC zveřejňuje zprávu o účincích spolupráce v rámci ekosystému. Komise na základě zprávy BEREC přezkoumává fungování spolupráce v rámci ekosystému.
Správní postupy, oznámení a podávání zpráv	ČÁST VIII: Obecná a závěrečná ustanovení HLAVA VI: Závěrečná ustanovení	//	Komise oznamuje akty v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy zveřejňují oznámení o provádění ve vnitrostátních úředních věstnících a předkládají kopie Komisi, která informace předává Komunikačnímu výboru. Členské státy zveřejňují informace o právech, oprávněních a povinnostech a poskytují je Komisi, aby byly přístupné veřejnosti. Vnitrostátní regulační orgány oznamují Komisi podniky s významnou tržní silou a uložené povinnosti. Členské státy poskytují Komisi požadované informace pro účely přezkumu. BEREC každé tři roky zveřejňuje zprávy o provádění všeobecného oprávnění. Komise každých pět let přezkoumává fungování nařízení a podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě.

Soulad s Evropskou strategií pro data

Tato legislativní iniciativa je v souladu s využíváním údajů v držení soukromých subjektů orgány státní správy (business-to-government – B2G) s cílem zajistit tvorbu politik a politických rozhodnutí založených na důkazech.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

V tomto případě se dodržuje zásada „pouze jednou“, aby se minimalizovala administrativní zátěž společností působících na jednotném trhu. Členské státy a Komise zajistí ochranu důvěrných obchodních informací.

4.3.Digitální řešení

Obecný popis digitálních řešení

Digitální řešení	Odkazy na požadavky	Hlavní požadované funkce	Odpovědný subjekt	Jak je zajištěna přístupnost?	Jak je zohledněna opakovaná použitelnost?	Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
Unijní databáze oznámení	Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	Veřejně dostupná unijní databáze oznámení předložených vnitrostátním regulačním orgánům pro zavedení systému jednotného pasu.	ODN	Neuvedeno	Neuvedeno	Neuvedeno
Dynamická databáze spektra	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování	Dynamická databáze pro geolokalizaci a sledování možností využití spektra. Databáze obsahuje aktuální informace shromážděné a poskytnuté členskými státy o geolokalizaci stávajících případů využívání spektra. Tato databáze musí být přímo přístupná všem potenciálním uživatelům rádiového spektra.	ODN	Neuvedeno	Neuvedeno	Neuvedeno
Databáze celoevropských číslovacích zdrojů	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava III, Číslovací zdroje	Databáze celoevropských číslovacích zdrojů na základě informací o přidělování čísel a příjemcích čísel, které poskytnou vnitrostátní regulační orgány. (*) ODN je pověřen stanovením postupu a systému poskytování informací. Ten může představovat další digitální řešení nebo může být integrován s analyzovanou databází.	ODN	Neuvedeno	Neuvedeno	Neuvedeno
Informační a komunikační systém ODN	Část VII – Správa hlava V: Úřad pro digitální sítě kapitola III: Obecná ustanovení článek 41 nařízení o BEREC	Společná platforma pro výměnu informací mezi BEREC, RSPB, Komisí, vnitrostátními regulačními orgány a příslušnými orgány odpovědnými za spektrum Zvláštní rozhraní pro žádosti o informace a oznámení (článek 173) Platforma pro včasné zjištění potřeby koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány a příslušnými orgány odpovědnými za oblast spektra	ODN (technické a funkční specifikace přijaté správní radou)	Neuvedeno	Neuvedeno	Neuvedeno

4.4.Posouzení interoperability

Obecný popis digitální veřejné služby / digitálních veřejných služeb, kterých se požadavky týkají

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb	Popis	Odkazy na požadavky	Řešení pro Interoperabilní Evropu (NEPOUŽIJE SE)	Jiná řešení interoperability
Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	Zavádí jednotný rámec pasportizace pro zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací v režimu všeobecného oprávnění. Zahrnuje vedení veřejně přístupné unijní databáze oznámení podaných vnitrostátním regulačním orgánům a různé datové toky.	Část III – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh	//	Neuvedeno.
Rámec pro správu, přidělování a využívání klíčových zdrojů elektronických komunikací (spektrum a číslování)	Konkrétně: -databáze celoevropských číslovacích zdrojů a -dynamická databáze pro geolokalizaci a monitorování možností využití spektra. Dynamická databáze zaměřená na konkrétní pásma kmitočtů by měla pomoci určit nedostatečně využívané rádiové spektrum a podpořit efektivnější postupy využívání a sdílení spektra.	Část IV – Zdroje (spektrum a číslování); hlava I, Spektrum – kapitola III, Přidělování; hlava III, Číslovací zdroje	//	Neuvedeno.

U každé digitální veřejné služby dopad požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu 

Digitální veřejná služba č. 1 – Oprávnění a pasportizace pro jednotný trh

Posouzení	Opatření	Potenciální zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky	Zavádí zjednodušený systém založený na oznamování, který umožňuje poskytovatelům působit v jednom nebo více členských státech na základě jediného potvrzení, což zlepšuje právní interoperabilitu.
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb Uveďte plánovaná správní opatření	V rámci postupu jednotného pasu je stanoveno, že poskytovatel předloží oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jednoho z členských států, v němž hodlá poskytovat sítě nebo služby. Jsou zavedeny další datové toky, které upravují, jak má vypadat koordinace mezi členskými státy a ODN. Každý členský stát určí národní jednotné kontaktní místo. ODN je pověřen vedením centrální databáze všech oznámení podaných v rámci postupu jednotného pasu. Příslušné orgány by měly ODN předávat pouze úplná oznámení
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění datům Uveďte seznam těchto opatření	Oznámení o záměru zajišťovat sítě nebo poskytovat služby se podává v souladu s šablonou oznámení, kterou zpřístupní BEREC.
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem Uveďte seznam těchto opatření	V této fázi není nic upřesněno.

Digitální veřejná služba č. 2 – Rámec pro správu, přidělování a využívání klíčových zdrojů elektronických komunikací (spektrum a číslování)

Posouzení	Opatření	Potenciální zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky	//
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb Uveďte plánovaná správní opatření	ODN zřídí a spravuje dynamické databáze pro geolokalizaci a sledování možností využití spektra. ODN ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a pod dohledem BEREC vytvoří a průběžně aktualizuje databázi celoevropských číslovacích zdrojů.
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění datům Uveďte seznam těchto opatření	Komise může s co největším ohledem na stanoviska RSPB přijmout prováděcí akty, kterými vymezí pásma spektra, na něž se dynamická databáze vztahuje, a vypracuje jednotné formáty pro shromažďování a poskytování údajů příslušnými orgány. Do šesti měsíců po přijetí číslovacího plánu Unie stanoví ODN postup pro poskytování informací zadávaných do databáze celoevropských číslovacích zdrojů.
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem	ODN později stanoví technické specifikace dynamické databáze pro geolokalizaci a sledování možností využití spektra a databázi celoevropských číslovacích zdrojů.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

Popis opatření na podporu digitalizace na vysoké úrovni

Popis opatření	Odkazy na požadavky	Úloha Komise (v příslušných případech)	Zapojené subjekty (v příslušných případech)	Předpokládaný harmonogram (v příslušných případech)
Opatření pro výměnu mezi příslušnými vnitrostátními orgány a ODN v souladu s nařízením (EU) 2024/903 může Komise dále upřesnit prostřednictvím prováděcích aktů	Článek 11	Přijmout prováděcí akty	//	Po přijetí aktu o digitálních sítích
Prováděcí akty mohou vymezit pásma spektra, na která se databáze vztahuje, a vypracovat praktická opatření a jednotné formáty pro shromažďování a poskytování údajů příslušnými orgány Komisi.	Článek 28	Přijmout prováděcí akty	RSPB (stanoviska, která je třeba zohlednit)	Po přijetí aktu o digitálních sítích
ODN stanoví postup a systém pro poskytování informací podle čl. 47 odst. 4 a čl. 48 odst. 4 čtvrtého pododstavce.	Článek 47	//	ODN	Šest měsíců po přijetí číslovacího plánu Unie
Komise může na základě stanoviska BEREC přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace, standardní nákladové prvky, nákladové metodiky pro harmonizované produkty a referenční nabídku týkající se produktů pro harmonizovaný přístup.	Článek 81	Přijmout prováděcí akty	BEREC	6 měsíců od přijetí tohoto nařízení
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technická ustanovení týkající se předávání veřejných výstrah prostřednictvím digitální peněženky vydané podle nařízení (EU) č. 910/2014 všem dotčeným koncovým uživatelům, včetně koncových uživatelů roamingu.	Článek 108	Přijmout prováděcí akty	Komise EU koncoví uživatelé	//
Komise může, a to i prostřednictvím prováděcího aktu, harmonizovat metodiky shromažďování informací vnitrostátními regulačními orgány.	Článek 184	Přijmout prováděcí akty	Komise EU	//
Komise učiní uplatňování příslušných norem nebo technických specifikací povinným prostřednictvím prováděcích aktů, a to tak, že je uvede jako závazné normy nebo závazné technické specifikace v seznamu norem nebo specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.	Článek 189	Přijmout prováděcí akty a normy	Komise EU	//
Komisi je svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s BEREC akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví opatření nezbytná k zajištění účinné tísňové komunikace v Unii, pokud jde o technické specifikace umožňující zahájení tísňové komunikace pomocí digitální peněženky, řešení pro informace o místě, kde se volající nachází, harmonizovaná evropská kritéria pro určení polohy volajícího, rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.	Článek 107	Přijmout akty v přenesené pravomoci	Komise EU BEREC	Datum přijetí + 2 roky pro první akt v přenesené pravomoci
Správní rada přijme technické a funkční specifikace a pro účely zavedení informačního a komunikačního systému uvedeného v odstavci 1. Na tento systém se vztahují práva duševního vlastnictví a požadovaná úroveň důvěrnosti.	Článek 174	//	Správní rada ODN	//

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s.  4).

(2)     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/consultations/future-electronic-communications-sector-and-its-infrastructure .

(3)     https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/library/white-paper-how-master-europes-digital-infrastructure-needs .

(4)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14709-Digital-Networks-Act_cs .

(5)     https://www.consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf .

(6)     https://commission.europa.eu/topics/competitiveness/draghi-report_en .

(7)     https://commission.europa.eu/topics/defence/safer-together-path-towards-fully-prepared-union_cs .

(8)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Kompas konkurenceschopnosti pro EU, 29.1.2025, COM(2025) 30 final.

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 1).

(11)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 ze dne 29. dubna 2024 o opatřeních ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací, o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení směrnice 2014/61/EU (nařízení o gigabitové infrastruktuře) (Úř. věst. L, 2024/1309, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1309/oj http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1309/OJ).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 1.

(16)    Podle pracovního programu Komise na rok 2026 přijme Komise v prvním čtvrtletí roku 2026 návrh aktu pro rozvoj cloudu a umělé inteligence ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52025DC0870 ).

(17)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro kontinent umělé inteligence, 9.4.2025, COM(2025) 165 final.

(18)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Strategie datové unie. Zpřístupnění dat pro umělou inteligenci, 19.11.2025, COM(2025) 835 final.

(19)     https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/eu-toolbox-5g-security .

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).

(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80).

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164).

(23)     https://defence-industry-space.ec.europa.eu/eu-space-act_en .

(24)    Úř. věst. C , , s. .

(25)    Úř. věst. C , , s. .

(26)    Bílá kniha Komise ze dne 21. února 2024 „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“, COM(2024) 81 final.

(27)     https://www.consilium.europa.eu/media/ny3j24sm/much-more-than-a-market-report-by-enrico-letta.pdf .

(28)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).  http://data.europa.eu/eli/dec/2022/2481/oj ).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 1).  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1971/oj ).

(30)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 081, 21.3.2012, s. 7, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2012/243(2)/oj ), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018 (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a maloobchodní ceny za regulovanou komunikaci v rámci Unie a mění směrnice 2002/22/ES a nařízení (EU) č. 531/2012 (Úř. věst. EU L 310, 26.11.2015, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2120/oj ).    

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2002/58/oj ).

(33)    COM(2024) 81 final.

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2010/13/oj ).

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62), ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/53/oj ).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/1535/oj).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj ).

(38)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. dubna 1988, Bond van Adverteerders a další v. Nizozemský stát, C-352/85, ECLI: EU:C:1988:196.

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80). http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj ).

(41)    Rozhodnutí Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice 2006/123/ES Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 80, 19.3.2014, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2011/130(1)/oj).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 ze dne 13. března 2024, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (nařízení o interoperabilní Evropě) (Úř. věst. L, 2024/903, 22.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/903/oj).

(43)    1999/519/ES: doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 59, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/1999/519/oj ).59, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reco/1999/519/oj ).

(44)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/1999/519/oj).

(45)    Rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2019, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra a zrušuje rozhodnutí 2002/622/ES (Úř. věst. C 196, 12.6.2019, s. 16; rozhodnutí Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2002/622/oj).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164. ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj ).

(47)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2012/243(2)/oj ).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 ze dne 29. dubna 2024 o opatřeních ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací, o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení směrnice 2014/61/EU (nařízení o gigabitové infrastruktuře) (Úř. věst. L, 2024/1309, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1309/oj).

(50)    V souladu s článkem 25 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (COM/2025/565 final).

(51)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj.

(52)    Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4); rozhodnutí Komise 2025/2630/EU ze dne 16. prosince 2025 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2025/2630, 19.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/2630/oj); sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15); a nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2832/oj).

(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj).

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/83/oj).

(55)    Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1993/13/oj).

(56)    Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. února 2014, HaTeFo v. Finanzamt Haldensleben, C-110/013, (ECLI: EU:C:2014:114).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj).

(58)    Úř. věst. C 340, 10.11.1997, s. 115, ELI: http://data.europa.eu/eli/treaty/ams/fna_1/dcl_22/sign.

(59)    Rozhodnutí Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, kterým se zřizuje Skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2002/627/oj).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1211/oj).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(62)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj).

(63)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, s. 69 ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/696/oj).

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2394/oj).

(65)    Rozhodnutí přijaté vzájemnou dohodou zástupců vlád členských států ze dne 31. května 2010 o umístění sídla Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) (2010/349/EU), Úř. věst. L 156, 23.6.2010, s. 12.

(66)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/715/oj).

(67)

   Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj).

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj).

(69)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2464/oj).

(70)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj).

(71)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/223/oj).

(72)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/30/oj).

(73)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2014/35/oj).

(74)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/53/oj ).

(75)    Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj).

(76)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2013/11/oj ).

(77)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(78)    Směrnice Komise 2008/63/ES ze dne 20. června 2008 o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/63/oj).

(79)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3445/oj).

(80)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj).

(81)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/53/oj), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 (Úř. věst. L 30, 11.9.2018, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/30/2018-09-11 ), a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2380 ze dne 23. listopadu 2022, kterou se mění směrnice 2014/53/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2380/oj ).

(82)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/19/oj).

(83)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj ).

(84)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj ).

(85)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj ).

(86)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/443/oj ).

(87)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj ).

(88)    Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/1999/531/oj .

(89)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(90)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(91)    Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. L 17, 6.10.1958, s. 385, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1958/1(1)/oj ).

(92)    Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1994/2965/oj ).

(93)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1025/oj).

(94)    [vložte odkaz na nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek, jakmile bude návrh COM přijat].

(95)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2243 ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví šablona shrnutí smlouvy, kterou mají použít poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 274, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2243/oj).

(96)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(97)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(98)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(99)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(100)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(101)    eComm.

(102)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(103)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(104)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.